The Effect of Voice Training Using Humming Resonance Exercises at Students – Preliminary Study

Česká verzia

Authors: E. Dvořáková; M. Frič
Authors place of work: Výzkumné centrum hudební akustiky, Hudební a taneční fakulta AMU, Praha
Published in the journal: Otorinolaryngol Foniatr, 68, 2019, No. 2, pp. 86-102.
Category: Původní práce

Summary

Introduction: Humming is one of semi-occluded vocal tract exercise, which is used in clinical practice - therapy and is part of voice training. The aim of the study was to verify the training and educational effect of resonance exercises at 5 students with an undamaged voice, without voice training experience over a short period of time (2.5 m.).

Methods: Voice recordings of tasks before and after the training process, monitoring of acquired vibro-acoustics parameters (electroglottography, voice range profile and acoustic parameters analysis). Personal history: interview with subjects, subjective assessment of subject’s own voice before and after study, assessing the state of voice by the teacher - before and after, feedback of subjects in diaries. Listening tests: evaluation of brightness by visual sort and rate method. Voice training: 6 lessons + home training with exercises recording.

Results: Acoustic measurements and evaluation by listening tests (visual ranking and rating procedure) of brightness feature - high degree of agreement among all evaluators - ICC1 all evaluations 0,925, they agreed that the brightness level was significantly increased by the test subjects after the voice training. Voice range profile (VRP) Analysis results demonstrated statistically significant changes to VRP peak contours that are typical of voice register transitions. Electroglottography - measurement of contact coefficient and parameter SPR (singing power ratio) distribution in VRP pointed at the strategy of amplifying the higher half of the voice range by increasing adduction. In the lower half a significant reduction in contact coefficient was measured at the transitions between the vibration mechanisms. SPR measurement has demonstrated the enhancement of spectral components in part 2 – 4 kHz, typical for professional speaking and singing. The overall statistical comparison of data shows an increase SPR medium and higher dynamics. There can be assumed spectrum enrichment and also more pronounced ringing voice quality. This result indicates a decrease in adduction along with the trend decline in CQd in the modal mechanism. The frequency-enriched voice is created with the same intensity after the training, but less adduction. This indicates improved voice production efficiency. Measured parameters in speech voice generally showed highly individual changes. A slight increase in voice pitch was statistically confirmed. Participants subjectively evaluated improvements in voice condition, easier speech production, longer breath phrases, less fatigue, increased usable voice range, and smoother transitions between registers from lower to high positions of voice.

Conclusion: Humming proves to be a method that can be used in voice education and rehabilitation, developing basic vocal skills, improving its quality and effective production.

Keywords:

voice quality – voice training – voice therapy – resonant voice – humming

Zdroje

1 Andrade Amarante, P., Wood, G., Ratcliffe, P. et al.: Electroglottographic Study of Seven Semi-Occluded Exercises: LaxVox, Straw, Lip-Trill, Tongue-Trill, Humming, Hand-Over-Mouth, and Tongue-Trill Combined With Hand-Over-Mouth. J Voice, 28, 2014, 5, s. 589-595.

2. Barrichelo,V. M., Belhlau, M.: Perceptual identification and acoustic measures of the resonant voice based on „Lessac‘s Y-Buzz“- a preliminary study with actors. J Voice, 21, 2007, 1, s. 46-53.

3. Bele, I. V.: The speaker‘s formant. J Voice, 20, 2006, 4, s. 555-578.

4. Bele, I. V.: Reliability in perceptual analysis of voice quality. J. Voice, 19, 2005, 4, s. 555-573.

5. Coblenzer, H., Muhar, F.: Dech a hlas – návod k dobré mluvě. Akademie múzických umění v Praze, Praha, 2001, s. 43.

6. Češková, O.: Pěvecká výchova. Nakladatelství AMU, Praha, 2008, s. 6-29.

7. Dršata, J. et al.: Foniatrie – hlas. Tobiáš, Havlíčkův Brod, 2011, s. 39-40.

8. Dvořáková, E., Frič, M.: Efekt tréninku hlasu pomocí rezonančních cvičení - brumend u studentů AMU. In: 16. česko-slovenský foniatrický kongres 2018 a XXIX. celostátní foniatrické dny Evy Sedláčkové. Průhonice, 13.-15. 9. 2018, Abstrakta, s. 20-21.

9. Dvořáková, E., Frič, M., Vydrová, J.: Resonance Exercises – Influence on Voice quality in Voice Professionals - poster. Prezentováno na: 10th Pan-European Voice Conference (PEVOC) 2013, Praha, 21.-24. 8. 2013.

10. Frič, M.: Porovnání parametrů hlasových polí mezi muži a ženami. Akustika, 30, 2018, s. 42-63.

11. Frič, M.: Program pro provádění základních typových šablon percepčních testů a analýzu jejich výsledků – PerceptualTest & ResponseAnalysis (PTRA), software, MARC-Technologický list čís. 93/18, Výzkumné centrum hudební akustiky (MARC), Akademie múzických umění v Praze, Praha, 2018.

12. Frič, M., Hruška, V.: The effect of resonance tubes on facial and laryngeal vibration – A case study. Biomed Signal Process Control, 37, 2017, s. 50-60.

13. Frič, M., Krasňanová, V.: Vztah mezi parametry hlasového pole a percepčním hodnocením poruchy hlasu u mužů. Otorinolaryng a Foniat /Prague/, 63, 2014, 1, s. 16-28.

14. Frič, M.: Hodnocení rezonance hlasu žen. In: Nové trendy akustického spektra vedecký recenzovaný zborník, Zvolen, Technická univerzita vo Zvolene, 2013, s. 73-88.

15. Frič, M., Kadlecová, K. A.: Porovnání vlastností a parametrů hlasu pěvecky trénovaných a netrénovaných žen. Akust listy, 18, 2012, 2-3, s. 5-24.

16. Frič, M., Otčenášek, Z.: Přehled metodických postupů subjektivního popisu vlastností hlasových projevů v oblasti poruch, patologie a terapie hlasu. Otorinolaryng a Foniat /Prague/, 59, 2010, 4, s. 214-224.

17. Garnier, M., Henrich, N., Crevier-Buchman, L. et al.: Glottal behavior in the high soprano range and the transition to the whistle register. J Acoust Soc Am, 131, 2012, 1, s. 951-962.

18. Guštar, M.: Náhlavní souprava pro nahrávku hlasu, funkční vzorek. MARC-Technologický list čís. 45, Výzkumné centrum hudební akustiky (MARC), Akademie múzických umění v Praze, Praha, 2018.

19. Halada, V.: Technika jevištní řeči. 1 vyd., Orbis, Praha, 119, 1961, s. 58-69,

20. Havlík, R., Frostová, J.: Komplexní reedukace hlasu v AFC. Otorinolaryng a Foniat /Prague/, 56, 2007, 1, s. 8-35.

21. Henrich, N., d’Alessandro, Ch., Doval, B. et al.: On the use of the derivative of electroglottographic signals for characterization of nonpathological phonation. J Acoust Soc Am, 115, 2004, 3, s. 1321-1332.

22. Holečková – Dolanská, J.: Hlasová výchova pro posluchače dirigování a operní režie. Akademie múzických umění v Praze, Praha, 1964, s. 10, 49, 69-77.

23. Howard, D. M.: Variation of electrolaryngographically derived closed quotient for trained and untrained adult female singers. J Voice, 9, 1995, 2, s. 163-172.

24. Howard, D. M., Lindsey, G. A., Allen, B.: Toward the quantification of vocal efficiency. J Voice, 4, 1990, 3, s. 205-212.

25. Kollár, A.: Hlas a jeho poruchy. Janáčkova akademie múzických umění, Brno, 1992, s. 21-26.

26. Kubátová, H.: Herci zpívají. Supraphon, Praha, 1985, s. 33-44.

27. Kučera, M., Frič, M., Halíř, M.: Praktický kurz hlasové rehabilitace a reedukace. Opočno, 2010, s. 49-52.

28. Lee, S. H., Kwon, H. J., Choi, H. J. et al.: The Singer‘s Formant and Speaker‘s Ring Resonance: A Long-Term Average Spectrum Analysis. Clin Exp Otorhinolaryngol, 1, 2008, 2, s. 92-96.

29. Leino, T., Laukkanen, A. M., Radolf, V.: Formation of the actor‘s/speaker‘s formant: a study applying spectrum analysis and computer modeling. J Voice, 25, 2011, 2, s. 150-158.

30. Martienssenová, F.: Vědomé zpívání – Základy studia zpěvu. Akademie múzických umění v Praze, Praha, 1989, s. 15-45.

31. Maříková, M.: Rétorika – Manuál komunikačních dovedností. Professional Publishing, Praha, 2002, s. 36-38.

32. Matulová, S.: Knížka o zpívání. Divadelní fakulta Akademie múzických umění, Praha, 1994, s. 7, 38-41.

33. Morávková, B.: Metodika zpěvu. Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Brno, 2008, s. 23-25.

34. Novák, A.: Foniatrie a pedaudiologie II. Alexej Novák, Praha, 2000, s. 139-148.

35. Omori, K., Kacker, A., Caroll, L. M. et al.: Singing Power ratio: quantitative evaluation of singing voice quality. J Voice, 10, 1996, 3, s. 228-235.

36. Peckham, A.: Vocal Workouts for the Contemporary Singer. Berklee Press, Boston, 2006, s. 22-26.

37. Popeil, L.: Singers’ self–perception of harmonics. J Acoust Soc of Am, 121, 2007, s. 3086.

38. Robertson, S., Thomson, F.: Working with dysarthrics. Winslow Press, Bicester, 1993, s. 31-34.

39. Schneider, S. L., Sataloff, R. T.: Voice Therapy for the Professional Voice. Otolaryngol Clin N Am, 40, 2007, s. 1133–1149.

40. Skyvová, M.: Metodický postup vyučovania hlasovej techniky pre posluchačov herectva. VŠMU, Bratislava, 1987, s. 6-7, 18-21.

41. Smith, C. G., Finnegane, E. M., Karnell, M. P.: Resonant voice: spectral and nasendoscopic analysis. J Voice, 19, 2005, 4, s. 607-622.

42. Speyer, R.: Effects of Voice Therapy: A Systematic Review. J Voice, 22, 2008, 5, s. 555.

43. Sundberg, J.: Phonatory vibrations in singers. A critical review. STL-QPSR, 32, 1991, 1, s. 37-51.

44. Sundberg, J.: Chest vibration in singers. STL-QPSR, 20, 1979, 1, s. 49-64.

45. Sundberg, J.: Articulatory interpretation of the „singing formant“. J Acous Soc Am, 55, 1974, 4, s. 838-844.

46. Štembergová-Kratochvílová, Š.: Metodika mluvní výchovy dětí. Akademie múzických umění v Praze, Praha, 1993, s. 45-50, 64.

47. Štěpánek, J., Moravec, O.: Barva hudebního zvuku a její slovní popis. Hudební fakulta Akademie múzických umění v Praze, Praha, 2005, s. 9, 39, 48-49.

48. Titze, I. R.: Voice training and therapy with a semi-occluded vocal tract: rationale and scientific underpinnings. J Speech Lang Hear Res, 49, 2006, 2, s. 448-459.

49. Titze, I. R.: A theoretical study of F0-F1 interaction with application to resonant speaking and singing voice. J Voice, 18, 2004, 3, s. 292–298.

50. Titze, I. R.: Acoustic interpretation of resonant voice. J Voice, 15, 2001, 4, s. 519-528.

51. Titze, I. R.: A framework for the study of vocal registers. J Voice, 2, 1988, 3, s. 183-194.

52. Verdolini, K., Devore, K., Mccoy, S. et al.: A guide to vocology. NCVS, 2000, s. 28-29, 52-57.

53. Verdolini, K., Druker, D. G., Palmer, P. M. et al.: Laryngeal adduction in resonant voice. J Voice, 12, 1998, 3, s. 315-327.

54. Verdolini-Marston, K., Burke, M. K., Lessac, A. et al.: Preliminary study of two methods of treatment for laryngeal nobles. J Voice, 9, 1995, 1, s. 74-85.

55. Vlot, C., Ogawa, M., Hosokawa, K., et al.: Investigation of the Immediate Effects of Humming on Vocal Fold Vibration Irregularity Using Electroglottography and High-speed Laryngoscopy in Patients With Organic Voice Disorders. J Voice, 31, 2016, 1, s. 48-56.

56. Vydrová, J. et al.: Hlasová terapie. TOBIÁŠ, Havlíčkův Brod, 2017, s. 162-165, 232.

57. Vydrová, J.: Rady ke zpívání aneb Co může zpěvákům poradit odborný lékař. Práh, Praha, 2009, s. 31-63, 151.

58. Yiu, E. M., Lo, M. C., Barrett, E. A.: A systematic review of resonant voice therapy. J.Speech Lang Pathol, 19, 2017, 1, s. 17-29.