Změny tělesného složení a stravovacích návyků obézních pacientů po zavedení intragastrického balónu

Souhrn

Účel studie:
Cílem práce bylo sledování změn tělesného složení a stravovacích návyků pacientů během šesti měsíců po zavedení intragastrického balónu Medsil^®.

Metodika:
Soubor tvořilo 24 osob ve věku 24–61 let (BMI 42 ± 10 kg/m²). Vstupní vyšetření zahrnovalo měření tělesné hmotnosti a výšky, výpočet BMI, stanovení množství tělesného tuku metodou duální rentgenové absorpciometrie (přístroj Discovery A, Hologic, USA). Stravovací zvyklosti byly zjišťovány dotazníkovou metodou. Kontrolní vyšetření probíhala 3 a 6 měsíců po zavedení intragastrického balónu. V tomto období prováděli pacienti také 24hodinové záznamy stravy za 4–7 dnů.

Výsledky:
Po půl roce došlo u sledovaného souboru k významnému poklesu průměrné tělesné hmotnosti o 10,1 kg (p < 0,001), poklesu BMI o 3,8 kg/m² (p < 0,001). Množství tělesného tuku se snížilo o 7,5 kg a aktivní tuku-prostá hmota poklesla o 2,6 kg (p < 0,001). Denní energetický příjem souboru byl 6474 ± 2683 kJ. Pacienti přijímali dostatečné množství bílkovin, vitaminu C a vitaminu B₁₂. Denní příjem vlákniny, jodu a kyseliny listové, byl nízký. Pacienti uváděli častější konzumaci menších porcí jídel, snížení chuti k jídlu a příznivou změnu v konzumaci některých potravin.

Závěr:
Zavedení intragastrického balónu vedlo během následujícího půl roku k příznivému ovlivnění stravovacích návyků a ke zlepšení tělesného složení pacientů

Klíčová slova:
intragastrický balón – stravovací návyky – tělesný tuk

ÚVOD

Prevalence obezity v posledních desetiletích celosvětově výrazně stoupá. Obezita zhoršuje zdravotní stav a kvalitu života obézního jedince. Je prokázáno, že zvyšuje riziko výskytu celé řady závažných onemocnění (13). Pokles tělesné hmotnosti již o 10 % vede ke zmírnění a k prevenci výskytu komorbidit spojených s obezitou (5). Toto snížení hmotnosti je ale často nedostatečné pro zlepšení kvality života morbidně obézních jedinců. Využití intragastrického balónu (IGB) může být významným podpůrným prostředkem redukční diety, zejména u osob s vyšším stupněm obezity, u kterých není možné provést bariatrický výkon. Intragastrický balón je doporučován v terapii obezity také ke snížení tělesné hmotnosti u morbidně obézních pacientů před plánovanými chirurgickými výkony kvůli zlepšení jejich zdravotního stavu a snížení rizik souvisejících s operací (2, 3, 12).

Cílem této práce bylo sledování změn tělesného složení, zejména množství tělesného tuku, a stravovacích návyků u pacientů s intragastrickým balónem MedSil^®.

METODIKA

Soubor tvořilo 24 osob (16 žen a 8 mužů) ve věku 24–61 let s průměrným BMI 42,0 ± 10,0 kg/m². Pacientům byl v Endoskopickém centru Interní kliniky Fakultní nemocnice Ostrava zaveden intragastrický balón Medsil^®. Jedná se o silikonový intragastrický balón plněný fyziologickým roztokem zaváděný endoskopicky do žaludku na dobu 6–12 měsíců. Maximální objem tohoto typu balónu je 700 ml a jeho implantace je téměř stejná jako např. u balónu BIB^® a nebo Silimed^®. Balóny byly pacientům zaváděny za použití sedativ (Midazolam 5–10 mg). Nejprve byla provedena endoskopická diagnostika horního zažívacího traktu s cílem vyloučit u pacientů kontraindikace. Poté pacienti polkli prázdný intragastrický balón. Pod endoskopickou kontrolou byl balón naplněn 500 ml fyziologického roztoku. Na dobu 1 týdne byly nevolnosti pacientů tlumeny antiemetiky (metoklopramid a thiethylperazin). Pacienti byli sledováni ve Výzkumném obezitologickém centru Ústavu fyziologie a patofyziologie Lékařské fakulty OU. Studie byla schválena etickou komisí Lékařské fakulty OU v Ostravě. Vstupní vyšetření před zavedením intragastrického balónu zahrnovalo měření tělesné hmotnosti a tělesné výšky, výpočet body mass indexu (BMI) a stanovení tělesného složení metodou duální rentgenové absorpciometrie (DXA, přístroj Discovery A, Hologic, Waltham, MA, USA).

Stravovací zvyklosti byly zjišťovány dotazníkovou metodou. Otázky byly zaměřeny na pravidelnost stravy, počty denních jídel a velikost porcí, chuť k jídlu, četnost konzumace vybraných potravin a pitný režim. Kontrolní vyšetření probíhala 3 a 6 měsíců po zavedení intragastrického balónu. V období 2–6 měsíců s IGB pacienti také prováděli 24hodinové záznamy stravy za 4–7 dnů. Jídelní záznamy byly propočítávány v programu NutriDan II.

Výsledky byly statisticky hodnoceny Studentovým t-testem, χ²-testem a Wilcoxonovým párovým testem na hladině významnosti 5 %.

VÝSLEDKY

Tělesné složení

U sledovaného souboru došlo během 3 měsíců po zavedení IGB k významnému poklesu tělesné hmotnosti v průměru o 8,2 ± 4,8 kg (p < 0,001), poklesu BMI o 2,8 ± 1,6 kg/m² (p < 0,001). Množství tělesného tuku se snížilo o 6,1 ± 3,3 kg (p < 0,001) a aktivní tukuprostá hmota o 1,5 ± 2,3 kg (p = 0,006). V dalších 3 měsících došlo u pacientů s IGB k dalšímu snížení tělesné hmotnosti, zejména tělesného tuku a k mírnému snížení aktivní tukuprosté tělesné hmoty (tab. 1). V porovnání se vstupním vyšetřením měli pacienti po 6 mě-sících o 10,1 ± 7,7 kg nižší tělesnou hmotnost, o 3,8 ± 2,7 kg/m² nižší BMI. Množství tělesného tuku se snížilo v průměru o 7,5 ± 5,5 kg a ATH byla nižší o 2,6 ± 2,4 kg. Všechny uvedené rozdíly byly statisticky významné (p < 0,001) (tab. 1).

Stravovací návyky a složení stravy

Pacienti uváděli 3 měsíce po zavedení IGB častější konzumaci ryb (p = 0,003) a zeleniny (p = 0,034) a snížení zastoupení tučných druhů masa (p = 0,010), uzenin s vyšším obsahem tuku (p < 0,001), bílého pečiva (p < 0,001), moučníků (p = 0,034) a destilátů (p = 0,027) v jídelníčku. Při kontrole po 6 měsících s IGB pacienti uváděli významně nižší konzumaci uzenin s vyšším obsahem tuku, bílého pečiva, sladkostí a moučníků (p = 0,029–0,002) a vyšší konzumaci ryb (p = 0,003) v porovnání se vstupním vyšetřením (tab. 2). Změny v konzumaci ovoce, zeleniny, různých druhů příloh (brambory, těstoviny, knedlíky, rýže), alkoholických nápojů, tuků a libového masa nebyly po půl roce statisticky významné. Pacienti uvádějí častější konzumaci menších porcí jídel (p = 0,030), větší pravidelnost stravy (p = 0,002) a snížení chuti k jídlu (p = 0,005) půl roku s IGB.

Záznam stravy za 4–7 dní vyplnilo během půl roku celkem 18 pacientů (13 žen a 5 mužů). Průměrný denní energetický příjem a příjem vybraných nutrientů za období 2–6 měsíců po zavedení IGB je uveden v tabulce 3.

DISKUZE

Využití intragastrického balónu je účinnou metodou pro krátkodobé snížení nadváhy a obezity a pro snížení zdravotních rizik s nimi spojených (9). Jedná se o metodu méně invazivní než bariatrický výkon a je možné ji provést i u osob, u kterých je operace vzhledem k vysokému stupni obezity kontraindikována (2, 3, 10, 12). Mafort et al. uvádějí u pacientů s IGB (Silimed^®, Brazílie) po 6 měsících zlepšení plicních funkcí, zejména zlepšení restrikční ventilační poruchy, zlepšení metabolického syndromu a příznivé ovlivnění distribuce tělesného tuku (15). Další autoři uvádějí také zlepšení glukózové tolerance při hubnutí pomocí IGB (11, 12, 15). V této studii mělo využití IGB příznivý vliv na snížení tělesné hmotnosti, zejména na snížení množství tělesného tuku. Hmotnost vyšetřovaných se snížila v průměru o 10,1 ± 7,7 kg za 6 měsíců. Průměrný úbytek BMI byl 3,8 ± 2,7 kg/m². Podobné výsledky byly zjištěny také v dalších studiích. Půl roku po zavedení různých typů IGB uvádějí autoři průměrný úbytek tělesné hmotnosti o 9,7–17,8 kg (4, 6–8, 11, 12, 14, 17).

Nejdůležitějším ukazatelem účinnosti léčby nadváhy a obezity je snížení množství tělesného tuku. Často je však při redukčním režimu současně pozorován i úbytek tukuprosté tělesné hmoty (19, 20). Množství tělesného tuku se u sledovaného souboru snížilo za 6 měsíců s IGB v průměru o 7,5 kg. Pokles tukuprosté tělesné hmoty nebyl u pacientů s IGB výrazný. Za celé sledované období se množství ATH snížilo průměrně o 2,6 kg. Udržení tukuprosté tělesné hmoty je při léčbě nadváhy a obezity významné zejména v prevenci snížení bazálního metabolismu, a tedy i tzv. „jo-jo“ efektu. Nepříznivý vliv na snížení tukuprosté tělesné hmoty při redukci nadváhy a obezity mají negativní energetická bilance, nižší tělesná hmotnost a nedostatečná pohybová aktivita (19, 20).

U pacientů s IGB došlo také ke zlepšení stravovacích návyků a ke snížení chuti k jídlu. Pacienti uvádějí častější konzumaci menších porcí jídel. Jelikož neexistují oficiální doporučené postupy stravování pro pacienty IGB, vycházejí výživová doporučení z informací poskytovaným pacientům po restriktivních bariatrických výkonech (např. po tubulizaci žaludku, po bandáži žaludku apod.). Doporučuje se jíst častěji menší porce jídel, dodržovat časový odstup jídla a pití 30 minut a přihlédnout k individuální snášenlivosti jednotlivých potravin. Výživovým cílem léčby je, aby pacienti jedli pestrou stravu s dostatečným množstvím všech skupin potravin. Celozrnné obiloviny, ovoce, zelenina a mléčné výrobky a jejich náhražky a tuky s vyšším obsahem nenasycených mastných kyselin, zejména ω-3, mají být přidávány do stravy, jakmile jsou tolerovány. Omezena nebo vyloučena by měla být konzumace sladkostí, přidaného cukru, nápojů sycených oxidem uhličitým, koncentrovaných džusů, smažených pokrmů, kofeinu a alkoholu (1, 16). Pacienti této studie uvádějí po půl roce s IGB významně nižší konzumaci tučných uzenin, bílého pečiva a sladkostí a moučníků a vyšší konzumaci ryb. Průměrný příjem energie odpovídal u sledovaného souboru doporučením pro snižování nadváhy a obezity, ale v rámci jednotlivých dnů u jednotlivých pacientů značně kolísal mezi nedostatečným a nadměrným příjmem energie. Příjem cholesterolu byl u mužů vyšší, než uvádějí výživová doporučení (18). Denní přísun vápníku celé skupiny odpovídal v průměru doporučovaným hodnotám, u mužů byl mírně nižší, než je doporučovaná denní dávka. U žen byl zjištěn nedostatečný příjem železa. V rámci celé skupiny byl dále zjištěn nízký příjem vlákniny, pouhých 15,7 ± 7,4 g, zatímco Společnost pro výživu doporučuje příjem vlákniny 30 g za den (18). To může být způsobeno nižší konzumací hůř stravitelných potravin, např. zeleniny a ovoce s tuhými slupkami a zrníčky. U pa-cientů byl zjištěn také nízký příjem jodu oproti doporučovaným 200 µg na den. Obsah jodu v potravinách ale značně kolísá v závislosti na oblasti a ročním období a také při přípravě pokrmů dochází nezřídka ke ztrátám jodu (18).

ZÁVĚR

U sledovaných osob během 6 měsíců po zavedení intragastrického balónu MedSil^® bylo zaznamenáno významné snížení tělesné hmotnosti, zejména tělesného tuku. Došlo k významnému zlepšení stravovacích návyků. Pacienti jedli více pravidelně menší porce jídla za den. Snížila se konzumace uzenin s vyšším obsahem tuku, bílého pečiva, sladkostí a moučníků a naopak se zvýšila konzumace ryb. Pacienti uváděli také významné snížení chuti k jídlu. Další kontrolní vyšetření jsou plánována 6 a 12 měsíců po vyjmutí intragastrického balónu.

Výzkum byl podpořen grantem z rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, přiděleným prostřednictvím Ostravské univerzity v Ostravě pod registračním číslem SGS06/LF/2014-2015.

Střet zájmů: žádný.

Mgr. Vladislava Mizerová, Ph.D.

Lékařská fakulta OU

Ústav fyziologie a patofyziologie

Syllabova 19, 703 00 Ostrava

e-mail: vladislava.mizerova@osu.cz