Úvodní slovo

Vážené kolegyně a kolegové, nutnost základní psychosomatické péče v obecné medicíně je ve většině případů podceňována, přičemž ne urózy, psychosomatická onemocnění a patologické re akce na zatěžující životní události jso u nejčastějšími příčinami strádání ve všech vyspělých průmyslových zemích. Reprezentativní epidemi ologické výzkumy prokazují, že až čtvrtina dospělého obyvatelstva v produktivním věku je psychicky, popřípadě psychosomaticky nemocná [1]. Patrné jso u přitom určité pohlavní rozdíly. Zatímco ženy mají sklony spíše k depresivním a psychosomatickým poruchám, muži inklinují k chorobnému, závislostnímu chování. Ženy vyhledávají lékaře častěji než muži a jso u jim lékaři častěji předepisovány medikamenty.

A jak se dotýká problematika psychosomatiky gynekologi e? Mezi somatická onemocnění vyvolaná psychickými eti ologickými činiteli se řadí například ně­kte­ré poruchy menstru ačního cyklu, sekundární amenorrhoe a, dysmenorrhoe a a premenstru ační syndrom. Řada forem klimakterického syndromu, recidivující pelvalgi e, pruritu vulvy a chronického poševního fluoru má své origo v duševním dyskomfortu. Do této skupiny se řadí také ně­kte­rá urogynekologická onemocnění, mastodyni e, určité formy sterility a pochopitelně i skupina psychosomatických poruch s vazbo u na těhotenství a funkční sexu ální poruchy [2]. Čili máme tu prakticky celý náš obor jako na dlani.

So učasně s celosvětovým rozvojem psychosomatiky ve 30. letech minulého století vzrostla i u nás potřeba integrace odborníka na psychosoci ální problematiku do oborů somatické medicíny. Není náhodo u, že to byl právě obor gynekologi e a porodnictví, do něhož se jako do prvního v tehdejší poválečné Československé republice integroval psycholog. Po Praze, kde vzniklo první psychologické pracoviště v Ústavu péče o matku a dítě v roce 1948, následovalo vytvoření systemizovaného místa klinického psychologa na I. a II. gynekologicko‑ porodnické klinice LF MU v Brně [3].

Pohlédneme‑li na problematiku práce psychologa v týmu lékařů z obecnějšího úhlu, zjišťujeme, že psycholog je často požádán o pomoc v situ acích, které se z exaktního, raci onálního medicínského pohledu vymykají somatické nemoci. Dnes již čtyřicetileté období interdisciplinární spolupráce psychologů se somatickými lékaři v oboru gynekologi e, porodnictví i gynekologické onkologi e přináší dobré a užitečné výsledky. A to jak v oblasti léčebně preventivní, vědecko‑výzkumné, tak i v oblasti pregradu ální a postgradu ální výuky lékařů. Praktické zkušenosti získané systematicko u spoluprací klinického psychologa se somatickými lékaři byly podkladem pro vypracování základní koncepce práce klinického psychologa v oboru ženského lékařství a porodnictví a jso u zdrojem náplně pregradu ální a postgradu ální výuky studentů lékařské fakulty nejen v předmětu „Lékařská psychologi e“, ale i v oblasti gynekologické psychosomatiky. Tato se již dnes stala trvalo u so učástí výuky gynekologi e a porodnictví na Lékařské fakultě MU v Brně. Poznatky získané z této spolupráce tvoří v so učasné době základ pro budování koncepce „Základní psychosomatické péče v České republice“, společně s Psychosomaticko u společností ČLS J. E. Purkyně.

Přeji Vám za redakci Praktické gynekologi e mnoho zdaru i v těchto oblastech reprodukčního zdraví a dostatek času a klidu pro vlastní práci. Jde o to, abychom se dokázali vyvarovat takových psychosomatických onemocnění, jako je například ne urotické požadování odchodu do předčasného důchodu.

prim. MUDr. Robert Hudeček, Ph.D.

doc. MUDr. Marcela Bendová, Ph.D.