Strava v prevenci Parkinsonovy choroby

Souhrn

Parkinsonova choroba (PCH) je chronické progresivní neurodegenerativní onemocnění, které v Evropě postihuje zhruba 1 % osob nad 60 let. Ačkoliv dosud neznáme přesnou příčinu onemocnění, je zřejmé, že výživa společně s genetickou predispozicí hrají důležitou roli v rozvoji onemocnění.

Studie shrnuje výsledky prací zabývajících se preventivním působením výživy v rozvoji PCH. Ačkoliv závěry nejsou vždy konzistentní, práce naznačují, že vysoká konzumace mléka a mléčných výrobků je spojená se zvýšeným rizikem rozvoje PCH. Tento vztah se zdá těsnější u mužů než u žen.

Naopak výživovým faktorem, který působí protektivně, je vysoký příjem zeleniny a ovoce, kdy z ovoce se jedná zejména o bobulové ovoce. Dále je poměrně dobře prokázáno ochranné působení příjmu kofeinu. Byly popsány genderové rozdíly v působení dávek kofeinu, kdy u mužů se jednalo o závislost lineární, u žen měla závislost tvar U. Méně konzistentní jsou výsledky studií, které sledovaly ochranné působení polynenasycených mastných kyselin v prevenci PCH. Další práce poměrně konzistentně potvrdily, že významný zdravotní potenciál se skrývá v aplikaci středomořské stravy. Středomořskou dietu tak můžeme považovat za efektivní nejen v prevenci kardiovaskulárních chorob, ale také PCH, jak prokázaly dvě rozsáhlé prospektivní studie.

Za stravu s prokazatelnými zdravotními dopady je tedy považovaná strava bohatá na ryby a rostlinné produkty (zeleninu a ovoce, ořechy, luštěniny, celozrnné obiloviny, olivový olej) a naopak chudá na živočišné tuky.

Klíčová slova:
Parkinsonova choroba – výživa – mléko – zelenina a ovoce – kofein – středomořská dieta

ÚVOD

Výživa je v dnešní době považovaná za environmentální faktor, který je klíčový v rozvoji civilizačních chorob, jako jsou obezita, diabetes mellitus 2. typu nebo ateroskleróza. Ačkoliv existuje systematický výzkum o vlivu diety na rozvoj celé řady civilizačních chorob, se studiemi zaměřenými na roli výživy v rozvoji Parkinsonovy choroby (PCH) se v literatuře setkáváme méně často.

Příčina PCH není dosud objasněna, avšak je zřejmé, že genetická predispozice společně s environmentálními faktory, kam řadíme i výživu, hrají roli v rozvoji a progresi onemocnění (1). Myšlenka, že složky obsažené v běžné stravě mohou ovlivnit vývoj a funkce nervové soustavy, není nová.

Výsledky výzkumů zaměřené na výživové faktory, které mají význam v rozvoji PCH však nejsou vždy konzistentní, a proto si tato práce klade za cíl vytvořit přehled potravin nebo nutrientů, které jsou nejčastěji dávány do souvislosti s rozvojem PCH. Studie tedy představuje ty potraviny, u kterých byl prokázán ochranný nebo naopak negativní vliv na rozvoj PCH.

POTRAVINY SPOJENÉ SE ZVÝŠENÝM RIZIKEM ROZVOJE PARKINSONOVY CHOROBY

Mléko a mléčné výrobky

Do souvislosti se zvýšeným rizikem rozvoje PCH je dávána nejčastěji excesivní konzumace mléka (více než 0,5 l/den). Přestože najdeme i práci, která vztah mezi PCH a konzumací mléka, jogurtů nebo sýrů nezjistila (2), většina studií tento vztah potvrzuje (3–7), a to nezávisle na příjmu vápníku (3–5). Výsledky některých prací, které prokázaly, že pravidelná konzumace mléka je spojená s častějším výskytem PCH, však nejsou konzistentní ve vztahu k pohlaví. Například rozsáhlá americká studie, do které bylo zapojeno téměř 58 000 mužů a více než 73 000 žen, potvrdila vyšší riziko PCH u pravidelných konzumentů mléka a mléčných výrobků, kdy u mužů byl tento vztah výraznější než u žen (6). Naopak závěry recentní finské studie (7) prokázaly rizikový vliv konzumace mléka na rozvoj PCH pouze u žen.

Zvýšené riziko PCH u excesivních konzumentů mléka je odůvodňováno snížením hladiny kyseliny močové (7), která negativně koreluje s rizikem PCH (8, 9). Za další možnou příčinu zdravotně rizikového působení je považován obsah pesticidů a polychlorovaných bifenylů v mléčných produktech, které ve vyšších koncentracích mají dopaminergní neurotoxicitu (3, 9). Uvedené odůvodnění však nevysvětluje rozdílné působení mléka a mléčných výrobků, které popisuje recentní řecká studie (5). V této studii byla prokázána pouze silná pozitivní korelace PCH s konzumací mléka, avšak nikoliv s příjmem mléčných výrobků, jako jsou jogurty a sýry.

Většina provedených studií potvrdila zvýšené riziko rozvoje PCH při vysoké konzumaci mléka, avšak mechanismus tohoto působení není zatím zcela jasný, zejména pokud vezmeme v potaz nekonzistentní výsledky s konzumací mléčných výrobků. Protože zatím neexistuje logické vysvětlení matematicky prokázaného vztahu mezi konzumací mléka a rizikem PCH, není dáno doporučení pro snížení spotřeby mléka.

POTRAVINY A NUTRIENTY SPOJENÉ SE SNÍŽENÝM RIZIKEM ROZVOJE PARKINSONOVY CHOROBY

Bobulové ovoce

Neuroprotektivní efekt příjmu rostlinných antioxidantů, na které je bohaté bobulové ovoce, jako jsou jahody, borůvky, černý rybíz, ostružiny, maliny, borůvky a moruše, byl prokázán mnoha studiemi (10–12). Za ochranné látky v bobulovém ovoci jsou považovány fytochemikálie s antioxidačními účinky, jako jsou antokyaniny, kyselina kávová, katechiny, quercetin, kaempferol a taniny (11).

Studie prováděné in vitro a na zvířecích modelech prokázaly, že antioxidanty obsažené v bobulovém ovoci díky svému protizánětlivému, antivirovému a antiproliferačnímu působení hrají příznivou roli při stárnutí mozku a možném rozvoji neurodegenerativních poruch (13). Intenzivně probíhají výzkumy prokazující vliv přírodních antioxidantů v bobulovém ovoci na zlepšení paměti, učení a kognitivních schopností (14, 15).

Existuje předpoklad, že vzhledem k množství fytochemikálií obsažených v těchto plodech, se na neuroprotektivním účinku nepodílí jedna konkrétní látka, ale že se jedná o synergický efekt jednotlivých sloučenin (16).

Ovoce a zelenina

Většina druhů ovoce a zeleniny jsou, stejně jako bobulovité ovoce, bohatými zdroji antioxidantů (karotenoidů, vitaminu C, vitaminů B₂, B₆, B₉ nebo B₁₂), které mají neuroprotektivní účinky (17).

Snížení rizika PCH díky příjmu potravin bohatých na karotenoidy nebo vitaminy ze skupiny B se podařilo prokázat jen v některých japonských studiích (18, 19). Naopak další japonská, 30 let trvající prospektivní Honolulu Heart Study, do které bylo zapojeno 8006 jedinců, neprokázala ochranný vliv karotenoidů, vitaminu A, vitaminů ze skupiny B nebo vitaminu C (20). Ačkoliv se zdá, že vitamin C je nejvíce nadějným antioxidantem z uvedených vitaminů, vztah mezi jeho dietním příjmem a snížením rizika PCH není u člověka zcela prokázán (21).

Káva a kofein

Inverzní vztah mezi PCH a pitím kávy nebo jiným způsobem přijímaného kofeinu (např. čaje) byl prokázán mnoha studiemi a tento výsledek je poměrně konzistentní (22–24). Neuroprotektivní účinek kofeinu je vysvětlován jeho preventivním působením v adenosinové inhibici dopaminergního přenosu, kdy blokuje adenosinové receptory A2, čímž stimuluje uvolňování dopaminu.

Preventivní působení kofeinu prokázala například rozsáhlá longitudinální studie, která sledovala 30 let stravovací zvyklosti 8000 mužů ve věku 45–68 let, prokázala, že konzumenti kávy měli významně nižší incidenci PCH ve srovnání s muži, kteří kávu nepili. Muži, kteří nepili kávu, měli pětkrát vyšší riziko rozvoje PCH ve srovnání s těmi, kteří konzumovali tři až čtyři šálky kávy denně (22). Rovněž metaanalýza 61 prací, které sledovaly vliv kouření a pití kávy na riziko PCH, potvrdila ochranný vliv pití kávy (23). V této studii bylo zjištěno, že konzumenti kávy mají o 30 % nižší riziko PCH ve srovnání s těmi, kteří kávu nepijí. Každý šálek kávy navíc snižoval toto riziko o 10 %, i když se podle autorů mohou vyskytovat genderové rozdíly, kdy u žen se předpokládá spíše závislost ve tvaru U než lineární (23). Několik studií prokázalo, že ochranný vliv kofeinu na rozvoj PCH může být u žen negován užíváním estrogenní hormonální terapie (24, 25).

Byl prokázán pozitivní efekt kofeinu i v léčbě PCH. Studie provedené na zvířecích modelech i u lidí s PCH prokázaly, že podání kofeinu snižovalo výskyt symptomů, jako je třes, akineze (problémy se zahájením pohybu) nebo svalová rigidita (26, 27).

Polynenasycené mastné kyseliny

Struktura mozkové a nervové tkáně je charakteristická vysokým zastoupením lipidů. Ze skupiny lipidů jsou významnými zejména polynenasycené mastné kyseliny, které jsou nejen strukturální součástí, ale jsou také nezbytné pro úplný a rychlý přenos nervových signálů, ovlivňují pružnost a integritu buněčné membrány a vlastnosti, které umožňují proces neurotransmise (28). Kvalitními dietními zdroji polynenasycených mastných kyselin je zejména rybí tuk, rostlinné oleje, ořechy a semena rostlin.

Ochranné působení diety bohaté na polynenasycené mastné kyseliny v rozvoji PCH bylo opakovaně prokázáno. Například souhrnné zpracování výsledků dvou velkých kohortových studií (Nurses’ Health Study a Health Professionals Follow--Up Study) prokázalo inverzní vztah příjmu polynenasycených mastných kyselin a rizika PCH, přičemž nebyl zjištěn vztah mezi celkovým dietním příjmem tuků a patogenezí PCH (29). Na druhé straně nedávná rovněž rozsáhlá studie, která analyzovala stravovací zvyklosti u 1087 osob s PCH a kontrolního souboru téměř 300 000 seniorů, nezjistila závislost mezi PCH a obsahem polynenasycených mastných kyselin, mononenasycených mastných kyselin nebo celkového množství tuku ve stravě (30). Limitem uvedené studie je, že se nejednalo o prospektivní studii. I přes ne vždy zcela konzistentní závěry studií se předpoklad role polynenasycených mastných kyselin v modulaci rozvoje PCH zdá pravděpodobný.

Středomořská dieta

Tradiční středomořská strava je charakteristická vysokým příjmem ryb, olivového oleje, luštěnin, zeleniny a ovoce společně s nižší konzumací masa a živočišných tuků.

Poměrně dobře již byl prokázán vztah mezi středomořskou dietou a snížením rizika rozvoje kardiovaskulárních chorob (31), některých typů rakoviny (32), celkové mortality (33) a také Alzheimerovy choroby (31).

Závislostí mezi dodržováním principů středomořské diety a rizikem PCH se zabývala rozsáhlá prospektivní studie, která shrnovala výsledky sledování 49 692 mužů v časovém intervalu 1986–2002 (Health Professionals Follow-Up Study) a 81 676 žen v průběhu let 1984–2000 (Nurses’ Health Study). Závěry z těchto dvou studií zaměřených na stravovací zvyklosti zdravotnických profesionálů potvrdily ochranné působení diety s vysokým příjmem ovoce, zeleniny, luštěnin, celozrnných obilovin, ořechů, ryb a drůbežího masa společně s nízkým zastoupením nasycených tuků a umírněného příjmu alkoholu na rozvoj PCH (34). Stejným vztahem mezi stravovacími zvyklostmi a rizikem PCH se zabývala také recentní americká studie, do které bylo zapojeno 257 osob s PCH a kontrolní skupina čítající 198 participantů. Analýza stravovacích zvyklostí rovněž prokázala nižší adherenci k principům středomořské diety u osob s PCH (35).

V případě středomořské diety preference rostlinné stravy nese s sebou vysoký příjem rostlinných barviv a dalších antioxidantů, kterým se přičítá velký zdravotní potenciál. Její působení není tedy dáno obsahem jedné účinné látky, ale symbiotickým působením širokého spektra nutrientů.

ZÁVĚR

U osob starších 60 let je výskyt Parkinsonovy choroby poměrně častý a vážně zhoršuje kvalitu jejich života. Příčiny rozvoje této choroby a s tím související možnosti prevence jsou stále nejasné. Je však nepochybné, že stravovací zvyklosti, které jsou významnou součástí environmentálních faktorů ovlivňujících zdraví jedince, mohou hrát roli v rozvoji nebo progresi PCH.

Stravovací zvyklosti zahrnují poměrně širokou paletu možností ovlivnění zdravotního stavu – ať se jedná o množství nebo kvalitu jednotlivých složek potravy, její kuchyňské úpravy nebo frekvenci konzumace jednotlivých jídel. Výběr a úprava stravy také obvykle závisí na sezonnosti a její dostupnosti. Jedná se tedy o značně proměnlivý faktor, což je možná příčinou často nekonzistentních výsledků studií, které se zabývaly hledáním vztahu rizika PCH a pouze jedné složky potravy. V souvislosti s hledáním vlivu výživy na zdraví člověka je nutné zohlednit celkové stravovací zvyklosti, tedy nejen zastoupení jednotlivých složek, ale také celkový energetický příjem, rozložení příjmu potravy během dne, kulinářskou úpravu a také kulturní zvláštnosti.

Ačkoliv celá řada studií naznačuje, že specifické potraviny mohou mít vliv na rozvoj PCH, k prokázání jasných vazeb je potřeba dalších výzkumů. Pro doporučení eliminace například konzumace mléka nebo naopak zvýšení příjmu kofeinu máme zatím velice málo vědeckých důkazů.

Jako stravovací doporučení s nejkomplexnějším působením se jeví dodržování principů středomořské diety, jejíž preventivní působení bylo prokázáno nejen u PCH, ale také kardiovaskulárních chorob, některých typů rakoviny, Alzheimerovy choroby a celkové mortality. Vhodná je tedy strava bohatá na ryby a rostlinné produkty (zeleninu a ovoce, ořechy, luštěniny, celozrnné obiloviny, olivový olej), a naopak chudá na příjem živočišných tuků.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

PhDr. Iva Klimešová, Ph.D.

Univerzita Palackého v Olomouci

Fakulta tělesné kultury, Katedra přírodních věd v kinantropologii

třída Míru 117, 771 11 Olomouc

e-mail: iva.klimesova@upol.cz