Podnik podporující zdraví – poznatky z průběhu soutěže 2005–2010*
Lipšová V., Kožená L.: Healthy Enterprise competition – findings from the 2005–2010
Workplace health promotion is a joint effort of employers, employees and society to achieve better health of people in the workplace. It is achieved through better organization of work and working environment, promoting personal development and active involvement of all stakeholders. The main topics are prevention of occupational injuries, healthier diet, increasing physical activity, the introduction of smoke-free programs, programs on stress management and so on. This article summarizes findings on workplace health promotion in the Czech Republic through a „Healthy Enterprise“ award competition. This competition started in 2005 and since then is announced annually by the Ministry of Health in collaboration with the National Institute of Public Health. The competition is open to all companies and organizations that are Czech legal entities. The subject of evaluation is the level of health promotion at the workplace, the compulsory part as given by the Czech law as well as the voluntary part promoting health. During six years of the competition a total of 37 enterprises was awarded, including 26 large and 11 small and medium-sized enterprises. Health of a total of 47,118 employees in these enterprises is actively supported by workplace health promotion. Key words: workplace health promotion, „Healthy Enterprise“ award competition, quality criteria, ENWHP (European Network for Workplace Health Promotion)
Autoři:
V. Lipšová; L. Kožená
Působiště autorů:
Státní zdravotní ústav, Praha, ředitelka Ing. Jitka Sosnovcová
Vyšlo v časopise:
Pracov. Lék., 63, 2011, No. 1, s. 24-28.
Kategorie:
Přehledový článek
Souhrn
*Téma bylo prezentováno formou přednášky na konzultačním dnu SZÚ Praha „Podpora zdraví na pracovišti“ dne 16. 9. 2010.
Podpora zdraví na pracovišti představuje společné úsilí zaměstnavatelů, zaměstnanců a společnosti, aby bylo dosaženo lepšího zdravotního stavu lidí na pracovišti. Děje se tak vhodnější organizací práce a pracovního prostředí, podporou osobního rozvoje a aktivním zapojením všech zúčastněných. Prakticky se jedná zejména o prevenci poškození zdraví z práce, ozdravění výživy, zvyšování pohybové aktivity, zavádění nekuřáckých programů, programy na zvládání stresu a podobně.
Tento článek shrnuje poznatky z oblasti podpory zdraví na pracovišti v České republice získané v průběhu existence soutěže Podnik podporující zdraví. Tato soutěž je od roku 2005 každoročně vyhlašována Ministerstvem zdravotnictví ČR ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem. Do soutěže se mohou přihlásit všechny podniky a organizace, které jsou českými právními subjekty. Předmětem hodnocení je úroveň péče o zdraví zaměstnanců v organizaci, a to jak povinná součást této péče daná legislativou České republiky, tak součást nadstavbová, což jsou opatření na podporu zdraví na pracovišti. Během šesti ročníků soutěže získalo ocenění celkem 37 podniků, z toho 26 velkých a 11 malých a středních podniků. Celkem u 47 118 zaměstnanců v těchto podnicích probíhá aktivní podpora jejich zdraví.
Klíčová slova:
podpora zdraví na pracovišti, soutěž Podnik podporující zdraví, kritéria kvality, ENWHP (Evropská síť pro podporu zdraví na pracovišti)
Úvod
Podpora zdraví na pracovišti znamená společné úsilí zaměstnavatelů, zaměstnanců a společnosti o dosažení lepšího zdravotního stavu lidí na pracovišti. Děje se tak lepší organizací práce, zlepšováním pracovního prostředí, podporou osobního rozvoje a aktivním zapojením všech zúčastněných. Prakticky se jedná zejména o prevenci poškození zdraví z práce, ozdravění výživy, zvyšování pohybové aktivity, zavádění nekuřáckých programů, programy na zvládání stresu a podobně.
Svými dopady na zdraví, motivovanost a spokojenost zaměstnanců je podpora zdraví ekonomicky výhodným nástrojem jak pro firmy, tak i pro jednotlivé zaměstnance a sociální systém státu. Díky kvalitním projektům podpory zdraví je dosahováno dlouhodobého snižování nemocnosti, zvyšování produktivity práce a v neposlední řadě přispívají i k pozitivní pověsti a vyšší prestiži firmy. Různé prameny uvádějí, že každé 1 euro vložené do podpory zdraví na pracovišti se vrátí jako 2,5–4,8 eura ušetřená v nákladech na nepřítomnost zaměstnance na pracovišti (absentismus); v sociálním systému dochází k úsporám až 1/3 nákladů [1, 2].
V Evropě byla již v roce 1996 založena Evropská síť pro podporu zdraví na pracovišti (The European Network for Workplace Health Promotion – ENWHP) jako součást akčního plánu Evropské unie pro podporu zdraví a vzdělávání – Health Promotion, Education, Information and Training. V současné době tvoří členskou základnu ENWHP již 31 států. Hlavním cílem evropské organizace je vytvářet v jednotlivých členských zemích podpůrné sítě, vyhledávat a podporovat kvalitní programy podpory zdraví v podnicích a tím zvyšovat počet zaměstnanců pracujících v podnicích podporujících zdraví. Vizí ENWHP jsou „zdraví zaměstnanci ve zdravých podnicích“.
Evropská síť pro podporu zdraví na pracovišti se snaží reagovat na aktuální problematiku v této oblasti svými jednotlivými iniciativami (jedná se o projekty trvající vždy 1–2 roky). Hned první iniciativou bylo vytvoření Kritérií kvality k hodnocení úrovně podpory zdraví na pracovišti. Tato kritéria byla ve Státním zdravotním ústavu převzata a upravena a nadále používána k hodnocení podniků účastnících se soutěže [3]. V rámci dalších iniciativ ENWHP byla mimo jiné tato kritéria zpracována i pro malé a střední podniky, byla rozpracována problematika stárnoucí pracovní populace, či v rámci posledních dvou iniciativ byly propagovány programy podpory zdraví zaměřené na podporu fyzické aktivity, zdravého stravování, nekouření a protistresových aktivit (projekt „Move Europe“), a dále na podporu duševního zdraví a pohody na pracovišti (projekt „Mental Health at Workplace“).
Národní kontaktní úřadovnou ENWHP v České republice je Státní zdravotní ústav – Odbor hygieny práce a pracovního lékařství – a to od roku 2005. V tom roce zároveň proběhl první ročník soutěže Podnik podporující zdraví.
Program podpory zdraví na pracovišti
Každý program podpory zdraví na pracovišti musí mít vždy jasně daný cíl, určitou dobu trvání (nejedná se o jednorázovou akci) a musí být jasně personálně a finančně zajištěn, jinak má jen velmi malou naději na úspěch. Je nezbytná i jednoznačná podpora projektu ze strany vedení podniku a musí být zajištěna spolupráce řadových zaměstnanců. Znakem úspěšného programu je vedení zkušenými odborníky a jeho zaměření na specifiku daného podniku. Závěrem programu je pečlivá analýza celého projektu podpory zdraví na pracovišti, jeho pečlivé zhodnocení a zpětné informování všech zúčastněných. Na základě těchto analýz pak může být připraven další navazující projekt, který bude stavět na úspěšných postupech předchozího projektu, bude řešit další problematiku, a zejména se poučí z chyb programu předchozího.
Nejčastějšími hlavními oblastmi, na které je program podpory zdraví na pracovišti zaměřen, jsou vedle poškození zdraví z práce, specifické pro daný podnik, zdravé stravování, podpora fyzické aktivity, podpora odvykání kouření a antistresové aktivity. Jedná se o faktory, které působí na zdraví společně a jsou mezi nimi významné vazby, které vyžadují změnu v chování jednotlivce. Nedostatek pohybu spolu s nezdravou stravou se podílí na vzniku mnoha onemocnění (obezity, kardiovaskulárních nemocí, diabetu, osteoporózy aj.), které postihují značný počet lidí produktivního věku a jsou častou příčinou dlouhodobé pracovní neschopnosti [4, 5].
Ovšem i program podpory zdraví na pracovišti může selhat nebo nesplnit očekávání. Tato situace nejpravděpodobněji nastane, pokud není dostatečná spolupráce ze strany vedení podniku, není provedena detailní analýza potřeb zaměstnanců či nejsou dostatečně zajištěny finanční a personální zdroje. Dalším důležitým faktorem je nezájem ze strany zaměstnanců, kteří nebyli vhodně informováni a motivováni a program nepokrývá jejich zájmy a potřeby.
Soutěž Podnik podporující zdraví v ČR
Soutěž „Podnik podporující zdraví“ probíhá tak, že podnik, který je českým právním subjektem si nejprve sám vyplní tzv. Dotazník sebehodnocení, podle kterého si udělá představu, na jak vysoké úrovni je podpora zdraví na jeho pracovišti. Dotazník sebehodnocení vychází ze zpracovaných Kritérií kvality podpory zdraví na pracovišti, která jsou používána od roku 2005 pro velké podniky a od roku 2007 i pro podniky malé a střední (tab. 1). Poté vyplní přihlášku, přiloží sepsaný projekt podpory zdraví a v určeném termínu zašle na pracoviště Státního zdravotního ústavu. Zde jsou v první fázi vyhodnoceny zaslané podklady, poté probíhají v každém podniku osobní audity odbornými pracovníky Oddělení podpory zdraví na pracovišti ve spolupráci s místně příslušnými pracovníky z krajských hygienických stanic. Z auditu je sepsána hodnotící zpráva, na základě které jsou jednotlivé oblasti podpory zdraví procentuálně ohodnoceny a podle celkového procenta je podnik zařazen do I. (nejnižší), II. či III. stupně (nejvyšší).
První ročník soutěže Podnik podporující zdraví byl vyhlášen v roce 2005 a hned tohoto ročníku se zúčastnilo 10 podniků, z nichž 9 získalo ocenění Podnik podporující zdraví I.–III. stupně. Zajímavé bylo i zjištění, že v oceněných podnicích probíhala podpora zdraví z vlastní iniciativy již dlouhodobě, v jednom případě dokonce již 10 let.
Ve druhém ročníku soutěže v roce 2006 bylo oceněno 8 podniků.
Od roku 2007, tedy od 3. ročníku soutěže, začala být zohledňována i velikost přihlašovaných podniků, neboť byla zavedena Kritéria kvality pro malé a střední podniky, která jsou v porovnání s kritérii kvality pro velké podniky podstatně jednodušší.
Kritéria kvality pro malé a střední podniky pokrývají tři základní oblasti podpory zdraví v podniku – 1. Zapojení vedení podniku a úroveň participace na programu, 2. zhodnocení podnikových procesů a 3. výsledky programu. Dotazník pro velké podniky obsahuje těchto oblastí osm (viz tabulka 1).
V tomto ročníku v soutěži uspělo 5 podniků, z toho 2 velké.
Novinkou čtvrtého ročníku soutěže v roce 2008 bylo hodnocení podniků, které se přihlásily do soutěže podruhé. Certifikát „Podnik podporující zdraví“ je vždy předáván na 3 roky a v tomto ročníku jej 6 podniků obhájilo. Celkem bylo oceněno 7 podniků, z toho 5 velkých.
Pátého ročníku v roce 2009 se zúčastnilo zatím nejvíce podniků. Oceněno bylo celkem 11 podniků, z toho 9 podniků bylo velkých a celkem 6 podniků titul obhajovalo.
Zatím posledního – šestého – ročníku v roce 2010 se zúčastnilo 10 podniků, z toho 4 podniky velké a 2 podniky titul obhajovaly.
Za 6 let trvání soutěže bylo tedy oceněno celkem 37 podniků, z toho 26 podniků bylo velkých a 11 podniků malých či středních. Podniků, které titul znovu obhájily bylo celkem 14 (10 velkých podniků a 4 malé a střední podniky) (obr. 1, tabulky 2 a 3).
Vzhledem k tomu, že cílem podpory zdraví na pracovišti jsou „zdraví zaměstnanci ve zdravých podnicích“, pak – pokud sečteme všechny zaměstnance v podnicích, které prošly soutěží a byly oceněny jako podniky s kvalitní formou podpory zdraví svých zaměstnanců – se dostaneme k číslu 47 118 zaměstnanců (45 476 osob ve velkých podnicích a 1642 osob v malých a středních podnicích), u kterých je aktivně podporováno jejich zdraví. Zároveň je pro nás i velmi potěšující skutečnost, že pokud zohledníme i obory činnosti námi oceněných podniků a alespoň velmi zjednodušeně se je pokusíme rozdělit na podniky spíše administrativního charakteru a podniky výrobního charakteru, pak je jasná převaha zaměstnanců s aktivní podporou zdraví z výrobních podniků (obr. 2).
Pokud zohledníme i skutečnost, že zaměstnanec, který je seznamován s podporou zdraví ve svém zaměstnání, ve většině případů své zkušenosti a znalosti předává i členům své rodiny a nejbližšího okolí, můžeme dojít i k číslu několikanásobně většímu.
Doposud se nejčastěji v projektech podpory zdraví na pracovišti vyskytovaly v souladu s obecnými doporučeními aktivity se zaměřením na zvýšení fyzické činnosti formou podpory firemních týmů v různých sportech a firemních turnajích, společných pěších či cyklistických výletů, poukázek do sportovních zařízení v rámci benefitů pro zaměstnance spolu s podporou zdravého stravování na pracovišti. Ozdravění výživy zaměstnavatelé umožňují zdravými variantami jídel v závodních jídelnách, nabídkou čerstvého ovoce, zeleniny, salátů, džusů, uváděním nutričních hodnot pokrmů a pod. Dále jsou velmi oblíbené dny či týdny zdraví, které se formou nejdříve jednorázové akce, ale často i s možností navazujících aktivit, zaměřují na specifické zdravotní oblasti (např. problematika rizika kardiovaskulárních onemocnění, měření cholesterolu, glykémie, krevního tlaku, oční screeningová vyšetření u pracovníků s počítačem atd.). Ve výrobních podnicích, ve kterých se vyskytují rizikové faktory charakteru nadměrné lokální i celkové fyzické zátěže, je časté zaměření na ergonomii a navazující rehabilitační a relaxační aktivity.
Ze strany zaměstnanců jsou oceňovány kladně i vzdělávací programy, zaměřené na rozšiřování počítačové gramotnosti, jazykových znalostí, manažerských či komunikačních dovedností. Tyto aktivity již vlastně snižují psychickou zátěž pracovníků, a to tím, že umožňují optimalizaci pracovní náplně vzhledem k možnostem každého zaměstnance, zvyšují kvalifikaci a tím zároveň lepší umístění na trhu práce. Do oblasti podpory duševního zdraví zaměstnanců a antistresových opatření řadíme i společné aktivity zaměstnanců a manažerů ve prospěch okolní komunity (pomoc nejen finanční dětským domovům a domovům důchodců, sociálně znevýhodněným skupinám atp.), které pracovníky uspokojují a stmelují. Nejlepší programy využívají detailní znalosti pracovního prostředí, pracovní zátěže i mentality pracovníků a vtipně a zajímavě řeší zdravotní problematiku na pracovišti (např. použití humorné postavičky jako tváře programu podporujícího zdraví v podniku či odlehčení pracovní zátěže z časté a problematické komunikace s klienty tematickými dny, kdy v rámci například „modrého dne“ si všichni obléknou něco modrého a jindy přijdou ustrojeni jako postavy z pohádek.
Z výsledků odborných auditů v podnicích vyplývá, že mezi nejsnáze splnitelné hodnocené oblasti podpory zdraví patří zejména oblast společenské odpovědnosti firmy, její vliv na životní prostředí, plánování podpory zdraví a její zapracování do procesů závodu.
Pokud se však dostáváme do oblastí výsledků, je již situace obtížnější. U podniků, u kterých je hodnocena podpora zdraví na velmi vysoké úrovni, jsou výsledky podpory zdraví vyčíslitelné sníženou fluktuací zaměstnanců, sníženou úrazovostí či krátkodobou nemocností zaměstnanců. Vyčíslení jiných parametrů zdravotního stavů zaměstnanců je již náročnější a při našich odborných auditech jsme se s nimi setkali jen výjimečně (snížení průměrné hmotnosti zaměstnanců, snížení počtu kuřáků, snížení počtu stížností na bolesti kloubů a svalů atp.). V žádném podniku jsme se nesetkali s číselným vyjádřením poměru nákladů a přínosů ve vztahu k podpoře zdraví.
Pravidelnými dotazníky lze poměrně dobře hodnotit je spokojenost zaměstnanců, dobré společenské ovzduší v podniku, pocity rovnoprávnosti na pracovišti, dobrovolná participace na dalším zlepšování procesů a postupů v podniku apod.
Závěr
Podpora zdraví na pracovišti se díky společnému úsilí zaměstnavatelů, zaměstnanců a společnosti snaží o lepší zdravotní stav lidí na pracovišti. V Evropě jsou aktivity podpory zdraví na pracovišti zviditelňovány zejména ze strany Evropské sítě pro podporu zdraví na pracovišti – ENWHP. Soutěž „Podnik podporující zdraví“ je každoročně pořádána Státním zdravotním ústavem ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR již od roku 2005. Za šest let trvání této soutěže bylo oceněno celkem 37 podniků s 47 118 zaměstnanci. Tato soutěž je jednak důležitou formou poznávání podniků s kvalitními programy podpory zdraví na pracovišti, protože ty jsou hlavně účastníky této soutěže, a jednak dobrým prostředkem k dalšímu rozvoji dobré pověsti firmy a její konkurenceschopnosti. Velkým úkolem do budoucna zůstává propagace podpory zdraví na pracovišti v co největším počtu podniků v ČR, naplňování cíle „zdraví zaměstnanci ve zdravých organizacích“ a tím zlepšování zdravotního stavu nás všech.
Došlo
dne 21. 2. 2011.
Přijato
do tisku dne 3. 3. 2011.
Kontaktní
adresa:
MUDr.
Vladimíra Lipšová
Centrum
odborných činností, odbor pracovního lékařství
Státní
zdravotní ústav
Šrobárova
48
110
00 Praha l0
e-mail:
vlipsova@szu.cz
Zdroje
1. IGA report Effectiveness and economic benefits of workplace health promotion and prevention, Summary of the scientific evidence 2000 to 2006. Ina Sockoll, Ina Kramer, Wolfgang Bödeker, 89 s. Dostupné na www:
http://www.iga-info.de/fileadmin/texte/iga_report_13e.pdf
2. European Agency for Safety and Health at Work Factsheet 93 – Workplace Health Promotion for Employers. Dostupné na:
http://osha.europa.eu/en/publications/factsheets/93/view
3. LIPŠOVÁ, V., ŠAMÁNEK J., VAVŘINOVÁ, J. Kritéria kvality podpory zdraví na pracovišti. SZÚ: Praha, 2005, 10 s.
4. U. S. Department of health and human services, Centers for Disease Control and Prevention, National Center for Chronic Disease Prevention and Health Promotion,The President’s Council on Physical Fitness and Sports, 1996 Surgeon General’s Report on Physical Activity and Health (S/N 017–023–00196–5).
5. Výživová doporučení pro obyvatelstvo ČR (připravila pracovní skupina pro návrhy postupů k implementaci Globální strategie pro výživu, fyzickou aktivitu a zdraví). Praha: MZd ČR 2005.
Štítky
Hygiena a epidemiológia Hyperbarická medicína Pracovné lekárstvoČlánok vyšiel v časopise
Pracovní lékařství
2011 Číslo 1
- Parazitičtí červi v terapii Crohnovy choroby a dalších zánětlivých autoimunitních onemocnění
- V ČR chybí specializovaná péče o pacienty s nervosvalovým onemocněním
Najčítanejšie v tomto čísle
- Akutní otrava kyanidy při výkonu povolání
- Štúdia výskytu kalcifikátov v pľúcach pri silikóze – broncholitiáza a litoptýza pri silikóze
- Onemocnění malárií uznané jako nemoc z povolání
- Pracovní spokojenost všeobecných sester na lůžkových odděleních nemocnic*