Souhrny kongresových sdělení - pokračování

Valachová, J.¹, Osina, O.^{1, 2}, Buchancová, J.³

¹Klinika pracovného lekárstva a toxikológie JLF UK, Martin; ²Ústredná vojenská nemocnica, Ružomberok; ³Ústav verejného zdravotníctva JLF UK, Martin

Hodnoty kadmia, olova a chrómu v biologickom materiáli pyrotechnikov likvidujúcich následky výbuchu vo Vojenskom opravárenskom podniku Nováky

V práci sme hodnotili riziko expozície ťažkým kovom, najmä kadmia, olova a chrómu (Cd, Pb, Cr) u profesionálnych vojakov-pyrotechnikov, ktorí po dobu 9 mesiacov odstraňovali následky výbuchu z 2. marca 2007 vo Vojenskom opravárenskom podniku Nováky.

Po výbuchu sa dostalo do prostredia množstvo organických a anorganických látok, vrátane Cd, Pb a Cr. S týmito kovmi sa pracovalo v  zničených výrobných halách, alebo sa nachádzali v spracovávaných materiáloch. Pyrotechnici odstraňovali nevybuchnutú muníciu, kusy železobetónu a iné nespálené zvyšky. Pracovali v prašnom prostredí 8 hodín denne, 5 dní v týždni. Používali osobné ochranné pracovné pomôcky – respirátory, gumové rukavice a okuliare. Analýza ťažkých kovov sledovaného súboru bola vykonaná po 4-mesačnej pracovnej expozícii. Zaujímalo nás, aká bola miera vystavenia spomínaným kovom.

Metódou atómovej absorpčnej spektrofotometrie, bola stanovená koncentrácia Cd, Pb a Cr v exponovanej skupine 25 mužov (VOP). Priemerný vek pracovníkov bol 35,52 ± 7,86 (x ± SD) rokov. Hodnoty boli porovnané s kontrolnou skupinou (KS) 25 respondentov podobného veku: 33,64 ± 11,26 rokov bez profesionálnej expozície týmto kovom.

Zistili sme signifikantne zvýšené priemerné koncentrácie Cr v krvi v porovnaní s kontrolnou skupinou (KS): 0,086 ± 0,004 vs. 0,064 ± 0,033 μmol/l, p < 0,050. Hodnoty Cr v moči sledovaného súboru boli tiež signifikantne vyššie v porovnaní s KS: 6,098 ± 2,170 vs. 3,410 ± 1,91 μmol/mol kreatinínu, p < 0,010. V prípade priemerných hladín kadmia a olova v biologickom materiáli sledovanej skupiny nebola potvrdená štatisticky významná odlišnosť v porovnaní s KS.

Mierne zvýšené priemerné hodnoty Cr v krvi (p < 0,050) a významnejšie zvýšené hodnoty v moči (p < 0,010) v porovnaní s KS svedčia o prítomnosti profesionálnej expozície tomuto kovu a zatiaľ o postačujúcej schopnosti eliminácie z organizmu.

Krátka doba expozície a nízke hodnoty Cr v krvi nepotvrdzujú t. č. zvýšenú expozíciu. Vzhľadom k skutočnosti, že Cr (VI) je karcinogén 1. kategórie, považujeme za potrebné túto prevádzku naďalej monitorovať a stanovenie Cr zopakovať v ročnom intervale.

Varga, M., Legáth, Ľ.

Klinika pracovného lekárstva a klinickej toxikológie LF UPJŠ a FN LP v Košiciach

Incidencia profesionálnej astmy v Slovenskej republike

Úvod:Astma je najčastejšie chronické respiračné ochorenie, postihujúce asi 5–10 % populácie, a je tak často prítomná i na pracovisku. Keď je astma zapríčinená špecifickým agens (ako sú vzdušný prach, para alebo dymy), nájdeným na pracovisku, a nie stimuly mimo pracoviska, môže byť bronchiálna astma klasifikovaná ako profesionálna astma. Podľa latencie odpovede na etiologický agens sú popisované dva typy profesionálnej astmy. Imunologický typ profesionálnej astmy je charakterizovaný ako astma súvisiaca s pracovným prostredím, kde je výskyt vysokomolekulárnych a niektorých nízkomolekulárnych látok, u ktorých bol popísaný imunologický mechanizmus (obyčajne spostredkovaný IgE). Súčasne sa sem zaraďuje astma vyprovokovaná špecifickými látkami pracovného prostredia (napr. izokyanáty, céder), pre ktoré imunologický mechanizmus nebol doteraz jasne popísaný. Ne-imunologický typ sa klasifikuje ako iritačná astma alebo reaktívny dysfunkčný syndróm dýchacích ciest (RADS), ktorý sa môže objaviť po jednorázovej alebo viacnásobnej expozícii iritačným látkam, ako sú chloridy vo vysokých koncentráciách.

Metodika: Rozbor chorôb z povolania – položka 37. Bronchiálna astma v Slovenskej republike – sme čerpali z údajov prevzatých z webstránky Národného centra zdravotníckych informácií.

Výsledky:Incidencia profesionálnej astmy v Slovenskej republike pri porovnaní s počtom novozistených prípadov bronchiálnej astmy v odbore pneumológia a ftizeológia za rok 2005: 18 prípadov profesionálnej astmy na medziročný nárast 1195 pacientov liečených na bronchiálnu astmu (18/1195, tzn. 1,5 %); za rok 2004 a 2003: 37/1522, tzn. 0,2 %; za rok 2002: 13/6895, tzn. 0,18 %; za rok 2001: 15/6283, tzn. 0,23 %; za rok 2000: 22/4594, tzn. 0,47 %; za rok 1999: 33/4003, tzn. 0,82 %; za rok 1998: 20/1826, tzn. 1,09 % a za rok 1997: 23/2243, tzn. 1,02 %. V priemere za roky 1997–2005 sa incidencia profesionálnej astmy pri porovnaní s medziročným vzrastom počtu liečených pacientov s bronchiálnou astmou pohybuje okolo 0,688 %.

V odbore klinická imunológia a alergológia sa incidencia profesionálnej astmy pri porovnaní s počtom novozistených prípadov bronchiálnej astmy pohybovala za rok 2005: 18/5108, tzn. 0,35 %; za rok 2004: 22/8638, tzn. 0,25 %; za rok 2003: 15/2811, tzn. 0, 53 %; za rok 2002: 13/2181, tzn. 0,59 % a za rok 2001: 15/5066, tzn. 0,29 %. V porovnaní s počtom novozistených a liečených pacientov s bronchiálnou astmou v odbore klinická imunológia a alergológia v priemere za roky 1997–2005 sa incidencia profesionálnej astmy pohybuje ešte nižšie, okolo 0,402 %.

Diskusia a záver: Súčasný rozvoj priemyslu v Slovenskej republike poukazuje na zvyšujúcu sa tendenciu vzniku ochorení v kauzálnej súvislosti s prácou. V subdodávateľskom sektore pre automobilový priemysel dochádza k používaniu nízkomolekulárnych látok (lepidlá, laky, náterové hmoty atď.) pri spracovaní jednotlivých dielov, čo predpokladá stúpajúci trend ochorení dýchacích ciest na alergickom a iritačnom podklade. Prevalencia profesionálnej astmy v Slovenskej republike sa pohybuje od 4 š do 7 š, v rozvinutých, ale i rozvojových krajinách od 5 % až do 15 %. S tým súvisí aktuálnosť a potreba zavedenia nových diagnostických postupov, vrátane aplikácii špecifických provokačných testov k minimalizácii morbidity profesionálnej astmy.

Vildová, H.¹, Nakládalová, M.¹, Čížek, L.², Matoušková, I.², Janout, V.²

¹Klinika pracovního lékařství LF UP a FN Olomouc; ²Ústav preventivního lékařství LF UP v Olomouci

Hladina totálního antioxidantu u osob dříve exponovaných azbestu

Pracovnělékařská problematika prachu azbestu zůstává stále aktuální. Pracovní rizika dříve hrozila zvláště při dobývání hornin obsahujících azbest a při jejich zpracování. Používání v Evropě rapidně stoupalo v letech 1950–1980, poté, když bylo prokázáno, že azbest je lidský karcinogen, nastal postupně pokles jeho průmyslového využívání. Jelikož jsou práce s azbestem v České republice od 1. 1. 2005 zakázány, v našich podmínkách představují v současné době riziko především práce na eternitových střechách a činnosti spojené s demolicemi budov, ve kterých byly použity izolační materiály nebo stavební prvky s obsahem azbestu.

Na Klinice pracovního lékařství ve FN Olomouc bylo v rámci následných prohlídek vyšetřeno 112 osob, u nichž nebyla dosud zjištěna nemoc z povolání. Soubor tvořilo 83 mužů a 29 žen průměrného věku 49 let (medián 57, rozmezí 32–83 let), průměrná délka expozice činila 15,2 roku (medián 17, rozmezí 1,5–40 let). Z vedlejších diagnóz mělo 39 osob hypertenzi, 12 osob diabetes mellitus, 10 osob se léčilo pro ischemickou chorobu srdeční, 7 osob pro hyperlipidémii, 5 osob pro chronickou obstrukční plicní nemoc a 2 osoby pro hypothyreózu. Z vyšetřených bylo 39 kuřáků, 59 nekuřáků, 14 exkuřáků. Do kontrolního souboru bylo zařazeno 113 osob, které nikdy nepracovaly v riziku azbestu. Bylo to 84 mužů a 29 žen průměrného věku 50 let (medián 57, rozmezí 30–83 let), z vedlejších diagnóz trpělo 37 osob hypertenzí, 16 osob mělo diabetes mellitus, 12 osob se léčilo pro ischemickou chorobu srdeční, 16 osob pro hyperlipidémii, 5 osob pro chronickou obstrukční plicní nemoc, kuřáků bylo 43, nekuřáků 55, exkuřáků 15.

Zaměřili jsme se na posouzení hladiny totálního antioxidačního stavu jako měřítka souhrnného výkonu antioxidačních systémů u osob dříve exponovaných azbestu. Stanovení založené na fotometrické reakci bylo provedeno ze žilní krve v nehemolytickém séru sety Total antioxidant status firmy Randox.

Průměr hladiny antioxidantů u exponovaných činil 1,27 ± 0,13 mmol/l. Průměr hladiny antioxidantů u neexponovaných byl 1,71 ± 0,35 mmol/l. Byla zjištěna silná asociace mezi expozicí azbestu a hladinou antioxidantů, OR = 10,64 (95%, IS 5,10–22,56). Exponovaní azbestu v našem souboru mají tedy 10,64krát větší pravděpodobnost, že jejich hladina antioxidantů bude snížená než azbestu neexponovaní.

V prvotní úvaze bylo zvažováno eventuální možné doporučení antioxidačních látek našim klientům. Studie z posledních let však ukazují, že nesprávně cílené potravinové doplňky s antioxidačním účinkem mohou být v některých případech i zdraví škodlivé. Preventivní podávání preparátů s antioxidačním účinkem, jako např. vitaminu E, vitaminu C nebo beta karotenu, zůstává diskutabilní. Nejvhodnějším zdrojem antioxidantů se tak jeví jejich příjem potravou s dostatkem ovoce a zeleniny, vhodné je např. tmavé ovoce – černý rybíz, ostružiny, jahody a dále citrusové plody, brokolice, kiwi, meruňky, mrkev, rajčata, listová zelenina; vysoký obsah antioxidantů se nachází v zeleném čaji a červeném víně. Možnost cílené substituce antioxidantů u dříve exponovaných azbestu by si vyžádala podrobnější výzkum.

Z důvodu časnějšího zachycení možných onemocnění souvisejících s expozicí azbestu by bylo vhodné v rámci následných preventivních prohlídek opakovaně kontrolovat hladinu antioxidantů, popř. sledovat její dynamiku, a v podezřelých případech použít další možné podrobnější vyšetřovací metody.

ABSTRAKTA PŘIHLÁŠENÝCH SDĚLENÍ – SESTERSKÁ SEKCE

Hanzelková, L.

Klinika pracovního lékařství, LF MU a FN u sv. Anny v Brně

Nazální provokační testy – asistence sestry při vyšetřování

Příspěvek vysvětluje význam nazálních provokačních testů v diagnostice profesionální alergické rýmy. Popisuje přípravu a průběh vlastního vyšetření, komunikaci s pacientem. Sestra klienta řádně edukuje a asistuje při výkonu. Kvalitně provedené vyšetření je pro lékaře rozhodujícím podkladem pro diagnostiku onemocnění.

Hanzelková, L.¹, Mrázková, J., Ochmannová, J.²

¹Klinika pracovního lékařství, LF MU a FN u sv. Anny v Brně; ²Katedra ošetřovatelství, NCO NZO Brno

Informace o specializačním vzdělávacím programu v oboru sestra pro pracovnělékařskou péči

Příspěvek přibližuje celoživotní vzdělávání vše-obecných sester a jeho formy. Zabývá se zákonem č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, a programy specializačního vzdělávání všeobecných sester. Popisuje práci sestry v pracovním lékařství a rozebírá činnosti sestry-specialistky v souvislosti s poskytováním pracovnělékařské péče.

Hrdinková A.

Česká preventivní, s. r. o., Pardubic

Závodní preventivní péče – průběh vyšetření řidičů profesionálů očima zdravotní sestry

Autorka referuje o preventivních prohlídkách řidičů profesionálů podle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění zákona č. 411/2005 Sb. § 87a v rámci závodní preventivní péče z pohledu zdravotní sestry. Seznamuje s náplní práce zdravotní sestry při těchto prohlídkách i s jejich organizací. Zdravotní sestra se podílí na přípravě klienta před vyšetřením u lékaře závodní preventivní péče, na organizaci vyšetření a dále na kompletaci veškerých výsledků z odborných vyšetření včetně závěrů neurologického vyšetření, EEG a psychologického vyšetření. Uvádí číselný a procentuální podíl u jednotlivých zaměstnavatelů, který požadovali u svých zaměstnanců od r. 2006 dosud.

Z pohledu zdravotní sestry se jedná o náročné prohlídky, kladoucí vysoké nároky na organizační schopnosti sestry, která musí být podrobně seznámena jak s pracovními podmínkami řidičů, tak s náplní preventivních prohlídek. Musí být schopna poučení a srozumitelného vysvětlení a tím rozptýlení obav klienta z preventivních prohlídek, eventuálně z možné ztráty zaměstnání.

Hrubá, V.¹, Brlková, I.¹, Nakládalová, M.¹, Marečková, J.²

¹Klinika pracovního lékařství LF UP a FN Olomouc; ²Ústav teorie a praxe ošetřovatelství LFUP, Olomouc

Ošetřovatelský proces v pracovním lékařství

Ošetřovatelství je integrovaná vědní disciplína zaměřená na aktivní vyhledávání deficitů v biologických, psychických, sociálních a spirituálních potřebách nemocného i zdravého člověka souvisejících s jeho zdravím. Využívá nejnovější poznatky z medicínských oborů, z psychologie a sociologie, pedagogiky, technických disciplín, práva a managementu. Vývoj ošetřovatelství vyústil v systematické hodnocení a plánovitou péči o deficitní potřeby zdravého i nemocného člověka. Ošetřovatelský proces se tak stal jednak myšlenkovým algoritmem sestry při plánování ošetřovatelských aktivit, jednak systémem kroků a postupů při ošetřování nemocného. Nutnost jasného vymezení ošetřovatelské profese, vyjádření činností, které sestry vykonávají, jasné vyjádření jedinečného přispění sester ke zdraví pacientů a klientů, vedla k zavedení standardní terminologie ošetřovatelských činností. Byla stanovena pravidla pro tvorbu ošetřovatelských diagnóz, intervencí a hodnocení výsledků.

Autorky prezentují na příkladu pacienta s poruchou sluchu z hluku přehled ošetřovatelských diagnóz, intervencí a hodnocení výsledků péče s využitím Aliance 3N. Tento systém obsahuje mezinárodní diagnostickou klasifikaci NANDA – International (North American Association for Nursing Diagnosis International – Severoamerická asociace pro mezinárodní ošetřovatelskou diagnostiku), klasifikaci ošetřovatelských intervencí NIC (Nursing Interventions Classification) a klasifikaci výsledků ošetřovatelské péče NOC (Nursing Outcomes Classification). Aliance 3N je podkladem k erudované volbě intervencí a hodnocených oblastí péče u pacientů. Svým pojetím se v případě využívání v praxi stává podkladem pro tvorbu zdravotnických statistických dat.

Hurtová, L., Chvalová, M., Řičařová, B., Lebedová, J.

Klinika nemocí z povolání 1. LF a VFN, Praha

Specifické bronchoprovokační testy u dvou pacientek z pohledu sestry

Profesionální bronchiální astma (ABP) je jednou z nejčastějších profesionálních chorob dýchacího systému. Diagnostika ABP je založena na ověření a potvrzení základního onemocnění, tj. bronchiálního astmatu, na průkazu souvislosti mezi vznikem astmatu a pracovní expozicí a na průkazu senzibilizace na noxu přítomnou na pracovišti pacienta. Za zlatý standart je považováno provedení specifických bronchoprovokačních testů (sBPT) se suspektními alergeny. Expozici alergenu provádíme na našem pracovišti ve speciálním boxu s řízeným odtahem vzduchu (tzv. expoziční kabině), kde pacient simuluje práci na pracovišti. V případě negativity specifického bronchoprovokačního testu, a pokud současně není možné vysledovat podezřelou alergenní noxu či napodobit pracovní podmínky, se provádí reexpoziční test na pracovišti.

Autoři popisují kazuistiky dvou pacientek přijatých pro podezření na profesionální bronchiální astma.

První pacientka pracovala jako dělnice při výrobě polyuretanových košíků do podprsenek, druhá jako obsluha linky na válení perníkového těsta v pekárně. U obou pacientek při negativitě sBPT byl následně proveden reexpoziční test na pracovišti. ABP bylo prokázáno pouze u jedné z nich. Autoři zmiňují důležitost provádění reexpozičních testů na pracovišti a jejich nespornou výhodu pro přímé potvrzení profesionálního alergenu.

Chvalová, M., Hurtová, L.

Klinika nemocí z povolání 1. LF a VFN, Praha

Perorální otrava olovem u tří osob z pohledu sestry

Otrava olovem představuje jednu z nejznámějších otrav toxickými kovy. Autorka se ve své přednášce věnuje neprofesionální intoxikaci olovem. Popisuje případ rodiny – muže, ženy a syna, kteří byli přijati k léčení pro intoxikaci olovem se závažnými klinickými projevy a vysokou hladinou plumbémie na základě konzultace s Toxikologickým informačním střediskem. Zdrojem otravy byla olovnatá glazura starého džbánu, do něhož byl připravován nápoj s citrónem. Autorka zmiňuje důležitost časného provedení laboratorních vyšetření u pacientů s otravou olovem. Popisuje vyšetřovací algoritmus, klinický obraz a terapii, zejména podávání chelátotvorného antidota. Prezentuje ošetřovatelskou dokumentaci jako nedílnou součást zdravotnické dokumentace.

Práce byla provedena s podporou MSM 0021620807.

Králová, D., Šiková, H.

Klinika pracovního lékařství FN Plzeň

Pletyzmografické vyšetření

• Historie pletyzmografického vyšetření
• Pulzní oxymetr – rok 1996
• Čtyřprstý pletyzmograf, chlad. zařízení
• Klienti podle skupin
• Samotné pletyzmografické vyšetření
• Závěr

Maršounová, E.¹, Smékalová, M.¹, Dobešová, J.², Nakládalová, M.¹

¹Klinika pracovního lékařství LF UP a FN Olomouc, ²Klinika kožních a pohlavních nemocí LF UP a FN Olomouc

Výskyt kožních nemocí z povolání a prevence ochrany kůže při práci

Profesionální dermatózy patří k nejčastějším chorobám z povolání. Postup jejich uznávání je stejný jako u jiných nemocí z povolání. Pro průkaz je nutná spolupráce s kožním lékařem a příslušnou hygienickou stanicí. Riziková pracoviště jsou ve zdravotnictví, kovoprůmyslu, strojírenství, zemědělství, stavebnictví a chemickém průmyslu. Nejčastější faktory způsobující profesionální dermatózy jsou chemické, fyzikální a biologické.

Je uveden vývoj počtu uznaných profesionálních dermatóz za posledních 10 let, a to jak v České republice, tak ve spádové oblasti Kliniky pracovního lékařství v Olomouci.

Z celkového počtu 1276 uznaných nemocí z povolání v naší spádové oblasti bylo 34,3 % profesionálních dermatóz.

V současné době dochází k mírnému úbytku profesionálních dermatóz, mj. v důsledku změn výrobních technologií a dodržováním zásad prevence.

Autorky prezentují kazuistiky typických profesionálních dermatóz.

Wolfová, K., Chaloupka, J.

Fakultní nemocnice Hradec Králové

Patologické pracovní vztahy – mobbing, bossing – seznamte se

V současné době dochází k výrazným ekonomickým změnám ve společnosti. Jedním z jejich projevů je i transformace nemocnic. Ta s sebou přináší společně nejistotu finanční, sociální i materiální. To se projevuje i na napjatých vztazích na pracovištích, které mnohde vrcholí mobbingem a bossingem. Prezentace seznamuje s vybranými pojmy. Dokumentuje výskyt těchto praktik v našem prostředí. Přináší ukázky testu „Patříte k obětem mobbingu na pracovišti?“, seznamuje se základními možnostmi obrany.

Patologické pracovní vztahy patří mezi psychologické faktory pracovního prostředí vedle psychosociálního stresu a psychické pracovní zátěže. Mobbing je psychické pronásledování spoluzaměstnanci. Pokud se jedná o praktiky od nadřízeného, pak mluvíme o bossingu. Nejčastěji se s ním setkáváme na pracovištích středních nebo vyšších pracovníků s velmi dobrými příjmy. Není to pojem nejnovější, zavedl jej do psychologie Hans Leymann (1932–1999).

Příčiny mobbingu (psychické šikany) jsou různé. Pokud mobbing nepřejde v bossing, má ještě šanci na vyřešení v rámci firmy, chce-li ovšem nadřízený problém řešit, a mít tak schopný pracovní tým. Mobbingem netrpí jen oběť, která z něj má psychické trauma. Mohou s ním být spojeny i zdravotní obtíže. Škodu ale přináší i firmě, která nikdy nebude moci konkurovat na trhu ostatním z důvodu nemocnosti a fluktuace zaměstnanců. Zprostředkovaně nese jeho následky i celá společnost vynakládající nemalé prostředky na léčbu chorob a znovuzařazení obětí do pracovního procesu.

Ukázkou vyhodnocení testu „Patříte k obětem mobbingu na pracovišti?“ podle Klause Biedermanna si můžeme odpovědět na otázky, zda jsme seznámeni s mobbingem a připraveni se mu bránit.

Tajčová, K.

Klinika pracovního lékařství LF UK a FN Plzeň

Sóloví operní pěvci – zdravotní stav a jejich vztah k profesi

Východisko: Sólový operní zpěv patří v pracovním lékařství mezi nejméně prozkoumané profese.

Tato práce se snaží objasnit rozsah pracovního zatížení jednotlivých pěvců, jejich zdravotní problémy a případné souvislosti mezi nimi. Zabývá se i životním stylem zpěváků, vlivem profese na jejich psychiku.

Metodika: Hlavní část práce tvoří dotazník, na který anonymně odpovídali dobrovolníci z řad profesionálních sólových operních pěvců z České i Slovenské republiky. U menší skupiny pěvců byl dotazník doplněn spirometrií, psychologickým vyšetřením a měřením krokoměrem.

Cíl: Cílem je určení míry fyzické i psychické zátěže pěvců, zmapování jejich životního stylu, zdravotních problémů, pocitů před vystoupením.

ABSTRAKTA PŘIHLÁŠENÝCH SDĚLENÍ – POSTERY

Bellová, V., Moravčíková, K., Žigová, A., Buchancová, J.

Klinika pracovného lekárstva a toxikológie JLF UK a MFN, Martin

Hodnotenie fotopletyzmografických záznamov u pacientov exponovaných vibráciam

Fotopletyzmografické vyšetrenie je jednoduché, nezaťažujúce pacienta a obsluhujúci zdravotnícky personál, realizovateľné aj v ambulantných pod- mienkach. V hodnotení fotopletyzmografického záznamu sme sa zamerali nielen na vizuálne hodnotenie tvaru krivky po rôznych podnetoch, ale sledovali sme určité číselné údaje vyhodnotené prístrojom. Sledovaný súbor 34 pacientov exponovaných vibráciám sme vyšetrili fotopletyzmograficky, reopletyzmograficky, odmerali sme kožnú teplotu na prstoch rúk, čele a centrálnu teplotu v pravom uchu, v axile, v pokoji, po ochladení a 5 minút od ochladenia. Klinicky sme zhodnotili rozsah vazospastickej odpovede po ochladení, na fotopletyzmografickom zázname sme vyhodnotili výšku amplitúdy – A (%), dÍžku trvania vrcholového času – a (ms), percento snímanej plochy – S (%) v exponovanom súbore a v kontrolnej skupine. Dynamickým sledovaním fotopletyzmografického záznamu po rôznych podnetoch môžeme odhaliť poruchu periférneho prekrvenia aj pri negatívnej chladovej skúške. Dôležité je dodržanie štandardných podmienok vyšetrenia.

Brhel, P.¹, Fenclová, Z.²

¹Klinika pracovního lékařství LF MU a FN u sv. Anny v Brně; ²Centrum pracovního lékařství, Státní zdravotní ústav Praha a Klinika nemocí z povolání 1. LF UK a VFN, Praha

Zhoubný novotvar jako nemoc z povolání

Zhoubný novotvar může být v České republice uznán za nemoc z povolání. K uznání nemoci z povolání je nutné, aby byl novotvar uveden v seznamu nemocí z povolání, nebo v něm byl uveden příslušný profesionální etiologický karcinogenní faktor.

V letech 1991–2006 bylo v České republice uznáno za nemoc z povolání celkem 945 případů onemocnění zhoubným novotvarem. V 96 % byli postiženi muži. Převažoval profesionální zhoubný novotvar průdušek, plic a pohrudnice. Příčinou byla inhalační expozice ionizujícímu záření v uranových dolech nebo inhalační expozice prachu azbestu.

Brhel, P., Malenka, P., Říhová, A., Benešová, E.

Klinika pracovního lékařství LF MU a FN u sv. Anny v Brně

Průběh profesionálního sekundárního Raynaudova syndromu po uznání nemoci z povolání

Buchancová, J., Hudečková, H., Osina, O., Bátora, I., Legáth, Ľ., Vilček, R., Jakubovičová, E., Kubík, J., Klimentová, G., Švihrová, V. 

¹Ústav verejného zdravotníctva JLF UK Martin; ²KPLaT JLF UK a MFN Martin; ³KPLaT LF UK a FNsP Bratislava; ⁴KPLaT UPJŠ Košice; ⁵OPLaT Rooseweltova nemocnica Banská Bystrica; ⁶OPLaT Prievidza

Profesionálna Lymská borelióza na Slovensku

Lymská borelióza (LB) je multisystémové infekčné ochorenie ľudí a zvierat, ktoré sa v posledných rokoch stáva najčastejšiou zoonózou prenášanou kliešťami v Európe, Ázii a v Severnej Amerike. Epidemiologickým agensom LB je spirochéta Borrelia burgdorferi sensu lato. Na  území Slovenska bolo identifikovaných 5 genotypov: B. afzelii, B. burgdorferi sensu stricto, B. garinii, B. lusitaniae, B. valaisiana. V ostatných rokoch aj na Slovensku pozorujeme posun väčšieho výskytu boréliami infikovaných kliešťov do vyššieho zemepisného pásma. Podľa údajov Epidemiologického informačného systému (EPIS) za rok 2005 bola najvyššia incidencia výskytu akútnej LB v  Trenčianskom a Banskobystrickom kraji, pohybovala sa medzi 20–21 prípadmi/100 000 obyvateľov. Záchytnosť z rôznych príčin, tak ako vo svete, ani v SR nie je ešte na požadovanej úrovni.

Vzhľadom na nárast LB v populácii SR autori mapovali výskyt profesionálnej LB na Slovensku v rokoch 2000–2007. Zistili, že v danom období bolo v SR 4–6-percentuálne zastúpenie profesionálnej LB zo všetkých ročne hlásených chorôb z  povolania. Trend výskytu profesionálnej LB v populácii má stúpajúcu tendenciu.

Podľa pozorovaní autorov bol na Slovensku v rokoch 2001–2007 najvyšší počet novozistenej profesionálnej LB v Bratislavskom kraji – 26 prípadov (v súhlase s vysokým počtom infikovaných kliešťov v  tejto lokalite ) a  v okrese Prievidza – 22 prípadov.

Autori použili metódu retrospektívnej analýzy profesionálnej LB z toho istého časového úseku v stredoslovenskom regione (zber a analýza údajov zo zdravotnej dokumentácie boli z pracovísk hlásiacich profesionálnu LB: KPLaT MFN Martin, OPLaT Rooseveltovej nemocnice Banská Bystrica, OPLaT  NsP Prievidza).

Celkový počet novonahlásenných profesionálnych LB na Slovensku v rokoch 2001–2007 bol 103 prípadov, z toho 55 LB bolo hlásených pracoviskami stredoslovenského regionu (Ssr). Pomer výskytu LB podľa pohlavia v Ssr bol 32 mužov/23 žien. Rozdiely vo veku mužov 49,72 ± 8,97 a žien 46,91 ± 5,58 rokov (roky-x ± SD) pri hlásení CHzP neboli významné. Najpočetnejšou profesionálnou skupinou boli lesné robotníčky (17 prípadov), rôzne iné profesie boli zastúpené v menších počtoch. Autori v prehľade upozornili na úskalia spojené so záchytom, diagnostikou, liečbou LB vo všeobecnosti, aj z profesionálneho hľadiska. Profesionálne ochorenie LB predstavuje okrem ujmy na zdraví pacienta často aj nemalé finančné zaťaženie pre zamestnávateľov, či poisťovne. V závere rozobrali súčasné pomerne obmedzené možnosti prevencie LB.

Čermáková, D.

Oddělení nemocí z povolání, Krajská nemocnice Liberec, a. s. 

Nemoci z povolání ve slévárně šedé litiny v Liberci-Ostašově v letech 1977–2007

Slévárna šedé litiny v Liberci-Ostašově je jedním z mála závodů regionu, ve kterém lze i řadu let po sametové revoluci nalézt původní výrobu. V loňském roce závod oslavil 100 let své existence.

Cílem sdělení je analyzovat hlášené nemoci z povolání u pracovníků závodu v uplynulých třiceti letech, zhodnotit změny v jejich výskytu vlivem celospolečenských změn po roce 1989, pokusit se o analýzu dalšího osudu s hlášenou nemocí z povolání.

Garajová, J.¹, Gáliková, E.¹, Mušák, Ľ.²

¹Klinika pracovného lekárstva a toxikológie JLF UK a MFN Martin; ²Ústav lekárskej biológie JLF UK Martin

Význam klinického pracovného lekárstva pre diagnostiku aj raritných dedičných ochorení

V klinickom pracovnom lekárstve sa stretávame s problémom posúdenia možného profesionálneho poškodenia pečene. V tejto súvislosti je preto potrebné vylúčiť aj neprofesionálne príčiny hepatálneho poškodenia.

V uvedenej kazuistike sa autori zaoberajú raritným ochorením pečene, ktoré bolo náhodne zistené u pacienta KPLaT MFN v rámci zložitej diferenciálnej diagnostiky. Jedná sa o zriedkavé ochorenie – Wilsonovu chorobu – recesívne dedičný defekt metabolizmu medi, pričom dochádza k jej kumulácii v organizme, najmä v hepare a CNS (podľa čoho sa rozlišujú formy postihnutia – hepatálna, neurologická, zmiešaná). Pacient bol hospitalizovaný na KPLaT pre hepatopatiu s metabolickou aktivitou zachytenú v spáde, pričom v práci prichádzal do kontaktu aj s rôznymi chemikáliami. Na základe kompletných vyšetrení, dôkladnej anamnézy (kde v rodine bola sestra pacienta liečená pre Wilsonovu chorobu) a v spolupráci s hepatológmi a cytogenetikmi bola stanovená diagnóza Wilsonovej choroby. Expozícia genotoxickým látkam sa nedokázala, hygienický prieskum pracoviska nepotvrdil kontakt s hepatotoxickými noxami; profesionálne poškodenie heparu bolo teda vylúčené.

Tento prípad poukazuje na dôležitosť a nutnosť medziodborovej spolupráce, čo má význam pre celkové diagnostické zhodnotenie a terapeutickú intervenciu pacienta.

Grellneth, D., Kostolanská, K., Bátora, I.

Klinika pracovného lekárstva a toxikológie LFUK a FNsP, Dérerova nemocnica, Bratislava

Syndróm reaktívnej dysfunkcie dýchacích ciest ako poškodenie zdravia z práce

Syndróm reaktívnej dysfunkcie dýchacích ciest (Reactive airways dysfunction syndrome, RADS) je novovzniknutý, iritantom indukovaný typ nealergickej astmy zapríčinený dráždivými látkami ako dym, prach, plyny, splodiny horenia a iné. V prípade RADS sa symptómy astmy, ako sú kašeľ, dyspnoe a pískoty na hrudníku, vyvinú do 24 hodín po jednej veľkej expozícii iritantu a pretrvávajú aspoň 3 mesiace.

Cieľom práce je zhrnúť medzinárodne uznávané kritériá pre diagnózu RADS, informovať o pravdepodobne najväčšom záchyte prípadov RADS (pri teroristickom útoku na WTC v New Yorku 11. septembra 2001) a informovať o jednom z prvých zachytených prípadov výskytu RADS u pacienta hospitalizovaného na KPLaT v Bratislave.

Išlo o 59-ročného muža pracujúceho ako šofér nákladného auta, ktorý v decembri 2006 hasil vznietenú kabínu cisterny s benzínom. Hygienický prieskum preukázal expozíciu splodinám horenia plastov bez použitia OOPP). Pri prvom vyšetrení v januári 2007 sa dokázala obštrukčná ventilačná porucha stredne ťažkého stupňa, pretrvávajúci kašeľ, dýchavica, opresie na hrudníku. Bronchoprovokačný test (metacholínom) v januári 2007 preukázal prítomnosť bronchiálnej hyperreaktivity výrazného stupňa, pri kontrolnom vyšetrení v novembri 2007 stredného stupňa.

Diagnóza RADS sa v praxi často vyskytuje ako následok priemyselných havárií najmä u hasičov, záchranárov a pracovníkov v priemysle, ktorí prichádzajú do kontaktu s výparmi nafty, chlóru, SO₂, Zn, Al a iných látok.

Autori upozorňujú na dôležitosť myslieť na RADS ako možnú diagnózu nealergickej astmy aj v prípade jednorázovej expozície inhalačným iritantom.

Ivančáková, K., Eichlerová, A., Kovařík, J., Šalandová, J.

Centrum pracovního lékařství, Pardubická krajská nemocnice, a. s.

Nemoci z povolání z jednostranné nadměrné a dlouhodobé zátěže u sklářských profesí

Nemoci z jednostranné nadměrné a dlouhodobé zátěže jsou již dlouhou dobu na prvním místě v počtu hlášených nemocí z povolání, stejně je tomu i ve spádové oblasti Centra pracovního lékařství (CPL) Pardubického krajské nemocnice, a. s. V letech 1991–2003 toto pracoviště ohlásilo 315 postižení z přetížení, z toho ve 113 případech se jednalo o zaměstnance podniku Sklo Bohemia Světlá nad Sázavou. Problematikou profesionálních onemocnění sklářů se CPL zabývá již dlouhou dobu, v minulosti proběhly četné studie, z nichž vyšly návrhy různých opatření. Cílem této práce bylo zjistit, jaký byl efekt těchto opatření.

Autoři porovnali výsledky dvou retrospektivních studií, které analyzovaly ohlášené nemoci z povolání z JNDZ u zaměstnanců Sklo Bohemia Světlá nad Sázavou, a to první původní studie z let 1976 až 1990, kdy bylo ohlášeno celkem 108 profesionálních onemocnění u sklářů z JNDZ, a druhé studie z období 1991–2003 se 113 uznanými případy. Porovnali podíl jednotlivých profesí a diagnóz na celkovém počtu uznaných nemocí z povolání, rozebrali i zastoupení diagnóz u jednotlivých profesí.

Závěr: Celkově se významně změnilo zastoupení jednotlivých diagnóz, ubylo burzitid olekranonu, také syndromů kubitálního tunelu, naopak stoupl počet ohlášených epikondylitid a syndromů karpálního tunelu, přibývají postižení ramene. V obou sledovaných obdobích nejčastěji postiženou profesí byli brusiči-kuliči skla s poškozením ulnárního nervu. Navržená opatření u brusičů kuličů, která zabránila tlaku na oblast lokte a prochlazování, vedla k významnému poklesu ohlášených burzitid olekranonu.

Klimentová, G., Buchancová, J., Moravčíková, K.

Klinika pracovného lekárstva a toxikológie JLF UK a MFN Martin

Profesionálne karcinómy

Autori prezentujú výskyt profesionálnych karcinómov za 20-ročné obdobie v spádovej oblasti KPLaT Martin (cca 600 000 poistencov) v porovnaní s údajmi v SR.

Za obdobie 1985–2004 bolo v  SR hlásených 208 prípadov profesionálnych karcinómov, v spádovej oblasti KPLaT – Stredoslovenský región (Ssr) 58 prípadov. Najčastejším profesionálnym karcinómom v  SR bol karcinóm pľúc – 165 prípadov, v Ssr – 43; ďalej azbestóza v spojení s rakovinou pľúc – SR 21, Ssr – 3 prípady.

Profesionálne pľúcne karcinómy sa vyskytovali u pracovníkov Rudných baní, kde sa eviduje riziko radónu a jeho dcérskych produktov od roku 1985. Azbestóza bola hlásená vo väčšine prípadov z  azbestocementových závodov, ktoré v  súčasnosti už neexistujú. Histologicky išlo u rakoviny pľúc, najčastejšie o spinocelulárny karcinóm.

Vzhľadom k útlmu rudného baníctva v SR možno očakávať pokles výskytu profesionálnych pľúcnych karcinómov z ionizujúceho žiarenia v SR.

Kollárová, H., Janoutová, G., Máchová, L., Horáková, D., Janout, V.

Ústav preventivního lékařství LF UP Olomouc

Nádorová onemocnění u obézních osob

K současným cílům pracovního lékařství patří předcházení poškození zdraví – ať už odstraňováním možných rizikových faktorů pracovního prostředí, nebo i zaměřením se na primární prevenci, ke které neodmyslitelně patří významné rizikové faktory životního stylu.

K onemocněním, kde se mohou uplatňovat faktory pracovního prostředí i životního stylu, patří i nádorová onemocnění, která jsou multifaktoriální etiologie. Jedním z rizikových faktorů je i obezita, která je považována za jeden z důležitých preventabilních rizikových faktorů pro nádorová onemocnění. V České republice je obezita nejčastěji se vyskytující metabolické onemocnění, které je se stoupající četností diagnostikováno i v nejmladších věkových skupinách.

Objasnění faktorů vedoucích ke vzniku nádorů patří celosvětově k prioritám epidemiologických studií, v České republice tím spíše, že výskyt některých forem karcinomu zde patří k nejvyšším na světě (karcinom pankreatu, endometria a ovaria u žen, kolorektální karcinom a karcinom ledvin u mužů). Předkládané výsledky ukazují na vztah obezity k některým nádorovým onemocněním, a to jak ve studii sledující populaci v okresu Šumperk, tak v rámci multicentrické studie prováděné ve FN Olomouc.

V prvním souboru byla nalezena statisticky významná asociace mezi obezitou a karcinomem tlustého střeva a konečníku, kde OR bylo 1,44 (95% IS 1,22–1,70) a karcinomem endometria OR 2,17 (95% IS 1,34–3,50). Ve druhém souboru bylo přizpůsobené OR věku, pohlaví, kouření a konzumaci alkoholu pro BMI ≥ 30; 0,18 (95% IS 0,08–0,43).

U prvního souboru byly přesvědčivě statisticky signifikantní výsledky nalezeny pouze u vztahu mezi obezitou a kolorektálním karcinomem a mezi obezitou a karcinomem endometria.

Ve druhém souboru byla nalezena inverzní asociace mezi obezitou jako rizikovým faktorem a karcinomem jícnu.

Kollárová, H.¹, Janoutová, G.¹, Horáková, D.¹, Šubová, D.², Janout, V.¹

¹Ústav preventivního lékařství LF UP Olomouc; ²Knihovna LF UP Olomouc

Rizikové faktory u karcinomu ledvin

Nejvyšší incidence karcinomu ledviny ve světě byla zjištěna v České republice a v dalších zemích střední Evropy. V roce 2005 nově onemocnělo tímto nádorem v České republice 1742 mužů a 1014 žen.

K hlavním rizikovým faktorům, které jsou uváděny v souvislosti se vznikem karcinomu ledviny, patří: kouření, obezita, hypertenze, užívání analgetik, antihypertenzivních léků a estrogenů, dále nutriční faktory včetně pití kávy, čaje a alkoholických nápojů, profesionální expozice azbestu, polychlorovaným uhlovodíkům, tetrachloretylenu a benzinu včetně ostatních ropných produktů, hemodialýza, ionizující záření a genetické faktory. Kouření a obezita se podílejí asi z 20–30 % na vzniku všech karcinomů ledvin.

Cílem studie bylo posoudit význam kouření, BMI a ionizujícího záření z důvodu pracovního zařazení u karcinomu ledviny.

Soubor celkem 635 subjektů, z toho 300 případů karcinomů ledvin a 335 kontrolních osob z Fakultní nemocnice v Olomouci a Nemocnice České Budějovice, a. s., byl vyšetřen v mezinárodní multicentrické epidemiologické studii případů a kontrol, kde jak případy, tak kontroly byly vybírány v nemocničním prostředí (hospital-based). Studie probíhala od srpna 1999 do ledna 2003.

Kouření jako rizikový faktor se u karcinomu ledviny v naší studii nepotvrdil a OR bylo 0,79–1,11, v závislosti na počtu vykouřených cigaret, ale výsledky nebyly signifikantní. Obezita (BMI ≥ 30) jako rizikový faktor se v našem souboru statisticky významně uplatnila a nalezené OR bylo bez ohledu na pohlaví 1,72 (95% IS 1,09–2,72).

U RTG vyšetření s počtem více než 30 bylo hrubé OR 3,57 (95% IS 0,94–14,06). Zjištěné výsledky nebyly statisticky významné, ale při počtu RTG vyšetření více než 30 je naznačen významný vztah a statisticky nesignifikantní výsledek může být dán malým počtem respondentů ve studii.

Moravčíková, K.¹, Žigová, A.¹, Klimentová, G.¹, Záborský, T.²

¹Klinika pracovného lekárstva a toxikológie JLF UK a MFN Martin; ²Regionálny úrad verejného zdravotníctva v Martine

Zdravotno-hygienická problematika malých podnikov pri výrobe nábytku

Autori informujú o zdravotno-hygienickej problematike malého nábytkárskeho podniku, ktorý sa zaoberá výrobou stoličiek. Prevádzka sa skladá z prírezovne, hlavnej a montážnej haly, lakovne, gurtňovacej a čalunníckej dielne. Na uvedených pracovných miestach bola urobená objektivizácia rizikových faktorov (hluk, prašnosť, chemické škodliviny). Vo všetkých profesiách okrem profesie čalúníka bolo zistené prekročenie najvyššej prípustnej hodnoty hladiny hluku a opakovanými osobnými odbermi aj prekročenie najvyššej prípustnej hodnoty vystavenia pevným aerosólom z dreva. Najvyššie prípustné hodnoty vystavenia chemickým faktorom – xylén, toluylén-2,4-diizokyanát, butylacetát, acetón, etylalkohol – neboli prekročené. Na KPLaT MFN bolo vyšetrených 27 zamestnancov pracujúcich v rôznych profesiách (montážnik stoličiek, stolár, majster vo výrobe, lakýrnik). U všetkých vyšetrených pracovníkov bol urobený laboratórny skríning, kompletné fyzikálne vyšetrenie a podľa druhu rizika doplnené ORL + audiometrické, spirometrické a RTG vyšetrenie hrudníka. Pracovníkom v expozícii organickým rozpúšťadlám boli doplnené aj BET (biologické expozičné testy) – kyselina hippurová a fenoly. Na záver bola zhodnotená pracovná schopnosť pracovníkov a výskyt najčastejších všeobecných ochorení.

Petrová, M.

Klinika Pracovního lékařství LF Masarykovy univerzity a FN u sv. Anny v Brně

Nemoci z povolání přenosné a parazitární na jižní Moravě v letech 1997–2007, vývoj profesionálních infekcí u zdravotníků – scabies, virové hepatitidy, TBC

Práce analyzuje onemocnění přenosnými a parazitárními nemocemi uznaná a ohlášená v letech 1997–2007 jako nemoc z povolání na Klinice pracovního lékařství FN u sv. Anny. Ve sledovaném období bylo v regionu uznáno celkem 1545 nemocí z povolání, podle kapitoly V seznamu nemocí z povolání to bylo 340 nemocí, tj. 22 %. Z toho bylo 240 případů onemocnění s interhumánním přenosem (70 %), 92 případů onemocnění přenosných ze zvířat na člověka (27 %) a 8 případů tropických nemocí. V tabulkové formě je porovnán podíl mužů a žen, věková struktura, profese a další charakteristiky.

Podrobněji je zpracována problematika profesionálních infekcí z uvedeného období u zdravotníků včetně časového vývoje. Ve sledovaném období dominují scabies (108 případů v cca 10 epidemických výskytech), virové hepatitidy (39 případů – 7krát VHA, 19krát VHB, 13krát VHC a TBC (16 případů).

Pumprlová, J.¹, Nakládalová, M.², Pumprla, J.¹

¹Zdravotnické zařízení Vila zdraví, Olomouc; ²Klinika pracovního lékařství LF UP a FN Olomouc

Biomedicínské parametry a hodnocení psychické zátěže v pracovním lékařství

Cílem práce je zhodnotit možnost vyšetřování kardiovaskulárního rizika systémem SCORE a pokusit se nalézt vztah mezi výší tohoto rizika, variabilitou srdeční frekvence a pracovní psychickou zátěží.

Autoři prezentují výsledky vyšetření jednak u skupiny zdravotníků, jednak u manuálně pracujících (u tzv. modrých límečků). Systém SCORE, který byl přijat ve Společném doporučení českých odborných společností ČLS JEP, vyžaduje pro stanovení míry celkového kardiovaskulárního rizika zvláště tyto parametry: věk, pohlaví, kuřácké zvyklosti, hodnoty celkového cholesterolu a systolického krevního tlaku. Použitá metoda spektrální analýzy variability srdeční frekvence umožnila kvantifikaci sympatikotonu a parasympatikotonu během 15minutového nezatěžujícího vyšetření. K hodnocení psychické zátěže byl použit Meisterův dotazník standardizovaný pro sledování tohoto rizikového faktoru v hygienické službě. Celková životní spokojenost byla zjišťována pomocí Likertových škál subjektivní spokojenosti.

Určení celkového kardiovaskulárního rizika systémem SCORE se ukázalo jako jednoduchá, v praxi snadno uplatnitelná metoda. Velmi citlivou a přitom objektivní metodou pro hodnocení psychické zátěže se ukázalo měření variability srdeční frekvence, které poskytuje jednoznačné grafické znázornění rozložení aktivity sympatiku a parasympatiku. Pracovní a mimopracovní psychickou zátěž identifikovaly použité dotazníky. Zatímco byla prokázána korelace variability srdeční frekvence a psychické zátěže, korelace těchto parametrů s celkovým kardiovaskulárním rizikem se nejeví podle předběžných výsledků jako jednoznačná u žádné z profesních skupin. Důvodem je zřejmě multifaktoriální etiologie rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění.