Videosekvenční studie sezení u počítače

Souhrn

Mezioborová skupina odborníků analyzovala videosekvenční záznamy 12 dobrovolníků – projektantů pracujících po dobu 8 hodin u počítače. Při rozboru záznamů byl kladen důraz zejména na změny polohy trupu, šíje a hlavy, pánve a dolních končetin, na rotace trupu, na přestávky a polohy horních končetin. Pro analýzu a střih videa byl využit software Pinnacle studio. Výsledky autoři pro názornost uvádějí v grafech, jež ukazují na nárůst zátěže operátorů po 6 hodinách práce. Studie podporuje preventivní programy pro pracující u počítačů spolu s hledáním optimálních forem ergonomického dynamického sezení. Výsledky odpovídají menším americkým studiím i směrnici Rady Evropy 90/270 EEC.

Klíčová slova:
ergonomické sezení, videosekvenční studie, bolest zad, zobrazovací pracovní terminály, kancelářské PC pracoviště

Úvod

Jak uvádějí literární odkazy a prokazují klinická sledování, během života trpí bolestmi páteře až 80 % obyvatel. Ke zhoršování těchto potíží vede jednak všeobecná moderní hypomobilita, ale také jednostranné dlouhodobé zatížení v podobě práce vsedě. Práce s počítačem (visual display units – VDU, či visual display terminals – VDT) přitom hraje jednu z nejvýznamnějších rolí [1, 2, 3, 5, 9].

V rámci vývoje ergonomicky optimálního sezení jsme se zaměřili v naší studii na sledování polohy těla operátorů VDT pomocí dlouhodobého videosekvenčního sledování. Podobnou studii jsme v naší odborné literatuře dosud nezaznamenali.

Soubor a metodika

Týmovou spoluprací techniků, designérů, sociologa a lékaře jsme na Mendlově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně sledovali videokamerami v rovině sagitální a v rovině transverzální po dobu 8 pracovních hodin celkem 12 dobrovolníků – projektantů, kteří pracovali u osobního počítače. Soubor tvořilo 5 žen o průměrné výšce 167 cm, hmotnosti 60,6 kg, průměrného věku 28 let a body mass indexu (BMI) 21,6 a 7 mužů o průměrné výšce 182,1 cm, hmotnosti 74,7 kg, věku 27,7 roků a BMI 22,5. Z připraveného pohovoru uvedli, že netrpí potížemi s páteří. Průměrná doba zaměstnání u počítače byla 4 roky. K sezení jsme užili jejich standardní kancelářské židle. Pro sestřih videozáznamu byl využit software Pinnacle studio a vyhodnocovací formulář. Videozáznam jsme podrobili analýze z hlediska: kyfotického sedu, posunů pánve, rotací trupu, změny polohy nohou a dolních končetin, předsunu krční páteře a hlavy, opory zad a polohu opěráku, opření loktů o stůl, podepření hlavy rukama a markantních změn polohy pravé ruky. Zobrazení sestřihu videa zachycuje obrázek 1, vyhodnocovací formulář je na obrázku 2.

Výsledky

Výsledky jsme zhodnotili postupně v průběhu měsíců června až listopadu 2007.

Analýzou videosekvenční studie u 12 sledovaných operátorů VDT jsme dospěli k těmto výsledkům:

• a) Během sezení u VDT operátoři rotovali trup o více než 45° pracovního perimetru v průměru 11,3krát za hodinu a během 8 pracovních hodin pak 86,3krát. Nejvíce rotačních pohybů bylo v 1. hodině práce a v 6. hodině práce.

Respondenti užívají nedostatečně ergonomické pracoviště. Nevhodné je sezení přední s rotací trupu doprava a hlavy doleva. Pracoviště není ergonomicky optimální, opěradlo židle flexibilně nekopíruje pohyb trupu (obr. 3). Rotace během pracovní doby zachycuje graf 1.

• b) Předsun hlavy s přetížením krční páteře jsme zaznamenali 13,7krát za hodinu a 104,3krát za 8 hodin, nejvíce však po uplynutí 5. pracovní hodiny. Zadní sed – relaxační, ale nadměrný předsun hlavy s nutnou oporou rukou uvádí obrázek 4. Antepozice hlavy zachycuje graf 2.

• c) Podepření hlavy rukama během práce u VDT jsme zaznamenali v průměru 9,6krát za hodinu a 72,3krát za dobu 8 hodin. Tento jev byl nejčastější na začátku pracovní doby a 6. hodinu práce. Podepření hlavy rukama je na obrázku 5 a grafu 3.

• d) Kyfotický sed přetěžující páteř jsme nalezli 3,9krát během 8 hodin práce, odtažení trupu od opěráku židle 8,7krát za hodinu a 66,2krát za celých 8 hodin práce.

Dlouhodobý přední kyfotický sed s předsunem šíje a hlavy má nepříznivý vliv na vznik bolesti krční páteře a hlavy. Byla by vhodná úprava polohy zobrazovací jednotky a pozice a atributy pracovního stolu – obrázek 6.

• e) Změnu polohy pánve se změnami polohy páteře jsme zaznamenali 2,4krát za hodinu a 17,3krát za 8 hodin. Nejvíce respondenti měnili polohu pánve v 6. hodině práce.

Respondent v plném soustředění na práci na PC podvědomě zaujímá relaxující polohu kyfózního sedu a sedu s předsunutou pánví tvořících tzv. kulatá záda – obrázek 7. Změna polohy pánve je na grafu 4.

• f) Polohu nohou a dolních končetin měnili respondenti 7,2krát za hodinu a průměrně 53,4krát za 8 hodin práce, a to nejvíce na počátku pracovní doby a dále mezi 5.–6. hodinou práce. Změna polohy nohou a dolních končetin je na grafu 5.

• g) Vztyk, přerušení sedu a protažení jsme zaznamenali 4krát za hodinu a průměrně 30,1krát za 8 hodin práce, opět nejčastěji se vyskytující na počátku a v období 5.–6. hodiny pracovní doby.

Vztyk, přerušení sedu a protažení zachycuje graf 6.

Pro pracovní lékařství z uvedeného vyplývá důležitý fakt, že práce u VDT zatěžuje pohybový systém operátorů (zejména páteř), a to s rostoucí počtem hodin strávených u VDT. Hranice 6 hodin práce u VDT je zřejmá.

Diskuse

Problematice práce u VDT se věnuje v poslední době stále větší pozornost s ohledem na možnost poškození zdraví a přetěžování pohybového ústrojí, zejména páteře [1, 2, 5]. Problematika zasahuje i do oblasti rizik pro zdravotníky [5, 6].

Faktory, které ovlivňují tyto škody, jsou antropologické (hmotnost a výška operátorů, věk, tělesná konstituce [2, 7]), organizace práce, úprava pracoviště a ergonomického sezení [8] se střídáním předního sedu pro jemnou práci, středního sedu pro práci standardní a zadního sedu pro relaxaci a komunikaci telefonem apod. [2, 3, 4, 9].

Dalšími faktory jsou: osvětlení pracoviště, hlučnost, kvalita ovzduší, stresy, problémy mezilidských vztahů či ohodnocení pracovníků a sociální zvýhodnění. Studie zaměřené na videosekvenční sledování jsou ojedinělé (Hedge et al. z Cornell University, Department of Design & Environmental Analysis, New York, sledovali v r. 2003 na improvizované VDT pracovišti celkem 18 studentů po dobu 3 hodin práce a docházejí k obdobným výsledkům, k jakým dospěla naše práce [10]).

Ostatně hranice 6 hodin práce u VDT je tak vyčerpávající, že na ni upozorňuje i směrnice Evropské rady 90/270 EEC a doporučuje zaměstnavatelům povinnost předcházet přetížení operátorů [2].

Jako prevence potíží s páteří u VDT se doporučuje především ergonomicky řešené pracoviště a tzv. dynamický sed – tedy neustálé měnění polohy těla při sezení, který odpovídá „vrtění se“ školních dětí při únavě ve školních lavicích [2, 4].

V programech preventivních opatření by neměla chybět doplňková pohybová péče (regenerace a rehabilitace, wellness programy) a zásady školy zad [4, 9].

V naší studii pokračujeme hledáním optimálních ergonomických sedacích ploch, konstrukcí manažerských židlí nejen s ohledem na správné držení těla při sedu, ale také dostatečně komfortních [10].

Závěr

Videosekvenční studie 12 probandů-operátorů počítačů v roce 2007 ukázala na rizikové polohy ohrožující a přetěžující páteř, které rostou s dobou práce nad 6 hodin. Výsledky studie mají oporu ve směrnici Rady Evropy i v hledání nových optimálních systémů sezení.

Došlo dne 5. 6. 2008. Přijato do tisku dne 4. 7. 2008.

Kontaktní adresa:

Ing. Milan Vrbík

Ústav nábytku, designu a bydlení

Lesnická a dřevařská fakulta

Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Zemědělská 3

613 00 Brno

e-mail: xvrbik@mendelu.cz