Editorial

Péče o pacientky s karcinomem prsu se postupem času stává komplexnější. Díky zavedení mamárního screeningu v České republice, kterého se účastní čím dál více žen také z důvodu adresného zvaní, a díky účinné onkologické léčbě se výrazně prodloužilo přežití pacientek s karcinomem prsu. Pohled na léčbu této nemoci se během posledních let změnil. Hlavní důraz se neklade již pouze na účinnost léčby. Moderní medicína se ji snaží individualizovat a najít pro každou pacientku léčbu s co nejmenší toxicitou, ale bez snížení účinnosti. Snahou je zachovat kvalitu života pacientek a umožnit jim vést plnohodnotný život jak během léčby, tak po jejím skončení.

Hormonální léčba patří k nejúčinnějším léčebným způsobům u pacientek s pozitivními estrogenovými receptory, kterých je přibližně 75 % všech pacientek s karcinomem prsu. Přináší však řadu problémů jak u premenopauzálních, tak postmenopauzálních žen. Při rozhodování o druhu hormonální léčby je dobré znát menopauzální stav pacientek. Ten lze v některých situacích určit pouze pomocí měření hladin estradiolu. Bez této znalosti se můžeme u pacientky rozhodnout pro nesprávnou léčbu, kterou jí můžeme spíše uškodit než pomoci. Důležité je věnovat pozornost i symptomům doprovázejícím hormonální léčbu, protože řadu z nich lze ovlivnit. Léčba karcinomu prsu by měla být konzultována v multidisciplinárním týmu. Kromě odborníků, kteří se na práci v těchto týmech podílejí, jako je klinický onkolog, radioterapeut, chirurg, patolog a radiodiagnostik, je potřeba úzké spolupráce i s gynekologem. To klade velké nároky na průběžné vzdělávání gynekologa hlavně v oblasti projevů a následků onkologické léčby. Svou odbornou péčí tak může výrazně přispět k pocitu zdraví těchto žen.

Vzhledem k tomu, že roste incidence karcinomu prsu ve všech věkových kategoriích, přibývá úměrně i mladých žen v reprodukčním věku, které tímto nádorem onemocní, a to často i během těhotenství. Spolupráce gynekologa a onkologa je proto u těchto pacientek nanejvýš nutná, stejně jako znalost všech specifik léčby, která tato složitá situace od obou odborností vyžaduje. Podobně tomu může být u žen po léčbě karcinomu prsu, které si přejí otěhotnět. Umožnit všem ženám s karcinomem prsu vést plnohodnotný život patří k dnešním cílům medicíny.

MUDr. Katarína Petráková, Ph.D.

Masarykův onkologický ústav,

Brno