Optimalizace radiační ochrany zdravotnického personálu na PET/CT pracovištích

Súhrn

Povinností každého pracoviště, jež v rámci lékařského ozáření nakládá se zdroji ionizujícího záření, je mimo jiné dodržovat principy radiační ochrany včetně respektování pravidla ALARA (As Low As Reasonably Achievable). Cílem této práce bylo posoudit úroveň optimalizace radiační ochrany zdravotnických pracovníků na PET/CT pracovištích s ohledem na obdrženou osobní dávku, používání pomůcek, stavební uspořádání pracoviště a také zkušenosti a zručnost pracovníků. Všechna PET/CT a PET/MR pracoviště v ČR včetně dvou pracovišť, která nepracují s pozitronovými radiofarmaky, byla oslovena, aby se pomocí vyplnění dvou elektronických dotazníků a poskytnutím dalších důležitých informací a dat zapojila do studie. Následně byla získaná data osobní dozimetrie (za respektování GDPR), informace o množství aplikované aktivity, odpovědi na subjektivní hodnocení situace vedoucími pracovníky a také obdržené plány stavebního uspořádání pracoviště zpracovány a porovnány. Pro orientační statistické zpracování byla použita regresní analýza. Sady hodnot byly porovnány neparametrickými testy Mann-Whitney a Kruskal-Wallis. Pro každého pracovníka byla vypočtena jeho průměrná efektivní a ekvivalentní dávka ve vztahu k aplikované aktivitě a také kolektivní dávka pro každé pracoviště. V dalším kroku byla vypočtena obdržená hodnota H_p(10) a H_T z 1 GBq na jednoho pracovníka (v µSv). Z celkového počtu 22 oslovených pracovišť ČR a Slovenska odpovědělo na 1. dotazník 18 pracovišť. Návratnost u dotazníku č. 2 byla 55,6 %. Následně mohlo být do studie zahrnuto 10 pracovišť. Výsledky ukázaly rozdíly úrovně radiační ochrany mezi jednotlivými pracovišti. Hlavní roli zde hrají vybavenost a dostatek personálu. Rozdíly byly nalezeny také v obdržené dávce na kůži rukou. Nepotvrdila se domněnka, že práce s pozitronovými radiofarmaky přináší větší radiační zátěž a také se nepotvrdilo, že s pořízením automatických aplikačních systémů automaticky klesne kolektivní dávka. Důležitá je praktická zručnost a zkušenost pracovníků. Pro jednotlivá pracoviště byla navržena konkrétní doporučení pro zlepšení úrovně optimalizace.

Klíčová slova:

radiační ochrana – optimalizace – PET/CT

Úvod

V současné společnosti je samozřejmostí a jistým trendem zabývat se otázkou zajištění péče o zdraví pracujících. Práce se zdroji ionizujícího záření je jednou ze sledovaných oblastí. Záření může mít podobu toku částic (částice alfa, beta a neutrony) nebo elektromagnetického vlnění (gama a X záření), obojí s rozdílnými hodnotami energie. Různé druhy vysílané energie a typy částic mají různou pronikavost látkou, a proto mají i rozdílné účinky na živou hmotu. Gama záření a X záření (např. rentgenové) jsou mimořádně pronikavá. ¹

První hybridní PET/CT přístroj v České republice byl nainstalován v Nemocnici Na Homolce v roce 2003. V rámci Evropy to byl již sedmý přístroj tohoto druhu. V následujících letech, s přibývajícím počtem nových přístrojů na dalších pracovištích, přichází také potřeba více se věnovat radiační ochraně (RO) personálu. Současně s vývojem této metody vyšetření vzrůstají požadavky odesílajících pracovišť, které se týkají jak počtu provedených vyšetření, tak i odborné stránky. Nedílnou součástí vyšetření je aplikace pozitronových radiofarmak, jejichž vysoká energie klade vyšší nároky na ochranu zdravotnického personálu.

Na pracovištích nukleární medicíny jsou uplatňovány zásady práce ve sledovaném a kontrolovaném pásmu, ale přesto lze ještě často pomocí optimalizace radiační ochrany snížit dávku. Optimalizace se týká organizace práce, pracovních postupů, stavebního uspořádání a využívání dalších moderních přístrojů, měřidel a pomůcek.

Současná koncepce radiační ochrany ve světě a v Evropě se opírá zejména o doporučení ICRP (International commission on radiological protection) a o standardy vydané Mezinárodní atomovou agenturou (IAEA) ve Vídni a legislativu Evropské unie (EU). Rovněž v České republice (ČR) byla podle uvedených dokumentů vytvořena legislativa, která stanovuje zákonné normy a požadavky související s ochranou před ionizujícím zářením (IZ). Hlavní institucí odpovídající v naší zemi za jadernou bezpečnost, radiační ochranu a havarijní připravenost je Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB), jehož odbornou a výzkumnou základnou je Státní ústav radiační ochrany (SÚRO). ²

Motivace k výzkumu je dána osobním a profesním zájmem využít dosavadní zkušenosti a přispět k rozvoji radiační ochrany oboru nukleární medicíny (NM).

„Zdraví je nejdůležitější kvalita těla.“ Aristoteles

Cíle a hypotézy

Cílem ochrany před zářením je zabezpečit ochranu zdraví každého jednotlivce, jeho potomků a lidské populace jako celku. Současně je však třeba stále hledat vyvážený přístup a neklást nezdůvodněné překážky využití zdrojů záření ve prospěch člověka. ³

Cílem práce je provést porovnání úrovně optimalizace radiační ochrany u pracovníků na PET pracovištích v ČR pomocí vyhodnocení výsledků osobní dozimetrie vzhledem k aplikované aktivitě radiofarmaka ¹⁸F-FDG a také k dalším používaným radiofarmakům, k stavebnímu uspořádání pracoviště a k využití pomůcek na rozplňování a aplikaci RF.

Dílčí cíle:

• získat informace o vnímání problematiky RO pracovníky NM,
• oslovit pracoviště PET/CT na Slovensku a v Polsku s cílem porovnat nastavení RO.

Pracovní hypotézy:

• Pracovníci PET/CT oddělení mají větší radiační zátěž než pracovníci ostatních pracovišť NM.
• Zavedením přístrojů pro aplikaci radiofarmak se výrazně snižuje osobní dávkový ekvivalent H_T měřený na kůži rukou pracovníků nezávisle na zručnosti.
• Zavedením přístrojů pro aplikaci radiofarmak se výrazně snižuje efektivní kolektivní dávka.

Metodika

Metoda výzkumné práce byla zvolena tak, aby byla v souladu s platnými zákonnými normami. Stěžejním legislativním dokumentem pro využívání ionizujícího záření a radiační ochranu je zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon. Nejdůležitějším prováděcím předpisem z hlediska požadavků na zabezpečení radiační ochrany v praxi je vyhláška č. 422/2016 Sb., vyhláška o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje. ^4,5

Pro dosažení jednotlivých stanovených cílů výzkumné práce byly připraveny dva elektronické dotazníky.

Výběr souboru

Pro potřeby projektu byla oslovena všechna pracoviště NM s PET/CT a PET/MR přístroji v ČR a na Slovensku. Zároveň byla do šetření zařazena dvě typická pracoviště NM, která nepracují s pozitronovými zdroji se záměrem určení dávky, kterou obvykle obdrží personál při práci na pracovišti bez PET/CT. Tato dvě pracoviště nakládají s radiofarmaky (RF), která jsou určena pro SPECT, SPECT/CT a další vyšetření z oblasti NM.

Předmětem studie byly zejména výsledky osobní dozimetrie zdravotnických pracovníků, jež se mohou jevit jako citlivé údaje. Přestože bylo dotazníkové šetření sestaveno tak, aby z výsledné prezentace výstupů práce nebylo možno jednoznačně identifikovat jednotlivá pracoviště, byla předpokládána určitá neochota se do projektu zapojit. S vydáním nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR – General Data Protection Regulation) se některá pracoviště obávala, že s poskytnutím potřebných informací v rámci šetření, dojde k porušení práv zaměstnanců. Všechna pracoviště nukleární medicíny, která byla v České republice a na Slovensku oslovena a požádána o vyplnění elektronického vstupního dotazníku, poskytovala tyto informace pouze pod číslem přiděleným příslušnému pracovišti a také výsledky osobní dozimetrie byly anonymizovány již službami osobní dozimetrie či osobami, které data ze svého pracoviště zasílaly.

Elektronické dotazování je nejmladším způsobem dotazníkového šetření a mezi jeho hlavní výhody patří možnost rychlého online vyplnění. Kromě elektronického dotazníku obdržela oslovená pracoviště formulář „Souhlas s poskytnutím výsledků osobní dozimetrie pracoviště“ a „Prohlášení o zpracování získaných údajů“. Dle požadavků a zvyklostí každého zúčastněného pracoviště byly vyhotoveny potřebné dokumenty ve formě formulářů, smluv a žádostí o realizaci průzkumu a sběru dat. Služby osobní dozimetrie VF, a. s. Černá Hora, VF, s. r. o. Žilina, Slovenská legálna metrológia Bratislava nebo NUVIA Dosimetry, s. r. o. obdržely kopii souhlasu příslušných pracovišť.

Dotazník č. 1

Základní průzkum a oslovení pracovišť NM bylo provedeno za pomoci obecně formulovaného dotazníku s 18 otázkami, které se týkaly personálního a přístrojového vybavení oddělení, druhů zpracovávaných radionuklidů, způsobu aplikace RF pacientovi a zhodnocení optimalizace radiační ochrany. Současně byla pracoviště vyzvána prostřednictvím e-mailu, kde byl popsán význam, předpokládaný postup a časová náročnost, aby se vyjádřila k ochotě spolupracovat na projektu.

Dotazník č. 2

Druhý dotazník byl zaslán pomocí internetového odkazu pouze těm pracovištím, která vyplnila a odeslala první dotazník. Zároveň každé oddělení obdrželo pomocné tabulky k doplnění zpracovávané aktivity u jednotlivých RF. Úkolem druhého dotazníku bylo získat informace ohledně pracovních postupů u jednotlivých profesí na oddělení, jakým způsobem jsou schopni poskytnout anonymizované údaje o výsledcích osobní dozimetrie, plán stavebního uspořádání pracoviště a v jakém termínu mohou dodat informace o množství zpracovávané aktivity za referenční období.

Zpracování dat

Získaná anonymizovaná data osobní dozimetrie s ohledem na zapojení zdravotnických pracovníků lůžkových oddělení NM byla vyhodnocena v závislosti na množství aplikované aktivity.

Každému stavebnímu schématu byly přiděleny body (min.1, max. 5) za zařazení prvků důležitých z hlediska RO. Jednalo se o oddělenou čekárnu či chodbu pro naaplikované pacienty, dorozumívací a monitorovací zařízení, aplikační místnosti blízko boxů pro akumulaci RF, automatické otevírání dveří jednotlivých boxů z ovladovny apod. Toto hodnocení je doplňující a bude sloužit k případnému doporučení pro konkrétní oddělení.

Pro orientační statistické zpracování byla použita regresní analýza. Sady hodnot byly porovnány neparametrickými testy Mann-Whitney a Kruskal-Wallis.

Pomocí regresní analýzy byla zpracována data osobní dozimetrie a množství aplikované aktivity radiofarmak. Pro každého pracovníka byla vypočtena průměrná hodnota H_p(10) a H_T přes dané měsíce, které odpovídaly měsícům, ze kterých byla počítána podaná aktivita. Ze všech průměrů byla vypočítána průměrná hodnota H_p(10) a H_T na jednoho pracovníka a dále byl pro každé pracoviště proveden součet hodnot osobních dávkových ekvivalentů pro vyjádření kolektivní efektivní a ekvivalentní dávky. V dalším kroku byly vypočítány příspěvky u osobních dávkových ekvivalentů pro H_p(10) a H_T z 1 GBq na jednoho pracovníka (v µSv).

Výsledky

Do projektu byla přizvána všechna pracoviště NM, která pracují s PET/CT či PET/MR přístroji v ČR a na Slovensku, jedno pracoviště z Polska a dvě pracoviště z ČR, která s pozitronovými zdroji nepracují.

Z celkového počtu 22 oslovených pracovišť ČR a Slovenska odpovědělo na dotazník č. 1 celkem 18 pracovišť. Návratnost u dotazníku č. 2 byla již menší (55,6 %). Důvodem byla, v porovnání s prvním dotazníkem, mnohem větší časová náročnost a také požadavek ohledně poskytnutí výsledků osobní dozimetrie a informací o množství podávaných radiofarmak na jednotlivých pracovištích.

Informace získané pomocí prvního dotazníku ohledně používaných radiofarmak sloužily zejména pro přípravu individuálních tabulek pro jednotlivá pracoviště za účelem zjednodušení a snížení časové náročnosti pro zpracování dat jednotlivými odděleními NM. Cílem bylo získání co největšího počtu spolupracujících pracovišť.

V interpretacích není zobrazena informace o konkrétním počtu zdravotnických pracovníků u jednotlivých pracovišť záměrně, neboť z těchto údajů lze snáze identifikovat oddělení.

Subjektivní hodnocení vedoucích pracovníků v souvislosti s porovnáním výsledků osobní dozimetrie a aplikované aktivity mezi jednotlivými pracovišti je podrobněji zmíněno níže.

Porovnání hodnot H_p(0,07) u jednotlivých pracovišť nebude prováděno, neboť jak vyplývá z výstupů regresní analýzy, jedná se o hodnoty velmi blízké, ne-li téměř totožné s hodnotami H_p(10).

Pracoviště, která pracují pouze s pozitronovými RF (pracoviště č. 1 a č. 10)

Z výsledků obou pracovišť lze vyvodit, že je lépe optimalizováno s ohledem na osobní dávkový ekvivalent H_p(10) pracoviště č. 1.

Rozdíly hodnot obdržené průměrné ekvivalentní dávky na kůži rukou H_T [µSv] z 1 aplikovaného GBq u těchto dvou pracovišť lze vyhodnotit jako statisticky nevýznamné, a proto pracovní podmínky a postupy z tohoto hlediska se jeví jako velmi podobné.

Obě pracoviště využívají k aplikaci RF převážně aplikační přístroje a pomocí tzv „aplikace z ruky“ podávají radiofarmaka jen minimálně.

V hodnocení spokojenosti s personálním obsazením je na tom lépe pracoviště č.10 a pro subjektivní posouzení úrovně péče o zaměstnance a přístupu pracovníků k otázkám RO vybrala pracoviště přibližně stejné ohodnocení.

Dalším faktorem je stavební uspořádání, které je u pracoviště č. 10 pro účely této studie hodnoceno 4 body, zatímco pracoviště č. 1 obdrželo plný počet, tedy 5 bodů.

Otázka úprav stavebního uspořádání či změny pracovních postupů při kontaktu s naaplikovaným pacientem bude součástí doporučení pro pracoviště č. 10.

Pracoviště bez pozitronových RF (pracoviště č. 4 a č. 9)

Porovnáním pracovišť, která pracují pouze s ostatními RF a nepoužívají k vyšetření pozitronová RF, bylo zjištěno, že pracoviště č. 4 vykazuje statisticky významně vyšší hodnotu pro osobní dávkový ekvivalent H_p(10) v µSv vztaženou na 1 GBq aplikované aktivity než pracoviště č. 9.

Rozdíly hodnot obdržené průměrné ekvivalentní dávky na kůži rukou (H_T) z 1 aplikovaného GBq u těchto dvou pracovišť lze vyhodnotit jako statisticky nevýznamné, a proto pracovní podmínky a postupy z tohoto hlediska se jeví jako velmi podobné.

Obě pracoviště převážně aplikují radiofarmaka tzv. „z ruky“. Zatímco u pracoviště č. 4 je to ve 100 %, tak pracoviště č. 9 v 80 %.

Spokojenost s personálním obsazením oddělení je výrazně lepší u pracoviště č. 9, které kromě potřeby zvýšení počtu radiologických asistentů (RA) (známka 2) hodnotí personální obsazenost u ostatních profesí známkou 1. Pracoviště č. 4 hodnotí personální obsazení oddělení známkou 3 (počet RA i radiologických fyziků).

Pro obě oddělení byly shodně uděleny 3 body pro stavební uspořádání (z maximálního možného počtu 5).

Rovněž subjektivní spokojenost s péčí o zaměstnance (známka 2) a přístup pracovníků k otázkám RO (známka 1) jsou u těchto dvou pracovišť hodnoceny stejně.

Do doporučení pro pracoviště č. 4 bude kromě optimalizace pracovních postupů při ukládání pacientů k vyšetření navržena možnost pořízení poloautomatické aplikační stanice, která by mohla snížit jak efektivní dávku, tak i ekvivalentní dávku na kůži rukou. Otázkou stále zůstává potřeba navýšení počtu zdravotnických pracovníků, a to zejména o radiologické asistenty a další střední nelékařský zdravotnický personál.

Pracoviště s pozitronovými i ostatními radiofarmaky (pracoviště č. 2, 5, 6, 11, 12 a 13)

Všechna pracoviště, která aplikují na svých odděleních jak pozitronová, tak i ostatní radiofarmaka, byla v rámci možností porovnána mezi sebou s ohledem na již výše zmíněné faktory, které mohou ovlivnit příspěvek osobní dávky a tím úroveň optimalizace radiační ochrany.

Průměrná efektivní dávka, která vychází z H_p(10) na jednoho pracovníka udávaná v µSv byla posuzována v souvislosti s průměrnou aplikovanou aktivitou pozitronových radiofarmak [GBq] a s průměrnou aplikovanou aktivitou ostatních RF [GBq]. U hodnot H_p(10) byly statisticky významně vyšší hodnoty nalezeny u pracovišť č. 2 a 12 pro pozitronová RF a pro pracoviště č. 12 u ostatních RF. Statisticky významně nižší hodnoty byly zaznamenány u pracoviště č. 5 a 6 jak pro pozitronová RF, tak i pro ostatní RF. U pracovišť č. 11 a 13 nebyly zaznamenány statisticky významně vyšší či nižší hodnoty.

Pro hodnoty průměrné ekvivalentní dávky H_T na jednoho pracovníka, jenž je v práci udávaná v µSv na 1 GBq aplikované aktivity a byla posuzována vzhledem k pozitronovým RF a současně také k ostatním RF, byly vypočteny statisticky významně vyšší hodnoty pro pracoviště č. 2, 6 a 12 a nižší hodnoty pro pracoviště č. 5, 11 a 13.

Je patrné, že úroveň optimalizace RO pracovišť č. 5, 11 a 13 je velmi dobrá.

Spokojenost s personálním obsazením je u těchto pracovišť známkována v rozmezí 1–2. Subjektivní hodnocení úrovně RO je taktéž na podobné úrovni v rozmezí známek 1–2. Stavební uspořádání je u těchto pracovišť hodnoceno 4 body.

Zajímavá je informace ohledně aplikace RF, kdy pracoviště č. 11 aplikuje tzv. „z ruky“ pouze 10 % RF, u pracoviště 5 je to 70 % a pracoviště č. 13 ve 100 % nevyužívá žádnou aplikační pomůcku.

Pracoviště č. 12 vykazuje dle výsledků tohoto šetření nejméně uspokojivé výsledky v porovnání s ostatními pracovišti, která se zapojila do projektu.

Toto pracoviště využívá aplikaci „z ruky“ v 70 %, spokojenost s personálním obsazením je nejhůře hodnocena v otázce týkající se radiofarmaceutů. Spokojenost s péčí o zaměstnance, ohodnocená známkou 3, je nejhůře hodnoceným výsledkem u pracovišť, která odpověděla na dotazník č. 2. Přístup pracovníků k otázkám RO je hodnocen známkou 2 a současně pracoviště obdrželo pouze 2 body (z maximálního počtu 5 bodů) za stavební uspořádání.

U pracoviště č. 12 je doporučeno jednak zvýšit množství aplikovaných RF pomocí aplikační stanice, zvážit optimalizaci RO na farmaceutickém úseku, optimalizovat všechny pracovní postupy a zvážit případnou úpravu stavebního uspořádání pracoviště.

Pracoviště č. 2 aplikuje v 80 % tzv. „z ruky“ a současně hodnotí spokojenost s personálním obsazením známkou 2 a v případě RA známkou 3. Oblast péče o zaměstnance a také jejich přístup k RO jsou hodnoceny známkou 2. Stavební uspořádání pracoviště obdrželo maximální možný počet, tj. 5 bodů.

Pro pracoviště číslo 2 se jeví možnost zvýšit množství aplikovaných RF pomocí aplikačních přístrojů. Nabízí se zhodnocení příspěvku dávky u radiofarmaceutů, který vzniká při přípravě RF (např. ¹³¹I) pro pacienty léčené na lůžkovém oddělení. U dalších dvou pracovišť, která odpověděla na dotazník č. 2 a mají na pracovišti lůžkové oddělení, se ale tato skutečnost zvýšenou ekvivalentní dávkou na kůži rukou neprojevila. Je doporučeno optimalizovat pracovní postupy a vyloučit nadbytečnou radiační zátěž personálu při kontaktu s naaplikovaným pacientem (časem, stíněním a vzdáleností s vyloučením duplicitní přítomnosti dalšího pracovníka).

Pracoviště č. 6 se v hodnocení průměrného osobního dávkového ekvivalentu H_p(10) zařazuje mezi pracoviště s nižší dávkou v porovnání s ostatními. Hodnota osobního dávkového ekvivalentu H_T pro toto pracoviště je v porovnání s ostatními vyšší. V této studii pracoviště č. 6 hodnotilo péči o zaměstnance v oblasti RO známkou 2 a přístup pracovníků k této otázce známkou 1. Aplikace tzv. z „ruky“ je prováděna na tomto pracovišti v 85 % a stavebním uspořádáním získalo pracoviště 4 body z maximálně pěti možných. Důležitým aspektem je nedostatek odborného personálu (lékařů, fyziků a RA), což je v jednom případě dokonce hodnoceno známkou 5, jako u jediného pracoviště ve studii.

Pro pracoviště č. 6 se v prvním kroku jeví důležité zlepšit personální obsazení. Dále je vhodné zvýšit počet aplikací RF pomocí přístrojů, kdy se předpokládá zejména snížení radiační zátěže na ruce, tedy ekvivalentní dávky H_T.

Výsledky hodnot průměrných efektivních dávek a ekvivalentních dávek na kůži rukou získané pomocí této práce za rok 2017 byly porovnány s hodnotami, které jsou uvedeny v literatuře pro období roku 2016. ⁶ Z grafu 7 lze vyhodnotit, že hodnota průměrné efektivní dávky pro pracoviště v roce 2017 zůstala téměř shodná s hodnotou v roce 2016. Porovnáním hodnot průměrných ekvivalentních dávek H_T na kůži rukou pro stejné období byl zjištěn rozdíl poklesem o 2,779 mSv v roce 2017.

Pro účast ve studii byla oslovena také pracoviště na Slovensku a jedno pracoviště v Lodzi v Polsku. Pracoviště v polské Lodzi bylo otevřeno přibližně ve stejné době, jako pracoviště v Novém Jičíně (v roce 2013). V rámci předávání prvních zkušeností navštívili v roce 2014 polští lékaři, fyzici a technici (u nás RA) nově otevřené oddělení v Novém Jičíně. Následně bylo po předchozí domluvě kontaktováno pracoviště za účelem zařazení do projektu. Z důvodu velké administrativní náročnosti potřebné k vyřízení povolení u příslušných úřadů v Polsku a s ohledem na ochranu osobních údajů nemohlo být zmíněné pracoviště do studie zařazeno.

Návštěva pracoviště v Lodzi přesto v polovině roku 2017 proběhla a přínosem byly diskuze na téma problematiky radiační ochrany a výměna zkušeností s odstupem tří let. S žádostí o zapojení do projektu bylo osloveno také pět pracovišť NM na Slovensku. Na první dotazník odpověděla tři pracoviště a následně druhým dotazníkem přislíbilo účast pouze jedno slovenské pracoviště. Potřebná data však nebyla získána z podobných důvodů jako v Polsku. Pracovníci oddělení, tak jako v Lodzi, byli ochotní a připravení se do projektu zapojit, ale administrativní bariéry a obavy z porušení ochrany osobních údajů pracovníků zamezily účasti ve studii.

Diskuze

S ohledem na administrativní náročnost spojenou s poskytnutím potřebných údajů pro práci je možno zhodnotit přístup oslovených pracovníků NM v ČR velmi pozitivně. Volba elektronického dotazníku se tímto osvědčila a jeví se jako jeden z faktorů poměrně dobré účasti a zapojení pracovišť. Průměrná doba potřebná pro vyplnění dotazníků byla 15–20 minut.

V závěru praktické části práce jsou všechna zúčastněná pracoviště jednotlivě vyhodnocena a zároveň je navržen postup pro optimalizaci radiační ochrany pro konkrétní pracoviště. Tímto byly hlavní cíle práce splněny a jednotlivá oddělení NM, jež se zapojila do šetření, byla v rámci možností a s ohledem na určitou limitaci v oblasti radiační ochrany porovnána. Dílčí cíle, které se týkají získání informací ohledně radiační ochrany a vnímání dané problematiky pracovníky na odděleních NM v ČR, byly rovněž naplněny. Výstupní data, která se týkají subjektivního hodnocení RO budou dále využita pro další diskuze a náměty na zlepšení pracovního prostředí na půdě odborné společnosti pracovníků NM.

Jeden z dílčích cílů byl splněn pouze částečně, neboť oslovená zahraniční pracoviště z výše uvedených důvodů odpověděla jen na první dotazník a nemohla tak být zařazena do studie. Přesto za účelem poznání úrovně RO proběhla návštěva jednoho pracoviště na Slovensku a jednoho PET/CT pracoviště v Polsku. Přínosem byla možnost diskutovat přímo v „terénu“ o zkušenostech, inovacích a optimalizačních postupech, které jsou spojeny s provozem pracoviště s otevřenými radionuklidovými zdroji. Pracoviště v polské Lodzi je zajímavé tím, že cyklotron na výrobu radiofarmak je umístěn přímo v místě pracoviště PET/CT v prostorách suterénu. Tato skutečnost má zásadní vliv na plánování provozu a také na možnosti spojené s podáním RF s poměrně krátkým poločasem rozpadu a klinickými studiemi u nových radiofarmak.

Hypotéza, že pracovníci PET/CT oddělení mají větší radiační zátěž než pracovníci ostatních oddělení NM, se nepotvrdila. Důvodem je nejspíše dodržování správných pracovních postupů a také větší dostupnost pomůcek a zařízení pro aplikaci radiofarmak, jež umožňují snížení radiční zátěže pracovníků. Toto je pravděpodobně také skutečnost, která ovlivnila výsledek porovnání průměrné dávky H_T (na kůži rukou) mezi pracovišti v ČR v období let 2016 a 2017. (Graf 7)

Hypotéza, že zavedením přístrojů pro aplikaci radiofarmak se výrazně sníží kolektivní dávka, se potvrdila již v pilotním projektu v Novém Jičíně, kdy byla naměřená obdržená dávka na kůži rukou o 50 % nižší, než při aplikaci tzv. „z ruky“. Naproti tomu je nutné zmínit, že zavedením automatických aplikačních přístrojů nedojde ke snížení radiační zátěže při práci s radionuklidovými zdroji automaticky, neboť, jak potvrdila tato studie, zručnost a zkušenost radiačních pracovníků je poměrně důležitým aspektem pro oblast radiační ochrany. Tímto se nepotvrdila hypotéza, že zavedením přístrojů na aplikaci radiofarmak se výrazně snižuje dávkový ekvivalent H_T měřený na kůži rukou nezávisle na zručnosti pracovníků. Důkazem je pracoviště č. 13, které podává veškerou aktivitu RF bez aplikačních přístrojů, tedy 100 % tzv. „z ruky“, hodnoty ekvivalentních dávek a ani efektivní dávky nepřesahují průměrné hodnoty a v celé studii se jeví jako přiměřeně optimalizované. Lidský faktor ve smyslu spolupráce a předávání praktických zkušeností mezi pracovišti NM má tedy větší důležitost, než se jevilo před zahájením studie.

S přibývajícím počtem pracovišť, která pracují s pozitronovými radiofarmaky na PET/CT a PET/MR pracovištích a současným nedostatkem odborného personálu z řad lékařů, fyziků, radiofarmaceutů a v neposlední řadě radiologických asistentů a sester, poroste potřeba snižovat radiační zátěž zejména pomocí správných pracovních postupů a zavádění pomůcek a přístrojů k aplikaci RF.

Závěr

Z výsledků studie je zřejmé, že optimalizace radiační ochrany na pracovištích NM v ČR je na různé úrovni. Prostřednictvím zvolené metodiky bylo dosaženo stanovených cílů. Pracoviště byla porovnána s ohledem na obdrženou dávku, používání pomůcek a také s ohledem na stavební uspořádání. V neposlední řadě byly zpracovány informace z oblasti subjektivního vnímání otázek radiační ochrany na vlastním pracovišti. Získané informace v některých ohledech pomohly ozřejmit ekonomické otázky, které se týkají investic do pořizování nových zařízení pro aplikaci radiofarmak. Výsledky studie se staly podkladem pro doporučení jednak pro konkrétní pracoviště a taktéž pro oddělení NM, která teprve pořízení PET/CT či PET/MR plánují. Optimalizace radiační ochrany je jak pro stávající, tak pro nově vznikající pracoviště nepřetržitý proces.

KohutovaRenata@seznam.cz