Ukrajinské údaje o prognostických faktorech a výsledcích léčby u pacientů s periferními T lymfomy
Ukrajinské údaje o prognostických faktorech a výsledcích léčby u pacientů s periferními T lymfomy
Východiska: Periferní T lymfomy (peripheral T-cell lymphomas – PTCL) jsou různorodou skupinou lymfomů (10–15 % všech non-Hodgkinových lymfomů) s agresivním chováním. I přes standardní režimy obsahující antracykliny v 1. linii jsou klinické výsledky ve srovnání s lymfomy B buněk špatné. Rovněž se stále vedou diskuze o specifických prognostických faktorech (PF) v PTCL. Cíle: Primární cíle – přežití bez příhody (event-free survival – EFS) a celkové přežití (overall survival – OS). Vyhodnotit prognostický význam pěti skóre PTCL (Mezinárodní prognostický index – IPI, Mezinárodní projektové skóre periferního T lymfomu – IPTCL, Prognostický index pro T lymfom – PIT, upravený prognostický index pro T lymfom – mPIT a T-skóre buněk).
Pacienti a metody: Z 67 registrovaných pacientů bylo zahrnuto pouze 50: PTCL blíže nespecifikované (22, 44 %), anaplastický velkobuněčný lymfom ALK+ (pozitivní anaplastická lymfomová kináza) (10, 20 %) a ALK− (negativní anaplastická lymfomová kináza) (18, 36 %). Pacienti dostávali režimy CHOP (CHOP, CHOEP, EPOCH).
Výsledky: Celková četnost odpovědí byla pozorována v 66 % případů (úplná odpověď 78 %). Během následné léčby došlo ve 48 % k relapsům (medián 11 měsíců; rozmezí 1–85 měsíců). Průměrný věk 57 let (rozmezí 22–80), s převahou mužů 62 %. Celkem 40 % pacientů bylo starších 60 let, 48 % mělo stadium III–IV. Většina pacientů byla hodnocena pěti prognostickými skóre. IPI (45 pacientů): 3leté EFS a OS byly vyšší s IPI ≤ 1 vs. IPI > 2 (80 vs. 18 % a 87 vs. 27 %; p = 0,0002). Analýza ROC (receiver operating characteristic) potvrdila špatný klinický výsledek u pacientů s PF > 1 (Se = 88 %; Sp = 68 %; AUC = 0,7; p = 0,0081). IPTCLP (41 pacientů): přítomnost PF = 1–2 vykazovala snížení EFS a OS. Tříleté EFS pro 1–2 PF bylo 25 vs. 70 % pro PF = 0 (p = 0,003). Tudíž 3leté OS u pacientů s PF = 0 vs. PF = 1–2 bylo 100 vs. 20 % (p = 0,0001). PIT (42 pacientů): lepší 3leté EFS a OS u pacientů s PF = 0 vs. PF = 1–3 (88 vs. 28 % a 100 vs. 34 %; p = 0,001). Pacienti s PF = 1–3 mají vyšší míru relapsů než PF = 0 (p = 0,0005 Coxovým testem). mPIT (21 pacientů): žádný významný rozdíl mezi PF a klinickými výsledky. Skóre T buněk (18 pacientů): vyšší míra přežití s PF ≤ 2. Více než 2 PF mají dopad na EFS (p = 0,005). Tříleté OS u pacientů s PF ≤ 2 bylo 77 vs. 25 % v případech s PF ≥ 3 (p = 0,001).
Závěr: IPI, PIT, IPTCLP jsou stále velmi užitečné při definování stratifikace rizika. Pokud jde o skóre mPIT a T buněk, je třeba více pacientů, aby bylo možné vyhodnotit jejich prognostické možnosti.
Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané dobiomedicínských časopisů.
Obdrženo: 18. 7. 2019
Přijato: 13. 10. 2019
Klíčová slova:
periferní T lymfomy – prognostické faktory – periferní T lymfomy blíže nespecifikované – pozitivní anaplastická lymfomová kináza – negativní anaplastická lymfomová kináza
Autoři:
T. Skrypets 1,2; O. Novosad 1; Y. Pastushenko 1; O. Gorbach 1; I. Kriachok 1
Působiště autorů:
Oncohematology Department, National Cancer Institute, Kiev, Ukraine
1; Clinical and Experimental Medicine PhD Program, Università di Modena e Reggio Emilia, Italy
2
Vyšlo v časopise:
Klin Onkol 2019; 32(6): 436-444
Kategorie:
Původní práce
prolekare.web.journal.doi_sk:
https://doi.org/10.14735/amko2019436
Souhrn
Východiska: Periferní T lymfomy (peripheral T-cell lymphomas – PTCL) jsou různorodou skupinou lymfomů (10–15 % všech non-Hodgkinových lymfomů) s agresivním chováním. I přes standardní režimy obsahující antracykliny v 1. linii jsou klinické výsledky ve srovnání s lymfomy B buněk špatné. Rovněž se stále vedou diskuze o specifických prognostických faktorech (PF) v PTCL. Cíle: Primární cíle – přežití bez příhody (event-free survival – EFS) a celkové přežití (overall survival – OS). Vyhodnotit prognostický význam pěti skóre PTCL (Mezinárodní prognostický index – IPI, Mezinárodní projektové skóre periferního T lymfomu – IPTCL, Prognostický index pro T lymfom – PIT, upravený prognostický index pro T lymfom – mPIT a T-skóre buněk).
Pacienti a metody: Z 67 registrovaných pacientů bylo zahrnuto pouze 50: PTCL blíže nespecifikované (22, 44 %), anaplastický velkobuněčný lymfom ALK+ (pozitivní anaplastická lymfomová kináza) (10, 20 %) a ALK− (negativní anaplastická lymfomová kináza) (18, 36 %). Pacienti dostávali režimy CHOP (CHOP, CHOEP, EPOCH).
Výsledky: Celková četnost odpovědí byla pozorována v 66 % případů (úplná odpověď 78 %). Během následné léčby došlo ve 48 % k relapsům (medián 11 měsíců; rozmezí 1–85 měsíců). Průměrný věk 57 let (rozmezí 22–80), s převahou mužů 62 %. Celkem 40 % pacientů bylo starších 60 let, 48 % mělo stadium III–IV. Většina pacientů byla hodnocena pěti prognostickými skóre. IPI (45 pacientů): 3leté EFS a OS byly vyšší s IPI ≤ 1 vs. IPI > 2 (80 vs. 18 % a 87 vs. 27 %; p = 0,0002). Analýza ROC (receiver operating characteristic) potvrdila špatný klinický výsledek u pacientů s PF > 1 (Se = 88 %; Sp = 68 %; AUC = 0,7; p = 0,0081). IPTCLP (41 pacientů): přítomnost PF = 1–2 vykazovala snížení EFS a OS. Tříleté EFS pro 1–2 PF bylo 25 vs. 70 % pro PF = 0 (p = 0,003). Tudíž 3leté OS u pacientů s PF = 0 vs. PF = 1–2 bylo 100 vs. 20 % (p = 0,0001). PIT (42 pacientů): lepší 3leté EFS a OS u pacientů s PF = 0 vs. PF = 1–3 (88 vs. 28 % a 100 vs. 34 %; p = 0,001). Pacienti s PF = 1–3 mají vyšší míru relapsů než PF = 0 (p = 0,0005 Coxovým testem). mPIT (21 pacientů): žádný významný rozdíl mezi PF a klinickými výsledky. Skóre T buněk (18 pacientů): vyšší míra přežití s PF ≤ 2. Více než 2 PF mají dopad na EFS (p = 0,005). Tříleté OS u pacientů s PF ≤ 2 bylo 77 vs. 25 % v případech s PF ≥ 3 (p = 0,001).
Závěr: IPI, PIT, IPTCLP jsou stále velmi užitečné při definování stratifikace rizika. Pokud jde o skóre mPIT a T buněk, je třeba více pacientů, aby bylo možné vyhodnotit jejich prognostické možnosti.
Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané dobiomedicínských časopisů.
Obdrženo: 18. 7. 2019
Přijato: 13. 10. 2019
Klíčová slova:
prognostické faktory – periferní T lymfomy – periferní T lymfomy blíže nespecifikované – pozitivní anaplastická lymfomová kináza – negativní anaplastická lymfomová kináza
Zdroje
1. Hicks EB, Rappaport H, Winter WI. Follicular lymphoma: a re-evaluation of its position in the scheme of malignant lymphoma, based on a survey of 253 cases. Cancer 1956; 9 (4): 792–821. doi: 10.1002/1097-0142 (195607/08) 9: 4<792:: aid-cncr2820090429>3.0.co; 2-b.
2. Damber L, Lenner P, Lundgren E. The impact of growth pattern on survival in non-Hodgkin’s lymphomas classified according to Lukes and Collins. Pathol Res Pract 1982; 174 (1–2): 42–52. doi: 10.1016/S0344-0338 (82) 80027-7.
3. Lukes RJ, Collins RD. Immunologic characterization of human malignant lymphomas. Cancer 1974; 34 (Suppl 4): 1488–1503. doi: 10.1002/1097-0142 (197410) 34: 8+<1488:: aid-cncr2820340822>3.0.co; 2-c.
4. Harris HL, Jaffe ES, Stein H et al. A revised European-American classification of lymphoid neoplasms: a proposal from the International Lymphoma Study Group. Blood 1994; 84 (5): 1361–1392.
5. Gutiérrez-García G, García-Herrera A, Cardesa T et al. Comparison of four prognostic scores in peripheral T-cell lymphoma. Ann Oncol 2011; 22 (2): 397–404. doi: 10.1093/annonc/mdq359.
6. Bellei M, Foss FM, Shustov AR et al. The outcome of peripheral T-cell lymphoma patients failing first-line therapy: a report from the prospective, International T-Cell Project. Haematologica 2018; 103 (7): 1191–1197. doi: 10.3324/haematol.2017.186577.
7. Vose JM. Peripheral T-cell non-Hodgkin’s lymphoma. Hematol Oncol Clin North Am 2008; 22 (5): 997–1005. doi: 10.1016/j.hoc.2008.07.010.
8. Bellei M, Chiattone CS, Luminari S et al. T-cell lymphomas in South America and Europe. Rev Bras Hematol Hemoter 2012; 34 (1): 42–47. doi: 10.5581/1516-8484.20120013.
9. Swerdlow SH, Campo E, Harris NL et al (eds). 2017. World Health Organization Classification of Tumours of Hematopoietic and Lymphoid Tissues. 4th ed. Lyon: Res Cancer Rev 2017.
10. Federico M, Bellei M, Marcheselli L et al. Peripheral T cell lymphoma, not otherwise specified (PTCL-NOS). A new prognostic model developed by the International T cell Project Network. Br J Haematol 2018; 181 (6): 760–769. doi: 10.1111/bjh.15258.
11. Gallamini A, Stelitano C, Calvi R et al. Peripheral T-cell lymphoma unspecified (PTCL-U): a new prognostic model from a retrospective multicentric clinical study. Blood 2004; 103 (7): 2474–2479. doi: 10.1182/blood-2003-09-3080.
12. Vose J. International Peripheral T-cell Lymphoma (PTCL) Clinical and Pathology Review Project: poor outcome by prognostic indices and lack of efficacy with anthracyclines. Blood 2005; 106 (11): 811. doi: 10.1182/blood.V106.11.811.811.
13. Shipp MA, Harrington DP, Anderson JR et al. A predictive model for aggressive non-Hodgkin’s lymphoma. N Engl J Med 1993; 329 (14): 987–994. doi: 10.1056/NEJM199309303291402.
14. Went P, Agostinelli C, Gallamin A et al. Marker expression in peripheral T-cell lymphoma: a proposed clinical-pathologic prognostic score. J Clin Oncol 2006; 24 (16): 2472–2479. doi: 10.1200/JCO.2005.03.6327.
15. Ellin F, Landström J, Jerkeman M et al. Real-world data on prognostic factors and treatment in peripheral T-cell lymphomas: a study from the Swedish Lymphoma Registry. Blood 2014; 124 (10): 1570–1577. doi: 10.1182/blood-2014-04-573089.
16. Savage KJ, Chhanabhai M, Gascoyne RD et al. Characterization of peripheral T-cell lymphomas in a single North American institution by the WHO classification. Ann Oncol 2004; 15 (10): 1467–1475. doi: 10.1093/annonc/mdh392.
17. Sibon D, Fournier M, Brière J et al. Long-term outcome of adults with systemic anaplastic large-cell lymphoma treated within the groupe d‘Étude des Lymphomes de l‘Adulte trials. J Clin Oncol 2012; 30 (32): 3939–3946. doi: 10.1200/JCO.2012.42.2345.
Štítky
Detská onkológia Chirurgia všeobecná OnkológiaČlánok vyšiel v časopise
Klinická onkologie
2019 Číslo 6
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Nejasný stín na plicích – kazuistika
- MUDr. Dana Vondráčková: Hepatopatie sú pri liečbe metamizolom väčším strašiakom ako agranulocytóza
- Metamizol v liečbe pooperačnej bolesti u detí do 6 rokov veku
Najčítanejšie v tomto čísle
- Extravazace (paravazace) cytostatik – doporučení pro standardní péči v rámci České republiky ze spolupráce Sekce podpůrné léčby České onkologické společnosti ČLS JEP, Onkologické sekce České asociace sester a Společnosti pro porty a permanentní katétry
- Vzácný nález hereditární zátěže u mladé pacientky s hyperkalcemickým malobuněčným karcinomem hrdla dělohy
- Tranzice péče o onkologické pacienty z dětského do dospělého věku
- Výsledky léčby bortezomibem a thalidomidem u nově diagnostikovaných netransplantovaných pacientů s mnohočetným myelomem jsou srovnatelné