XIII. Ošetřovatelská péče a rehabilitace

XIII/188. Vývoj a postavení onkologického ošetřovatelství v České republice

Hrabánková D.1, Kocourková J.2

1 VFN v Praze, 2 MOÚ Brno

Česká asociace sester – onkologická sekce, která je členem Evropské onkologické společnosti sester se zapojila do projektu RECaN vedeného Evropskou onkologickou společností sester (EONS) s podporou Evropské onkologické společnosti (ECO). Úkolem tohoto projektu je shromažďování důkazů o stavu onkologického ošetřovatelství, jehož celkovým cílem je, na základě výsledků, zvýšit uznání, hodnoty a přínos onkologického ošetřovatelství v celé Evropě se zaměřením na odborné dovednosti, výzkum, vzdělávání, klinické vedení, strategii a manažerské role. V roce 2020 EONS shromáždila data (Index onkologického ošetřovatelství) o stavu a vývoji onkologického ošetřovatelství od více než 650 sester ze 42 evropských zemí, v nichž byla zahrnuta i ČR. Analyzovaná data popisovala jak celkovou situaci, tak i významné rozdíly mezi zeměmi. Pro měření vývoje a pokroku EONS provedla v roce 2022 aktualizaci, kde byly navíc zahrnuty otázky týkající se pandemie covid-19, její dopad na onkologické ošetřovatelství a na počty týkající se ošetřovatelského personálu. Celkové skóre pro ČR (skóre 54) bylo v roce 2020 těsně nad celkovým průměrem (skóre 48). Průzkum za rok 2022 byl uzavřen. V současnosti probíhá analýza, která bude prezentována na této konferenci.

XIII/189. EONS Cancer Nursing Education Framework – reflecting on the current needs of oncology and nursing care

Sulosaari V.

European Oncology Nursing Society (EONS) Turku, Finland

The European Oncology Society (EONS), established in 1984, serves as a European umbrella organisation committed to providing leadership and expertise in all aspects of cancer nursing, including practice, education, research, communication, and advocacy for cancer nurses. EONS aims to promote recognition of cancer nursing throughout Europe, with the ultimate goal of improving and ensuring quality care for people affected by cancer. As the largest group of healthcare providers (> 50%), nurses interact with people throughout their lifespan more than any other profession. There is evidence that demonstrates the benefits of well-educated nurses for more positive healthcare outcomes for people with cancer. It is important to recognize that cancer care is a highly specialised field of nursing practice, which requires a higher level of training and competence, beyond undergraduate nursing education. Nurses working in cancer care are members of the healthcare team at the frontline and essential in coordinating care for/of people affected by cancer and across treatment settings. These nurses offer tailored, accessible and expert care to people living with, through and beyond cancer and to their families, informal caregivers and significant others in all phases of the Cancer Care Continuum, from primary prevention to end of life care. To provide quality care and research, cancer centres need competent, healthy, motivated and committed staff. Person-centered integrated cancer care and optimal communication are essential components of cancer nursing care which can be achieved by investment in quality cancer nursing education. EONS Cancer Nursing Education Framework (latest update, 2022) is particularly intended to provide guidance for structuring the learning content of cancer nursing programmes and continuing professional education and to those involved in the education, training and professional development of cancer nurses across Europe. In the latest update, special focus was on the literature underpinning the framework and education for cancer nurses. The Framework is based on the consensus that specialist education in cancer nursing should be competence-based. The Framework can be adapted to support the development of specialist education for nurses according to country-specific needs and regulations.

XIII/319. Efekt autoterapeutických cviků zaměřených na hrudní fascii u pacientek s karcinomem prsu

Holubec L., Alexander M., MICHALIČ R.

Lázeňská klinika – Aquaforum, Františkovy Lázně

Východiska: Součástí komplexní péče u pacientek s karcinomem (CA) prsu je kromě zajištění optimální protinádorové léčby také následná rehabilitační péče. Ta je nezbytná pro minimalizaci nežádoucích účinků protinádorové léčby. Primární rehabilitace je zaměřena na akutní pooperační období, sekundární rehabilitace je zaměřena na období po ukončení aktivní onkologické léčby. Do této péče patří i lázeňská rehabilitace. U žen s CA prsu je z fyzikálního hlediska zaměřena především na prevenci sekundárního lymfedému. Méně se věnuje pozornost patologickým bariérám v oblasti fascií hrudníku. Cílem práce bylo vypracovat metodické postupy a zhodnotit efektivitu autoterapeutických cviků u nemocných s CA prsu se zaměřením na hrudní fascie s cílem následného zajištění autoterapie v domácích podmínkách. Soubor pacientů a metody: V rámci pilotní studie bylo v období od února do července 2023 sledováno 50 pacientek s CA prsu stadia I–III, které podstoupily operační zákrok na prsu v kombinaci s multimodální onkologickou léčbou a zároveň podstoupily komplexní lázeňskou léčbu v délce trvání 21 dnů. V tomto období nemocné podstoupily individuální fyzioterapii se zaměřením na mobilizaci hrudní fascie formou měkkých technik. Byl vypracován systém jednoduchých autoterapeutických cviků, které následně mohou pacientky aplikovat v domácím prostředí. Součástí studie bylo i dotazníkové šetření se zaměřením na primární rehabilitaci před zahájením lázeňské léčby, na průběh sekundární rehabilitace v rámci lázeňského pobytu a na efektivitu cviků zaměřených na autoterapii hrudní fascie. Výsledky: Lázeňskou léčbu podstoupily nejčastěji ženy mezi 50.–60. rokem věku. Primární rehabilitaci po operačním výkonu podstoupilo pouze 30 % respondentek, 70 % nebylo o možnostech primární rehabilitace informováno. Více než polovina pacientek po radioterapii měla poradiační fibrotický syndrom. Manifestní sekundární lymfedém byl diagnostikován u 20 % pacientek. Myofasciální bolesti a klinické potíže v oblasti hrudní fascie popisovalo přes 70 % pacientek. Devadesát procent pacientek popisovalo klinickou úlevu a zlepšení zdravotního stavu v rámci individuální fyzioterapie a vyhodnotilo systém autoterapeutických cviků k uvolnění hrudní fascie za efektivní. Závěr: V rámci primární rehabilitace není většina žen dostatečně informována o možnostech preventivní fyzioterapie, což se projevuje na četnosti nežádoucích účinků protinádorové léčby. Naprostá většina pacientek vyhodnotila sestavu autoterapeutických cviků k uvolnění hrudní fascie jako vysoce efektivní a plánuje pokračovat ve cvičení v domácím prostředí.