16^th April: World Voice Day

Souhrn

Světový den hlasu byl poprvé zorganizován v roce 2003. Od té doby se koná každoročně 16. dubna. Jeho cílem je zlepšit informovanost veřejnosti o významu hlasu pro mezilidskou komunikaci a kvalitu života a zvýšit ostražitost vůči hlasovým poruchám. Společnosti, zařízení a odborní lékaři, pečující o hlas spolu s dalšími specialisty a hlasovými profesionály, v tento den organizují různé veřejné akce, například přednášky, dny otevřených dveří, preventivní vyšetření hlasu a hlasového ústrojí, rozhovory v rozhlase a televizi a podobně. Hlas je jedním z významných indikátorů zdraví a nemoci. V případě chrapotu, který trvá déle než tři týdny, by lidé měli navštívit specialistu – laryngologa či foniatra, kteří jsou schopni zjistit jeho příčinu. Včasné zjištění rakoviny hlasivek či jiných nemocí hrtanu dává šanci nemocného vyléčit a provést léčbu s minimálním dopadem pro organismus. Světový den hlasu poskytuje příležitost sdělit tyto informace veřejnosti a zlepšit péči a obecnou znalost lidí o lidském hlasu.

Klíčová slova:
Světový den hlasu, hlas, hlasové poruchy, interdisciplinarita, věda a umění.

ÚVOD

Hlas lze obrazně považovat za „okno do duše člověka“. Hlas napovídá o naší náladě, věku, zdraví či nemoci. Hlasem můžeme okouzlit, uklidnit, ale také vystrašit či provokovat. Schopnost hlasu přenášet emoce a ovlivňovat ostatní v pozitivním i negativním smyslu je důležitým faktorem v dnešní společnosti. Základem člověčenství je schopnost tvořit hlas a vzájemně se dorozumívat hlasitým slovem. Je základem rozvoje lidských kultur, lidské společnosti. Prostřednictvím řeči je hlas využíván k předávání informací i rozvoji duševních hodnot. Postupně se rozšiřuje počet profesí závislých na mezilidské komunikaci a výrazně se snižuje počet lidí pracujících pouze manuálně (16). Hlasové problémy  v současné společnosti ovlivňují zaměstnání a snižují kvalitu života (3, 4, 11, 18, 26, 27, 30).

Vzhledem k vzrůstající důležitosti lidského hlasu byl 16. duben zvolen jako Světový den hlasu (17, 21, 23, 28). Akce má dva základní cíle:

1. Zvýšit ostražitost vůči hlasovým poruchám, zejména přispět k včasnému rozpoznání rakoviny hlasivek.
2. Zlepšit informovanost veřejnosti o prevenci a významu hlasu pro kvalitu života.

Důvodem ustanovení Světového dne hlasu je velice slabé povědomí veřejnosti o důležitosti lidského hlasu. Mnoho lidí žije v domnění, že chrapot není chorobným dějem, ale banálním příznakem, či dokonce (po vzoru hrdinů z akčních filmů) účelovým projevem lidí s nekonformním stylem života. Přehlížení více než tři týdny trvající chrapot tak vede k pozdnímu rozpoznání potenciálně nebezpečných nemocí, např. rakoviny hlasivek.

Historie Světového dne hlasu

Prvopočátek Světového dne hlasu se zrodil v Brazílii v roce 1999. V tomto roce byl uspořádán Brazilský národní den hlasu jako reakce na tamní zvýšený výskyt rakoviny hrtanu a hlasových poruch (17). Akce byla zorganizována lékaři, hlasovými terapeuty a hlasovými pedagogy sdruženými v mezioborové organizaci „Sociedade Brasileira de Laringologia e Voz – SBLV” (Brazilská společnost pro laryngologii a hlas), jejímž prezidentem byl Dr. Nédio Steffan. Akce se v letech 2000 - 2002 rozšířila i do dalších zemí (Argentina, Portugalsko) (1).

S myšlenkou propojit tyto národní iniciativy do Světového dne hlasu přišel v dubnu roku 2002 profesor Mario Andrea z Portugalska, který ji přednesl na zasedání výboru Evropské laryngologické společnosti. V průběhu roku 2002 myšlenku podpořily i laryngologické společnosti v USA, Austrálii, Korei a Japonsku a mezinárodní asociace IFOS a EUFOS (1).

První Světový den hlasu se konal v roce 2003. K jeho úspěchu významně přispěla společnost American Academy of Otolaryngology - Head and Neck Surgery, která akci sponzorovala v USA a na internetu (19), a European Laryngological Society, která ji podporovala v Evropě. Od roku 2003 se akce rozšířila do dalších zemí světa. V Českých zemích byl Světový den hlasu vzpomenut poprvé v roce 2009 (obr. 1).

Vybrané informace určené veřejnosti

Vybrané vzkazy veřejnosti jsou shrnuty v tabulce 1. Hlas může a měl by sloužit jako indikátor nemoci, především hlasového ústrojí. V případě chrapotu, který trvá déle než tři týdny, by lidé měli navštívit specialistu – laryngologa nebo foniatra, kteří jsou schopni zjistit jeho příčinu. Zvýšená pozornost občanů k příznakům chrapotu umožňuje včasné zjištění rakoviny hlasivek či jiného chorobného stavu hrtanu ve stadiu, kdy je léčbu možné provést s minimálním dopadem pro organismus. Rizikovým faktorem pro rakovinu hlasivek je zejména kouření (2, 12, 13, 15, 25). Rakovina je závažnou, ale naštěstí ne nejčastější příčinou chraptivosti. Nejčastější příčinou jsou záněty dýchacích cest a nesprávná technika tvorby hlasu, tzv. funkční poruchy hlasu. Dalšími příčinami mohou být poruchy inervace, úraz, nezhoubné nádory, poruchy žláz s vnitřní sekrecí či psychický stres (20). Hlas však může být poškozen i vlivem jeho přetěžování příliš hlasitým mluvením či jeho nesprávným používáním. Roli zde často hraje hlučné prostředí (hlučné restaurace, diskotéky, kluby, ale i školní třídy), které nutí k velmi hlasitému projevu.

Je důležité předcházet chování, které může způsobit trvalé poškození hlasu. Hlas vzniká díky kmitání hlasivek, jejichž tkáně nejsou nezničitelné a mohou být poškozeny (8, 9). Cévky prokrvující hlasivky mohou při křičení či neúměrně hlasité řeči prasknout (14). Tento jev se většinou projeví bolestmi v krku a v takovém případě je třeba se pár dnů hlasově šetřit. Za normálních okolností se rány spontánně během několika dnů zahojí, ale pokud je hlas neustále používán a sliznice hlasivek je drážděna mluvením, hojící procesy nemají možnost plně působit a na hlasivkách tak mohou vzniknout patologické změny (např. uzlíky či polypy), které způsobí trvalé poškození hlasu. Nebezpečí takového poškození hlasu se zvyšuje zejména při infekci horních dýchacích cest, kdy je sliznice hlasivek k poškození nejnáchylnější (14). V nebezpečí jsou v takové situaci zejména učitelé, kteří používají svůj hlas mnoho hodin denně a v případě nachlazení či nemoci jsou jejich hlasivky vystaveny nebezpečí poškození. Pokud chrapot trvá déle než 2 - 3 týdny, znamená to, že uzdravování neprobíhá optimálně a taková situace je dostatečným důvodem k vyhledání specializovaného lékaře – foniatra či laryngologa, kteří jsou schopni diagnostikovat problém na hlasivkách a zahájit léčbu tak, aby bylo zabráněno změnám způsobujícím trvalé poškození hlasu. Účinnou prevencí proti poranění sliznice hlasivek je jejich zvlhčení dostatečným přísunem tekutin. Alkohol a kofein ale naopak sliznice vysušují a riziko poranění hlasivek zvyšují [24].

Události pořádané během Světového dne hlasu

Události kolem Světového dne hlasu nejsou centrálně organizované a jsou závislé na individuálních aktivitách jedinců a institucí. Společnosti a zařízení, zabývající se péčí o hlas, tento den organizují různé veřejné akce, například rozhovory ve veřejných médiích, dny otevřených dveří, preventivní prohlídky, laryngologická vyšetření, veřejná vystoupení a podobně. V některých zemích jsou tyto informativní akce spojeny s hudebními vystoupeními zpěváků či divadelními ukázkami herců. Řadu materiálů k Světovému dni hlasu lze i nalézt na internetu; např.na webových stránkách společnosti American Academy of Otolaryngology - Head and Neck Surgery (29).

V některých létech připadají na datum Světového dne hlasu, t.j. 16. 4., Velikonoční svátky. K takové situaci došlo v roce 2006. Akce byly tento rok chudší a dle uvážení jednotlivých institucí byly přesunuty na nejbližší vhodný den kolem 16. dubna.

První připomenutí Světového dne hlasu v ČR podpořila v roce 2009 Česká společnost otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, na jejíž webové stránce byly poskytnuty informace pro veřejnost. Informace byly prezentovány rovněž v televizi a v rozhlasu a vybraná otolaryngologická pracoviště umožňovala bez nutnosti objednání po celý den vyšetření hlasu pacientům, kteří o to projevili zájem.

DISKUSE A ZÁVĚR

Hlas není nezničitelný a je třeba si ho vážit a chránit. Světový den hlasu poskytuje příležitost informovat veřejnost o významu a důležitosti lidského hlasu, o zásadách prevence, včasné diagnostiky a léčby poruch hlasu. Přispívá ke včasnému zjištění nejen rakoviny hlasivek a organických poruch hlasu, ale i poruch funkčních, které jsou velmi důležité, především pro hlasové profesionály. Společnosti a zařízení, zabývající se hlasem a poskytující hlasovou péči, mohou tento den využít pro preventivní a osvětové aktivity.

Den hlasu poskytuje také příležitost k propagaci významu mezioborové spolupráce mezi uměním, pedagogikou, medicínou a vědou, neboť péči o hlas prospívá kombinace vědomostí a zkušeností ze všech těchto domén (5, 6, 7, 10, 22). Hlubší porozumění procesům tvoření a vnímání lidského hlasu vyžaduje interdisciplinární přístup a spolupráci odborníků různých profesí. Důležitou roli v rozšiřování interdisciplinarity péče o hlas hrají odborné společnosti, jako například the Voice Foundation se sídlem ve Philadelphii v USA či Mezinárodní společnost logopedů a foniatrů (International Association of Logopedics and Phoniatrics, IALP). Jsou pravidelně organizovány interdisciplinární akce věnující se lidskému hlasu, jako např. každoroční sympozium Care of the Professional Voice organizované společností the Voice Foundation, Pan-Evropská hlasová conference (Pan-European Voice Conference, PEVOC) či International Conference on Voice Physiology and Biomechanics (ICVPB) pořádané každé dva roky. Na těchto akcích se setkávají odborníci různých profesí a diskutují problémy spojené s tvorbou lidského hlasu. Narůstající počty účastníků těchto konferencí slibují, že interdisciplinární spolupráce přispěje k lepšímu pochopení tvorby hlasu, včetně potřeb jeho péče.

Péče o hlas se stává problémem nikoli jednotlivců, ale celé společnosti. Má význam kulturní, zdravotní, sociální a ekonomický. Zvětšuje se potřeba rozvinout informovanost obyvatelstva o hlasu, řeči a sluchu – nedílných součástech mezilidské komunikace. Prevence poruch a vad, včasná diagnostika a léčba, jsou základem úspěchu interdisciplinární péče o tuto problematiku. Věříme, že význam Světového dne hlasu bude nadále narůstat v souvislosti se vzrůstajícím významem lidského hlasu pro dnešní společnost a kvalitu života občanů.

Poděkování

RNDr. J. Švec, Ph.D. et Ph.D. je předsedou Hlasové komise Mezinárodní společnosti logopedů a foniatrů (IALP), která podporuje Světový den hlasu. Jeho výzkumná práce v ČR je podpořena projektem GAČR 101/08/1155.

RNDr. Jan Švec, Ph.D. et Ph.D.

Přírodovědecká fakulta UP

Katedra experimentální fyziky, oddělení biofyziky

Tř. Svobody 26

771 46 Olomouc

e-mail: svecjan@volny.cz

jan.svec@upol.cz