Odpověď autorů na komentář ke článku „Hodnocení řeči u pacientů po kochleární implantaci – Motol Speech Scale“
Autori:
Z. Aksenovová
; M. Okluský
; J. Skřivan
Pôsobisko autorov:
Klinika ušní, nosní a krční 2. LF UK a FN v Motole, Praha
Vyšlo v časopise:
Otorinolaryngol Foniatr, 70, 2021, No. 3, pp. 193-194.
Kategória:
doi:
https://doi.org/10.48095/ccorl2021193
Vážený pane šéfredaktore,
děkujeme autorovi komentáře za pečlivé přečtení článku a za připomínky [1].
Nottinghamskou stupnici (CAP) [2] lze jistě považovat za zlatý standard hodnocení benefitu kochleární implantace. Nicméně, jak již píše autor komentáře, má jistá omezení [1]. Je velmi vhodná pro hodnocení rozvoje sluchové percepce v počátečních obdobích po implantaci. Jakmile uživatel kochleárního implantátu (CI) dosáhne určitého stupně rozvoje řeči, CAP již nedostačuje, protože popisuje samotnou řeč prakticky pouze v bodě 5 a 6 (rozumí běžným frázím a rozumí řeči). Nejvyšší stupeň 7 (schopnost telefonovat) podle našeho názoru již nelze považovat za vrchol úspěšnosti s CI. Částečně jsme to vysvětlili již v textu článku.
Nottinghamská stupnice byla sestavena počátkem devadesátých let. V té době se teprve začínala formovat historie mobilních telefonů a mobilní přístroje nebyly dostupné v běžné populaci. Telefonovat znamenalo tehdy jednoznačně volat na pevnou linku. V současné době je schopnost telefonování pacienta po implantaci spíše dána úrovní technické vyspělosti zvukového procesoru a telefonu.
Proto například i pacient s méně rozvinutou řečí se špičkovým zvukovým procesorem a při použití přímého strea- mingu z „chytrého mobilu“ může telefonovat snadněji než člověk, který má sice lépe rozvinutou řeč, ale užívá starší typ procesoru a pevnou linku. Dalším aspektem ovlivňujícím úspěšnost telefonického hovoru je osoba, se kterou uživatel CI hovoří. Muž s hlubokým hlasem, pomalým tempem řeči a zřetelnou artikulací bude lepším komunikačním partnerem než žena s výše posazeným hlasem, rychlou mluvou a nedbalou výslovností.
Rozšířená stupnice CAP II některé tyto potíže s hodnocením odstraňuje, ale používá se málo [3].
Náš komentář k dalším škálám
Speech Intelligibility Rating (SIR) [4] má pět stupňů a popisuje spíše expresivní složku řeči.
Z našich dlouhodobých zkušeností vyplývá, že percepční složka řeči nemusí být vždy v korelaci s expresivní složkou. Ve sledovaném souboru měla velká část dětí podle MSS stejný stupeň percepce i exprese řeči, ale existovali uživatelé CI, u nichž byla percepce lepší o jeden stupeň, menší část měla naopak lepší produkci řeči a u 4 pacientů tvořil tento rozdíl dokonce 2 stupně ve prospěch percepce. Proto jsme se snažili vytvořit stupnici, která popisuje obě složky řeči odděleně a nezávisle na sobě.
U dalších hodnotících škál vidíme některé nevýhody, jako věkové omezení, formu dotazníků, neexistenci české jazykové verze apod. Například Meaningful Auditory Integration Scale (MAIS) a Infant-Toddler Meaningful Auditory Integration Scale (IT-MAIS) [5] využívají dotazníky pro rodiče. K jejich administraci je potřebný poměrně dlouhý čas a ne všichni rodiče jsou schopni otázky zodpovědět a objektivně posoudit schopnosti svého dítěte. Překlad IT-MAIS dotazníku do českého jazyka a jeho adaptaci provedla PhDr. Radka Horáková, Ph.D., z katedry speciální pedagogiky PdF MU, Brno [6].
Srovnání CAP a MSS (Motol Speech Scale) [7]
Jsme si vědomi, že vztah mezi CAP a MSS a jejich vzájemné srovnání se může jevit v určitých směrech poněkud diskutabilní. Cílem bylo ověřit, zda existuje určitý vztah mezi nově vytvořenou stupnicí MSS a CAP, kterou jsme dosud používali na našem pracovišti. Statistická analýza jednoznačně prokázala existenci pozitivní korelace mezi oběma škálami [7]. Dobře je to vidět i v grafu 5, který ukazuje počty pacientů zařazených do jednotlivých komunikačních stupňů [7]. Všichni pacienti absolvovali opakované foniatrické, logopedické a psychologické vyšetření, případné rozpory v hodnocení řeči jsme vzájemně konzultovali.
Výhody MSS vidíme v těchto bodech:
1. Stupnice je jednoduchá a srozumitelná pro odborníky i laiky.
2. Popisuje zvlášť rozumění řeči a řečovou produkci (což nemusí být vždy v souladu).
3. Číselná hodnota se dá jednoduše využít např. při statistickém zpracování.
4. Podle MSS se dá klasifikovat i bez přítomnosti pacienta (např. retrospektivně z chorobopisu). Základní podmínkou je podrobné vyšetření řeči a pečlivý záznam do dokumentace.
5. MSS nemá věkové ani časové omezení od operace (u nejmenších dětí bude 0 i z fyziologických důvodů).
6. Teoreticky by se do budoucna mohla používat i pro jiné skupiny osob (uživatelé sluchadel, pacienti s vývojovými poruchami řeči…).
Budeme rádi za případnou diskuzi a návrhy i z ostatních implantačních center.
ORCID autorky
Z. Aksenovová ORCID 0000-0001-7253-830X.
Přijato k tisku: 7. 5. 2021
MUDr. Zdenka Aksenovová, Ph.D.
Klinika ušní, nosní a krční 2. LF UK a FN v Motole
V Úvalu 84/1
150 06 Praha 5
Zdroje
1. Dršata J. Komentář ke článku „Hodnocení řeči u pacientů po kochleární implantaci – Motol Speech Scale“. Otorinolaryngol Foniatr 2021; 70 (3): 191.
2. Archbold S, Lutman M, Nikolopoulos T. Categories of Auditory Performance. Ann Otol Rhinol Laryngol Suppl 1995; 166: 312–314.
3. Nikolopoulos TP, Archbold SM, Gregory S. Young deaf children with hearing aids or cochlear implants: early assessment package for monitoring progress. Int J Pediatr Otorhinolaryngol 2005; 69 (2): 175–186. Doi: 10.1016/j.ijporl.2004.08.016.
4. Allen MC, Nikolopoulos TP, O‘Donoghue GM. Speech intelligibility in children after cochlear implantation. Am J Otol 1998; 19 (6): 742–746.
5. Robbins A, Renshaw J, Berry S. Evaluating meaningful auditory integration in profoundly hearing-impaired children. Am J Otol 1994; 12 Suppl: 144–150.
6. Horáková R. Překlad IT-MAIS dotazníku do českého jazyka a jeho adaptace [on-line]. Dostupné z: http: https: //www.sluchadlaprozivot.cz/files/028-m354-45-it-maisresource-brochure-czech-preview.pdf.
7. Aksenovová Z, Okluský M, Skřivan J. Hodnocení řeči u pacientů po kochleární implantaci – Motol Speech Scale. Otorinolaryngol Foniatr 2021; 70 (3): 156–160.
Štítky
Audiológia a foniatria Detská otorinolaryngológia OtorinolaryngológiaČlánok vyšiel v časopise
Otorinolaryngologie a foniatrie
2021 Číslo 3
- Detekcia a diagnostika primárnych imunodeficiencií v teréne - praktický prehľad v kocke
- Sekundárne protilátkové imunodeficiencie z pohľadu reumatológa – literárny prehľad a skúsenosti s B-deplečnou liečbou
- Substitučná liečba imunoglobulínmi pri sekundárnej protilátkovej imunodeficiencii – konsenzus európskych expertov
Najčítanejšie v tomto čísle
- Akutní závrať v pohotovostní službě ORL lékaře
- Vrozené vývojové vady vnitřního ucha
- Sklerotizace krčních cyst alkoholem pod ultrasonografickou kontrolou jako alternativa operačního řešení
- Hodnocení řeči u pacientů po kochleární implantaci – Motol Speech Scale