Vybrané aspekty životního stylu řidičů nákladní dopravy

Souhrn

Úvod:
Nákladní automobilová doprava je významnou součástí průmyslového rozvoje. Řízení nákladních vozidel klade na řidiče velké nároky. Je prokázáno, že řidiči jsou vystaveni působení zplodin pohonných hmot, celotělovým vibracím, přenášení těžkých břemen, stresu, nepravidelnému stravování a nevhodnému spánkovému režimu. Řada studií prokázala vyšší nemocnost u této specifické skupiny zaměstnanců.

Cíl:
Vyšší nemocnost řidičů byla prokázána i pro některá civilizační onemocnění, na jejichž vzniku se spolupodílí způsob života, proto je tato studie zaměřena právě na životní styl řidičů nákladních vozidel. Cílem předkládané práce bylo analyzovat a zhodnotit některé aspekty životního stylu u řidičů nákladní dopravy.

Metodika:
Studie byla realizována prostřednictvím dotazníkového šetření. Zahrnuje 391 respondentů oslovených v rámci školení odborné způsobilosti řidičů k řízení motorových vozidel. Byly zjišťovány pitný režim, pravidelnost stravování, kouření, pohybová aktivita a délka spánku.

Výsledky:
Pitný režim 88,5 % respondentů byl shledán dostatečným, ale většina respondentů se stravuje nepravidelně a nepřijímá dostatek zeleniny. Míra kouření byla u zkoumaného vzorku mírně vyšší než v obecné populaci. Dále bylo zjištěno, že 72,4 % respondentů se alespoň 30 minut denně nebo tři hodiny v týdnu věnuje chůzi. Pro skupinu řidičů mladších 60 let bylo pomocí Wilcoxonova párového testu prokázáno, že v pracovní dny spí řidiči kratší dobu než ve víkendové dny.

Závěr:
Výsledky naznačují, podobně jako zahraniční studie, že životní styl vybrané skupiny řidičů nákladní dopravy není optimální. Zůstává k diskusi, jakým způsobem zlepšit pracovní podmínky a motivaci řidičů tak, aby měli prostor a vůli svůj životní styl zlepšit.

Klíčová slova:
nákladní doprava – řidiči – životní styl – kouření – délka spánku – pitný režim – stravování

Úvod

Doprava je jedním z důležitých odvětví ­každého moderního státu, přičemž silniční je ze všech druhů dopravy nejnebezpečnější z hlediska zmařených lidských životů a poškozování zdraví. Při řízení dopravních prostředků je nutné nepřetržitě reagovat na nejrůznější podněty a neustálé obnovovat dynamickou rovnováhu mezi řidičem, vozidlem, komunikací, dopravní situací a ostatními účastníky provozu. Z psychologického hlediska je řízení motorových vozidel dovednost a k jejímu správnému a bezpečnému vykonávání je vyžadována potřebná koordinace a plynulost pohybů, průměrně rychlé psychomotorické tempo, senzomotorická koordinace spojená s pozorností, vnímáním, rozhodováním a reagováním. Jsou potřebné také vizuální paměť, pružné myšlenkové operace a praktická inteligence. Zdravotní i psychický stav řidiče je v neustálé interakci s dopravním prostředím, podmínkami a aktuální dopravní situací [1]. Profesionální řidiči jsou při výkonu povolání vystaveni působení zplodin pohonných hmot, celotělovým vibracím, někdy i přenášení těžkých břemen, dále jsou vystaveni stresu vyplývajícímu ze zvládání dopravní situace a narušování časového harmonogramu (např. z důvodů dopravní zácpy), nepravidelnému stravování a nevhodnému spánkovému režimu [2]. Řidiči nákladní dopravy v porovnání s ostatní pracující populací mají statisticky významně vyšší riziko hospitalizace pro onemocnění spojená s obezitou a diabetes mellitus, častěji jim hrozí vznik bronchitidy a plicního emfyzému, rozvoj akutní a chronické ischemické choroby srdeční, na druhé straně řidiči dálkových tras mají naproti tomu snížené riziko vzniku chorob spojených s konzumací alkoholu [3]. Úmrtnost v souvislosti s rakovinou plic, ischemickou chorobou srdeční a akutním infarktem řidičů nákladních automobilů na dálkových trasách mladších 55 let v USA je významně zvýšena [4].

Životní styl a pracovní podmínky u této specifické profesní skupiny jsou v těsném vztahu. Životním stylem rozumíme podoby dobrovolného chování v určitých životních situacích, založené na výběru z rozdílných možností. Životní styl patří k vnějším determinantám zdraví, uvádí se, že ovlivňuje naše zdraví až z 50 %. K základním součástem zdravého životního stylu patří racionální výživa, dostatečná pohybová aktivita, dostatek spánku, dodržování pitného režimu, vyhýbání se návykovým látkám a zvládání stresu [5]. Volbou životního stylu může každý člověk svůj život ovlivnit pozitivně, ale i negativně. Vhodným životním stylem lze snížit rizika kardiovaskulárních, metabolických i nádorových onemocnění z dlouhodobé perspektivy, ale je možné ovlivnit svoji současnou kondici, optimální duševní pohodu, kvalitu spánku [6], které mají přímý vliv na pracovní výkon. U specifické profesní skupiny řidičů nákladní dopravy, kteří mohou ovlivnit nejen svoje zdraví, ale i zdraví a životy jiných, nabývají tyto skutečnosti na významu. Na druhé straně však pracovní podmínky v případě profesionálních řidičů omezují do značné míry možnosti ovlivnění životního stylu. Výsledky výzkumu realizovaného v roce 2008 na Novém Zélandu ukázaly, že 42 % řidičů má méně fyzické aktivity než 2,5 hodiny týdně, 30 % řidičů nesnídá nebo pije jenom čaj či kávu. 65 % řidičů nedosahuje doporučené délky spánku 7–8 hodin denně, 15 % řidičů je pravidelně ospalých. Přibližně 10–20 % řidičů má problémy s ospalostí a únavou. Uvedená studie z Nového Zélandu se zabývala i působením stresu. Bylo zjištěno, že 23 % řidičů je vystaveno stresu pravidelně nebo často. U mladších řidičů se stresory vyskytují v práci i v domácím prostředí, u starších řidičů v práci. Velká část řidičů má problémy se vztahy nebo rodinným životem a dlouhé hodiny v práci přispívají k těmto problémům, častěji u mladších řidičů [7].

Cílem předkládané studie bylo analyzovat a zhodnotit životní styl řidičů nákladní dopravy. Pozornost byla věnována zvláště dodržování pitného režimu řidičů, pravidelnosti stravování, kuřáctví, délce spánku. Hodnocena byla také intenzita pohybové aktivity ve vztahu ke kuřáckému návyku.

SOUBOR A METODIKA

Zkoumaný soubor tvořili řidiči nákladních vozidel (vozidla nad 7 500 kg) pracující na území Východočeského a Středočeského kraje, kteří se účastnili školení odborné způsobilosti řidičů k řízení motorových vozidel. Výběrový soubor obsahoval 391 řidičů. Průměrný věk řidičů byl 42,03 roku, minimum 21 roků, maximum 70 roků, medián hodnot věku 41,0, dolní kvartil 35,0 a horní kvartil 49,0. Pro potřeby srovnávání byl soubor rozdělen do tří věkových kategorií 21–40 roků, 41–60 roků a starší 61 let. Ve vnitrostátní nákladní dopravě pracovalo v době šetření 198 řidičů (50,6 %), v mezinárodní dopravě 70 řidičů (17,9 %) a 123 respondentů (31,5 %) pracovalo ve vnitrostátní i v mezinárodní nákladní dopravě. Délka praxe respondentů v řízení nákladního vozidla je uvedena v tabulce 1.

Pro získání dat jsme zvolili nestandardizovaný anonymní dotazník s použitím uzavřených, polouzav­řených a škálových otázek. Způsob kladení otázek týkajících se životního stylu je uveden v tabulce 2.

Výzkumu předcházela malá pilotní studie. Výzkum byl realizován od prosince 2012 do ledna 2013 v rámci školení ke zdokonalování odborné způsobilosti řidičů k řízení motorových vozidel na území Východočeského a Středočeského kraje. Získaná data byla zpracována pomocí programu Microsoft Office Excel a statisticky zpracována. Pro testování byly použity Shapiro-Wilkův test normality dat, Wilcoxonův jednovýběrový test, Wilcoxonův párový test, Kruskalův--Wallisův test, Mannův-Whitneyův U test.

VÝSLEDKY

Pitný režim

Odpovědi respondentů na otázku objemu přijatých nealkoholických nápojů, respektive zvolená rozmezí objemu v průběhu jednoho dne, zachycuje tabulka 3. Kruskalovým-Wallisovým testem bylo zjišťováno, jestli příjem nealkoholických nápojů je ovlivněn věkem respondentů. Byl prokázán statisticky významný rozdíl pouze mezi věkovou kategorií řidičů 21–40 let a kategorií 61–79 let. Bylo zjištěno, že mladší věková kategorie řidičů pije více než starší.

Stravování

Tabulka 4 přehledně zobrazuje odpovědi týkající se pravidelnosti příjmu hlavních jídel. Z výsledků vyplývá, že nejméně často vynechávané jídlo je večeře a oběd (77 %, respektive 66 % respondentů), snídani má každý den jen 47,8 % respondentů. Nejčastěji vynechávané jsou obě svačiny. Většině řidičů také v dostatečné míře chybí v jídelníčku zelenina a ovoce. Celých 23 % respondentů nejí ani jednu porci zeleniny denně a 54,2 % pravidelně jí jen jednu porci zeleniny denně. Doporučované množství zeleniny, tedy tři a více porcí zeleniny denně, uvedlo pouze 5,9 % řidičů. 12,5 % respondentů nejí pravidelně žádné ovoce a 58,3 % respondentů jí pouze 1 porci ovoce denně.

Kouření

Na otázku kuřáctví odpovědělo 149 (38,1 %) řidičů, že kouří, z toho 15 (1,3 %) uvádělo příležitostné kuřáctví; 227 (58,1 %) nekouří. Intenzita kuřáckého návyku respondentů je uvedena v tabulce 5. Z respondentů, kteří uvedli, že kouří, 81,1 % přiznává kouření i při řízení vozidla a 31,2 % by rádo s kouřením přestalo.

Pohybová aktivita

Chůzi trvající nejméně 30 minut v průběhu dne většinu dní v týdnu nebo alespoň 3 hodiny za celý týden se věnuje 283 (72,4 %) respondentů a nevěnuje 108 (27,6 %) respondentů. V odpovědi na tuto otázku jsme nezjistili statisticky významný rozdíl mezi jednotlivými věkovými kategoriemi. Náročnějším sportovně-rekreačním aktivitám mimo chůze se věnuje pouze 145 (37,1 %) respondentů. Převaha respondentů, tedy 246 (62,9%), uvedla, že se takovým pohybovým aktivitám nevěnuje. Mezi nejčastěji uváděné náročnější sportovně-rekreační pohybové aktivity tak, jak je zaznamenali respondenti do dotazníků, patří: cyklistika (46 respondentů), fotbal (35 respondentů), hokej (16 respondentů), plavání (12 respondentů), kondiční posilování (11 respondentů), běh (10 respondentů), lyžování (9 respondentů) a tenis (8 respondentů). Z celkového počtu respondentů ale 37 (17,1 %) sportuje 1–2krát týdně, 42 (10,7 %) 3–4krát týdně a jen 14 (3,6 %) častěji než 4krát týdně. Ani při hodnocení náročnější sportovně-rekreační pohybové aktivity nebyl nalezen statisticky významný rozdíl u jednotlivých věkových skupin. Dále jsme pomocí U testu Manna-Whitneye porovnali pohybovou aktivitu kuřáků a nekuřáků. Nebyl nalezen statisticky významný rozdíl mezi pohybovou aktivitou těchto dvou skupin.

Délka spánku

Počet odpovědí i relativní zastoupení odpovědí na dotazovanou délku spánku v pracovních dnech shrnuje graf 1. Nejvíce, 209 (53,5 %) respondentů odpovědělo, že spí 5–7 hodin. Křivka v grafu 1 charakterizuje normální rozložení. Pro stanovení normálního rozložení byl použit Shapirovův-Wilkovovův test normálního rozložení. Z grafu vyplývá, že délka spánku respondentů v pracovní den neodpovídá normálnímu rozložení. Graf 2 znázorňuje odpovědi respondentů na otázku délky spánku ve víkendové dny. 175 respondentů (44,8 %) vybralo možnost, že o víkendových dnech spí průměrně 7–8 hodin každý víkendový den. Výsledek Shapirova-Wilkovova testu provedeného pro víkendové dny vykazuje normální rozložení. Délka spánku ve všedních a víkendových dnech byla následně porovnávána pomocí Wilcoxonova párového testu. Spánek respondentů ve věku 21–60 roků byl statisticky významně kratší v pracovní dny. Jen pro věkovou kategorii 61–79 roků nebyl rozdíl mezi délkou spánku v pracovní a víkendové dny statisticky významný.

DISKUSE

V úvodu jsme uvedli, že výkon povolání řidiče nákladního vozidla je úzce spjat se životním stylem. Na jedné straně může být nevhodným životním stylem ovlivněn pracovní výkon řidiče, na straně druhé mají řidiči v důsledku své profesní zátěže omezené možnosti ovlivnit svůj životní styl [8]. Ale právě přiměřená tělesná aktivita, racionální strava, dostatek spánku, vyhýbání se kouření a zvládání stresu může pozitivně ovlivnit schopnost rychle reagovat na dopravní situaci, zvládat stres vyplývající z dopravy a snížit riziko některých civilizačních onemocnění, kterými je tato profesní skupina ohrožena více než běžná populace [3, 4, 9, 10].

Množství tekutin, které jedinec přijme, pokrývá velkou část vody potřebné k zajištění metabolických potřeb organismu. Potřebné množství je individuální, ovlivněné věkem, pohlavím, fyzickou aktivitou, prostředím, tělesnou hmotností a způsobem stravování [11]. Ve výživových doporučeních pro obyvatelstvo České republiky [12] je doporučován minimální příjem tekutin 1,5–2 l, při vysokých teplotách a velké fyzické námaze větší. Někteří autoři uvádějí doporučený pitný režim i větší, tedy 2–3 l tekutin za den [6, 13]. Pozitivním zjištěním naší studie je, že téměř polovina respondentů má příjem tekutin mezi 1–2 l /24 hodin a 32,5 % respondentů 2–3 l/24 hodin. Jen 11,5 % řidičů uvádí příjem nealkoholických nápojů menší než 1 l/24 hodin. Nedostatek tekutin může mimo různě závažné zdravotní problémy vést ke zvýšené únavě, poruše pozornosti, snížení koncentrace, vyššímu počtu chyb při výkonu povolání a zvyšuje riziko mikrospánku [13].

S ohledem na možnosti dotazníkového šetření jsme zjišťovali pouze pravidelnost stravování a příjem ovoce a zeleniny. Můžeme konstatovat, že jen polovina respondentů pravidelně snídá, 40 % respondentů úplně vynechává dopolední svačinu a 49 % odpolední svačinu. Tyto výsledky neodpovídají doporučení racionální výživy jíst 5krát denně [12]. Na skutečnost, že zvyk nesnídat není jen český, ukazují i výsledky uvedené novozélandské studie, ve které bylo zjištěno, že 30 % řidičů nesnídá vůbec, naopak velké množství řidičů má velkou večeři [7].

Pohyb je prevencí mnoha civilizačních chorob, má pozitivní vliv na naši psychiku a významně podporuje sebevědomí [5, 6]. U profesionálních řidičů je úroveň fyzické aktivity spojována i s frekvencí dopravních nehod. Fyzicky aktivnější řidiči mají nižší nehodovost [8]. Moreno et al. ve velké studii zahrnující 10 101 řidičů nákladních aut (truck drivers) prokázali i statisticky významný vliv pravidelné i nepravidelné pohybové aktivity na snížení rizika obstrukční spánkové apnoe [14]. Zjištění, že 72,4 % respondentů se alespoň 30 minut denně nebo tři hodiny v týdnu věnuje chůzi, je proto pozitivní, protože dostatečně intenzivní chůze je přijatelným ekvivalentem pohybové aktivity [15]. Jistě, by bylo vhodné sledovat intenzitu zátěže v průběhu chůze, např. sporttestrem zaznamenávajícím tepovou frekvenci, s možností určit intenzitu pohybové aktivity. Fyzická inaktivita, která se stává endemickou v industrializované společnosti, je u profesionálních řidičů více než u obecné populace rizikovým faktorem kardiovaskulárních chorob, silnějším než ostatní faktory životního stylu [8]. Například 42 % řidičů ze zmíněné studie novozélandských řidičů má méně fyzické aktivity než 2,5 hodiny týdně [7].

Míra kouření respondentů (tedy 38,1 % kuřáků a 3,8 % příležitostných kuřáků) je mírně vyšší než v obecné populaci České republiky. Ze závěrů evropského výběrového šetření o zdravotním stavu v ČR – EHIS CR vyplývá, že mezi muži obecné populace je 30 % pravidelných kuřáků a 7,8 % příležitostných kuřáků [16]. Přitom právě u řidičů vystupují do popředí účinky tabákového kouře na nervový systém. Nikotin sice má stimulační účinky, ale oxid uhelnatý blokuje z části přenos kyslíku, nedostatečná saturace kyslíkem oslabuje vnímání a koncentraci, přináší útlum [6]. Závislost na tabáku způsobuje také nižší stresovou odolnost, vyšší podrážděnost, citlivost, vznětlivost a netrpělivost. Rizikem pro řidiče tedy je, že po vyšším počtu vykouřených cigaret se prodlužuje vnímání a množí se chyby. Kromě toho kouř v nevětrané kabině zhoršuje výhled. Člověk, který kouří, více kašle a slzí. Nikotin v kombinaci s duševním stresem, kterého je při řízení dostatek, může vyprovokovat srdeční poruchy. Riziko při řízení přináší i manipulace s cigaretou, protože odpoutává pozornost řidiče od řízení. Egoistický sklon kuřáků, kteří si navozují příjemné pocity bez ohledu na druhé, souvisí i s jejich méně adaptabilním chováním na silnici[1]. Průměrný počet vykouřených cigaret našich respondentů (15,3 cigaret) je stejný ­jako ve výsledcích zmíněného evropského šetření (16 cigaret u mužů) [16]. Kouření je také významným rizikovým faktorem pro syndrom spánkové obstrukční apnoe [14], v jehož důsledku může být vážně narušena způsobilost k výkonu povolání řidiče [17].

Potřeba spánku je individuální záležitostí. Každý člověk má svoji spánkovou normu tedy čas, který potřebuje k nabytí svěžesti. V současné době se považuje za průměrnou dobu 7–8 hodin. Je ale prokázáno, že spíme nejméně o hodinu méně než před sto lety [18]. 57,3 % našich respondentů spí ve všední dny méně než doporučovaných 7–8 hodin denně, podobně jako 65 % řidičů zahrnutých do studie realizované na Novém Zélandu [7]. Na určitou míru spánkového deficitu ukazuje i to, že průměrná délka spánku u našich respondentů je ve víkendových dnech delší než v pracovní dny. To odpovídá zkušenosti, že pokud člověk po určitou dobu nespí svoji spánkovou normu, dospí to v následujících dnech. Délka spánku je důležitým faktorem, ovlivňujícím soustředěnost, schopnost rychlé reakce, zvládání stresu [19]. Nedostatek spánku může být jedním z rizikových faktorů mikrospánku. I když vznik mikrospánku je multifaktoriální, vliv může mít syndrom spánkové apnoe [17], užití léků, infekční onemocnění, deprese, srdeční a jiná závažná onemocnění i už zmiňovaný kouř v nevětrané kabině nebo nedostatek tekutin [6, 19].

Autoři jsou si vědomi, že dotazníkové šetření neposkytuje zcela přesné výsledky, odpovědi jsou závislé na ochotě respondentů odpovídat pravdivě, na druhé straně dotazník umožňuje zjištění dat od velkého množství osob [20]. Výsledky ukazují podobně jako uvedené zahraniční studie [3, 4, 7], že životní styl řidičů nákladní dopravy není optimální. Z uvedených skutečností vyplývá, že řidič, který má dostatek spánku a prostoru k odpočinku, který si udržuje přiměřenou hmotnost i kondici a nekouří, je zdravější a z hlediska dopravy bezpečnější. Mělo by tedy být snahou zaměstnavatelů, pracovníků podílejících se na zajištění dopravní bezpečnosti i pracovních lékařů zavádět a dodržovat taková opatření a realizovat takové programy podpory zdraví, které pomohou ovlivnit životní styl řidičů nákladní dopravy a přispějí ke zlepšení jejich zdravotního stavu.

Výsledky publikované v tomto příspěvku byly získány pro potřeby diplomové práce Mgr. Markéty Bendové.

Do redakce došlo dne 6. 12. 2013

Do tisku přijato dne 19. 12. 2013.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Kateřina Kikalová, Ph.D.

Katedra antropologie a zdravovědy

Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Žižkovo náměstí 5

779 00 Olomouc

e-mail: katerina.kikalova@upol.cz