Sexuální život v graviditě – hodnocení dotazníkem SFŽ (Sexuální funkce ženy)

Souhrn

Cílem práce bylo analyzovat sexuální život v graviditě. K dosažení výsledků výzkumu byl použit kvantitativní výzkum formou anonymních dotazníků. Byly použity dva druhy anonymních dotazníků, jeden standardizovaný dotazník SFŽ (Sexuální funkce ženy) a druhý Inventář vzrušivých podnětů (Hoon – Winoze). Ženy byly požádány, aby dotazníky vyplnily jednak z pohledu své dnešní situace, jednak tak, aby to odpovídalo jejich prožívání před otěhotněním. Soubor představovaly ženy ve třetím trimestru gravidity, které navštěvovaly těhotenstkou poradnu gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Vyhodnocením odpovědí ze standardizovaných dotazníků byl analyzován sexuální život žen v období před otěhotněním a v době těhotenství. Hypotéza předpokládala, že potřeba pohlavního styku v graviditě je snížena. V těhotenství se výrazně snižuje libido, frekvence pohlavních styků, potřeba styku i schopnost dosáhnout orgazmu. Reakce na vzrušivé podněty je dle výsledků výzkumu posunuta směrem k nižšímu stupni vzrušení. Z výzkumného šetření vyplynulo, že je třeba zdokonalit komunikaci a přísun informací od personálu k těhotným ženám a jejím partnerům. Je vhodné zvážit anonymní formy a možnosti podávání erudovaných informací neovlivněných vlastními předsudky, postoji a mýty například formou informační brožurky.

Klíčová slova:
sexualita – těhotenství – těhotná žena – sex – partnerský život – informovanost – ošetřovatelská péče – komunikace

Úvod

Zdraví a spokojenost každého člověka závisí z velké míry na citové a sexuální harmonii, kterou prožívá. Spokojenost s vlastním sexuálním životem je velmi individuální a často může být velice vzdálena většinovému vnímání. Představy o ideálním sexuálním životě jsou v dnešní době modifikovány životním stylem zaměřeným na úspěch a výkon. Pocity vlastní odlišnosti v porovnání s nereálnými představami mohou vyvolat problém, obavy z vlastní nedokonalosti, či sexuální frustraci, aniž by tomu tak ve skutečnosti bylo. K tomuto vydatně přispívají média, která popisují kvantitativně i kvalitativně neobvyklé a fantastické případy. Výsledkem je pak sebepozorování a z toho plynoucí pocity nedostatečnosti ve vlastním sexuálním prožitku.

Veřejnost, často i medicínská, žije pod vlivem rozšířených sexuálních mýtů a polopravd, které zásadně ovlivňují jejích postoje k sexualitě. Sexuální mýty tvoří součást společenského vědomí, společenské normy jsou tradovány ústním podáním. Sexualita v těhotenství je o to víc obestřena spoustou pověr, mýtů, předsudků a strachu.

Chybí kvalitní informace a i odborníci, lékaři, či porodní asistentky často dávají partnerům neadekvátní doporučení.

Těhotenství je ve své podstatě přirozeným naplněním biologického smyslu sexuálního života. Ovlivňuje psychickou stránku nejen ženy, ale i partnera, a následně i jejich sexuální život. Neschopnost řady parterů otevřeně mluvit o své sexualitě, pocitech a přáních se pak stává katalyzátorem nedorozumění v partnerských a manželských vztazích.

Cíl práce, materiál a metodika

Cílem práce bylo analyzovat sexuální život v graviditě.

K dosažení výsledků výzkumu byl použit kvantitativní výzkum provedený v období od 1. 2.–31. 5. 2009. Výzkum byl proveden formou anonymních dotazníků rozdaných v prenatální poradně. První standardizovaný dotazník SFŽ (Sexuální funkce ženy) a druhý standardizovaný dotazník Inventář vzrušivých podnětů (Hoon – Winoze), oba zaměřené na analýzu sexuálního života v době před otěhotněním a v době těhotenství.

Soubor představovalo 150 žen ve třetím trimestru gravidity, které v daném období navštěvovaly těhotenskou poradnu gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Dotazník vrátilo 107 respondentek (71%), z toho 12 dotazníků bylo vyřazeno pro neúplnost (8%). Pro výzkum bylo zpracováno 95 dotazníků (63%).

Výsledky

Charakteristika souboru

Z celkového počtu 95 respondentek (100%) bylo 10 žen (10%) ve věku 21–25 let, 36 žen (38%) ve věku 26–30 let, 34 žen (36%) ve věku 31–35 let, 13 žen (14%) 36–40 let a 2 ženy (2%) ve věku od 41–44 let. Jedna žena (1%) měla základní vzdělání, 10 žen (11%) středoškolské vzdělání bez maturity, 44 žen (46%) středoškolské vzdělání s maturitou a 40 žen (42%) vysokoškolské vzdělání. V Praze bydlelo 63 žen (66%), 5 žen (5%) v krajském městě, 17 žen (18%) v menším městě a 10 žen (11%) na vesnici. Z pohledu rodinného stavu bylo 65 žen (68%) vdaných a žily ve společné domácnosti s manželem a 30 žen (32%) svobodných nebo rozvedených, ale žily ve společné domácnosti s partnerem.

Z celkového počtu 95 respondentek (100%) bylo těhotných poprvé 39 žen (41%), podruhé 26 žen (27%), potřetí 15 žen (16%), počtvrté 10 žen (11%), popáté 3 ženy (3%) a pošesté 2 ženy (2%). Na svůj první porod se chystalo 53 žen (56%), druhý 31 žen (33%), třetí 6 žen (6%), čtvrtý 4 ženy (4%) a pátý 1 žena (1%).

Z celkového počtu 95 respondentek (100%) probíhá těhotenství dosud fyziologicky u 47 žen (49%), u 47 žen (49%) bylo těhotenství označeno za rizikové a 1 žena (2%) neví.

Výsledky dotazníkových šetření

Grafy znázorňují srovnání odpovědí na jednotlivé otázky strandardizovaných dotazníků před těhotenstvím a v těhotenství.

Potřeba pohlavního styku (graf 1)

Z celkového počtu 95 respondentek (100%) uvedlo potřebu pohlavního styku „vůbec nikdy, nebo nejvýš jednou ročně“ 0 žen (0%) před otěhotněním a 5 žen (5%) v těhotenství. Potřebu pohlavního styku „několikrát ročně, nejvýš jednou měsíčně“ uvedla jedna žena (1%) v době před otěhotněním a osm žen (9%) v těhotenství. Potřebu pohlavního styku „několikrát měsíčně, nejvýš jednou týdně“ uvedlo 28 žen (30%) v době před otěhotněním a 39 žen (40%) v těhotenství. Potřebu pohlavního styku „dvakrát nebo víckrát týdně“ uvedlo 58 žen (60%) v době před otěhotněním a 35 žen (37%) v těhotenství. Potřebu pohlavního styku „denně nebo víckrát denně“ uvedlo 8 žen (9%) v době před otěhotněním a 8 žen (9%) v těhotenství.

Častost pohlavního vyvrcholení

Z celkového počtu 95 respondentek (100%) uvedlo možnost „vůbec nikdy, nebo nejvýš jednou za rok 0 žen (0%) před otěhotněním a 6 žen (6%) v těhotenství. Možnost „několikrát ročně, nejvýš jednou měsíčně“ uvedly 4 ženy (4%) v době před otěhotněním a 9 žen (9%) v těhotenství. Možnost „několikrát měsíčně, nejvýš jednou týdně“ uvedlo 36 žen (38%) v době před otěhotněním a 38 žen (40%) v těhotenství. Možnost „dvakrát nebo víckrát týdně“ uvedlo 49 žen (52%) v době před otěhotněním a 37 žen (39%) v těhotenství. Možnost „denně nebo víckrát denně“ uvedlo 6 žen (6%) v době před otěhotněním a 5 žen (6%) v těhotenství.

Častost pohlavních styků (graf 2)

Z celkového počtu 95 respondentek (100%) uvedlo možnost „vůbec nikdy, nebo již rok nikoli“ 0 žen (0%) před otěhotněním a 3 ženy (3%) v těhotenství. Možnost „několikrát ročně, nejvýš jednou měsíčně“ uvedly 2 ženy (2%) v době před otěhotněním a 18 žen (19%) v těhotenství. Možnost „několikrát měsíčně, nejvýš jednou týdně“ uvedlo 25 žen (26%) v době před otěhotněním a 35 žen (37%) v těhotenství. Možnost „dvakrát nebo víckrát týdně“ uvedlo 48 žen (51%) v době před otěhotněním a 30 žen (32%) v těhotenství. Možnost „denně nebo víckrát denně“ uvedlo 20 žen (21%) v době před otěhotněním a 9 žen (9%) v těhotenství.

Častost pohlavních vyvrcholení při pohlavních stycích

Z celkového počtu 95 respondentek (100%) uvedlo možnost „nikdy (nebo jen zcela ojediněle za celý život)“ 0 žen (0%) v době před těhotenstvím a 8 žen (9%) v těhotenství. Možnost „v menšině případů“ uvedlo 11 žen (12%) v době před těhotenstvím a 22 žen (23%) v těhotenství. Možnost „většinou“ uvedlo 34 žen (36%) v době před otěhotněním a 26 žen (27%) v těhotenství. Možnost „za běžných podmínek vždy“ uvedlo 41 žen (43%) v době před otěhotněním a 31 žen (33%) v těhotenství. Možnost „vždy a snadno i za nepříznivých podmínek, též opakovaně“ uvedlo 9 žen (9%) v době před otěhotněním a 8 žen (8%) v těhotenství.

Vzrušivost při předehře a styku (graf 3)

Z celkového počtu 95 respondentek (100%) uvedlo možnost „je mi to nepříjemné, nesnáším to, nebo to odmítám“ 0 žen (0%) v době před těhotenstvím a 2 ženy (2%) v těhotenství. Možnost „snáším to, ale celkem nic necítím, jsem chladná, suchá“ uvedlo 0 žen (0%) v době před těhotenstvím a 4 ženy (4%) v těhotenství. Možnost „cítím mírnou vlhkost a chvílemi vzrušení, které se někdy zase najednou rozplývá“ uvedlo 16 žen (17%) v době před otěhotněním a 21 žen (22%) v těhotenství. Možnost „jsem dostatečně vlhká, za vhodných podmínek se silně vzruším, vzrušení se stupňuje“ uvedlo 66 žen (69%) v době před otěhotně-ním a 50 žen (53%) v těhotenství. Možnost „velmi snadno a silně se vzruším i za málo vhodných podmínek a rychle dosahuji vyvrcholení při orgazmu“ uvedlo 13 žen (14%) v době před otěhotněním a 18 žen (19%) v těhotenství.

Soulad s partnerem v pohlavním vyvrcholení

Z celkového počtu 95 respondentek (100%) uvedlo možnost „nikdy” 0 žen (0%) v době před otěhotněním a 4 ženy (4%) v těhotenství. Možnost „pouze při přímém dráždění pohlavního ústrojí spíše mimo vlastní soulož, před souloží, po ní” uvedlo 31 žen (33%) v době před otěhotněním a 38 žen (40%) v těhotenství. Možnost „většinou až po muži dalším drážděním nebo při další souloži” uvedlo 23 žen (24%) v době před otěhotněním a 19 žen (20%) v těhotenství. Možnost „většinou současně nebo skoro současně s partnerem” uvedlo 30 žen (32%) v době před těhotenstvím a 23 žen (24%) v těhotenství. Možnost „zpravidla několikrát během jedné soulože” uvedlo 11 žen (11%) v době před otěhotněním a 11 žen (12%) v těhotenství.

Chuť a postoj k pohlavnímu styku, vlastní aktivita, iniciativa (graf 4)

Z celkového počtu 95 respondentek (100%) uvedlo možnost „před pohlavním stykem cítím nechuť, strach, nebo odpor, snažím se mu raději vyhnout“ 0 žen (0%) v době před těhotenstvím a 2 ženy (2%) v těhotenství. Možnost „o styk nijak zvlášť nestojím, jsem pasivní, lhostejná, odmítám všelijaké experimentování“ uvedlo 0 žen (0%) v době před těhotenstvím a 12 žen (13%) v těhotenství. Možnost „někdy mám náladu a chuť, ale iniciativu neprojevuji“ uvedlo 19 žen (20%) v době před otěhotněním a 23 žen (24%) v těhotenství. Možnost „většinou se na styk těším, dovedu dát i sama podnět, účastním se při styku vlastními pohyby, laskám, dráždím partnera“ uvedlo 67 žen (70%) v době před otěhotněním a 48 žen (50%) v těhotenství. Možnost „na styk se stále velmi těším, vyhledávám ho, chybí mi, musím ho mít, partnera iniciativně ke styku svádím a dráždím“ uvedlo 9 žen (9%) v době před otěhotněním a 10 žen (11%) v těhotenství.

Nálada po pohlavním styku

Z celkového počtu 95 respondentek (100%) uvedlo možnost „velmi špatně, mám bolesti, nervové potíže, na partnera mám zlost, mám k němu odpor, hnusí se mi“ 0 žen (0%) v době před otěhotněním a 1 žena (1%) v těhotenství. Možnost „jsem ráda, že je po styku, jsem bez potíží, usínám dobře“ uvedly 3 ženy (3%) v době před otěhotněním a 20 žen (21%) v těhotenství. Možnost „někdy mám pocit, že ještě něco chybí nebo mám touhu ještě pokračovat, ale cítím se celkem dobře“ uvedlo 25 žen (27%) v době před otěhotněním a 15 žen (16%) v těhotenství. Možnost „cítím se dobře, uspokojena, příjemně unavena, mám muže ráda“ uvedlo 58 žen (61%) v době před otěhotněním a 48 žen (51%) v těhotenství. Možnost „cítím silné uspokojení a štěstí, jsem veselá, chce se mi zpívat, mám větší chuť do práce“ uvedlo 9 žen (9%) v době před otěhotněním a 11 žen (11%) v těhotenství.

Hodnocení sebe jako sexuální partnerky

Z celkového počtu 95 respondentek (100%) uvedlo možnost „připadám si nenormální, chladná, úplně neschopná“ 0 žen (0%) v době před otěhotněním a 0 žen (0%) v těhotenství. Možnost „připadám si spíš neschopná, chladnější“ uvedly 2 ženy (2%) v době před otěhotněním a 11 žen (11%) v těhotenství. Možnost „nejsem si jista, zda jsem v pořádku (sexuálně)“ uvedlo 6 žen (6%) v době před otěhotněním a 10 žen (11%) v těho-tenství. Možnost „jsem zcela v po-řádku (ev. závadu vidím jen u part-nera)“ uvedlo 62 žen (66%) v době před otěhotněním a 59 žen (61%) v těhotenství. Možnost „jsem výborná milenka, umím to s muži, do-vedu je kam chci“ uvedlo 25 žen (26%) v době před otěhotněním a 15 žen (16%) v těhotenství.

Výskyt a trvání případné poruchy, pokud je nějaká

Z celkového počtu 95 respondentek (100%) uvedlo možnost „nikdy to se mnou nebylo lepší, tento stav trvá od počátku“ uvedly 2 ženy (2%) v době před otěhotněním a 4 ženy (4%) v těhotenství. Možnost „trvání je již delší dobu než půl roku“ uvedly 4 ženy (4%) v době před otěhotněním a 14 žen (15%) v těhotenství. Možnost „méně než půl roku, porucha se již někdy dříve vyskytla, je jen v nynějším vztahu, od porodu“ uvedlo 0 žen (0%) v době před otěhotněním a 2 ženy (2%) v těhotenství. Možnost „nestěžuji si na žádnou poruchu, nebo se potíže vyskytly jen ojediněle za nepříznivých zevních podmínek, nebo na počátku intimního vztahu“ uvedlo 65 žen (69%) v době před otěhotněním a 51 žen (54%) v těhotenství. Možnost „nevím, co je to mít nějaké potíže v pohlavním životě, nikdy jsem netrpěla sebemenší poruchou v tomto směru“ uvedlo 24 žen (25%) v době před otěhotněním a 24 žen (25%) v těhotenství.

Diskuze

V ČR existuje velmi málo uveřejněných studijí věnovaných této problematice. V roce 2006 zjišťovala a srovnávala údaje o sexuálním životě žen v graviditě a před graviditou Šteflová [13]. Na Slovensku mapoval informovanost žen o sexualitě v graviditě Korbeľ [8].

Respondentky v souboru byly rozděleny do pěti věkových skupin, z nichž je nejvíce zastoupena skupina žen ve věku 26–30 let (38%) a ve věku 31–35 let (36%), nejméně byla zastoupena skupina ve věku 41–44 let (2%). V dalších identifikačních kategoriích převládají respondentky se středoškolským vzděláním s maturitou (46%) a s vysokoškolským vzděláním (42%). Bydliště v Praze uvedlo (66%). Všechny respondentky žily ve společné domácnosti s partnerem, (68%) ve skupině vdaných a (32%) ve skupině svobodná, nebo rozvedená. Z anamnestických kategorií převládají respondentky, které jsou těhotné poprvé (41%) a respondentky, které budou také poprvé rodit (56%). V kategorii gestační týden bylo nejvyšší zastoupení respondentek v 38. týdnu těhotenství (21%), v 37. týdnu těhotenství (19%) a v 36. týdnu těhotenství (18%), všechny respondentky byly ve třetím trimestru gravidity. Poslední anam-nestický dotaz řeší průběh gravidity z pohledu rizikovosti, fyziologická i riziková gravidita měla ve zkoumaném souboru stejné zastoupení –49%.

Podobné složení zkoumaného vzorku uvádí i Šteflová: 59% žen ve věkové skupině 21–30 let, 75% skupina vdaných, primipary a sekundipary udává v 48% a 35% [13].

Na zmapování sexuálního života žen v graviditě byly použity dva standardizované dotazníky. Dotazník SFŽ mapoval sexuální funkce ženy v době před otěhotněním a v těhotenství. Nejvíce respondentek mělo potřebu pohlavního styku před těhotenstvím dvakrát, nebo víckrát týdně (60%), v těhotenství je patrný pokles potřeby pohlavního styku. V těhotenství uvedlo nejvíce žen potřebu pohlavního styku několikrát měsíčně, maximálně jednou týdně (40%) (graf 1). Toto zjištění potvrzuje pracovní hypotézu, která předpokládala snížení potřeby pohlavního styku v graviditě. Orgazmu dosahuje většina žen jak před otěhotněním (52%), tak v těhotenství (40%) při potřebě styku. Ostatní kategorie jsou zastoupeny nízkým počtem žen a výrazněji se nemění. Obdobné hodnoty udává i Šteflová, potřeba pohlavního styku před otěhotněním dvakrát nebo víckrát za týden (74%), v těhotenství pokles na 39%. Orgazmu v těchto skupinách dosahuje 57% žen před otěhotněním a 31% žen v těhotenství [13]. K pohlavnímu sblížení s partnerem dochází u žen před otěhotněním nejvíce (51%) dvakrát nebo víckrát týdně, v těhotenství se frekvence snižuje na 32%. Při frekvenci pohlavního sblížení před graviditou několikrát měsíčně, nejvýš jednou týdně v 26% narůstá tento počet v graviditě na 37%. Ostatní kategorie jsou zastoupeny nízkým počtem žen a výrazněji se v těhotenství nemění (graf 2). Při výše uvedených stycích dosahuje orgazmu 43% žen za běžných podmínek vždy před otěhotněním a 33% žen v těhotenství. Při většině styků dosahuje orgazmu 36% žen před otěhotněním a v těhotenství klesá tento počet na 27%. Rozdíl ve smyslu snížení schopnosti dosáhnout orgazmu v těhotenství tvoří 10%. Orgazmu při pohlavním styku s partnerem dosahuje nejvíce žen (33%) pouze při přímém dráždění pohlavního ústrojí, spíše mimo vlastní soulož, před souloží, nebo po ní. V této kategorii se počet žen v těhotenství ještě zvýší (40%). Většinou současně s partnerem, nebo skoro současně s ním dosahuje orgazmu 32% žen před otěhotněním a jenom 24% žen v těhotenství. Na základě toho lze usuzovat snížení vzrušivosti při styku i snížení schopnosti dosáhnout orgazmu. Za vhodných podmínek se dostatečně vzruší, udává dostatečné zvlhčení a vystupňování vzrušení 69% žen před otěhotněním, což se v těhotenství sníží na 53% (graf 3). Šteflová uvádí mnohem vyšší procento žen, které udávají soulad vyvrcholení s partnerem většinou současně nebo současně, 65% před otěhotněním a v těhotenství snížení počtu žen v této skupině na 41% [13]. Většina žen se na sexuální styk těší, dovede k němu dát sama podnět, účastní se při styku vlastními pohyby, laskáním a drážděním partnera, před otěhotněním je to až 71% žen, v těhotenství se počet žen snížil až na 50% (graf 4). Ostatní kategorie jsou zastoupeny nízkým počtem žen a výrazněji se v těhotenství nemění. Šteflová uvádí obdobné výsledky, z 69% žen v této skupině se snížil počet žen v těhotenství na 33% [13]. Většina žen se po pohlavním styku cítí dobře, uspokojeně, příjemně unaveně, má muže ráda. Z 61% žen před otěhotněním klesá tento počet na 51% v těhotenství. Většina žen se v sexuální sféře hodnotí jako zcela v pořádku před otěhotněním v 66%, v těhotenství v 61%. U žen, které se před otěhotněním hodnotily jako výborné milenky (26%), klesl tento počet v těhotenství téměř o polovinu (16%). V těhotenství je patrná výrazná sebekritika, přibývá pocitů nejistoty i chladnosti vůči partnerovi. Na žádnou poruchu v sexuálním životě si nestěžuje 69% žen před otěhotněním a 54% žen v těhotenství. Potíže, když už nastaly, se vyskytly jen ojediněle za nepříznivých zevních podmínek nebo na počátku intimního vztahu. U žen, které subjektivně nikdy netrpěly sebemenší poruchou v tomto směru, se situace nezměnila ani v těhotenství. Počet 25% zůstává stejný i v graviditě.

Z výzkumu tedy vyplynulo, že sexualita v graviditě se mění více či méně výrazně v negativním smyslu. V těhotenství se výrazně snižuje (v průměru o 20%) častost pohlavních styků, potřeba pohlavního styku, soulad s partnerem v pohlavním vyvrcholení, chuť a postoj k pohlavnímu styku, klesá vlastní iniciativa a aktivita žen. Dále se snižuje (v průměru o 10%) schpnost dosáhnout orgazmu, vzrušivost při předehře a styku a nálada po pohlavním styku.

Na mnohých souborech rodiček bylo dokázáno, že hodně žen v graviditě je sexuálně aktivních až do termínu porodu, bez negativního vlivu na výsledek gravidity. Někteří autoři považují koitus v graviditě za marker dobrého zdraví.

Závěr

Pracovní hypotéza, která předpokládá snížení potřeby pohlavního styku v graviditě, se potvrdila. Z výzkumu vyplynulo, že sexualita v graviditě se mění více či méně výrazně v negativním smyslu. V těhotenství se výrazně snižuje častost pohlavních styků, potřeba pohlavního styku, soulad s partnerem v pohlavním vyvrcholení, chuť a postoj k pohlavnímu styku, klesá vlastní iniciativa a aktivita žen. Dále se snižuje schpnost dosáhnout orgazmu, vzrušivost při předehře a styku a nálada po pohlavním styku.

Kvalitní a ucelené informace chybí a odborníci, lékaři, či porodní asistentky, často nemají odborné znalosti z oboru sexuologie. Studenti medicíny a studenti zdravotnických škol často podléhají pověrám, mýtům, různým formám tabu i nedokonalým informacím, které působí ve společnostech, ve kterých žijí a pracují. Někdy sami mají v sexuální oblasti nevyřešené, závažné osobní problémy. Tyto skutečnosti často vytvářejí překážky, aby mohli účinně pomáhat svým klientům jako jejich vychovatelé a poradci v sexuálních otázkách.

Téměř žádný lékař, který zakazuje pohlavní styk v graviditě, neposkytne ženě možnosti řešit sexuální tenzi partnera nekoitálním sexem. Lékař si myslí, že tato možnost napadne každého. Není to však pravda, naše populace je ve vztahu k nekoitálním aktivitám a masturbaci velice rezervovaná. Edukace těhotných je jistě potřebná, předchází partnerským konfliktům převážně u mladých a méně sexuálně vzdělaných párů.

V současné době stále panuje v oblasti sexuality ve společnosti veliké tabu. V ošetřovatelské diagnostice problémů klientů chybí do-mény v lidské sexualitě. Další vývoj ukáže, zda se sexualita stane běžnou součástí života jak netěhotných, tak těhotných žen a zda se stane součástí ošetřovatelské a gynekologicko-porodnické anamnézy.

Doručeno do redakce: 29. 10. 2010

Přijato po recenzi: 18. 11. 2010

Bc. Gabriela Jurigová, DiS.

VFN Praha, Apolinářská 18, Praha 2, 128 53

gabriela.jurigova@seznam.cz