Nová léčba diabetu 2. typu pomocí inkretinů
GLP-1 analog – přípravek, který nahrazuje přirozený hormon

PRAHA + re: Epidemie jednadvacátého století – tak se v posledních letech čím dál častěji označuje cukrovka, neboli diabetes mellitus. Nedá se přitom říci, že se zde uplatňuje nadsázka, už nyní se s diabetem v České republice léčí skoro 800 tisíc lidí. Větu „máte cukrovku“ loni z úst lékaře slyšelo 60 000 nových pacientů, tedy o deset tisíc více než v předchozím roce. Pokud tento trend bude pokračovat, v roce 2035 už bude s touto nemocí sledován každý desátý Čech.

Rodina, kde není diabetik, je přitom už dnes spíše výjimkou. Navíc i zde lékaři hovoří o pověstné špičce ledovce – další statisíce lidí s cukrovkou žijí, ale zatím nebyla diagnostikována. Jednou z příčin je stárnutí populace – čím je člověk starší, tím je cukrovka pravděpodobnější. Druhá hlavní příčina tkví v nezdravém životním stylu. Jednoduše řečeno: Češi tloustnou a málo se hýbou. Cukrovka a obezita přitom tvoří spojené nádoby.

Diabetes je metabolické onemocnění, které vede k vysoké hladině cukru v krvi, což může mít krátkodobě i dlouhodobě vážné důsledky na zdravotní stav. Lidé s diabetem mají zvýšenou hladinu cukru v krvi, v důsledku buď částečného, nebo úplného omezení produkce inzulínu v jejich organismu. Samotná zvýšená hladina cukru v krvi by až takovým problémem nebyla – nebolí a neobtěžuje. Co ale bolet může a co v konečném důsledku může i zabíjet, jsou komplikace diabetu. Neléčená cukrovka má destruktivní vliv především na cévy a nervy, což ve svém důsledku může vyústit v infarkt, mrtvici, selhání ledvin, slepotu nebo nutnost amputace nohou.

Většina lidí s diabetem (85–95 %) má diabetes 2. typu, kdy slinivka produkuje nedostatečné množství inzulínu a/nebo inzulín má snížený účinek na svalové a jaterní buňky. Porucha je výsledkem kombinace genetické dispozice a vnějších faktorů životního prostředí. Beta buňky ve slinivce břišní nevylučují po jídle potřebné množství inzulínu, které běžně umožňuje tělu převést přebytek glukózy do glykogenu, a udržovat hladinu cukru v krvi na stálé úrovni. Proto diabetikům stoupá hladina glukózy v krvi.

Podstata této nemoci spočívá v tom, že tělo buď tvoří málo inzulinu (případně jej netvoří vůbec), anebo jej nedokáže využívat. Základem léčby diabetu je tedy buď dodání inzulinu zvenčí, anebo podpora jeho vstupu do jednotlivých buněk.

V poslední době se ale do popředí dostává další cesta, jak udržet hladinu cukru v krvi v žádoucím rozmezí. Souvisí s hormony, v tomto případě s těmi, které se tvoří ve střevní stěně.

Důležitý je především ten, který lékaři označují zkratkou GLP-1 analog. Léčba aplikované pomocí tohoto prostředku je založena na objevu a rozpoznání nového systému inkretinů. Ty v lidském těle významně ovlivňují řadu funkcí, spojených s regulací glykémie. S jistou nadsázkou se dá říci, že organismus jako by počítal s tím, že se s něčím takovým, jako je cukrovka, může potkat a přirozený hormon GLP-1 byl pro tuto situaci rezervou či dokonce jakousi „tajnou zbraní“. Problém spočíval v tom, že se během několika minut rozpadne, a tudíž přestává působit. Nelze jej tedy využít k cílené léčbě.      GLP-1 analog, který je s ním téměř totožný, vydrží být aktivní 24 hodin a v organismu působí stejně jako „pravý“ GLP-1: reguluje hladinu cukru v krvi díky zvýšené stimulaci tvorby inzulinu a také tím, že omezuje uvolňování glukózy, která je nahromaděna v játrech. Napodobuje tedy věrně aktivitu přirozeného hormonu.

 „V posledních letech byly vyvinuty nové přípravky pro léčbu diabetu založené na bázi hormonů inkretinového systému. Nejnovější z nich, liraglutid, se dostává nyní i k českým pacientům. Jeho výhodou je vedle velmi dobré účinnosti na snižování krevního cukru i schopnost snížit tělesnou váhu a krevní tlak. Toto vše při velmi malém riziku nežádoucích účinků. Liraglutid se jistě zařadí mezi účinné nástroje komplexní léčby diabetu,“ řekl diabetolog profesor Milan Kvapil, přednosta Interní kliniky Fakultní nemocnice Motol.

K největším hrozbám pro diabetiky patří totiž vzestup hmotnosti. Každý kilogram navíc zvyšuje riziko onemocnění srdce, ledvin nebo například pohybového systému. Dosavadní léčba nemocným v tomto ohledu příliš nepomáhala, většina léků na cukrovku totiž vede k přírůstkům na váze. GLP-1 analoga mohou působit opačně. Studie prokázaly váhový úbytek 3–5 kg za měsíc. Nová léčba diabetu 2. typu totiž zmenšuje ovlivněním centra sytosti v mozku chuť k jídlu a zpomaluje také vyprazdňování žaludku – člověk díky tomu dostane hlad výrazně později.

Dalším nebezpečím je vysoký krevní tlak, který může vést až k infarktu nebo mrtvici. Rovněž zde byl potvrzen pozitivní účinek GLP-1 analogu: studie prokázaly, že snižuje především systolický tlak.

A konečně léčba prostřednictvím GLP-1 analogu má ještě další výhodu: není spojena s vyšším výskytem hypoglykémií. Tělo si složitým mechanismem hlídá hladinu GLP-1 v organismu a dokáže to, i když se setká s „umělým“ hormonem.

Léků na diabetes přibývá a s nimi i možnosti, jak „ušít“ léčbu na míru každému pacientovi.  Existuje už na tisíc možných kombinací jednotlivých přípravků a jistě ne všechny najdou v praxi uplatnění. Nicméně rozpoznání a využití přirozené funkce systému inkretinů jako nového a zdá se že i převratnému způsobu léčby je přinejmenším nadějnou vyhlídkou jak zlepši kvalitu života všech, kteří diabetem onemocněli a kontrolovat a snad i postupně eliminovat hrozbu, již tato civilizační choroba představuje.

O Novo Nordisku

Středem zájmu firmy Novo Nordisk je zdravotnictví. Společnost Novo Nordisk je světovou jedničkou v péči o pacienty s diabetem. Stala se jí díky své rozsáhlé nabídce produktů pro lidi s diabetem, zahrnující i nejpokročilejší pomůcky v oblasti aplikátorů inzulinu.

Vedle toho zaujímá Novo Nordisk vedoucí pozici v oblastech, jakými jsou poruchy srážení krve, růstové poruchy a substituční hormonální terapie. Novo Nordisk vyrábí a uvádí na trh farmaceutické výrobky a služby, které významně pomáhají pacientům, lékařské profesi a společnosti.

Diabetes v číslech

Během jedné generace se výskyt diabetu celosvětově zvýšil šestkrát. Podle odhadů WHO v roce 2007 žilo s cukrovkou 246 milionů lidí ve věku 20 až 79 let. Předpokládá se, že v roce 2025 to již bude 380 milionů.

V roce 2009 se léčilo v České republice s tímto onemocněním více než 783 tisíc osob. Oproti roku 2000 to bylo o 130 tisíc diabetiků více. Při pohledu ještě dále do minulosti je patrné, že od roku 1980 počet nemocných cukrovkou narostl 2,5krát. Během roku 2009 bylo nově zjištěno onemocnění diabetem u přibližně 31 tisíc žen a 30 tisíc mužů, z toho 192 jedinců bylo ve věku do 19 let. Počet nově diagnostikovaných pacientů roste každý rok přibližně o deset tisíc.

V současné době je v Česku léčeno na diabetes 7,5 procenta populace. Pokud by počet diabetiků přibýval podobným tempem jako nyní, bude v roce 2035 postižen každý desátý občan České republiky bez ohledu na věk. Výskyt cukrovky stoupá nejen ve starší populaci, ale i ve střední věkové skupině.

Četnost diabetu je dlouhodobě vyšší u žen, ty tvoří 54 % procent léčených pacientů. U diabetu 1. typu je podíl mezi muži a ženami vyrovnaný, častější výskyt diabetu 2. typu u žen lze vysvětlit snad tím, že střední délka života je vyšší u žen než u mužů a pravděpodobnost vzniku diabetického onemocnění je vyšší ve vyšším věku člověka.

Naprostá většina nemocných má diabetes 2. typu. Diabetem 1. typu trpí jen asi 7,5 procenta diabetické populace.

V roce 2009 se v Česku vyskytlo celkem 221 tisíc případů sledovaných komplikací diabetu. Komplikace má 28 procent léčených diabetiků.

Roční výdaje na diabetika 2. typu s komplikacemi jsou třikrát vyšší než na diabetika bez komplikací.

Odhaduje se, že v České republice je v současnosti okolo 300 až 350 tisíc osob s doposud nediagnostikovaným a současně neléčeným diabetem, což má za důsledek ohromné náklady na léčbu mnoha vážných komplikací způsobených poškození nervů a cév. Konečným důsledkem cukrovky může být cévní mozková příhoda, srdeční infarkt, slepota, selhání ledvin či amputace končetin.

Diabetes celosvětově způsobuje 1,8 milionu úmrtí, což je zhruba šest procent celkové světové úmrtnosti. Osmdesát procent diabetiků umírá na onemocnění srdce a cév. Riziko úmrtí je u diabetika více než 2x vyšší než u člověka bez diabetu.

Osmi z deseti případů diabetu 2. typu by se dalo předejít změnou životního stylu – vyšší fyzickou aktivitou a změnou životosprávy.

V roce 2007 byly celkové světové odhady výdajů na diabetes 232 miliard dolarů.