Očkování proti covidu-19 na Klinice pracovního lékařství ve Fakultní nemocnici Plzeň

Súhrn

Dne 31. 12. 2021 uplynou přesně 2 roky, kdy městská zdravotnická komise v čínském Wu-chanu nahlásila WHO výskyt většího počtu pacientů s příznaky pneumonie neznámého původu. Jednalo se o nový, tehdy ještě nepopsaný, typ koronaviru, který se stal na dlouhou dobu bezesporu nejsledovanějším mediálním tématem na celém světě. I po dvou letech je zřejmé, že stále zůstávají otazníky o původu viru, jeho mutacích, o počtu infikovaných i zemřelých. Jelikož nebyla dostupná účinná léčba tohoto onemocnění, byl kladen velký důraz na vývoj vakcíny. Cílem bylo a je pandemii zastavit a onemocnění dostat pod kontrolu. Práce na vývoji očkovací látky se rozběhly ihned po identifikaci viru. Naléhavost vakcíny proti onemocnění covid-19 vedla k tomu, že se zkrátila běžná délka potřebná pro vývoj standardní vakcíny na měsíce, nikoli roky. Vycházelo se již ze zkušeností při vývoji koronavirových vakcín proti již známým nemocem SARS a MERS, testovaných pouze na zvířatech. Tyto vakcíny dovyvinuty nebyly vzhledem k tomu, že se nákazy dařilo kontrolovat. Historicky nejrychlejší vývoj vakcíny trval doposud od odběru viru po schválení 4 roky, a to v 60. letech 20. století u příušnic. Rok od začátku pandemie covid-19, přesně 2. 12. 2020, se první plně testovanou a schválenou vakcínou stala Comirnaty od společnosti Pfizer/BioNTech. V České republice byla první dávka podána v Praze dne 27. 12. 2020.

Klíčová slova:

očkování – koronavirus – onemocnění COVID-19 – vývoj vakcín

ÚVOD

Koronaviry byly původně popsány v 60. letech 20. století jako zoonotické infekce ptáků a savců. Jsou to obalené jednovláknové RNA viry s charakteristickým uspořádáním povrchových struktur lipidového obalu ve tvaru sluneční koróny. Dosahují kolem 120 nanometrů. Obecně koronavirus je označení pro 4 rody virů z podčeledě Orthocoronavirinae- Alphacoronavirus, Betacoronavirus, Gammacoronavirus a Deltacoronavirus. Je pro ně typické široké spektrum hostitelů a častý mezidruhový přenos. U lidí se dosud vyskytovalo sedm známých koronavirů. V roce 2002 byl objeven nový Betacoronavirus, SARS-CoV, jako původce nemoci SARS, v roce 2012 další typ Betacoronaviru zvaný MERS-CoV, způsobující onemocnění MERS [3].

Na konci roku 2019 se začal šířit z čínského Wu-chanu nový typ respirační choroby. Za původce byl označen nový typ Betacoronaviru – SARS-CoV-2, patřící ke stejnému druhu jako SARS-CoV. Covid-19 (z angl. Coronavirus disease 2019) je vysoce infekční onemocnění, které je způsobeno RNA koronavirem SARS-CoV-2 (Severe acute respiratory syndrome-related coronavirus), nyní osmým popsaným lidským koronavirem. Virus se šíří pomocí infikovaných kapének a vzdušným přenosem až do vzdálenosti dvou metrů – při kašli, kýchání nebo mluvení. Onemocnění může probíhat od zcela asymptomatického průběhu, přes běžné onemocnění charakteru nachlazení až po závažné virózy. Mezi nejčastější příznaky patří horečka, kašel, dušnost, únava, bolesti svalů či ztráta čichu a chuti. Jde o obecné projevy, které nelze dost dobře odlišit od jiných běžných infekcí, jako je například chřipka. Závažnost a průběh onemocnění závisí na celkovém zdravotním a fyzickém stavu infikovaného [1].

Dne 30. ledna 2020 byl světovou zdravotnickou organizací vyhlášen globální stav zdravotní nouze. Onemocnění se rychle rozšiřovalo po celém světě a 11. března 2020 bylo označeno WHO za celosvětovou pandemii. Nákaza se potvrdila i v České republice, a to v neděli 1. března, kdy byly ohlášeny první tři případy onemocnění. Dne 22. března 2020 měla Česká republika první případ úmrtí 95letého pacienta s nemocí covid-19. Dne 29. března 2020 zemřela 48letá zdravotní sestra z Thomayerovy nemocnice v Praze, která se nakazila od pacienta [2].

VÝVOJ VAKCÍN

Na onemocnění lidským koronavirem dosud neexistovala žádná vakcína. Již dříve probíhal vývoj vakcín a léčebných přípravků proti SARS a MERS, ale ten byl ukončen ve fázi testování. Celosvětovým cílem bylo vyvinout vakcínu co nejrychleji, vzhledem k rostoucí míře nákazy covid-19 po celém světě. Dne 11. března 2020 byla zveřejněna genetická sekvence SARS-CoV-2 a mezinárodní týmy vědců začaly pracovat na zrychleném vývoji. Naléhavost vedla ke zkracování běžných časových intervalů mezi jednotlivými klinickými studiemi. Vývoj probíhal zcela v souladu se stejnými požadavky na doložení jakosti, bezpečnosti a účinnosti, stejně jako u jiného léčivého přípravku. Dalšími požadavky byly trvání ochrany proti očkování, typy podávání, dávkový režim, skladování, stabilita, či povolení pro nouzové použití před formální licencí. Covid-19 je nový virus s vlastnostmi, které se stále odhalují a vyžadují inovativní technologie a strategie. Rizika spojená s vývojem úspěšné vakcíny ve všech fázích předklinického a klinického výzkumu jsou vysoké. Tak jako u všech ostatních léků se účinky vakcín proti covid-19 nejprve testují v laboratořích (in vitro) i na zvířatech (in vivo), a poté probíhá klinické hodnocení u lidí. Vakcíny proti covid-19 jsou léčiva, která brání vzniku onemocnění způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 tím, že vyvolávají imunitní odpověď proti tomuto viru, případně brání závažnému onemocnění covid-19 nebo hospitalizaci. Principem účinku vakcíny je, že se imunitní systém dané osoby připraví tak, aby dokázal rozpoznat konkrétního původce infekčního onemocnění a bránit se proti němu.

Přesně po jednom roce od oznámení prvních několika případů, tehdy ještě neznámé respirační choroby, byla dne 18. 12. 2020 představena a rovněž distribuována první RNA vakcína Comirnaty od firmy Pfizer/ BioNTech schválená k použití od 16 let. Po novém roce následovala další mRNA vakcína Spikevax od firmy Moderna. Koncem ledna 2020 byla firmou AstraZeneca uvedena na trh vakcína Vaxzevria, jako první tzv. vektorová vakcína založena na rekombinantním adenoviru. Poslední, čtvrtou vakcínou užívanou v České republice od března 2020 je jednodávková vakcína od společnosti Johnsson & Johnsson. Výhodou RNA vakcín je jejich rychlý vývoj a vysoká účinnost, nevýhodou je potřeba dlouhodobého skladování při nízkých teplotách, u vakcíny Comirnaty -70 ºC, u vakcíny Spikevax od firmy Moderna -20 ºC. (tab. 1) [7].

OČKOVÁNÍ VE FN PLZEŇ

V České republice bylo očkování zahájeno v neděli 27. 12. 2020 ve FN Motol očkovací látkou firem Pfizer/ BioNTech jako první, kterou Evropská léková agentura pro léčivé přípravky (EMA) zaregistrovala pro použití v Evropské unii.

Dne 31. 12. 2020 byla vakcinace zahájena i ve Fakultní nemocnici v Plzni. Očkovalo se ve 4 očkovacích centrech, v části FN Plzeň-Bory očkovala Klinika infekčních nemocí a cestovní medicíny v očkovacím centru FN Bory, pavilon 61. V lochotínské částí FN Plzeň bylo očkování zajištěno na Klinice pracovního lékařství a Ústavu imunologie a alergologie. FN Plzeň provozovala ještě jedno očkovací centrum v plzeňském pivovaru Prazdroj, kde probíhalo očkování pro zájemce bez registrace.

Na Klinice pracovního lékařství se očkovalo 5 dní v týdnu, 7 hodin denně (tab. 2). Prioritně započalo očkování podle nastavené strategie České republiky a požadavků krajských koordinátorů očkování – vybrané rizikové skupiny obyvatel: zdravotnický personál, pracovníci rizikových profesí a dalších klíčových složek a senioři na 80let jako nejohroženější skupina obyvatel.

Prvními očkovanými ve FN Plzeň byli zdravotnicí pracující v první linii, dále ostatní zdravotnický personál, senioři a pacienti hospitalizovaní nebo žijící v ústavní péči. Vakcína Comirnaty se zpočátku aplikovala ve dvou dávkách s doporučeným odstupem mezi jednotlivými dávkami 21 dní, který byl na přechodnou dobu upraven podle dostupnosti vakcín v České republice. Vakcína byla aplikována do svalu v horní části nedominantní končetiny. Proces vlastního očkování trvá zpravidla 15 minut a každý očkovaný poté vyčkal 30 minut v čekárně. Aplikaci předcházelo krátké vyšetření lékařem s cílenými otázkami týkajícími se zdravotního stavu a případných alergií, s cílem stanovit možné kontraindikace. Očkování na Klinice pracovního lékařství FN Plzeň bylo ukončeno v září 2021, kdy se klinika od 1. 9. 2021 plně věnovala již své typické práci – vyšetření, léčení a posuzování osob s podezřením na nemoc z povolání a posuzování zdravotní způsobilosti k práci.

Očkování je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění a je dobrovolné. Před aplikací podepíše pacient informovaný souhlas s aplikací očkovací látky a je seznámen s možnými nežádoucími účinky. Nejčastějšími nežádoucími účinky jak u dětí, tak i u dospělých bylo zarudnutí a bolest v místě vpichu, únava, bolest hlavy, horečka, zimnice, bolesti svalů a kloubů. Tyto účinky jsou obvykle mírné a odezní během několika dní od očkování. V průběhu vakcinace na Klinice pracovního lékařství bylo zaznamenáno 8 nežádoucích účinků, a to bezprostředně po aplikaci očkovací látky. Popsány a zaevidovány byly nejčastěji nežádoucí účinky jako například nevolnost, zvracení, kolapsy a 2 případy anafylaktické reakce.

Ve FN Plzeň bylo k 30. 9. 2021 aplikováno 96 700 dávek, nejčastěji vakcínou Comirnaty. Od 1. 7. 2021 bylo EMA schváleno podání očkovací látky Comirnaty i pro děti ve věku od 12–15 let, která byla dosud schválená pro použití u dospělých a dospívajících ve věku od 16 let. Podmínkou je kromě zdravotního hlediska i nutný souhlas zákonného zástupce a jeho přítomnost. Očkovací látka byla k 30. 9. 2021 podána 7 160 dětem ve věku od 12–15 let [6].

Od 20. 9. 2021 je v doporučeních podání 3. posilovací dávky po uplynutí 5 měsíců od aplikace 2. dávky, ve FN Plzeň bylo přeočkování 3. dávkou zahájeno o týden později. V Plzeňském kraji se aktuálně kromě FN Plzeň očkuje na těchto očkovacích místech: EUC klinika Plzeň s. r. o., Nemocnice Privamed, Zdravotní ústav Plzeň, Poliklinika Agel, Domažlická nemocnice, a. s., Klatovská nemocnice, a. s., Nemocnice následné péče svatá Anna, s. r. o., Rokycanská nemocnice, a. s., Stodská nemocnice, a. s., Sušická nemocnice, s. r. o. a dále u některých praktických lékařů [4].

ZÁVĚR

Stávající pandemie covid-19 je globální krizí s drtivými dopady na zdraví, společnost i ekonomiku. Covid-19 může způsobit závažné onemocnění s možnými, doposud neznámými dlouhodobými následky nebo i úmrtí u osob jakéhokoliv věku. Minulý rok byl určitě nejhorší v naší moderní historii. Na onemocnění covid-19 zemřelo mnoho našich spoluobčanů, naše životy zasáhl velice negativně a vakcíny, které máme k dispozici, jsou naše naděje, že se vrátíme do normálního života. Chovejme se nadále zodpovědně, dodržujme pravidlo 3R a nechme se očkovat.

Do redakce došlo dne 22. 11. 2021.

Do tisku přijato dne 26. 11. 2021.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Lucie Gubišová

Klinika pracovního lékařství

LF UK a FN Plzeň

e-mail: gubisoval@fnplzen.cz