Zdraví pracovníků v kancelářích typu open space

Souhrn

Cílem prezentovaného výzkumného šetření bylo analyzovat názory respondentů na pracovní podmínky, psycho-sociální a zdravotní aspekty práce v kancelářích typu open space. Pro sběr dat byla využita metoda dotazníku, respondenty byli zaměstnanci pracující ve velkoprostorových kancelářích splňujících podmínky definici open space office. V odpovědích respondenti uvedli zejména omezenou možnost odpočinku a relaxace, nespokojenost se světelnými podmínkami pracoviště. V oblasti akustických podmínek bylo nespokojeno 68,1 % respondentů a v oblasti mikroklimatu 69,1 % respondentů. Identifikace zaměstnanců s pracovištěm typu open space byla velmi individuální, práce v kancelářích typu open space vyhovuje či spíše vyhovuje 38,3 % respondentů, nevyhovuje či spíše nevyhovuje 56,4 % respondentů. Klíčová slova: pracoviště open space – pracovní podmínky – psychosociální aspekty – zdravotní aspekty – zaměstnanci

Úvod

Termín „open space“ („open plane“ nebo „cubicles“) pochází z angličtiny, znamená velkoplošný otevřený prostor pro vzájemnou spolupráci mezi spolupracovníky. Hlavním důvodem zaměstnavatelů pro volbu tohoto typu pracoviště je umožnění snadnější týmové spolupráce a komunikace spolu s možností finanční úspory. V českých podmínkách se ujalo označení velkoprostorové kanceláře, nebo velkoplošná, eventuálně sálová pracoviště. Najdeme je nejen v privátní sféře (např. oddělení informačních technologií, banky, telekomunikační, poradenské a konzultační firmy,…), ale i ve státním sektoru (např. Policie ČR, Dispečink Zdravotnické záchranné služby). Obvyklý počet osob pracujících v kancelářích typu open space je mezi 10–70, ale mohou to být až stovky osob. [6]

V otevřeném prostoru mají pracovníci možnost rychlejší komunikace a tím je pružnější řešení daných úkolů. Výhodou pro manažery je fakt, že mají svoje pracovníky pohromadě v jednom prostoru. Je však třeba vzít v úvahu i nevýhody pracovišť, jenž mohou negativně ovlivnit zdravotní stav pracovníků. Velkoprostorové kanceláře přináší možnost větší kontroly ze strany vedoucích pracovníků a omezené soukromí, což může být zdrojem stresu [2, 3]. Každý pracovník má minimální možnost si upravit svoje pracovní místo a často nedostatečný prostor pro osobní věci. Z faktorů prostředí uváděných v negativním kontextu ke komfortu a zdraví pracovníků je nejčastěji vnímám hluk. Zdroje hluku představují přístroje a vybavení kanceláří (klimatizace, počítače, faxy, apod.), dále samotní pracovníci, telefonní hovory a rozhovory mezi kolegy. Vzhledem k počtu osob na jednom pracovišti nelze zcela respektovat individuální požadavky na mikroklimatické podmínky a zvýšená je pravděpodobnost šíření respiračních nákaz. Dalším problémem je teplota, vlhkost, znečištění a proudění vzduchu. Ze světelných podmínek se uvádí nižší míra denního osvětlení a zhoršenou možností individuální regulace intenzity osvětlení [1, 3].

Zdravotní rizika plynoucí z práce v kancelářích typu open space jsou již dlouhodobě předmětem zájmu vědců, Českou republiku nevyjímaje. Důkazem takového tvrzení je celá řada studií, z nichž uvádíme zahraniční studii s výstižným názvem „Sickness absence associated with shared and open-plan offices – a national cross sectional questionnaire survey“ [7] nebo národní studii renomovaných autorů Michalík, Skřehot s názvem „Hodnocení pracovišť typu open space u telekomunikační firmy“ [5].

Zdravotní rizika kanceláří typu open space se staly inspirací k výzkumnému šetření, jehož cílem bylo zmapovat prostředí kanceláří z pohledu zaměstnanců v nich pracujících. Zkoumanými oblastmi byly: hygienické, světelné a akustické podmínky, mikroklima, dále zdravotně-psychologicko-sociální aspekty práce v kancelářích typu open space.

SOUBOR A METODIKA

Výzkumné šetření se zabývá analýzou subjektivních názorů respondentů na pracovní podmínky v kancelářích typu open space, psycho-sociální a zdravotní aspekty práce v tomto typu kanceláří. Pro sběr dat byla využita metoda dotazníku (27 položek, online distribuce). Kritériem pro zařazení respondentů byla práce v kancelářích splňujících definici open space office (minimálně 10 osob), bez omezení věku či pohlaví, respondenti ochotni dobrovolně se účastnit šetření. Výsledky byly zpracovány v hodnotách absolutních (n) a relativních (%) četností. Realizace proběhla v období listopad až prosinec 2012 ve městě Brně (software a telekomunikační společnosti).

VÝSLEDKY

Z důvodu rozsáhlosti získaných dat uvádíme z našeho pohledu nejvýznamnější zjištění. Celkem 94 dotazníků bylo kompletně vyplněno a zařazeno ke zpracování (považováno za 100 % respondentů).

Věkové rozmezí respondentů bylo 21–58 roků, průměrný věk 32,9 roku, směrodatná odchylka 7,78. Výzkumného šetření se účastnilo 55 mužů (58,5 %) a 39 žen (41,5 %). Vysokoškolsky vzdělaných bylo 68 respondentů (72,3 %).

Délka praxe respondentů v kancelářích typu open space je uvedena v tabulce 1.

Z tabulky 1 je patrné, že nejméně zastoupeni byli respondenti pracující v kancelářích typu open space 9 a více let.

Tabulka 2 uvádí počet spolupracovníků v kanceláři udávaný respondenty.

Nejčastěji repondenti uvedli, že pracují v kanceláři o počtu osob 31–50.

Další uvedená data dotazníku se zaměřují na subjektivní hodnocení podmínek pracoviště respondenty.

Z tabulky 3 je patrné, že 35,1 % respondentů není spokojeno s hygienickými podmínkami na pracovišti. Nespokojenost respondentů, uvedena v poč­tech odpovědí, (možnost označit současně více možností), byla v oblastech: omezená možnost odpočinku a relaxace (47 % odpovědí), nedostatečný počet toalet (22,7 % odpovědí), nečistota a prach v ovzduší, na zařízeních a podlaze (21,2 % odpovědí), jiná odpověď, např. průvan, nemožnost větrání (9,1  % odpovědí).

Z tabulky 4 je zřejmé, že 50 % respondentů není spokojeno se světelnými podmínkami na svém pracovišti. Nespokojenost respondentů, uvedena v počtech odpovědí (možnost označit současně více možností), byla v oblastech: nedostatek přirozeného světla (29,5 % odpovědí), vysoká intenzita celkového osvětlení (20,5 % odpovědí), naopak nízká intenzita umělého osvětlení (11,5 % odpovědí), nevhodná barva umělého osvětlení (15,4 % odpovědí), nedostatečné zastínění proti slunečnímu záření (16,7 % odpovědí). V poli pro volnou odpověď respondentů byly uvedeny: nemožnost individuálního osvětlení či nevhodné umístění zdrojů umělého osvětlení (6,4 % odpovědí).

S akustickými podmínkami na pracovištích typu open space není subjektivně spokojeno 68,1 % respondentů (tab. 5). Nespokojenost respondentů, uvedeno v počtech odpovědí (možnost označit současně více možností), byla v oblastech: mluvení mezi spolupracovníky, telefonní hovory (59,6 % odpovědí), hluk klimatizačního zařízení (24,1 % odpovědí), ruch z chodby a/nebo z ulice (12,7 % odpovědí), jiná odpověď (3,6 % odpovědí).

S mikroklimatickými podmínkami na svých pracovištích není subjektivně spokojeno 69,1 % respondentů (tab. 6). Nespokojenost respondentů, uvedeno v počtech odpovědí (možnost označit současně více možností) byla v oblastech: kolísání teploty vzduchu (14 % odpovědí), nevyhovující teplota (26,9 % odpovědí), suchý vzduch (18,1 % odpovědí), nemožnost regulace teploty (18,1 % odpovědí), pocit nedostatku čerstvého vzduchu (19,8 % odpovědí), jiná odpověď (2,9 % odpovědí).

Z oblasti zdravotních aspektů práce v kanceláři typu open space uvádíme následující zjištění. Subjektivní tvrzení, že kancelář typu open space má vliv na zdraví uvedlo 63 respondentů (67 %). Vliv na zdraví následně respondenti (n = 63) specifikovali: spíše negativní vliv kanceláří typu open space uvedlo 57,1 % respondentů, negativní vliv uvedlo 38,1 % respondentů, pozitivní vliv uvedlo 1,6 % respondentů. Zda je vliv pozitivní nebo negativní nedovedlo specifikovat 3,2 % respondentů, kteří uvedli, že práce v kancelářích typu open space ovlivňuje jejich zdraví.

Dalším ze sledovaných oblastí bylo subjektivní posouzení předložených psychosociálních aspektů respondenty: vizuální kontrola ze strany okolí, problémy se soustředěním, neklid/podrážděnost, omezení soukromí a tělesná blízkost kolegů. Posuzované oblasti byly voleny vzhledem k faktu, že jsou v odborných zdrojích popisovány jako negativní aspekty práce v kancelářích typu open space (tab. 7) [4, 6].

Vnímání kanceláří typu open space jakožto pracovního prostředí, které ne/vyhovuje respondentům bylo taktéž předmětem hodnocení respondenty.

Nejpočetněji zastoupené odpovědi mezi respondenty byly: toto prostředí mi spíše vyhovuje – uvedlo 32 respondentů (34,0 %) a prostředí mi spíše nevyhovuje – uvedlo 33 respondentů (35,1 %), tabulka 8.

DISKUSE

Realizované výzkumné šetření se zabývalo analýzou subjektivních názorů respondentů na pracovní podmínky v kancelářích typu open space, dále psychosociálními a zdravotními aspekty práce v kancelářích typu open space. Průměrný věk respondentů byl 32,9 roku. Rovnoměrně byli zastoupeni muži i ženy. Všichni respondenti byli zaměstnáni v kancelářích splňujících definici open space office (viz teoretický úvod příspěvku). 41,5 % respondentů uvedlo, že pracují v kanceláři se 31–50 spolupracovníky.

Z výsledků šetření ve vztahu k pracovnímu prostředí open space vyplynula zajímavá zjištění v oblasti spokojenosti s hygienickými podmínkami. Respondenti pociťovali omezenou možnost odpočinku a relaxace (47 % odpovědí). Na deficit místností pro odpočinek zaměstnanců upozorňují souhlasně i autoři Michalík a Skřehot [5]. Překvapující bylo zjištění o deficitním počtu toalet (22,7 % odpovědí) udávaných respondenty. Zde by bylo na místě porovnat reálný počet toalet a počet zaměstnanců v kanceláři s nařízením vlády ze dne 29. 2. 2012, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb. [8].

Alarmujícím zjištění bylo, že celých 50 % respondentů není spokojeno se světelnými podmínkami pracoviště (nedostatek přirozeného světla, vysoká nebo naopak nízká intenzita celkového osvětlení, nedostatečné zastínění proti přímému slunci). Nedostatečná intenzita osvětlení a podíl denního světla jsou faktory zmiňované i ve studii autorů Michalíka a Skřehota [5].

V oblasti akustických podmínek bylo nespokojeno 68,1 % respondentů. Nejčastěji uváděli rušení vyvolané mluvením/telefonními hovory spolupracovníků a hluk klimatizačního zařízení/přístrojů. Vysoká intenzita zvuku je dlouhodobě pozorovaný jev, detekován v četných studiích zabývajících se pracovními podmínkami kanceláří typu open space, např. Oommen, 2008; Pejtersen, 2006; Pejtersen, 2011; Michalík, 2009 [1, 3, 5, 7].

S mikroklimatem kanceláře nebylo spokojeno 69,1 % respondentů, respondenti uváděli nespokojenost zejména s nevyhovující teplotou, suchý vzduch, pocit nedostatku čerstvého vzduchu či nemožnost regulace teploty. K obdobným výsledkům dospěli autoři Pjetersen et al. (2006) v dotazníkovém šetření  realizovaném u 2 301 respondentů. Srovnávány byly názory respondentů na klima, psychosociální a zdravotní aspekty práce v kancelářích typu open space a maloprostorových kanceláří. Na pocit suchého vzduchu si v maloprostorových kancelářích stěžovalo 19 % respondentů, v kancelářích typu open space celých 50 % respondentů [3].

V oblasti zdravotních aspektů respondeti uvedli, že kancelář typu open space má na jejich zdraví vliv: spíše negativní (57,1 %) a negativní 38,1 %. 47,9 % respondentů uvedlo, že trpí bolestmi hlavy/únavou/vyčerpáním, bolestmi zad a krční páteře 34 % respondentů a podrážděním sliznic očí a nosu 39,4 % respondentů. Prezentované negativní zdravotní aspekty jsou totožné s aspekty uvedenými v publikovaných výzkumných šetřeních [1, 3, 5] a v přímé souvislosti s nemocností a absencí v zaměstnání. Zdravotní aspekty kanceláří typu open space jsou detailně analyzována ve studii s názvem „Sickness absence associated with shared and open-plan offices – a national cross sectional questionnaire survey“ [7].

Z negativních psychosociálních aspektů respondenti nejčastěji udávali problémy se soustředěním (68,1 %), pocit vizuální kontroly okolím (48,9 %), omezení soukromí (57,4 %), neklid a podrážděnost (35,1 %). Negativně vnímalo tělesnou blízkost kolegů 22,3 % respondentů. Obdobné oblasti identifikovali i respondenti ve srovnávané české studii i zahraničních studiích [1, 3, 5, 7].

Práce v kanceláři typu open space jednoznačně vyhovuje pouze 4,3 % respondentů a spíše vyhovuje 34  % respondentů. Naopak zcela nevyhovuje 21,3 % respondentů a spíše nevyhovuje 35,1 % respondentů. Tyto výsledky jasně poukazují na fakt, že se jedná o velmi subjektivně hodnocenou oblast. Obecně lze říci, že kanceláře typu open space nejsou vhodné pro každý typ osobnosti, zejména výhradní introverty.

ZÁVĚR

Předkládané výzkumné šetření bylo zaměřeno na analýzu subjektivních názorů respondentů na pracovní podmínky v kancelářích typu open space, psychosociální a zdravotní aspekty práce v tomto typu kanceláří. Respondenti uvedli zejména omezenou možnost odpočinku a relaxace, 50 % respondentů není spokojeno se světelnými podmínkami pracoviště. V oblasti akustických podmínek bylo nespokojeno 68,1 % respondentů, v oblasti mikroklimatu nebylo spokojeno 69,1 % respondentů. Práce v kancelářích typu open space vyhovuje či spíše vyhovuje 38,3 % respondentů, nevyhovuje či spíše nevyhovuje 56,4 % respondentů, což ukazuje na značně individuální vnímání vhodnosti diskutovaného typu pracoviště.

Do redakce došlo dne 4. 4. 2013.

Do tisku přijato dne 25. 4. 2013.

Adresa pro korespondenci:

Mgr. Jana Straková, Ph.D.

Katedra ošetřovateství, LF MU

Kamenice 3

625 00 Brno

e-mail: strakova@med.muni.cz