XI. Psychosociální péče

XI/ 200. EHEALTH V PODPOŘE DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ ONKOLOGICKY NEMOCNÝCH – MOBILNÍ APLIKACE MINDCARE A JEJÍ MOŽNOSTI V RÁMCI „CANCER SURVIVORSHIP“

SVĚTLÁK M.¹, ŠUMEC R.¹, SLEZÁČKOVÁ A.¹, HUMPOLÍČEK P.¹, LEKÁROVÁ M.¹, BAREŠOVÁ Z.¹, VIGAŠOVÁ D.¹, MALATINCOVÁ T.¹, ŠEDO J.², HALÁMKOVÁ J.²

¹Ústav psychologie a psychosomatiky, LF MU Brno, ²Klinika komplexní onkologické péče LF MU a MOÚ Brno

Podpora duševního zdraví pacientů s onkologickým onemocněním představuje jeden z hlavních pilířů komplexní onkologické péče. Pro jakoukoli léčbu obecně platí, že hledáme takové přístupy, které budou efektivní, a to s minimálními ekonomickými náklady, maximálním populačním dopadem a efektem na daný problém. Zvyšující se technická gramotnost populace, dostupnost internetu a „chytrých“ mobilních zařízení přinášejí medicíně nebývalé možnosti, jak zavádět do praxe metody v modu eHealth, které splňují právě zmíněná kritéria efektivní léčby. Zatímco psychoterapie a jiné nefarmakologické metody v modu „tváří v tvář“ jsou, přes svou jednoznačně prokázanou efektivitu, pro pacienty z různých důvodů nedostupné (např. dlouhé čekací doby, péče vázaná na nemocnici nebo centrum, finanční nedostupnost, nabízená péče není vhodná pro všechny pacienty atd.) ukazuje se, že eHealth verze různých programů představují další efektivní nástroj v podpoře duševního a tělesného zdraví lidí s onkologickým onemocněním a mají také velký populační dopad. Tvorba eHealth intervencí/ programů, ověřování jejich efektivity, vhodnosti a implementace do standardní lékařské péče, představuje v kontextu vývoje mobilních technologií a přibývajících důkazů o jejich efektivitě, klíčovou výzvu komplexní onkologické péče. V podmínkách českého zdravotnictví a českých onkologických pracovišť zatím role eHealth intervencí/ programů v managementu duševního zdraví pacientů nebyla doposud studována. Mobilní aplikace MindCare obsahuje tři standardizované, v komplexní onkologické péči běžně používané, intervence na podporu duševního zdraví, které jsou převedené do podoby mobilní aplikace určené pro tzv. chytré telefony: 1. mindfulness-based cognitive therapy for cancer patients. 2. pozitivní psychologie: mobilní verze 8týdenního programu založeného na modelu PERMA; 3. autogenní tréning: mobilní verze standardního 8týdenního programu autogenního tréninku. Aplikace funguje v asynchronní formě. Uživatele programem provázejí lektoři prostřednictvím předem připravených videí. Účastníci budou pracovat s videi, textovými zadáními, připomínkami a podcasty, a tím budou procvičovat a získávat klíčové dovednosti jednotlivých programů. Průchod k jednotlivým týdnům se účastníkům otevírá postupně. Ke všem již splněným lekcím má účastník přístup v sekci „knihovna“. Součástí výzkumné verze aplikace je funkce monitorování aktuálního emočního stavu účastníka, a také sledování jeho aktivity v rámci aplikace.

XI/ 201. VLIV PSYCHOLOGICKÝCH INTERVENCÍ NA NEURO-ENDOKRINO-IMUNITNÍ MARKERY U ONKOLOGICKÝCH PACIENTŮ

LEKÁROVÁ M., VIGAŠOVÁ D., BAREŠOVÁ Z., SVĚTLÁK M., ŠUMEC R.

Ústav psychologie a psychosomatiky, LF MU Brno

V současnosti se výzkum v oblasti psychoonkologie zabývá vlivem psychologických intervencí na osobní pohodu (tzv. well-being) pacientů s onkologickým onemocněním v časovém kontinuu od stanovení diagnózy, přes průběh léčby, přechod do survivorshipu či ukončení kurativní léčby. Efekt intervencí, cílících na rozvoj psychologických mechanzmů pro adaptivní zvládání stresu, úzkosti, bolesti a jiných doprovodných symptomů spojených s onkologickým onemocněním, je ve výzkumu nejčastěji ověřován pomocí tzv. sebehodnotících dotazníků a škál. Jaký je však přesah intervencí a tedy měřitelná odpověď v biologickém zdraví člověka? Přednáška si klade za cíl sumarizovat neuro-endokrino-imunitní markery, které se statisticky významně mění v reakci na psychologické intervence, a zasadit tyto výsledky do stále neúplné mozaiky interakce těla a mysli v procesu onkologického onemocnění a zotavení.

XI/ 202. PROTEKTIVNÍ FAKTORY PROŽÍVANÉHO STRESU U PACIENTŮ S MNOHOČETNÝM MYELOMEM

SLEZÁČKOVÁ A.¹, GEPRTOVÁ A.², SVĚTLÁK M.¹

¹Ústav psychologie a psychosomatiky, LF MU Brno, ²Psychologický ústav, FF MU Brno

Kvalitě života pacientů s onkologickým onemocněním je v současné době věnována velká výzkumná pozornost, avšak studií zaměřených na populaci pacientů s mnohočetným myelomem (MM) zatím není mnoho [1,2]. Cílem této studie bylo zjistit úroveň prožívaného stresu u pacientů s MM v době epidemie koronaviru SARS-CoV-2 a odhalit protektivní vliv vybraných psychosociálních faktorů na míru jejich psychické zátěže. Výzkum probíhal ve spolupráci s Klubem pacientů mnohočetný myelom (KPMM) na podzim roku 2020. Pacienti byli osloveni s žádostí o vyplnění anonymního dotazníku, který byl vzhledem k epidemiologické situaci přístupný pouze v online podobě. Pro sběr dat byly použity ověřené škály zjišťující úroveň prožívaného stresu, naděje, vděčnosti a sebesoucitu. Zařazeny byly také tři otevřené otázky, jejichž účelem bylo odhalit, co je pro pacienty s MM největším zdrojem stresu, za co jsou vděční, a k čemu směřují své naděje. Výzkumný soubor se skládal ze 74 pacientů s MM (průměrný věk 65 let, 55,4 % žen). Výsledky matematicko-statistické analýzy odhalily, že pacienti s vyšší mírou naděje a sebesoucitu vykazovali signifikantně nižší úroveň prožívaného stresu. Pacienti, kteří projevovali vyšší hladinu naděje, také vykazovali vděčnější přístup k životu. Obsahová analýza odpovědí na otevřené otázky přinesla hlubší vhled do zkoumané oblasti. Tři hlavní tematické okruhy tvořily kategorie zdraví, osobní život a mezilidské vztahy. Podrobnější subkategorie zahrnovaly dílčí faktory související se stresem, nadějí a vděčností, jež významně ovlivňují kvalitu života pacientů s MM. Výsledky kvantitativní části studie jsou souladu s předešlými zahraničními výzkumy poukazujícími na významné souvislosti naděje, stresu a sebesoucitu u onkologických pacientů [3,4]. Mohou být užitečným podnětem pro další výzkumná šetření i pro tvorbu intervencí zaměřených na zvýšení kvality života pacientů s MM.

Literatura: [1] Cuffe CH, Quirke MB, McCabe C et al. Patients' experiences of living with multiple myeloma. Br J Nurs 2020; 29(2):103–110. doi: 10.12968/ bjon.2020.29.2.103. [2] Ramsenthaler C, Gao W, Siegert RJ et al. Symptoms and anxiety predict declining health-related quality of life in multiple myeloma: A prospective, multi-centre longitudinal study. Palliat Med 2019; 33(5): 541–551. doi: 10.1177/ 0269216319833588. [3] Todorov N, Sherman KA, Kilby C et al. Self-compassion and hope in the context of body image disturbance and distress in breast cancer survivors. Psycho-Oncology 2019; 28(10): 2025–2032. doi: 10.1002/ pon.5187 [4] Abdollahi A, Panahipour H, HosseinianS et al. The eff ects of perceived stress on hope in women with breast cancer and the role of psychological hardiness. Psycho-Oncology 2019; 28(7): 1477–1482. doi: 10.1002/ pon.5102.

XI/ 282. ROLE HUMORU V PÉČI O PACIENTA

HOUDEK L., STRNADOVÁ H.

Zdravotní klaun, o.p.s., Praha

Humor má své teorie antropologické, filozofické, psychologické i fyziologické. Zabývá se jím etika, estetika i přírodní vědy. Celá staletí byl přehlížen a marginalizován, poslední dobou se však mnozí výzkumníci intenzivně zajímají o jeho přínos lidskému zdraví a psychické rovnováze. Zdravotní klauni se humoru ve zdravotnickém prostředí věnují prakticky i teoreticky už bezmála 20 let a své kořeny mají v hnutí, které sahá ještě o dalších 15 let hlouběji, o roli klaunů v tradičních společnostech ani nemluvě. Všichni nemocniční klauni či „healthcare clowns“, jak se dnes souhrnně nazývají, přitom sdílejí přesvědčení, že každý hierarchický řád je z pohledu jeho lidských účastníků neúplný, pokud se s úsměvem nekonfrontuje s vlastními hranicemi a omezeními. Smích potom není škodolibým výsměchem, ale přitakáním životu i s jeho rozpory a zvraty, a může pomoci ne-li k faktickému, pak alespoň k psychologickému vítězství nad ně kte rými protivenstvími existence. Cílem našeho příspěvku je znovu osvětlit, proč k sobě smích a nemocnice patří, a popsat způsoby, jimiž lze toto zdánlivě nesamozřejmé soužití sladit k maximálnímu prospěchu pacientů, a to v podobě různých programů a forem spolupráce. Kromě pravidelných klaunských návštěv sem patří i intenzivní programy koordinované v úzké spolupráci s klinickými psychology či paliativními týmy nebo zapojení lektorů z řad Zdravotních klaunů do vzdělávání mediček, mediků a budoucích zdravotních sester na 2. a 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Mezi zdravotnická pracoviště, se kterými dlouhodobě spolupracujeme, patří mimo jiné Onkologická či Hemato-onkologická oddělení Dětské fakultní nemocnice v Brně, Fakultní nemocnice v Praze Motole a Fakultních nemocnic v Ostravě, Plzni či Hradci Králové.