Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2010

Súhrn

V roce 2010 bylo v České republice u 1 050 pracovníků hlášeno celkem 1 292 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1 236 nemocí z povolání a 56 ohrožení nemocí z povolání. Incidence profesionálních onemocnění představovala 30,5 případů na 100 tisíc nemocensky pojištěných zaměstnanců v civilním sektoru.

Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno z Moravskoslezského kraje (350, tj. 27,1 % případů). Nejčastěji onemocněli pracovníci v odvětví ekonomické činnosti „zdravotní a sociální péče“ (180, tj. 13,9 % případů). V kategorii nemocí z povolání přestavoval nejčastější diagnózu syndrom karpálního tunelu (390, tj. 31,6 % případů). Kontaktní alergická dermatitida se 114 případy a onemocnění svrabem s 87 případy obsadily druhé a třetí místo.

U ohrožení nemocí z povolání v roce 2010 dominoval také syndrom karpálního tunelu (44, tj. 78,6 % případů).

Klíčová slova:
nemoci z povolání, ohrožení nemocí z povolání, incidence, trendy vývoje.

Úvod

V tomto článku předkládáme čtenářům hlavní statistická data o počtu a složení profesionálních onemocnění, tj. nemocí z povolaní a ohrožení nemoci z povolaní, hlášených do Národního registru nemocí z povolání v České republice v roce 2010. Definice nemocí z povolání, ohrožení nemocí z povolání a kritéria a postupy, které platí pro jejich přiznávání, jsme uváděli ve svém předchozím článku v roce 2010 (1).

Profesionální onemocnění

V roce 2010 bylo u 1 050 pracovníků diagnostikováno celkem 1 292 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1 236 nemocí z povolání a 56 ohrožení nemocí z povolání. U 207 osob bylo v průběhu roku hlášeno více než jedno profesionální onemocnění. Nejčastěji (108 případů) se vyskytovala kombinace syndromu karpálního tunelu na pravé a na levé ruce, který vznikl při práci s vibrujícími nástroji nebo při práci s přetěžováním končetin.

Ve srovnání s rokem 2009 (1, 2, 3) klesl v roce 2010 nejen absolutní počet pracovníků postižených profesionálním onemocněním (o 57, tj. o 5,1 % případů), ale také počet případů hlášených profesionálních onemocnění (o 21, tj. o 1,6 % případů). Incidence profesionálních onemocnění klesla z 30,9 případů v roce 2009 na 30,5 případů na 100 tisíc pracovníků v civilním sektoru v roce 2010 pojištěných podle zákona č. 187/006 Sb. (tabulka 1).

Nejvíce profesionálních onemocnění bylo v roce 2010 vyvoláno působením fyzikálních faktorů – celkem 712, tj. 55,1 % případů, což bylo o 54 případů více než v roce 2009. Ve srovnání s předchozím rokem byl v roce 2010 zaznamenán pokles hlášených profesionálních onemocnění u nemocí přenosných a parazitárních (kapitola V) a u nemoci kožních (kapitola IV), a to o 49, respektive o 35 případů. V rámci kapitoly VI (nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli) nebylo v roce 2010 diagnostikováno žádné onemocnění.

Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno z Moravskoslezského kraje – celkem 350, tj. 27,1 % případů. Nárůst o 10, respektive o 13, 30 a 33 případů proti roku 2009 byl zaznamenán v kraji Pardubickém, Olomouckém, Jihočeském a v kraji Moravskoslezském. V dalších krajích klesl počet hlášených případů o 3 až 45 případů. Největší pokles byl zaznamenán v kraji Vysočina. U osmi pracovníků vzniklo profesionální onemocnění při plnění pracovních úkolů na různých místech České republiky a 14 pracovníků onemocnělo profesionálním onemocněním při práci v zahraničí.

Nejpočetnější kategorii profesionálních onemocnění v kraji Moravskoslezském představovala onemocnění způsobená fyzikálními faktory – celkem 252 onemocnění (tabulka 2).

Šlo zejména o nemoci z vibrací (celkem 140 případů) a o nemoci z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování končetin (celkem 101 případů).

Stejně jako v předchozím roce i v roce 2010 vznikala profesionální onemocnění nejčastěji u osob pracujících v odvětví ekonomické činnosti „zdravotní a sociální péče“ (CZ_NACE Q86 až 88 – celkem 180 případů) a v odvětví „těžba a dobývání nerostných surovin“ (CZ_NACE B05 až 09 – celkem 176 případů). V sestupném pořadí následovalo odvětví „výroba motorových vozidel“ (CZ_NACE C29 – celkem 133 případů) a odvětví „výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků“ (CZ_NACE C25 – celkem 126 případů).

V dalších 44 odvětvích bylo profesionálních onemocnění hlášeno podstatně méně (celkem 1 až 112 případů).

V odvětví ekonomické činnosti „zdravotní a sociální péče“ vznikala zejména přenosná a parazitární onemocnění (celkem 140 případů, z toho scabies 85 krát). Jiná profesionální onemocnění zde byla zjišťována méně často:

• profesionální dermatózy 28 krát,
• nemoci z přetěžování končetin devětkrát (z toho syndrom karpálního tunelu třikrát, postižení ulnárního nervu v oblasti lokte dvakrát, artróza palce ruky dvakrát, skákavý prst a subakromiální bursitida po jednom případě),
• astma bronchiale dvakrát, a 
• alergická rýma v jednom případě.

Onemocnělo celkem 64 sester, 38 sanitářů-ošetřovatelů, 21 lékařů, 16 pracovnic sociální péče, 9 pracovníků obslužné péče, 6 uklízeček, 5 pečovatelů, 4 rehabilitační pracovnice, 3 zdravotní laboranti, 3 zubní technici, 3 pracovnice prádelny, 2 zubní laboranti a dále zubní lékař, vedoucí skladu léků, uklízečka, RTG laborant, porodní asistentka a řidič sanitky (po jednom případě).

Nemoci z povolání

Kapitola I – nemoci způsobené chemickými látkami

V roce 2010 chemické látky způsobily celkem 9 akutních intoxikací (z arzenu pětkrát, z chlorovodíku, z oxidů dusíku, z oxidu siřičitého a z kyanovodíku po jednom případu) a jednu chronickou intoxikaci z jodmethanu a dichlormethanu. Dále byla ohlášena 3 nádorová onemocnění způsobená chemickými látkami (nádor jícnu z polycyklických aromatických uhlovodíků, nádor ledvin z 2,3,7,8 tetrachlorodibenzo-p-dioxinu a monoblastová leukémie z benzenu).

Doba latence, tj. doba od prvního kontaktu s karcinogenem do manifestace ná­doru, byla u nádoru jícnu 36 let, u nádoru ledvin 42 let a u leukémie dokonce 48 let.

Kapitola II – nemoci způsobené fyzikálními faktory

Fyzikálními faktory bylo v roce 2010 způsobeno celkem 657 onemocnění, což představovalo 53,2 % ze všech hlášených nemocí z povolání. Přehled a zastoupení jednotlivých položek hlášených v rámci kapitoly II uvádí tabulka 3.

Pod položkou II.1, tj. nemoc způsobená ionizujícím zářením, bylo hlášeno 5 nádorových onemocnění kůže (bazaliom třikrát, spinaliom dvakrát). Onemocnění vzniklo u důlních pracovníků, kteří byli exponováni ionizujícímu záření v uranových dolech v letech 1949–1990 (doba latence byla v rozsahu 40–61 let, medián byl 52 let).

Rakovina plic z radioaktivních látek bude uvedena zvlášť v rámci kapitoly III.

Porucha sluchu způsobená hlukem (položka II.4) byla zjištěna u 16 osob. Onemocněli pracovníci v 12 profesích, nejčastěji byli postiženi zámečníci (čtyřikrát) a svářeči (dvakrát).

Práce s vibračními nástroji způsobila v roce 2010 celkem 230 onemocnění.

Onemocnění cév rukou z práce s vibračními nástroji (položka II.6) bylo diagnostikováno celkem 49 krát. Onemocněli zejména zámečníci (13 krát) a brusiči kovů-cídiči odlitků (12 krát). V dalších 12 profesích byli postiženi jeden až čtyři pracovníci.

Poškození periferních nervů z práce s vibračními nástroji (položka II.7) vzniklo celkem 170krát. Syndrom karpálního tunelu byl zjištěn 160 krát, poškození ulnárního nervu v oblasti lokte desetkrát. Onemocněli zejména zámečníci-svářeči (44 krát), brusiči kovů-cídiči odlitků (17 krát), zedníci-stavební dělníci (15 krát) a horníci (12 krát). V dalších 41 profesích byl postižen jeden až osm pracovníků.

Nemoci kostí a kloubů z vibrací (položka II.8) byly hlášeny v 11 případech u různých profesí, přičemž

• artróza drobných kloubů rukou a zápěstí byla zjištěna šestkrát,
• artróza loketního kloubu třikrát,
• rhizartróza a aseptická nekróza os lunatum vznikla po jednom případě.

Nemocí z přetěžování končetin (položky II.9 až II.11) bylo v roce 2010 hlášeno celkem 406 případů, což bylo o 74 onemocnění více než v roce 2009.

Poškození šlach, šlachových pochev, úponů, svalů a kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování končetin (položka II.9) bylo v roce 2010 zjištěno celkem ve 164 případech. Nejčastěji byli postiženi montážní dělníci (28 krát), zámečníci-svářeči (17 krát).

V dalších 62 profesích onemocněl jeden až osm pracovníků.

Epikondylitida kosti pažní byla zjištěna 78 krát, v 50 případech šlo o radiální a ve 28 případech o ulnární epikondylitidu.

Artróza kloubů byla zaznamenána celkem 31 krát, z toho rhizartróza dvanáctkrát, artróza drobných kloubů rukou a zápěstí osmkrát, artróza loktů sedmkrát, artróza kyčelního kloubu třikrát a artróza akromioklavikulárního kloubu jednou.

Stenózující tendovaginitida (skákavý prst) vznikla 25 krát, Morbus de Quervain byl diagnostikován devětkrát, impingement syndrom byl zjištěn čtyřikrát.

Jiná poškození šlach, šlachových pochev, úponů nebo svalů se vyskytovala méně často nebo pouze ojediněle.

Poškození periferních nervů z přetěžování končetin nebo z tlaku, tahu nebo torze (položka II.10) bylo zjištěno v roce 2010 celkem 237 krát. Syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 230 krát a léze ulnárního nervu v oblasti lokte vznikla sedmkrát. Onemocněli zejména montážní dělníci (60 krát), zámečníci-svářeči (14 krát) a horníci (12 krát).

V dalších 61 profesích onemocněl jeden až osm pracovníků.

Bursitida z tlaku (položka II.11) se v roce 2010 vyskytla pětkrát v oblasti subakromiální u pracovníků v různých profesích (zámečník dvakrát, svářeč, dělník v prádelně, dělník v elektrotechnice po jednom případu).

Kapitola III – nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice

V roce 2010 bylo v rámci této kapitoly hlášeno celkem 246 nemocí z povolání. Přehled hlášených onemocnění podle položek, evidenčních kódů a diagnóz obsahuje tabulka 4.

Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III.1) byly v roce 2010 diagnostikovány u 99 pracovníků. Převažovaly pneumokoniózy uhlokopů s typickými RTG znaky (61 případů). Nejvíce onemocnění bylo hlášeno z Moravskoslezského a ze Středočeského kraje (53 a 28 případů). Onemocněli zejména pracovníci při těžbě a dobývání nerostných surovin (CZ_NACE B05 až 08 – celkem 84 případů).

V dalších šesti odvětvích ekonomické činnosti onemocněl jeden až devět pracovníků.

V roce 2010 bylo hlášeno celkem 44 případů nemocí plic a pohrudnice způsobených azbestem (položka III.2), což bylo o 8 případů více než v roce 2009. Nárůst o 7, respektive o 5 případů, byl zaznamenán u pleurálních hyalinóz a u mezoteliomu pleury.

Azbestóza vznikla u pracovníků, kteří byli azbestu exponováni v letech 1951–1995.

Hyalinóza s poruchou plicních funkcí vznikla u pracovníků, kteří byli vystaveni azbestu v letech 1951–1999.

Mezoteliom pleury vznikl u 9 pracovníků exponovaných azbestu v letech 1956–1993 (doba latence pro mezoteliom byla 33–54 let, medián 44 let).

Rakovina plic z azbestu vznikla u 4 pracovníků exponovaných azbestu v letech 1956–1999 (zde byla doba latence 22–54 let, medián 50 let).

Svářečská plíce (položka III.4) vznikla u dvou pracovníků, kteří pracovali v riziku svářečských dýmů 10 a 18 let.

Rakovina plic z radioaktivních látek (položka III.6) byla v roce 2010 hlášena u 15 osob. Uvedení pracovníci byli exponováni ionizujícímu záření při těžbě a úpravě uranových rud převážně v letech 1947–1991. Nejkratší doba latence byla u rakoviny plic 51 let, nejdelší 63 let, medián 57 let.

Exogenní alergická alveolitida (položka III.9) typu izokyanátová plíce byla diagnostikována u dvou dělníků, kteří byli exponování výparům lepidel.

Alveolitida z peří ptáků vznikla u jedné ošetřovatelky drůbeže a u jedné uklízečky.

Alveolitida typu farmářské plíce byla zjištěna u dvou zemědělských pracovníků.

Profesionální astma vzniklo v roce 2010 celkem u 55 osob, alergická rýma byla diagnostikována u 25 pracovníků (položka III.10). Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě potravinářských výrobků (CZ_NACE C10 – 29, tj. 36,3 % případů) a pracovníci při výrobě motorových vozidel (CZ_NACE C29 – 18, tj. 22,5 % případů).

Největší zastoupení měli pekaři-cukráři (27 krát) a montážní dělníci při výrobě motorových vozidel (17 krát). V 61,3 % případů bylo onemocnění způsobeno pouze jedním alergenem. Ve zbývajících případech se na vzniku onemocnění podílely dvě až čtyři noxy. Nejčastějším vyvolavatelem astmatu byly izokyanáty obsažené v lepidlech a mouka (celkem 19, respektive 18 případů). U alergické rýmy byla nejčastějším alergenem mouka (celkem 11krát).

Ostatní noxy byly zastoupeny méně často nebo pouze ojediněle.

Kapitola IV – kožní nemoci z povolání

Kožních nemocí z povolání bylo v roce 2010 diagnostikováno celkem 140, což bylo o 35 případů méně než v roce 2009.

Kontaktní alergická dermatitida se vyskytla 114 krát (v roce 2009 to bylo 128 krát).

Iritační dermatitida byla diagnostikována 22krát (v roce 2009 to bylo 46 krát).

Kopřivka se objevila třikrát a v jednom případě vznikla po kořenové zelenině fototoxická dermatitida.

Latex způsobil onemocnění u 6 osob.

Onemocněli zejména pracovníci poskytující zdravotní a sociální péči (CZ_NACE Q86 až 88 – celkem 26, tj. 18,6 % případů), pracovníci při výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (CZ_NACE C25 – 19, tj. 13,6 % případů) a pracovníci při výrobě motorových vozidel (CZ_NACE C29 – 15, tj. 10,7 % případů).

Zastoupení jednotlivých etiologických nox uvádí tabulka 5.

Kapitola V – nemoci přenosné a parazitární

V roce 2010 bylo hlášeno celkem 180 případů nemocí přenosných a parazitárních. Jejich přehled uvádí tabulka 6.

Přenosných a parazitárních nemocí s interhumánním přenosem (položka V.1) bylo diagnostikováno celkem 144 případů (o 36 případů méně než v roce 2009). Nejvíce onemocnění vzniklo v kraji Jihomoravském a v kraji Ústeckém (celkem 37 a 24, tj. 25,7 % a 16,7 % případů).

Nejčastěji onemocněli pracovníci poskytující zdravotní a sociální péči (CZ_NACE Q86 až 88 – celkem 140, tj. 97,2 % případů).

Svrab byl zjištěn u 85 osob, přičemž u dvou osob byl v průběhu jednoho roku svrab diagnostikován dvakrát. Proti roku 2009 došlo k poklesu hlášených onemocnění o 42 případů. Onemocnělo 26 zdravotních sester, 21 ošetřovatelů-sanitářů, 15 pečovatelů nebo pracovníků obslužné péče, 11 pracovníků sociální péče, 7 lékařů, 3 rehabilitační pracovníci, 2 pracovnice prádelny, jedna uklízečka a jeden řidič sanitky.

Nejčastěji byli postiženi pracovníci z domovů pro seniory (32 případů), dále pracovníci z interních oddělení (17 případů) a zaměstnanci v psychiatrických léčebnách (8 případů).

Chřipkou typu A vyvolanou virem H1N1 onemocnělo 11 zdravotních sester, 5 lékařů, 2 sanitáři a jedna učitelka v dětském domovu.

Z 10 případů virových hepatitid hlášených v roce 2010 byla

• akutní hepatitida A zastoupena šestkrát,
• chronická hepatitida C byla zaznamenána dvakrát,
• akutní hepatitida B a chronická hepatitida B se vyskytly po jednom případě.

Ve srovnání s rokem 2009 došlo k poklesu o 6 případů.

Hepatitidou A onemocněly dvě zdravotní sestry, dvě učitelky v mateřské škole, dále jeden lékař a jeden RTG asistent.

Akutní hepatitidou B byla postižena jedna sestra JIP, která byla před vznikem onemocnění v předchozích letech řádně očkována.

Chronickou hepatitidou B onemocněla zdravotní laborantka na oddělení klinické biochemie a hematologie.

Chronická hepatitida C vznikla u jedné zubní lékařky a u jedné sestry v léčebně pro dlouhodobě nemocné.

Antropozoonóz (položka V.2) bylo v roce 2010 diagnostikováno celkem 25 případů, což bylo o 6 případů méně než v roce 2009. První tři místa obsadily

• trichofycie,
• Lymeská nemoc, a 
• hrboly dojičů.

Onemocnění trichofyciemi bylo hlášeno u pěti ošetřovatelů hospodářských zvířat, dále u dvou řezníků, u jedné studentky veterinární fakulty, u jednoho řidiče a u jednoho vedoucího prodejny potřeb pro domácí zvířata.

Hrboly dojičů byly diagnostikovány pouze u ošetřovatelů skotu.

Lymeskou nemocí onemocněli dva pracovníci lesnictví, jeden technický pracovník silnic a dálnic, jeden traťový mistr a jeden voják z povolání.

V rámci položky V.3, tropické nemoci přenosné a parazitární, bylo v roce 2010 hlášeno celkem 10 onemocnění, což bylo o 7 případů méně než v předchozím roce.

Giardiózou onemocněli dva pracovníci v Afgánistánu a jeden v Kongu.

Malárií se nakazily dvě osoby, z toho jedna v Kongu a jedna v Ghaně.

Leishmanióza byla diagnostikována ve Francouzské Guyaně.

Schistosomóza vznikla v Ghaně.

Horečka dengue v Indii.

Bacilární úplavice a onemocnění spojivek způsobené chlamydiemi se vyskytlo po jednom případě v Afgánistánu. Campy­lobakterová enteritida vznikla jednou v Litvě.

Ohrožení nemocí z povolání

V roce 2010 bylo diagnostikováno celkem 56 ohrožení nemocí z povolání, což bylo o 12 případů méně než v roce 2009. Jejich přehled podle jednotlivých položek seznamu nemocí z povolání uvádí tabulka 7.

Nejčastěji se jednalo o poškození periferních nervů při práci s vibrujícími nástroji a o poškození periferních nervů z přetěžování končetin (položky II.7 a II.10 – celkem 26 a 20 případů). V rámci těchto položek byl lehký syndrom karpálního tunelu diagnostikován ve 44 případech, ve dvou případech byl poškozen nervus ulnaris v oblasti lokte. Postiženi byli především pracovníci při těžbě a dobývání uhlí a rud (CZ_NACE B05 až 07 – celkem 13, tj. 23,2 % případů).

Ohrožení nemocí z povolání bylo nejčastěji hlášeno z kraje Moravskoslezského (37, tj. 66,1 % případů). V dalších osmi krajích bylo ohrožení nemocí z povolání zjištěno v jednom až pěti případech.

Závěr

Provedený rozbor dat ukázal, že v roce 2010 byl ve srovnání s rokem 2009 v České republice zaznamenám nejen mírný pokles počtu případů hlášených profesionálních onemocnění, ale také mírný pokles počtu postižených osob s diagnostikovaným onemocněním. V absolutních počtech se pokles týká především infekčních nemocí (zejména svrabu) a kožních nemocí z povolání (zejména iritačních dermatitid).

I v tomto roce musíme konstatovat, že snižování počtu diagnostikovaných profesionálních onemocnění v posledním roce nelze jednoznačně interpretovat jako jev pozitivní. Na klesajícím počtu hlášených onemocnění se kromě pozitivních faktorů, kam patří např.

• zlepšování pracovního prostředí,
• odstraňování rizikových prací, či
• snižování počtu exponovaných osob,

podílí i řada faktorů nežádoucích. Mezi nimi dominují:

• nedostatky v poskytování pracovně-lékařské péče,
• disimulace pracovníků při preventivních prohlídkách z obavy ze ztráty zaměstnání,
• nedostatečná legislativa u osob samostatně výdělečně činných.

Práce na publikaci byla provedena s podporou MSM0021620807 a Monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva.

MUDr. Zdenka Fenclová, CSc.
Klinika pracovního lékařství
1. LF UK a VFN
Na Bojišti 1
120 00 Praha 2
E-mail: zdenka.fenclova@lf1.cuni.cz