Virové hepatitidy stále ohrožují zdraví i životy

PRAHA: Světový den hepatitid připadl letos na čtvrtek 28. července. WHO jej vyhlašuje jako memento, že i v jednadvacátém století patří virové onemocnění jater typu B a C k nejvážnějším a nejzákeřnějším chorobám. Neléčené hepatitidy mohou nevratně poškodit játra a vést k jejich cirhóze, nádoru, jaternímu selhání a smrti.

Virové hepatitidy pronásledují člověka od nepaměti. Akutní virové hepatitidy jsou nejčastějšími jaterními onemocněními v celosvětovém měřítku a vedou k 1–2 milionům úmrtí ročně. U některých typů hepatitid je možný i chronický průběh; v takovém případě onemocnění trvá déle než půl roku a projevuje se jako chronická hepatitida, jaterní cirhóza (tvrdnutí jater) či rakovina jater. Následkem chronických forem onemocnění umírá ročně dalších několik milionů lidí.

Neméně důležité jsou i ekonomické ztráty spojené s pracovní neschopností, léčbou i eventuální invaliditou. Virové hepatitidy představují tedy i v 21. století velmi závažný zdravotnický problém.

V současnosti je známo 6 virů, které vyvolávají virové hepatitidy, a to

• HAV,
• HBV,
• HCV
• HDV,
• HEV,
• HGV.

V České republice se běžně vyskytují pouze virové hepatitidy A, B a C.

Virová hepatitida A nepřechází do chronicity, virové hepatitidy B a C ano, proto jde o mnohem závažnější onemocnění. Proti hepatitidě C navíc neexistuje preventivní očkování.

V důsledku hepatitidy B a C umírá každý rok přibližně 1,5 miliónu lidí. Mnoho nakažených přitom vůbec netuší, že jsou infikováni nebezpečným virem. Hepatitidy postihují v celosvětovém měřítku každého dvanáctého člověka, přibližně 500 miliónů lidí. V České republice je v posledních letech každoročně diagnostikováno kolem 1 500 případů virových hepatitid, z toho asi 1 000 nových pacientů se zákeřnou žloutenkou typu C.

U injekčních uživatelů drog byl zjištěn stokrát vyšší výskyt žloutenky C v porovnání s běžnou populací v naší zemi. V průměru je infikováno 35 procent drogově závislých užívajících injekční drogy, u dlouhodobých uživatelů je to dokonce více než 60 procent. Nebezpečné jsou ale všechny aktivity, při kterých může dojít k přímému kontaktu s lidskou krví. Vysoce rizikové je použití špatně sterilizovaných nástrojů, které se dostávají do opakovaného styku s krví různých osob – opakované použití jehel při aplikaci nitrožilních drog, piercing, tetování či akupunktura. Riskantní je rovněž používání cizích osobních věcí, jako jsou hřebeny, zubní kartáčky, žiletky a podobně, neboť na nich zaschlá krev může ulpět.

U pohlavního styku je riziko přenosu hepatitidy C nízké, nicméně není zanedbatelné. Při poškození sliznice pohlavního ústrojí (záněty, infekce) nebo u rizikových sexuálních praktik, při kterých hrozí kontakt krve s krví (např. sex při menstruaci), už je riziko podstatně vyšší.

Původce hepatitidy C byl objeven až koncem 80. let 20. století a v roce 1992 bylo zavedeno plošné testování dárců krve. Lidé, kteří dostali krevní transfúzi před tímto rokem, mohou být nakaženi a nemusí si být infekce vědomi, pokud se u nich nerozvinuly příznaky onemocnění. Žloutenka C se nepřenáší při běžném kontaktu jako objímání, líbání, podání ruky, vzduchem či jídlem.

Hlavním preventivním úkolem současnosti je aktivní vyhledávání a léčba nemocných s chronickými hepatitidami B a C, dříve než se u nich onemocnění dostane do pokročilých stádií, kdy je již kvalita a délka jejich života výrazně ovlivněna a léčebné možnosti omezeny. Neléčený, chronicky probíhající virový zánět jater typu C se naplno projeví po dvaceti až třiceti letech a může skončit jaterní cirhózou nebo rakovinou jater. Konečná fáze hepatitidy C je v současné době nejčastějším důvodem pro transplantaci jater.