IV. Diagnostické metody v onkologii

IV/ 51. APLIKACE MR SPEKTROSKOPIE U MOZKOVÝCH GLIOMŮ SE SPECIÁLNÍM ZAMĚŘENÍM NA DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKU MEZI RECIDIVOU TUMORU A RADIONEKRÓZOU MALUCELLI A.

MALUCELLI A.^1,2_, PAJUELO D.³, BARTOŠ R.^1,2, SAMEŠ M.^1,2, HÁJEK M.³

¹Krajská zdravotní a.s., Ústí nad Labem, ²Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem, ³IKEM Praha

Úvod: V přítomnosti nové kontrastně se sytící léze v rámci radiologického sledování pacientů po onkologické léčbě mozkového gliomu vysokého stupně (HGG) je diferenciální diagnostika mezi recidivou tumoru (REC) a radionekrózou (RAD) zásadní pro přizpůsobení specifické terapeutické odpovědi těmto histopatologicky a prognosticky odlišným entitám. Četné studie naznačují, že protonová MR spektroskopie (MRS) dokáže rozlišit s přijatelnou specificitou RAD z REC. Publikované studie se často liší metodikou, kritérii zařazení, technickými specifikacemi MR přístroje a analýzou metabolitů. Tato studie využívá metodu multivoxelové 3D protonové MRS na 3T ke korelaci metabolických dat s histopatologickými vzorky, klinické a radiologické sledování u skupiny pacientů s novými kontrastně se sytícími lézemi po onkologické léčbě pro HGG. K testování bylo použito více metod metabolické analýzy, aby se zjistilo, která z nich nejlépe funguje při rozlišování REC od RAD u jedné prospektivní kohorty pacientů. Cíl: Testovat odlišné metody MRS s různými metabolity a mezními hodnotami v prospektivní kohortě pacientů s HGG a zjistit, která metoda nejlépe funguje v diferenciální diagnostice mezi REC a RAD. Metody: Dvacet šest pacientů po resekci a onkologické léčbě pro HGG s novou kontrastně se sytící lézí na MR (celkem 37 lézí) podstoupilo kvantitativní MRS. Léze byly klasifikovány jako REC, regresivní recidiva (rREC) nebo RAD na základě histologického nebo MR radiologického sledování. Bylo testováno šest metod MRS kombinujících různé metabolity a jejich poměry a byla vypočítána jejich sensitivita a specificita. Výsledky: Sensitivita a specificita se významně lišily mezi metodami a v rámci stejné metody v závislosti na ECHO-čas (TE). Při MRS s TE = 30 ms byl nalezen statisticky významný rozdíl v interhemisférických koncentracích sloučenin obsahujících cholin (Cho) mezi REC a RAD a v interhemisférických celkových koncentracích kreatinu (Cr) mezi REC a rREC. MRS s TE = 135 ms vykázala statisticky významný rozdíl v interhemisférické Cho a Cho/ Cr mezi REC a RAD. Nejširší oblast pod ROC křivkami byla získána interhemisférickým porovnáním Cho měřeným s TE = 135 ms. Nejlepší metodou bylo interhemisférické srovnání koncentrací Cho, Cho/ Cr a laktátu (Lac) (citlivost 93,3 % a specificita 78,6 %). Závěr: MRS je užitečný při odlišení REC od RAD. TE ovlivňuje výkonnost MRS i v rámci stejné metody. Hodnocení Cho, Lac a Cho / Cr v lézi a kontralaterálně s dlouhým TE dosáhlo nejlepší prediktivní hodnoty.

Poděkování: Podpořeno grantem 00023001IKEM

IV/ 199. UMĚLÁ INTELIGENCE V RADIOLOGII

KŘÍSTEK J., STANDARA M.

Oddělení radiologie, MOÚ Brno

Radiologie je technologicky jedním z nejpokročilejších oborů medicíny, digitální revoluci si obor prodělal v 80. a 90. letech minulého století. Proto i většina nových postupů využívajících počítačovou techniku vč. aplikací umělé inteligence (artificial intelligence, AI) se objevuje právě v radiologii a oborech se zobrazovacími metodami spojených. Autoři podávají ucelený přehled současných možností prakticky využívající AI v organizaci postupu práce a jeho organizace (workflow), ve vlastním diagnostickém procesu a jeho zrychlení a zjednodušení, v prediktivních hodnoceních, statistice a komunikaci výsledků. Zmíněn je přesah do dalších oborů, integrace dat do institucionálních, regionálních, národních a mezinárodních struktur a v neposlední řadě i etické otázky, které s nasazením počítačové techniky do rutinního diagnostického a rozhodovacího procesu představují velkou výzvu do budoucna.

IV/ 214. CNV ANALÝZA A DIGITALMLPA TECHNOLOGIE VYUŽÍVANÉ V GENETICKÉ LABORATOŘI V MOÚ

MACHÁČKOVÁ E., VAŠÍČKOVÁ P., HÁZOVÁ J., FORETOVÁ L.

Oddělení epidemiologie a genetiky nádorů, MOÚ Brno

Technologie masivního paralelního sekvenování neboli sekvenování nové generace (NGS) v posledních letech prošla a stále prochází bouřlivým vývojem. Je skvělým nástrojem pro detekci bodových mutací, jako jsou nukleotidové substituce nebo drobné delece/ inzerce/ duplikace. V rámci NGS vyšetření je možné pomocí bioinformatických nástrojů provádět rovněž CNV (copy number variants) analýzu, která je cílená na odchylky v hloubce čtení a detekuje oblasti s pravděpodobným výskytem rozsáhlých intragenových přeskupení postihujících celé exony až geny. Detekce těchto rozsáhlých změn je nezbytným krokem v komplexní strategii genetické diagnostiky. CNV analýza z NGS dat poměrně náročná a vyžaduje vysoce homogenní pokrytí v rámci genů i jednotlivých vzorků, zpracovávaných za stejných podmínek. Tato analýza je ovlivněna také krátkou délkou čtení, která je této technologii vlastní a zkreslením pokrytí díky vysokému obsahu GC v ně kte rých oblastech. Tyto problémy pak vedou k řadě hraničních hodnot, které je pak nutné ověřovat. Zlatým standardem pro ověření CNV změn v diagnostice je metoda MLPA (multiplex ligation dependent probe amplification), která byla poprvé publikována v roce 2002. V současné době je k dispozici velké množství probemixů využívaných v souvislosti s hereditárními nádorovými syndromy (MRC Holland). Podstatou MLPA je hybridizace speciálně navržených sond specifických pro jednotlivé úseky daného genu s genomovou DNA, ligace těchto sond a následná multiplex PCR reakce s využitím pouze jednoho univerzálního páru primerů. Směs vzniklých fl uorescenčně značených PCR produktů (max. 60) s různou délkou je separována a kvantifikována pomocí fragmentační analýzy s využitím kapilárního sekvenátoru pro Sangerovo sekvenování. Nově vyvinutou metodou je tzv. digitální MLPA, která v principu spojuje MLPA a NGS analýzu pomocí sekvenační platformy a umožňuje tak kvantifikaci až 1 000 různých cílových sekvencí v jedné reakci. Laboratorní postup zpracování se v principu neliší od klasické MLPA, pouze se přidávají unikátní barkódy, které umožní rozlišení jednotlivých vzorků v konečné analýze. K vyhodnocení dat je nutné použít Coff alyser digitalMLPA data analysis software. V roce 2020 byl uveden na trh D001 Hereditary Cancer Panel 1, který obsahuje celkem 690 sond k detekci 28 genů souvisejících s nejčastějšími dědičnými nádorovými syndromy dospělého věku. V této prezentaci bychom Vám rádi přiblížili naše zkušenosti s CNV analýzou a technologií digitalMLPA.

Práce byla podpořena granty MZ ČR – RVO MOÚ 00209808; a AVZ: NU20-03-00285.

IV/ 219. SLEDOVÁNÍ ONKOLOGICKÉ LÉČBY SOLIDNÍCH NÁDORŮ S VYUŽITÍM ONCOMONITORU – RYCHLÉ A CITLIVÉ METODY TEKUTÉ BIOPSIE

MINÁRIK M.¹, BELŠÁNOVÁ B.¹, STREITOVÁ E.¹, PTÁČKOVÁ R.², PAZDÍREK F.³, PEŠEK M.⁴, SVATOŇ M.⁴, TAŠKOVÁ A.⁵, LEVÝ M.⁶, BENEŠOVÁ L.²

¹Elphogene, s.r.o., Praha, ²Genomac výzkumný ústav, s.r.o., Praha, ³Chirurgická klinika 2. LF UK a FN Motol, ⁴Klinika pneumologie a ftizeologie LFP UK a FN Plzeň, ⁵Klinika hrudní chirurgie 2. LFHK UK a FTN Praha, ⁶Chirurgická klinika 1. LF UK a FTN Praha

Využití volné nádorové DNA (circulating tumor DNA, ctDNA) jako alternativního zdrojového materiálu pro molekulární vyšetření je dnes součástí diagnostiky solidních nádorů. Jedná se především o situace, kdy standardní vzorek tkáně není dostupný, případně jeho vyšetření nepřineslo konkluzivní výsledek, a kde „tekutá biopsie” může nahradit standardní biopsii tkáňovou. Poté, co je ctDNA intenzivně zkoumána již více než 10 let, je nepochybné, že mutační profily detekované v ctDNA velmi spolehlivě kopírují molekulární stav uvnitř nádorových buněk. V poslední době je též stále jasnější i to, že množství uvolňované ctDNA je úměrné množství rozpadajících se nádorových buněk, které odráží celkový objemu nádorové masy označovaný jako nádorová zátěž (tumor burden). Z pohledu klinické onkologie to přináší velmi zajímavé možnosti, neboť hladiny ctDNA tak přímo korelují s rozsahem onemocnění a to i vzhledem k případně absolvované či probíhající terapii. Průběžné sledování úspěšnosti onkologické léčby na základě dynamiky ctDNA se tak stává významným nástrojem v klinickém managementu solidních nádorů. Základní faktory definující klinické využití diagnostického přístupu jsou jeho spolehlivost, metodická náročnost a náklady. V oblasti jednorázově prováděné diagnostické tekuté biopsie je klíčové zajistit co nejširší spektrum vyšetřovaných mutací i za cenu poněkud vyšších nákladů na specializované postupy sekvenování nové generace (next-generation sequencing, NGS). Oproti tomu pro klinické využití ctDNA pro monitorování průběhu léčby na základě jejího opakovaného vyšetřování je při zachování dostatečné spolehlivosti (vysoká citlivost i specifita) velmi důležité udržení nízkých nákladů. Většina současných přístupů pro sledování hladin ctDNA na základě cílené detekce předem známých mutací je založeno na alelicky specifické amplifikaci mutovaných fragmentů v režimu kvantitativní PCR (qPCR) nebo digitální PCR (ddPCR). Použitelnost těchto postupů je však omezena pouze na detekce mutací lokalizovaných v tzv. hotspotech, což bývá typicky případ mutovaných onkogenů (např. KRAS, BRAF, EGFR apod.) Na našem pracovišti jsme v průběhu řady let vyvinuli metodu, která je univerzálně použitelná pro mutace v širším úseku DNA a je tak vhodná i pro detekci mutovaných tumor supresorů (např. TP53, APC, BRCA1-2 apod.). Tato metodika byla pod označením oncoMonitor optimalizována a validována a v příspěvku budou předvedeny možnosti jejího využití u pokročilého kolorektálního karcinomu a nemalobuněčného karcinomu plic.

Částečně podpořeno grantem AZV 17-30748A.

IV/ 221. ANALÝZA GLYKOZYLÁCIE PROTEÍNOV V SÉRACH ONKOLOGICKÝCH PACIENTOV

URMINSKÝ A.¹, BENEŠOVÁ I.¹, UHRÍK L.¹, HENEK T.¹, HALÁMKOVÁ J.², HERNYCHOVÁ L.²

¹RECAMO, MOÚ Brno, ²Klinika komplexní onkologické péče LF MU a MOÚ Brno

V sérach pacientov je možné detegovať proteíny s neobvyklými glykozyláciami, ktoré sú prítomné na povrchu nádorových buniek alebo sú nimi vylučované. Tieto glykoproteíny je možné považovať za diagnostické alebo prognostické markery nádorového ochorenia, pokiaľ sa vyskytujú v signifikantne zvýšenej alebo zníženej koncentrácii v porovnaní so zdravými darcami. Na našom pracovisku boli vyvinuté proteomické prístupy vedúce k identifikácii a relatívnej kvantifikácii glykoproteínov, určeniu miesta glykozylácie a sumárnej štruktúry glykánov. Cieľom tejto práce je popis metodických prístupov, ktoré boli aplikované na analýzy sér pacientiek s nádorom prsníka a ich odpovede na chemoterapeutickú liečbu. V budúcnosti by sme chceli rozšíriť tieto analýzy na ďalšie onkologické ochorenia a určiť zostavu signifikantne zmenených glykoproteínov, čo by bolo možné použiť pre personalizovanú diagnostiku ochorenia, vplyv liečby alebo pri následných kontrolných prehliadkach.

IV/ 230. VYŠETŘENÍ LIKVORU U ONKOLOGICKÝCH PACIENTŮ

ZEMAN D.

Oddělení klinické biochemie, FN Brno

Východiska: Vyšetření likvoru u onkologických pacientů slouží především k detekci nádorové infiltrace CNS, zejména leptomeningeálních metastáz. Nelze však zanedbat jeho význam pro diferenciální diagnostiku jiných možných příčin neurologických příznaků u těchto nemocných: neuroinfekcí vč. oportunních, polyradikuloneuritidy, paraneoplastických syndromů aj. Stoupá i význam kontrolních vyšetření k posouzení odpovědi na léčbu. Cíl: Představit základní preanalytické požadavky (odběr do zkumavky bez přísad, okamžitý transport do laboratoře), standardně indikované likvorové testy a interpretaci jejich výsledků. Klasické cytomorfologické vyšetření zůstává zlatým standardem diagnostiky leptomeningeálních metastáz, zejména solidních nádorů (u hematologických malignit se paralelně provádí senzitivnější průtoková cytometrie). V případě nekonkluzivního nálezu (záchyt atypických/ suspektních buněk) a/ nebo k upřesnění diagnózy může být doplněno imunocytochemické vyšetření. Novými, dosud omezeně dostupnými přístupy jsou senzitivnější metody detekce cirkulujících nádorových buněk a analýza cirkulující (cell-free) nádorové DNA v likvoru. Zvýšená buněčnost likvoru (pleocytóza) je dle různých studií nacházena u 70–90 % pacientů s leptomeningeálními metastázami; po nádorových buňkách je tedy nutné pátrat i v normocytárních vzorcích. Biochemické vyšetření vykazuje hyperproteinorhachii a zvýšený albuminový kvocient v 70–90 % případů, hypoglykorhachii a zvýšenou koncentraci laktátu v likvoru v 50–80 %. U 25–40 % pacientů s leptomeningeálními metastázami nacházíme intrathekální syntézu imunoglobulinů. V určitých situacích může být přínosné stanovení dalších biomarkerů (CEA, VEGF, beta2-mikroglobulin, LDH, ferritin, S100B, NSE, CXCL13, IL-10 aj.). Ně kte ré však mohou refl ektovat i jiné patologické procesy a stanovení většiny z nich není výrobci analytických souprav validováno pro likvor. Na minikazuistikách budou demonstrována úskalí diferenciální diagnostiky. Závěr: Vyšetření likvoru u onkologických pacientů by mělo zahrnovat minimálně stanovení koncentrace jaderných buněk a erytrocytů, celkové bílkoviny, glukosy a laktátu, standardní kvalitativní cytologické vyšetření a u podezření na hematologickou malignitu průtokovou cytometrii. Diagnostický a prognostický význam nových biomarkerů ve studiích je třeba srovnávat s výsledky klasických analýz provedených v potřebné kvalitě. V této souvislosti lze uvést, že i oblasti standardního cytologického vyšetření existuje ještě určitý prostor pro optimalizaci postupu po stránce analytické i interpretační.

IV/ 232. TUMOREM INDUKOVANÁ HYPOFOSFATEMIE S OSTEOMALACIÍ – KAZUISTIKA

CIBIČEK N.¹, LOKOČOVÁ E.², FLODROVÁ P.³, VÁVROVÁ J.⁴, DŽUBÁK P.⁵, HORÁK P.², OŽDIAN T.⁵, HAJDÚCH M.⁵

¹Oddělení laboratorní medicíny, MOÚ Brno, ²III. interní klinika LF UP a FN Olomouc, ³Ústav klinické a molekulární patologie, LF UP a FN Olomouc, ⁴Ústav klinické biochemie a diagnostiky, LF UK a FN Hradec Králové, ⁵Ústav molekulární a translační medicíny, LF UP Olomouc

Východiska: V etiologii osteomalacie se kromě nedostatku (či genetických poruch metabolizmu) vitaminu D uplatňuje hypofosfatemie a systémová acidóza. Vzácnou příčinou hypofosfatemie je přítomnost fosfáturického tumoru. Symptomatika hypofosfatemie souvisí s buněčnou deplecí fosfátu a zahrnuje řadu orgánových projevů včetně (neuro)muskulárních. Popis případu: Prezentujeme případ osteomalacie se středně závažnou hypofosfatemií vstupně nejasné etiologie. 68letá pacientka trpěla i při kombinované analgetizaci (paracetamol, kodein, tramadol) a suplementaci vitaminem D a vápníkem difúzními muskuloskeletálními bolestmi a celkovou slabostí, pro kterou byla přijata do FN Olomouc. V pátrání po příčině hypofosfatemie hrálo významnou roli posouzení funkce ledvinných tubulů, a to zejména stanovení renálního tubulárního prahu pro fosfát. Kromě rutinních biochemických testů byl významný i přínos zobrazovacích vyšetření (PET-CT, scintigrafie, MRI), která souhlasně potvrdila přítomnost tumoru v os sacrum a společně se sníženým renálním tubulárním prahem pro fosfát nutila pomýšlet na možnost paraneoplastického fosfaturického syndromu. Z palety tzv. fosfatoninů jsme stanovili růstový faktor fibroblastů 23 (FGF-23, ELISA), který se při elevaci v séru jevil jako primární etiologický agens. Dané působení bylo následně potvrzeno pomocí imunohistochemie z resekovaného ložiska. Histologicky se jednalo o obrovskobuněčný tumor. Po jeho odstranění společně se substitucí fosfátu došlo u pacientky k normalizaci fosfatemie s výrazným klinickým zlepšením a úlevou od bolestivosti až o 90 %. V diferenciální diagnostice jsme ocenili i příspěvek klinické farmakologie, která vedla k úpravě analgetické medikace (předávkování paracetamolem patří mezi příčiny neadekvátní fosfáturie). Vzhledem k histologicky pozitivním resekčním okrajům a pooperačnímu PET-CT nálezu nebylo možné vyloučit drobné nádorové reziduum v os sacrum. Adjuvantní onkologická léčba (denosumab) společně s neurochirurgickou a revmatologickou dispenzarizací umožnily pacientce pětiletou remisi onemocnění. Následná recidiva s průkazem růstu ložiska (MRI) provázeného opětovným poklesem fosfátu by si vyžádala radikální chirurgický výkon, ke kterému se však pacientka t.č. nekloní. Závěr: Sdělení podtrhuje význam úzké spolupráce mezi spektrem klinických a paraklinických oborů v diferenciální diagnostice nejasných poruch kostního metabolizmu s důrazem na vyšetřování FGF-23. Z hlediska klinické biochemie se jako zásadní ukazuje zavedení definitivní metody stanovení této molekuly na bázi hmotnostní spektrometrie.

IV/ 233. NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY ONKOLOGICKÉ LÉČBY NA KOST

PIKNER R.

Oddělení klinických laboratoří, Klatovská nemocnice a.s., Klatovy

Mezi nežádoucí účinky onkologické léčby patří mimo jiné ovlivnění kostního a kalciofosfátového metabolizmu. Časté je nedostatečné zásobení vitaminem D a snížený příjem vápníku dlouhodobě vedoucí k sekundární hyperparatyreóze a demineralizaci skeletu. Důsledkem je osteoporóza či osteomalacie. Systémová chemoterapie a především léčba inhibitory periferních aromatáz, LH RH analogy, inhibice přeměny testosteronu na dihydrotestosteron vedou k urychlené ztrátě kostní hmoty a časným osteoporotickým zlomeninám. Obdobně přímým účinkem na kostní buňky působí léčba podávaná při transplantaci kostní dřeně. Lokální osteoporózu a zvýšené riziko zlomeniny může způsobit lokální radioterapie v oblasti pánve. Osteoporóze i osteomalacii dokážeme včas zabránit kombinací dostatečného příjmu vápníku, vitaminu D a podáváním specifických antiporotických léků. Základem je časná diagnostika a tedy nezbytná spolupráce onkologa s osteologem. Výhodou by jistě byly i společné guidelines , které v ČR na rozdíl od jiných zemí neexistují. Prezentace se věnuje přehledu příčin indukujících osteoporózu o onkologických nemocných, popisem možných preventivních opatření a návrhem možné protokolární spolupráce mezi onkologem a osteologem.

IV/ 235. HIGH-SENSITIVE TROPONIN V KLINICKÉ PRAXI

LOKAJ P.

Interní kardiologická klinika LF MU a FN Brno

Cílem prezentace je ukázat rostoucí vliv vysoce senzitivních troponinů (hs-cTn) v klinické praxi k diagnostice akutního koronárního syndromu/ myokardiálního poškození a jejich prognostickou hodnotu. V klinické praxi využíváme hs-cTnT a hs-cTnI. Hodnota troponinu přesahující 99. percentil je označována za myokardiální poškození – s nárůstem/ poklesem hodnoty, jako akutní myokardiální poškození, s trvající pozitivní hodnotou bez dynamiky, jako chronické myokardiální poškození. Akutní myokardiální poškození v důsledku ischemie se nazývá akutní koronární syndrom (AKS) resp. infarkt myokardu bez ST elevací (NSTEMI). Rozlišujeme dva základní typy: NSTEMI 1. typu, na podkladě ruptury aterosklerotického plátu s trombózou koronární tepny a NSTEMI 2. typu jako nepoměr mezi dodávkou a spotřebou kyslíku v myokardu. Dalšími příčinami zvýšených hodnot může být akutní myokarditida, plicní embolie, srdeční selhání, Takotsubo KMP a další. K diagnostice AKS využíváme sérii min. 2 hladin hs-cTn, v čase příchodu pacienta (čas 0) a dále s odstupem 1, 2 nebo 3 hod. Na základě dynamiky hs-cTn je pacient zařazen do jedné ze tří kategorií: rule-out (pravděpodobnost AKS 0–1%), rule-in (pravděpodobnost AKS 75–94 %) nebo observe (pravděpodobnost IM 10–20 %). Na základě těchto skupin mohou být pacienti bezpečně poruštěni domů (rule-out), podrobeni invazivnímu katetrizačnímu vyšetření (rule-in) nebo došetření (observe). Nelze opomenout i využití hs-cTn v prognóze pacientů s chronickým srdečním selháním nebo diagnostice systolické dysfunkce levé komory u onkologických nemocných léčených potencionálně kardiotoxickou chemoterapií.

IV/ 236. INTERLEUKIN-6 V DIAGNOSTICE ZÁNĚTLIVÝCH STAVŮ U ONKOLOGICKÝCH PACIENTŮ

MALINA P.

Oddělení klinické biochemie, Nemocnice Písek, a.s.

Východiska: Interleukin-6 je pluripotentní cytokin, který se využívá v rámci diagnostiky i léčby nenádorových onemocnění. V onkologii je jeho využití zejména v oblasti diagnostiky. Jeho dynamika umožnuje časnou diagnostiku zánětlivých komplikací protinádorové léčby s řadou výhod zejména proti C-reaktivnímu proteinu, v ně kte rých případech i proti prokalcitoninu. Stanovení interleukinu-6 se stává běžně dostupným v laboratořích nemocnic s urgentním příjmem. Přínosy interleukinu-6 spočívají zejména v jeho rychlém vzestupu po začátku působení zánětlivého stimulu. Tento vzestup předchází vzestup C-reaktivního proteinu o 12–24 hod a umožňuje tedy zachytit mnohem dříve zánětlivou komplikaci a zahájit léčbu. Stimulem ke vzestupu interleukinu-6 jsou molekulární vzory asociované s poškozením tkáně (damage associated molecular pattern – DAMP). Vlastní zkušenosti: V nemocnici Písek využíváme stanovení interleukinu-6 od roku 2002. Stanovení je nepřetržitě dostupné a nejvíce je využíváno u akutních stavů, náhlých příhod břišních a podezření na sepsi.

IV/ 237. GLOMERULÁRNÍ FILTRACE A JEJÍ APLIKACE V ONKOLOGII

ŠÁLEK T.

Oddělení klinické biochemie, KN Tomáše Bati, a.s., Zlín

Cíl: Ukázat současné možnosti odhadu glomerulární filtrace ze sérového kreatininu (eGFRcrea) a cystatinu C (eGFRcys). Metody: Sérový kreatinin byl měřen enzymovou metodou s návazností kalibrace na mezinárodní standard SRM 967. Cystatin C byl měřen imunoturbidimetricky s návazností kalibrace na mezinárodní standard DA ERM 471. eGFRcrea a eGFRcys byly odhadovány pomocí CKD-EPI rovnic u onkologických pacientů, diabetiků, pacientů předávkovaných digoxinem a gentamicinem. U onkologických pacientů byla měřena glomerulární filtrace pomocí DTPA izotopového vyšetření ledvin. Výsledky: U 112 onkologických pacientů léčených cisplatinou byl medián (IQR) eGFRcrea 1,460 ml/ s/ 1,73m2 (1,210–1,660) > mDTPA 1,335 ml/ s/ 1,73m2 (1,070–1,725) (p < 0,05). Medián (IQR) eGFRcys 1,195 ml/ s/ 1,73m2 (0,885–1,625) byl < mDTPA 1,335 ml/ s/ 1,73m2 (1,070–1,725) (p < 0,05). Závěr: U všech skupin pacientů, kteří ztratili svalovou hmotu (onkologičtí pacienti, starší diabetici, pacienti předávkovaní gentamicinem na ARO a starší pacienti s fibrilací síní předávkovaní digoxinem) byly výsledky eGFRcys < eGFRcrea.

IV/ 238. (−2)PROPSA A PHI V DIA GNOSTICE KARCINOMU PROSTATY

GREPLOVÁ K., SELINGEROVÁ I.

Oddělení laboratorní medicíny, MOÚ Brno

Východiska: Karcinom prostaty se řadí mezi nejčastější zhoubné nádory u mužů. V ČR je ročně nově diagnostikováno přibližně 7 000 pacientů se zhoubným novotvarem prostaty a přibližně 1 400 pacientů na tento nádor zemře. Pro záchyt karcinomu prostaty se využívá kromě palpačního vyšetření prostaty per rectum stanovení prostatického specifického antigenu (PSA), volné frakce PSA (fPSA) a výpočet poměru volného a celkového PSA, ovšem specificita celkového PSA je nedostatečná a vede často k nadbytečným biopsiím prostaty. Pro zvýšení klinické specificity detekce karcinomu prostaty se používá stanovení izoformy (−2) proPSA a výpočet PHI (prostate health index). Samotná hodnota (−2)proPSA se pro interpretaci nepoužívá, ale hodnocení se provádí vždy pomocí PHI, který je vypočten z PSA, fPSA a (−2)proPSA. Materiál a metody: Od ledna 2020 je stanovení PHI součástí preventivního onkologického vyšetření klientů Ambulance preventivní onkologie Masarykova onkologického ústavu (MOÚ). V rámci této preventivní onkologické prohlídky je klientům starším 40 let odebrána krev do zkumavek Neutral (Sarstedt). Následuje koagulace 45 min, centrifugace (1 500 g, 15 °C, 20 min), separace séra a uložení alikvotu séra při −20 °C po dobu cca 5 dnů. Sérové koncentrace PSA, fPSA a (−2)proPSA jsou stanoveny chemiluminiscenční metodou na analyzátoru Acces 2 (Beckman Coulter). U metody PSA a fPSA se používá WHO kalibrace a u metody (−2)proPSA Hybritech kalibrace. Následně je vypočteno PHI a poměr volného a celkového PSA. Pro PHI 0–23 (WHO kalibrace) je pravděpodobnost karcinomu prostaty 2–17 %, pro PHI 23–45 je pravděpodobnost 17,1–24,1 % a pro PHI nad 45 je 35,8–52,2 %. Výsledky: Za období 1/ 2020– 5/ 2021 bylo provedeno měření u 1 380 klientů preventivní ambulance. Z důvodu nízkých hladin PSA pod 1,6 μg/ l bylo PHI vypočítáno pouze u 211 klientů (medián PHI 31, rozpětí 3–165), věkově specifické PSA u této skupiny bylo zvýšené u 22 klientů. Z této skupiny měli 4 klienti dle PHI vysokou pravděpodobnost karcinomu prostaty, 17 klientů střední a 1 klient nízkou. Závěr: PHI se používá jako pomocník při rozlišení karcinomu prostaty od benigních prostatických stavů u mužů ve věku nad 50 let s celkovým PSA 1,6–7,8 μg/ l a nálezy digitálního rektálního vyšetření, které nevzbuzují podezření na výskyt karcinomu. Zvýšení klinické specificity detekce karcinomu prostaty pomocí PHI by mělo vést k zpřesnění indikací k biopsiím prostaty.

IV/ 239. NĚKTERÉ SOUVISLOSTI KREVNÍCH LIPIDŮ U ONKOLOGICKÝCH PACIENTŮ

KYSELÁK O.

Oddělení klinické biochemie, FN u sv. Anny v Brně

Východisko: Dyslipidemie je relativně běžným nálezem u pacientů s nádorovým onemocněním. Cíl: Popsat vztahy mezi poruchami metabolismu lipidů a nádorovými onemocněními. Pro nádorové buňky je charakteristická zvýšená akumulace intracelulárního cholesterolu za účelem jejich proliferace. Dochází k dysregulaci mechanizmů syntézy, vychytávání a efl uxu cholesterolu vedoucí k narušení cholesterolové homeostázy a poklesu hladiny cholesterolu. Bylo také prokázáno, že ně kte ré geny odpovědné za efl ux cholesterolu mohou hrát klíčovou roli v procesu onkogeneze. Jako možné onkogeny byly identifikovány např. SR-B1 (Scavenger receptor class B type 1) nebo gen pro cholesterolový transportér ABCG1 (ATP-binding cassette transporter G1). Na druhé straně existují i geny s předpokládanou protektivní funkcí, u kterých byla zjištěna tumorsupresorová aktivita. Jedná se např. o ABCA1 (ATP-binding cassette transporter A1) nebo liver X receptor (LXR). Důležitou roli v procesu nádorového bujení mají také deriváty cholesterolu (především androgeny a estrogeny), jejichž vliv na progresi hormonálně dependentních nádorů je znám již dlouho. Většina nádorových onemocnění bývá doprovázena výskytem sekundární hypocholesterolemie. Hypercholesterolemie je vzácnější a může se jednat o vedlejší účinek onkologické léčby. Např. léčba kožních T lymfomů a ně kte rých hematologických malignit pomocí retinoidů bývá spojena se zvýšením koncentrace celkového cholesterolu i triglyceridů. To může vést ke zvýšení rizika vzniku aterosklerotických kardiovaskulárních onemocnění. Základními léky ke snížení LDL-cholesterolu jsou statiny. Metaanalýza dat 175 000 pacientů z 27 rozsáhlých statinových studií prokázala, že statiny riziko nádorových onemocnění nezvyšují, naopak čím většího snížení LDL-cholesterolu statinovou léčbou bylo dosaženo, tím nižší bylo riziko jejich vzniku. Statiny u onkologických pacientů není nutno vysazovat (vysazení zhoršuje kardiovaskulární prognózu). Jejich vysazení není nutné ani v předoperačním období, protože klinické studie prokázaly, že statiny snižují perioperační morbiditu a mortalitu u pacientů podstupujících kardiovaskulární i nekardiovaskulární zákroky. Závěr: Dyslipidemie u pacienta s nádorovým onemocněním může být buď souběžným onemocněním bez kauzální souvislosti, nebo může být sekundární jako důsledek nádorového procesu či protinádorové terapie. Při léčbě dyslipidemií u onkologických pacientů by proto vždy měl být volen individuální přístup s přihlédnutím k rozsahu a prognóze onkologického onemocnění a rizika fatální aterosklerotické kardiovaskulární příhody.

IV/ 270. PŘÍPRAVA A HODNOCENÍ JAKOSTI RADIOFARMAK ⁶⁸GA-DOTATOC A ⁶⁸GA-PSMA-11

BUDINSKÝ M., VYŠINSKÝ P., KUNSTOVÁ S., ČÍPKOVÁ M.

Ústavní lékárna, MOÚ Brno

Východiska: Radiofarmaka značená ⁶⁸Ga patří v ČR k stále ještě málo využívaným radiofarmakům. Je to dáno technologickou, ale i finanční náročností přípravy a hodnocení jakosti těchto radiofarmak. Metoda: V našem příspěvku se zabýváme popisem procesů přípravy a hodnocení jakosti radiofarmak ⁶⁸Ga-DOTATOC a ⁶⁸Ga-PSMA-11 po stránce farmaceutické technologie. Výsledky: Při syntéze radiofarmaka ⁶⁸Ga-DOTATOC dosahujeme 96% úspěšnosti (168 ze 175), u ⁶⁸Ga-PSMA-11 je úspěšnost při syntéze 100 % (18 z 18). Závěr: Obě studovaná radiofarmaka jsou po stránce farmaceutické technologie přípravy a hodnocení jakosti sice náročnější, ale i přesto je lze úspěšně zařadit do rutinního provozu a využít k onkologické diagnostice metodou PET/ CT.

IV/ 271. PÉČE O PACIENTA PŘI VYŠETŘENÍ ⁶⁸GA-DOTATOC

ĎULÍKOVÁ Z.¹, KUČERA R.¹, BUDÍNSKÝ M.²

¹Oddělení nukleární medicíny, MOÚ Brno, ²Úsek radiofarmak, Ústavní lékárna, MOÚ Brno

Východiska: Radiofarmakum ⁶⁸Ga-DOTATOC představuje nové PETové radiofarmakum na Oddělení nukleární medicíny MOÚ. Zařazení tohoto radiofarmaka do běžné praxe přináší nejen novinky v radiofarmaceutické technologii, ale i v péči o pacienta před vyšetřením nebo v průběhu něj. Metoda: V našem příspěvku se zabýváme aspekty spojenými s péčí o pacienta aplikovaného radiofarmakem ⁶⁸Ga-DOTATOC. Výsledky: Na našem pracovišti bylo za období 07/ 2019–12/ 2020 vyšetřeno 97 pacientů. Vyšetření je pro pacienta časově komfortnější. Má také vyšší senzitivitu a lepší specificitu. Závěr: ⁶⁸Ga-DOTATOC představuje alternativu k dosud dlouhodobě využívanému vyšetření ¹¹¹In-Octreoscan metodou SPECT a přináší nové možnosti v diagnostice somatostatinpozitivních neuroendokrinních nádorů metodou PET.

IV/ 272. 18F-FMISO JAKO MARKER HYPOXIE

ŽILKOVÁ K.

Oddělení nukleární medicíny, FN Hradec Králové

Východiska: Hypoxie zhoubných nádorů je obvyklou negativní vlastností, která může ovlivnit výsledek protinádorové léčby. Takové maligní nádory jsou často rezistentní vůči chemoterapii nebo ozařování. Jednou z metod hodnocení oxygenace nádorů je použití radiofarmaka 18F-flouromisonidazol (18F-FMISO), které je od 6/ 2020 možné použít v ČR ve specifickém léčebném programu. Cíl: Radiofarmakum 18F-FMISO se používá pro hybridní zobrazení PET/ CT, tedy neinvazivní metodu detekce hypoxie. V příspěvku je uvedena farmakologie a technologické zpracování radiofarmaka 18F-FMISO před aplikací pacientovi a přiblížení průběhu vyšetření na oddělení nukleární medicíny. Závěr: Pro kvalitní a bezpečné zpracování tohoto radiofarmaka a jeho aplikaci na oddělení nukleární medicíny je nezbytné vhodné vybavení pracoviště. Vyšetření pomocí 18F-FMISO může pomoci s odhadem prognózy onemocnění a ovlivnit trend terapie.