24hodinová kontrola krevního tlaku při léčbě betaxololem u nemocných s čerstvou mírnou a středně těžkou hypertenzí

Snížení krevního tlaku (TK) po dobu 24 hodin zabraňuje poškození cílových orgánů. Záměrem práce bylo zjistit 24hodinovou účinnost betablokátoru betaxololu, jeho vliv na příležitostný a 24hodinový systolický (sTK), diastolický (dTK), střední (MAP) a pulzový tlak (PP) a tepovou frekvenci (TF). Byly sledovány cirkadiánní změny TK a porovnány hodnoty základních laboratorních parametrů před léčbou a po ní. Do studie bylo zařazeno 50 nemocných průměrného věku 39±10,5 roku s čerstvě zjištěnou mírnou a středně těžkou hypertenzí. Po tříměsíční léčbě betaxololem došlo k statisticky významnému poklesu sTK, dTK, MAP a TF při kontrole 24hodinovým monitorováním TK (-12 mm Hg sTK, -11 mm Hg dTK, -12 mm Hg MAP, -11 tepů/minutu TF, p

Klíčová slova:
hypertenze - 24hodinové monitorování TK - cirkadiánní variabilita TK - beta-blokátor.

24-hour Monitoring of the Blood Pressure during Betaxolol Treatment in Patients with Recent Mild an Moderate Hypertension

Reduction of the blood pressure (BP) for 24 hours prevents damage of the target organs. The objective of the submitted work was to assess the 24-hour effectiveness of the beta-blocker bexolol, its effect on occasional and 24-hour systolic (sBP), diastolic (dBP), mean blood pressure (MBP) and pulse pressure (PP) and pulse rate (HR). The authors followed up circadian changes of the BP and compared values of basic laboratory parameters before and after treatment. In the investigation 50 patients were included, mean age 39±10.5 years with recently diagnosed mild and moderate hypertension. After three months of betaxolol treatment a statistically significant decline of sBP, dBP, MBP and HR were recorded by 24-hour monitoring of the BP (-12 mm Hg sBP, -11 mm Hg dBP, -12 mm Hg MBP, -11 strokes/minute HR, p

Key words:
hypertension - 24-hour monitoring of the BP - circadian variability of BP - beta-blocker.

Autoři: I. Řiháček; M. Souček; J. †julínek; T. Kára; M. Orban; P. Fráňa
Působiště autorů: I. interní kardio-angiologická klinika FN u svaté Anny, Masarykova univerzita, Brno, přednosta prof. MUDr. J. Toman, CSc.
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2000; (12): 699-702
Kategorie: Články