Rodinný výskyt „sporadického“ kolorektálního karcinomu

Rodinný výskyt „sporadického“ kolorektálního karcinomu, který neplní kritéria hereditárních syndromů (familiární adenomatózní polypóza – FAP a hereditární nepolypózní kolorektální karcinom – HNPCC) tvořídůležitou rizikovou skupinu, která vyžaduje screeningovou preventivní strategii. Sledovali jsme prospektivněpo dobu průměrně 15 let (8–18) 205 jedinců ve věku 35–69 let, jejichž rodinná anamnéza odpovídala tétovariantě. Celá skupina byla rozdělena do dvou podskupin podle většího a méně vysokého rizika. Tito jedincibyli zařazeni do periodického kolonoskopického vyšetření každé 3 roky pro ty s větším a každé 4 roky anebokaždých 5 let pro ty s méně zvýšeným rizikem. Zařazeni byli jen asymptomatičtí jedinci bez dalšího rizikovéhofaktoru (mimo přibývající věk). Kolorektální karcinom byl nalezen u 39 probandů a adenomy u 77. Klasifikace (DUKES) byla zřetelně příznivější u této asymptomatické skupiny než u 134 symptomatických pacientůs podobnou rodinnou anamnézou a kolorektálním karcinomem zjištěným až ve stadiu klinických příznaků;jejich rodinná anamnéza byla většinou zjištěna až v době operace anebo ještě později. Pětileté přežití bylo veskupině asymptomatické sledované stoprocentní a ve skupině symptomatické nesledované šedesátidvouprocentní. Adenomy, nalezené u 77 probandů a polypektomicky odstraněné, byly malé velikosti, s příznivou his-tologickou strukturou a mírným až středním stupněm dysplazie. Podle věkové distribuce byl kolorektálníkarcinom v naší studii relativně častěji nalezen u probandů do 50 let než u starších a u probandů, kteří mělivětší počet příbuzných s kolorektálním karcinomem diagnostikovaným do 50 let než u těch s příbuznýmis kolorektálním karcinomem diagnostikovaným později. Pro další osud probandů je v podrobné zprávě doporučeno pokračovat v dosavadní preventivní kolonoskopické strategii doplněné ročním testováním na okultníkrev (podle doporučení garantovaných Českou gastroenterologickou společností).Závěr: Jedinci s rodinnou anamnézou kolorektálního karcinomu (ne však typu hereditárních syndromů) majízřetelně vyšší riziko této malignity, které se nezvyšuje jen počtem postižených příbuzných, ale také jejichmladším věkem a i mladším věkem těchto jedinců samotných. Toto riziko opravňuje k preventivní strategii,která formou periodického kolonoskopického vyšetření doporučeného od 35 anebo 40 let věku vede k časnédetekci neoplazie a zlepšení doby přežití.

Klíčová slova:
kolorektální karcinom – sporadická forma – familiární výskyt

Familial Incidence of „Sporadic“ Colorectal Carcinoma

The familial incidence of „sporadic“ colorectal carcinoma which does not meet the criteria of hereditarysyndromes (familial adenomatous polyposis – FAP and hereditary non-polypous colorectal carcinoma –HNPCC) forms an important risk group which needs a preventive screening strategy. The authors followed-up Conclusion: Subjects with a family-history of colorectal carcinoma (not of the hereditary syndrome type) havea distinctly higher risk of this malignity. This risk does not increase only with the number of affected relativesbut also their younger age and the younger age of the subjects themselves. This risk justifies a preventivestrategy which leads by periodic colonoscopic examinations recommended from the age of 35 or 40 years toearly detection of neoplasia and a more favourable survival period.perspectively for an average period of 15 years (8–18) 205 subjects aged 35–69 years with such a family-histo-ry. The group was divided into two sub-groups according to greater or less significant risk. The subjects weresubjected to periodic colonoscopic examinations every three years ( those with a major risk) and every four orfive years those with a less significant risk. Only asymptomatic subjects were included without any furtherrisk factors (apart from advancing age). Colorectal carcinoma was detected in 39 probands and adenomas in77. The classification (DUKES) was distinctly more favourable in this asymptomatic group than in 134symptomatic patients with a similar family-history and colorectal carcinoma assessed in the stage of clinicalsymptoms. Their family-history was assessed in the majority only at the time of operation or even later.Five-year survival was in the followed-up asymptomatic group 100 % and in the not followed-up symptomaticgroup 62 %. Adenomas found in 77 probands and removed by polypectomy were small with a favourablehistological structure and mild to medium grade dysplasia. According to age distribution colorectal carcinomawas in the presented study found relatively more frequently in probands under 50 years than in older onesand in probands who had a greater number of relatives with colorectal carcinoma diagnosed before the age of50 years than in older probands and those who had a more relatives with colorectal carcinoma diagnosedbefore the age of 50 years than in those with relatives with colorectal carcinoma diagnosed later. As to thefurther fate of probands the authors recommend in a detailed report to proceed with the hitherto usedpreventive colonoscopic strategy supplemented by annual tests for occult blood (according to recommendationsof the Czech Gastroenterological Society).

Key words:
colorectal carcinoma – sporadic form – familial incidence

Souhrn

Rodinný výskyt „sporadického“ kolorektálního karcinomu, který neplní kritéria hereditárních syndromů (familiární adenomatózní polypóza – FAP a hereditární nepolypózní kolorektální karcinom – HNPCC) tvořídůležitou rizikovou skupinu, která vyžaduje screeningovou preventivní strategii. Sledovali jsme prospektivněpo dobu průměrně 15 let (8–18) 205 jedinců ve věku 35–69 let, jejichž rodinná anamnéza odpovídala tétovariantě. Celá skupina byla rozdělena do dvou podskupin podle většího a méně vysokého rizika. Tito jedincibyli zařazeni do periodického kolonoskopického vyšetření každé 3 roky pro ty s větším a každé 4 roky anebokaždých 5 let pro ty s méně zvýšeným rizikem. Zařazeni byli jen asymptomatičtí jedinci bez dalšího rizikovéhofaktoru (mimo přibývající věk). Kolorektální karcinom byl nalezen u 39 probandů a adenomy u 77. Klasifikace (DUKES) byla zřetelně příznivější u této asymptomatické skupiny než u 134 symptomatických pacientůs podobnou rodinnou anamnézou a kolorektálním karcinomem zjištěným až ve stadiu klinických příznaků;jejich rodinná anamnéza byla většinou zjištěna až v době operace anebo ještě později. Pětileté přežití bylo veskupině asymptomatické sledované stoprocentní a ve skupině symptomatické nesledované šedesátidvouprocentní. Adenomy, nalezené u 77 probandů a polypektomicky odstraněné, byly malé velikosti, s příznivou his-tologickou strukturou a mírným až středním stupněm dysplazie. Podle věkové distribuce byl kolorektálníkarcinom v naší studii relativně častěji nalezen u probandů do 50 let než u starších a u probandů, kteří mělivětší počet příbuzných s kolorektálním karcinomem diagnostikovaným do 50 let než u těch s příbuznýmis kolorektálním karcinomem diagnostikovaným později. Pro další osud probandů je v podrobné zprávě doporučeno pokračovat v dosavadní preventivní kolonoskopické strategii doplněné ročním testováním na okultníkrev (podle doporučení garantovaných Českou gastroenterologickou společností).Závěr: Jedinci s rodinnou anamnézou kolorektálního karcinomu (ne však typu hereditárních syndromů) majízřetelně vyšší riziko této malignity, které se nezvyšuje jen počtem postižených příbuzných, ale také jejichmladším věkem a i mladším věkem těchto jedinců samotných. Toto riziko opravňuje k preventivní strategii,která formou periodického kolonoskopického vyšetření doporučeného od 35 anebo 40 let věku vede k časnédetekci neoplazie a zlepšení doby přežití.

Klíčová slova:
kolorektální karcinom – sporadická forma – familiární výskyt

Rodinný výskyt „sporadického“ kolorektálního karcinomu

Souhrn

Štítky

Pracovní lékařství

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz