Zprávy

33. pracovní dny České a slovenské společnosti pro mutagenezi zevním prostředím Československé biologické společnosti

Jako již tradičně v jarních měsících se ve dnech 5.–7. 5. 2010 v NCO NZO Brno uskutečnila mezinárodní konference odborníků v problematice genetické toxikologie – 33. pracovní dny České a slovenské společnosti pro mutagenezi zevním prostředím Československé biologické společnosti.

Konference byla pořádána pod odbornou garancí Ing. Jana Topinky, DrSc., předsedy společnosti (AV ČR), čestného předsedy MUDr. Radima J. Šráma (AV ČR) a dalších členů výboru společnosti – prof. MVDr. Jiřího Rubeše, CSc. (Výzkumný ústav veterinární Brno), RNDr. Aleny Gábelové, CSc. (SAV) a MUDr. Hany Lehocké, Ph.D. (ZÚ Ostrava a OU).

V průběhu konference bylo prezentováno 29 odborných přihlášených přednášek, v posterové sekci 9 posterů z oblasti experimentální i aplikované genetické toxikologie, s důrazem na nutnost legislativního zakotvení pro možné rutinní využití na poli preventivní medicíny.

Letošní ročník byl tematicky rozdělen do několika celků.

Prvním tématem byla problematika prevence kolorektálního karcinomu.

Klinický výzkum v této oblasti představili čestní hosté konference – MUDr. Milana Šachlová, CSc., předsedkyně Ligy proti rakovině, Brno, Masarykova onkologického ústavu ve svých sděleních: „Screening kolorektálního karcinomu“ a „Hereditární syndromy“.

Dalším čestným hostem konference byl MUDr. Jiří Stehlík, primář Oddělení gastroenterologie, Krajská zdravotní, a. s., Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z., který navázal sdělením: „Klinika kolorektálního karcinomu“.

V odborném bloku věnovaném problematice rizika práce s cytostatiky prezentoval Vyskočil (MOÚ Brno) charakteristiku cytostatik ve sdělení: „Mechanismus účinků a bezpečnost cytostatik“.

„Pohled do zákulisí přípravy a aplikace cytotoxických léčiv“ poskytla ve svém sdělení Doležalová (MOÚ Brno).

„Monitoring cytotoxických léčiv v nemocničních lékárnách“ představil Odráška et al. (MOÚ Brno).

Rizika profesionální expozice pracovníků cytostatikům sledovali Bláha et al. (MOÚ Brno) v příspěvku „Zdravotní rizika pro pracovníky nakládající s cytotoxickými léčivy“.

Příspěvek z praxe lékaře závodní preventivní péče prezentovala Vítová et al. (MOÚ Brno) ve sděleních: „Zdravotní stav zaměstnanců pracujících v riziku cytostatik“ a „Využití výsledků CAPL v pracovnělékařské péči“.

Marečková et al. (ZÚ Brno) hodnotili „Výsledky cytogenetických vyšetření v lékárnách – centrální ředění v JmK“.

V sekci Oxidační poškození a problematika antioxidačních mechanismů přednesl Rössner, Jr., et al. (AV ČR) sdělení s názvem: „Oxidační poškození DNA a jak ho stanovit v moči“.

Machala et al. (VÚVL Brno) sledovali „Oxidační stres v jaterní buněčné linii WB-F344: efekty polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) a modelových dibenzokarbazolů“.

Problematika nanočástic byla prezentována ve sdělení Gábelové et al. (SAV): „Biologická aktivita nanočástic magnetitu po internalizácii a akumulácii v bunkách“.

Dalším významným tématem byl „Program Ostrava“, jehož obsah ve svém úvodním sdělení představil Šrám (AV ČR).

Následovala přednáška Švecové et al. (AV ČR): „Personální monitoring karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků a volatilních organických látek v projektu Ostrava“.

Líbalová et al. (AV ČR) účastníky seznámili s „Vlivem životního prostředí na vznik a rozvoj astma u dětí“.

Rössnerová et al. (AV ČR) se zabývali „Analýzou mikrojader v biomonitorovacích a jiných studiích – kam kráčí?“

V bloku věnovanému mechanismu chemické karcinogeneze prezentovala Stiborová et al. (UK Praha) výzkum v oblasti: „Human karcinogen aristolochic acid I is activated to form DNA adducts by human NAD(P)H: quinone oxidoreductase without the contribution of acetyltransferases or sulfotransferases“.

V rámci odborného bloku, věnovaném monitorování komplexních směsí v ovzduší byla přednesena následující sdělení: Topinka et al. (AV ČR): „Genotoxicita aerosolů různé velikosti ve vnějším prostředí“, Hanzalová et al. (AV ČR): „Genotoxicity and gene expresion profiles of organic extracts from airborne particles measured in human cell lines“ a Cigánek et al. (VÚVL Brno): „Chemická analýza a hodnocení toxických účinků vzorků prachových částic v ovzduší“.

Další sdělení bylo věnováno problematice monitorování profesionální expozice.

Lehocká (ZÚ Ostrava a OU) upozornila na „Novinky v přiznávání nemocí z povolání při expozici genotoxikantům“.

V rámci volné sekce byla prezentována následující sdělení: Rubeš et al. (VÚVL Brno) „Integrita chromatinu ve spermiích jako indikátor znečištění ovzduší“, Mičieta et al. (UK Bratislava) „Simultánny test fytotoxicity a mutagenity kontaminovaných miest po bombardovaní NATO v Srbsku v roku 1999“, Tulupová (AV ČR) „Era of epigenetics“: transforming genotype and environment into phenotype“, Rybář et al. (VÚVL Brno) „Obezita a věk ve vztahu k poškození spermií infertilních mužů“, Mičieta et al. (UK Bratislava) „Arabidopsis thaliana – test v indikácii a monitoringu ekogenotoxicity v podmienkach in situ“, Novotná (AV ČR) „CAM assay – alternativní metoda in vivo pro testování účinku nově vyvíjených protinádorových léčiv“.

Konference byla garantována ČLK. Sborník abstrakt obdržel ISBN 978-80-7013-520-4. Další informace o činnosti společnosti jsou uvedeny na www.med.muni.cz/biospol/.

Za výbor společnosti
MUDr. Hana Lehocká, Ph.D.

Večer Kliniky pracovního lékařství při Spolku lékařů v Plzni

Dne 28. 4. 2010 se konal další z večerů Spolku lékařů v Plzni, program připravili pracovníci Kliniky pracovního lékařství LF UK a FN Plzeň.

Již tradičně byl program zahájen přehledem nově zjištěných nemocí z povolání v r. 2009, který uvedla Machartová v referátu „Nově zjištěné nemoci z povolání v r. 2009“. V r. 2009 bylo v České republice (dále ČR) zjištěno 1 245 nových nemocí z povolání, nejvíce onemocnění bylo zjištěno v Moravskoslezském kraji (317 onemocnění). Klinika pracovního lékařství v Plzni (dále KPL) je Střediskem nemocí z povolání (určeno vyhláškou č. 342/1997 Sb., v platném znění) pro Plzeňský a Karlovarský kraj. Nových nemocí z povolání bylo zjištěno v Plzeňském kraji 114, v Karlovarském kraji 14. Nejčastěji jsou zjištěna onemocnění způsobená fyzikálními faktory (kapitola II. Seznamu nemocí z povolání, který je stanoven přílohou k NV č. 290/1995 Sb.) – v ČR to bylo 593 onemocnění, v Středisku nemocí z povolání KPL to bylo 44 nových onemocnění. Nejčastěji šlo v ČR i v našem Středisku nemocí z povolání o neuropatie způsobené stereotypní zátěží (166 případů v České republice, 12 případů KPL) a vibracemi (161 v ČR, 11 KPL), dalšími diagnózami byla onemocnění šlach, šlachových pochev, úponů, svalů a kloubů způsobené stereotypní zátěží (162 ČR, 10 KPL). Onemocnění dýchacích cest jako nemoci z povolání (kapitola III. Seznamu) byla v r. 2009 nově zjištěná celkem 239krát, KPL prokázalo 27 nových onemocnění. V ČR jde nejčastěji o pneumokoniózy z expozice křemičitému prachu (102 případů), na KPL jsme nově zjistili pouze 1 nové onemocnění silikózou prostou s typickými RTG znaky. Z kapitoly III. Seznamu jsme na KPL v Plzni zjistili nejvíce onemocnění bronchiálního astmatu (15krát, v ČR celkem 48krát), nejčastějším alergenem byly izokyanáty – ve shodě se světovými statistikami nemocí z povolání (v ČR je stále nejčastějším alergenem pracovního prostředí mouka). Exogenní alergická alveolitida byla na KPL zjištěná 6krát, v ČR celkem 9krát, nejčastější noxou byly opět izokyanáty („izokyanátová plíce“). Z Kapitoly V. – infekční nemoci – bylo v ČR nově zjištěno 229 onemocnění, nejčastější zjištěnou nemocí z povolání byl svrab (ČR 129krát, KPL 8krát ), následovaly virové hepatitidy (B a C) – celkem v ČR 16krát, na KPL byla zjištěna pouze 1 hepatitida typu B. Onemocnění s interhumánním přenosem byla zjištěna v ČR 180krát (KPL 9krát), antropozoonózy v ČR 32krát (KPL 4krát), tropické nemoci z povolání byly zjištěny v ČR 17krát (KPL 0). Kožní nemoci z povolání (Kapitola IV. Seznamu) byly v ČR zjištěny 175krát, šlo o profesionální ekzémy, nejčastější noxou zde byly ropné výrobky; na KPL bylo onemocnění prokázáno 14krát, nejčastější noxou byly epoxidové pryskyřice. Onemocnění způsobená chemickými látkami (Kapitola I. Seznamu) byla v ČR zjištěná 7krát, na KPL jsme prokázali 1 onemocnění z chronického působení chromu – šlo o ca laryngu u 53letého galvanizéra. Onemocnění z Kapitoly VI. (onemocnění hlasu) byla v ČR zjištěna 2krát, na KPL nebylo v r. 2009 toto onemocnění prokázáno. Počty nově zjištěných nemocí z povolání se dále klasifikují podle odvětví ekonomické činnosti, kde onemocnění vzniklo, v posledních letech převažují onemocnění ve zdravotnictví (v r. 2009 214 případů v ČR), následuje odvětví Těžby a dobývání nerostných surovin (181 případů v r. 2009).

Bajerová S. ve své práci „Průběžné výsledky vakcinace proti pandemické chřipce A(H1N1)“ seznámila posluchače s dílčími výsledky očkování. KPL byla ustanovena jako jedno z očkovacích center FN Plzeň, očkovací centrum zajistilo péči o zájemce o očkování, kteří přišli do FN Lochotín. Druhé očkovací centrum bylo ve FN Bory na Infekční klinice. Očkování probíhalo ve shodě s očkovacím pandemickým plánem ČR, používala se očkovací látka Pandemrix. Očkování bylo zahájeno 25. 11. 2010, s povinností očkovat do 31. 5. 2010. K 16. 4. 2010 bylo aplikováno celkem 1 116 dávek vakcíny, z toho na Lochotíně bylo aplikováno 728 dávek vakcíny. Celkem na Lochotíně bylo očkováno 302 pacientů po transplantaci, 160 hemodialyzovaných nemocných, zdravotníků bylo na Lochotíně očkováno 144. V prvních 2. týdnech bylo očkováno nejvíce zájemců, celkem 291, v dalších týdnech již počty zájemců klesaly. Očkování na Lochotíně bylo prováděno ve spolupráci KPL, I. interní kliniky a dětské kliniky. V závěru práce byly zmíněny případy 4 nemocných zdravotníků, u kterých propuklo onemocnění pandemickou chřipkou v souvislosti s výkonem povolání ještě před zahájením očkování – tato onemocnění byla posouzena jako nemoci z povolání.

Bartizalová Š. ve své práci popsala kazuistiku „Astma bronchiale v automobilovém průmyslu“. 55letá nemocná pracovala v hale, kde při zakládání technických koberců do přítlačného a nahřívacího lisu docházelo k uvolňování difenylmetan-4,4-diizokyanátu do ovzduší. Pacientka pracovala při vyjmutí dílů z lisu, dokončovala ruční lemování. Z ochranných pomůcek používala pouze roušku, odsávání v hale bylo centrální i lokální u pracoviště. Potíže jmenované začaly po poruše klimatizace v provozu, kdy nemocná udávala záchvat dušnosti, aplikace Ventolinu byla bez efektu, nedokončila pracovní směnu a byla ošetřena na spádovém plicním oddělení. Po zaléčení akutního stavu (léčena bronchodilatancii, kortikoidy), přistoupeno k reexpozičnímu testu na pracovišti, kdy opět došlo k progresi potíží). Z posudkových důvodů, pokud není řádně zdokumentován zdravotní stav, je nutné provést reexpoziční test, jinak nelze posuzovat působení látek z pracoviště. Zdrojem potíží nemocné byly diizokyanáty obsažené v lepidle, které mohou způsobit bronchiální astma, exogenní alergickou alveolitidu nebo kožní ekzém.

Čechová H. ve své práci „Bursitis subacromialis chronica jako nemoc z povolání u dělnice v prádelně“ popsala případ 49leté nemocné pracující při žehlení oděvů v prádelně FN od r. 1999. Ortoped ve svém vyšetření popsal periartritis humeroscapularis l.dx. a kalcifikovanou burzitidu v oblasti m. subdeltoideus dx. Sonografické vyšetření prokázalo subakromiální burzitidu s hrudkovitými kalcifikacemi o velikost až 6 mm jako projevy chronické burzitidy. Pracovníci KHS Plzeňského kraje, kteří ověřují podmínky vzniku onemocnění na pracovišti, prokázali nadlimitní práci v nepřijatelné pracovní poloze s rukama nad úrovní ramen. Z hlediska ergonomie práce je nutné upravit pracovní místo tak, aby při práci nedocházelo k těmto nepřijatelným pracovním polohám.

V poslední přednesené práci „Jak zabránit uznání nemoci z povolání“ upozornila Machartová na skutečnost, že nelze na přání pacienta ukončit posuzování, zda jde či nejde o nemoc z povolání. Příslušné Středisko nemocí z povolání musí vystavit Lékařský posudek o nemoci z povolání, a to jak zjištění, tak i nezjištění nemoci z povolání. Vystavit Lékařský posudek nemůžeme pouze v případech, kdy se pacient nedostavil k prvnímu vyšetření na naše pracoviště, i když nás o vyšetření požádal jeho lékař.

V závěru moderátor večera MUDr. J. Novák kladně zhodnotil přednesené práce a diskusi k tématům.

MUDr. Vendulka Machartová, Ph.D.
přednostka kliniky

Stemness – významná vlastnost kmenových buněk

V buněčné biologii je anglický výraz stemness chápán jako schopnost kmenových buněk množit se dělením při zachování nediferencovaných vlastností a vyznačovat se tzv. pluripotencí, tj. schopností diferencovat se v jakýkoliv typ buněk, odvozených ze všech třech zárodečných listů. Embryonální kmenové buňky mají tyto základní vlastnosti charakterizované jako proměnlivost a životnost (stemness), tzn. jak schopnost sebeobnovy, tak proměnlivosti (selfrenewal a pluripotency). Mohou být získávány např. z vnitřních buněk blastocytu, ale i z různých vývojových stadií zárodečných buněk, mohou však být i základem nádorového bujení – teratomů a teratokarcinomů. Mohou být i uměle udržovány in vitro použitím příslušné kultivační metody.

V současnosti probíhá řada výzkumných projektů, které mají více objasnit jednotlivá stadia vývoje těchto, dosud ne plně v praxi využívaných buněčných vlastností. Bylo např. zjištěno, že stemness zárodečných buněk je normálně inhibována mikroprostředím jejich umístění. Jakmile byly z tohoto prostředí vyjmuty, mají možnost jiného vývoje podle nového prostředí. Oblast uplatnění těchto poznatků je jak v biotechnologii, tak v regeneračním lékařství a onkologii.

Literatura: De FELICE, M. Germ cells as a source of pluripotent stem cells, controlling stemness. BioTech int. (BTi), 2009, 21, č. 3, s. 12–14.

Prof. MUDr. Antonín Nauš, DrSc.

Nová metoda charakteristiky nanočástic v kapalinách

V rámci různých pracovních postupů je v některých případech přesné počítání a charakteristika částic, jako jsou viry a fágy, mimořádně důležité. Například virové vakciny musí obsahovat určitý počet aktivních částic. Podobný význam má takové sledování při vývoji prostředků ničících viry. V poslední době byly tyto postupy použity při sledování účinnosti bakteriofágu na metylcilin rezistentní Staphylococcus aureus (MRSA).

Počítání částic podle nové metody je založeno na sledování individuálního Brownova pohybu částic (Nanoparticle Tracking Analysis – NTA) pomocí rozptylu laserového světla. Lze tak počítat a měřit částice až do velikosti 20 nm. Nové metody bylo již využito k charakteristice různých mikroorganismů, jako např. adenovirus, cytomegalovirus, herpes simplex, avian flu, Japanese encephalitis a dalších. Protože jsou  měřené veličiny sledovány kamerou v čase, lze odlišit procesy agregace a rozpouštění. Rovněž důležité jsou nižší finanční náklady proti komplexnější analýze nanočástic metodou DLS (dynamic light scattering) založené na fotonové korelační spektroskopii nebo metodou elektronové mikroskopie.

Výsledky NTA jsou vydávány graficky a ukazují velikost částice jako funkci počtu jednotlivých částic. Metoda nevyžaduje kalibraci, pouze naředění měřeného vzorku na 10⁷–10¹⁰ na l ml. Grafické znázornění výsledků u předem přečištěného viru ukazuje úzký monodisperzní profil, zatímco u částečně znečištěného vzorku se profil rozšiřuje a ukazuje řadu velikostních tříd. Tato metoda umožňuje sledování agregace mezi 20 nm až 1000 mikrometrů prakticky okamžitě, na rozdíl od metod klasických.

Literatura: CARR, B. Nanoparticle tracking analysis, direct visualisation for counting and characterising virus particles in liquids. Bio. Tech. int., 2009, 21, č. 2, s. 23–25.

Prof. MUDr. Antonín Nauš, DrSc.

Patnáctileté výročí Německé komise bezpečnosti práce a normování KAN

K tomuto výročí uspořádala komise kolokvium účastníků zabývajících se problematikou tvoření norem. Například o tématu „účast bezpečnosti práce na normování“ diskutovalo více než 100 účastníků. Příspěvky a připomínky lze shrnout do čtyřech základních okruhů:

• a)   CEN (Evropská komise pro normování) posiluje evropské zájmové skupiny jako ANEC (spotřebitelé), ETUI (odbory), ECOS (prostředí) apod. přibližně čtyřmi miliony euro ročně, aby se uplatnily v evropských normativních komisích. Princip národních delegátů a evropských zástupců se osvědčil a měl by být nadále posilován. Přitom je nutné, aby evropská koordinace a prosazování pracovně bezpečnostních zájmů byly dále rozvíjeny, a to buď prostřednictvím již existující sítě EUROSHNET (evropská síť bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), nebo výhledově institucí, jejímž modelem by mohl být KAN.
• b)   Nové předpisy mají zabránit dvojímu řízení, popř. protichůdným ustanovením mezi státem a úrazovým pojištěním.
• c)   Základním požadavkem při tvorbě norem je, aby na jejím vypracování byly přítomny všechny zainteresované kruhy. Prozatím je účast zástupců ochrany práce v evropských grémiích malá, někdy je zde jediný zástupce, nebo chybí vůbec. Poněkud lepší je situace pouze v několika málo zemích, např. ve Francii, Velké Británii a Skandinávii, nejpočetnější zastoupení nalézáme v Německu, kde např. v úrazovém pojištění pracuje 450 expertů jako účastníků normování, z toho 170 ve funkci předsedů výborů.
• d)   Zvláště zaměstnavatelé uvítali, že evropské studie doplňující zákony jsou rozšiřovány bezplatně, protože zákony, předpisy pojišťoven a jiné odborné materiály nejsou finančně zanedbatelné. Bylo navrženo, aby se pro normy vypracovaly různé finanční modely. DIN (Německý ústav pro normalizaci) podpořil tento trend tím, že zavedl bezplatný přístup k návrhům norem ve formě komentářů.

Literatura: STERK, W. l5 Jahre Kommission Arbeitsschutz und Normung. KANBrief, 2009, 16, č. 4, s. 3–5.

Prof. MUDr. Antonín Nauš, DrSc.

Hygiena rukou ve zdravotnických zařízeních

Proti zvýšeným požadavkům na hygienu rukou existuje řada námitek, mezi nejčastější patří např. poškozování kůže opakovaným mytím a účinkem mycích, popř. dezinfekčních přípravků, dráždění a vysoušením kůže, nepohodlná zařízení vhodná k mytí, nedostatek vhodných mycích prostředků a ručníků, nedostatek ochranných krémů. Zařazena je sem i ztráta času, který by byl věnován dalším pacientům, nízké riziko přenosu infekce apod. Problémem je, že vedoucí pracovníci nemívají obvykle možnost sledovat podrobněji tuto činnost. Jejich příkazy a pokyny ke zlepšení situace nemusí mít proto očekávaný výsledek. Zkušenosti ukazují, že se situaci obvykle nedaří změnit najednou a rychle, spíše se osvědčují plánované, třeba i pozvolnější postupy.

Nejdůležitější je získat pro tuto myšlenku celý kolektiv, zahrnující zaměstnance všech kategorií včetně vedoucích pracovníků, kteří svým příkladem mají značný podíl na úspěchu celé akce. Právě účast vedoucích pracovníků má zásadní význam, podobně jako dostatečné množství tištěných materiálů (přehledy vědeckých pozorování sledujících dobu hojení, komplikace, délku pobytu na lůžku, náklady na léčení apod., statistické a graficky vyjádřené výsledky atd.). Zde lze výhodně využít i výsledky vlastních pozorování, popř. výzkumu. Význam má i využití centrálně zpracovaných pokynů. Zájem a podpora takových akcí vedením ústavu má rozhodující význam, je zároveň i zárukou nezbytné finanční podpory při realizaci plánovaných organizačních a technických opatření.

Literatura: DAY, C. Improving hand hygiene in the hospital setting. Int. Hosp. Eq. Sol., 2009, 35, č. 5, s. 24–25; LEDERER, J. W. Hand hygiene: the key reducing HALs MRSA infections. Int. Hosp. Eq. Sol., 2010, 36, č. 1, s. 28–29. (Pozn.: HALs – health care associated, MRSA – Methicillin Resistant Staphylococcus  aureus.)

Prof. MUDr. Antonín Nauš, DrSc.