Přínos zobrazovacích metodpro diagnostiku nádorů nosohltanu
Přínos zobrazovacích metodpro diagnostiku nádorů nosohltanu
Autoři hodnotí přínos jednotlivých diagnostických metod pro diagnostiku nádorůnosohltanu. Pozornost je věnována především moderním zobrazovacím metodám, tedy CT a MR. Jezdůrazněna nutnost znalosti anatomie příslušné oblasti pro správnou reprodukovatelnost výsledkůa je podán přehled základní anatomie nosohltanu, včetně vztahů k okolním strukturám a popisumožných směrů šíření malignit nosohltanu.Autoři hodnotí soubor 20 nemocných s malignitou nosohltanu a na jednotlivých krátkých kazuistikách jsou prezentovány CT nálezy. Na základě srovnání výsledků zobrazovacích vyšetření s endoskopií a klinickou symptomatologií je poukázáno na úskalí diagnostiky tumorů nosohltanu a jenavržen algoritmus vyšetření pro primární diagnostiku i další sledování nemocných s epifaryngeálním nádorem.Endoskopie nosohltanu zůstává základním vyšetřením, které nás nejrychleji a nejsnadněji dovedeke klinické diagnóze. Další vyšetření, jako např. audiometrie a tympanometrie, slouží jako pomocnévyšetřovací metody, které mohou vzbudit podezření na nutnost detailnějšího vyšetření nosohltanu.Hlavním úkolem zobrazovacího vyšetření by mělo být určení rozsahu postižení a stanovení TNMklasifikace.I při negativní endoskopii je však vhodné provést zobrazovací vyšetření:- U několik týdnů trvajícího či recidivujícího výpotku ve středoušní dutině, který vznikne bez zjevnévyvolávající příčiny u nemocného v rizikovém věku a nereaguje na běžnou léčbu.- U nemocného s metastatickým postižením krčních uzlin a neznámém primárním ložisku, který másoučasně výpotek ve středoušní dutině.- U nemocného s metastatickým postižením krčních uzlin, u něhož se primární ložisko nedaříprokázat při opakovaném panendoskopickém vyšetření, nebo tam, kde histologický typ nádorua lokalizace metastáz ukazují na možný původ nádorového procesu v nosohltanu.V průběhu dispenzárních kontrol se nespoléháme pouze na endoskopické vyšetření, ale provádímev určitém časovém odstupu i CT vyšetření, a to zvláště u nádorů v pokročilejších stadiích.
Klíčová slova:
počítačová tomografie, magnetická rezonance, nádory nosohltanu, diagnostika.
Contribution of ImagingMethods to the Diagnosis of Nasopharyngeal Tumours
The authors evaluate the contribution of different methods to the diagnosis of nasopharyngeal tumours. Attention is paid in particular to modern imaging methods, i.e. CT and MR. Theauthors emphasize the necessity of knowing the anatomy of the particular area for correct reproducibility of results and they present a review of the basic anatomy of the nasopharynx, incl.relations with neighbouring structures and description of possible directions of the spread ofnasopharyngeal malignities.The authors evaluate a group of 20 patients with malignities of the nasopharynx and present CTfindings in brief case-records. Based on comparison of results of imaging examinations withendoscopy and clinical symptomatology, they draw attention to diagnostic pitfalls of nasopharyngeal tumours and recommend an algorithm of examinations for the primary diagnosis and followup of patients with an epipharyngeal tumour.Endoscopy of the nasopharynx remains the basic examination which leads most rapidly and mosteasily to the clinical diagnosis. Further examinations such as e.g. audiometry and tympanometryserve as auxiliary examination methods which may arouse suspicion that a more detailed examination of the nasopharynx is necessary. The main task of imaging should be to assess the extent of theaffliction and TNM classification.Even in case of negative endoscopy it is useful to make an imaging examination.- In case of an exudate in the area of the middle ear persisting for several weeks, which developedwithout an apparent reason in a patient of risk age and which does not respond to commontreatment.- In a patient with metastatic affliction of the cervical nodes and unknown primary focus who hasat the same time an exudate in the middle ear.- In a patient with metastatic affection of the cervical nodes where it does not prove possible todetect the primary focus during repeated panendoscopic examinations or where the histologicaltype of tumour and site of metastases indicate the possible origin of the tumourous process in thenasopharynx.In the course of dispensary check-up examinations we do not rely only on endoscopic examinationbut make after certain time intervals also CT examinations, in particular in tumours which are ina more advanced stage.
Key words:
computer tomography, magnetic resonance, nasopharyngeal tumours, diagnosis.
Autoři:
P. Čelakovský; Viktor Chrobok
; J. Brtková; Jana Dědková; J. Růžička; Z. Dufek
Působiště autorů:
Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku LF UK a FN, Hradec Králové, přednosta doc. MUDr. J. Vokurka, CSc. Radiodiagnostická klinika LF UK a FN, Hradec Králové, přednosta doc. MUDr. P. Eliáš, CSc.
Vyšlo v časopise:
Otorinolaryngol Foniatr, , 2001, No. 2, pp. 109-115.
Kategorie:
Články
Souhrn
Autoři hodnotí přínos jednotlivých diagnostických metod pro diagnostiku nádorůnosohltanu. Pozornost je věnována především moderním zobrazovacím metodám, tedy CT a MR. Jezdůrazněna nutnost znalosti anatomie příslušné oblasti pro správnou reprodukovatelnost výsledkůa je podán přehled základní anatomie nosohltanu, včetně vztahů k okolním strukturám a popisumožných směrů šíření malignit nosohltanu.Autoři hodnotí soubor 20 nemocných s malignitou nosohltanu a na jednotlivých krátkých kazuistikách jsou prezentovány CT nálezy. Na základě srovnání výsledků zobrazovacích vyšetření s endoskopií a klinickou symptomatologií je poukázáno na úskalí diagnostiky tumorů nosohltanu a jenavržen algoritmus vyšetření pro primární diagnostiku i další sledování nemocných s epifaryngeálním nádorem.Endoskopie nosohltanu zůstává základním vyšetřením, které nás nejrychleji a nejsnadněji dovedeke klinické diagnóze. Další vyšetření, jako např. audiometrie a tympanometrie, slouží jako pomocnévyšetřovací metody, které mohou vzbudit podezření na nutnost detailnějšího vyšetření nosohltanu.Hlavním úkolem zobrazovacího vyšetření by mělo být určení rozsahu postižení a stanovení TNMklasifikace.I při negativní endoskopii je však vhodné provést zobrazovací vyšetření:- U několik týdnů trvajícího či recidivujícího výpotku ve středoušní dutině, který vznikne bez zjevnévyvolávající příčiny u nemocného v rizikovém věku a nereaguje na běžnou léčbu.- U nemocného s metastatickým postižením krčních uzlin a neznámém primárním ložisku, který másoučasně výpotek ve středoušní dutině.- U nemocného s metastatickým postižením krčních uzlin, u něhož se primární ložisko nedaříprokázat při opakovaném panendoskopickém vyšetření, nebo tam, kde histologický typ nádorua lokalizace metastáz ukazují na možný původ nádorového procesu v nosohltanu.V průběhu dispenzárních kontrol se nespoléháme pouze na endoskopické vyšetření, ale provádímev určitém časovém odstupu i CT vyšetření, a to zvláště u nádorů v pokročilejších stadiích.
Klíčová slova:
počítačová tomografie, magnetická rezonance, nádory nosohltanu, diagnostika.
Štítky
Audiológia a foniatria Detská otorinolaryngológia OtorinolaryngológiaČlánok vyšiel v časopise
Otorinolaryngologie a foniatrie
2001 Číslo 2
- Detekcia a diagnostika primárnych imunodeficiencií v teréne - praktický prehľad v kocke
- Sekundárne protilátkové imunodeficiencie z pohľadu reumatológa – literárny prehľad a skúsenosti s B-deplečnou liečbou
- Substitučná liečba imunoglobulínmi pri sekundárnej protilátkovej imunodeficiencii – konsenzus európskych expertov
Najčítanejšie v tomto čísle
- SSEP - nová objektivní metodavyšetření sluchu
- Myringoplastiky a rekonstrukcebubínkové dutiny s použitímsilikonové blanky
- Přínos BERA k diagnosticeneurinomu akustiku
- Senzitivita a specificita sonografieA-mode v diagnostice onemocněnívedlejších nosních dutin