59. Purkyňův den v Libochovicích

Dne 23. května 2017 se konal na zámku v Libochovicích 59. Purkyňův den. Laureátem Purkyňovy ceny pro tento rok byl zvolen prof. RNDr. Jaroslav Květina, DrSc. dr.h.c. FCMA.

Jednání v Saturnově sále zahájil prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc. a úvodní slovo přednesl předseda České lékařské společnosti prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., který profesoru J. Květinovi předal ocenění.

Slova se poté ujal prof. P. Anzenbacher a představil laureáta jako pokračovatele nejlepších tradic české farmakologie. Připomněl, že Purkyně byl též farmakolog, který na sobě zkoušel některé látky – digitalis, ipecacuahu, opium, kávu. Významnou osobností naší farmakologie byl profesor Karel Chodounský, autor první české učebnice farmakologie z roku 1905, ve které uvádí i aspekty toxikologické. Profesor Maxmilián Wenke (1926–2017) byl lékař a farmakolog, ale i básník, spisovatel a výtvarník. Dále byla připomenuta profesorka Helena Rašková (1913–2010), která se věnovala otázkám toxikologie, antibiotik, enterotoxinů, sulfonamidů a toxicity salicilátu. Žákem H. Raškové je i Jaroslav Květina. Výzkum prováděl na úrovni molekulární, subcelulární, buněčné i celého organismu, zdůrazňoval význam spojení experimentu s teorií, hledal vhodné modely pro farmakokinetiku. Jeho zásluhou je založení a vybudování Farmakologického ústavu Univerzity Karlovy v Hradci Králové.

Prof. M. Doležal se ve svém příspěvku zabýval vznikem a rozvojem Farmakologické kliniky v Hradci Králové po 2. světové válce. Východočeská metropole byla vybrána po hledání několika možných sídel díky vstřícnosti a spolupráci tohoto města a kraje.

O významu profesora Jaroslava Květiny v klinické farmakologii pak hovořil prof. J. Vlček. Připomněl rozvoj farmakologické fakulty v letech 1970–1990, rozšíření spolupráce fakulty s lůžkovými zařízeními a s klinickými farmakology. Byla uskutečněna akreditace oboru, založena oborová rada i Česká odborná společnost pro klinickou farmacii. Význam práce profesora Květiny pro preklinický experimentální výzkum byl předmětem příspěvku profesora J. Dureše. Profesor Květina, v současnosti vědecký pracovník II. interní kliniky Lékařské fakulty v Hradci Králové, vypracoval několik původních experimentálních postupů. Patří sem především experimentální kapslová endoskopie realizovaná u prasete jako pokusného zvířete. Kapslová endoskopie umožňuje sledovat rozvoj vyvolaného gastrointestinálního poranění u prasete. Nově vyvinutá experimentální elektroregistrografie umožňuje posouzení aktivity žaludku například při Alzheimerově chorobě nebo otravě organofosfáty – sarinem. Květinou provedený experimentální výzkum má velký význam pro terapii chorob gastrointestinálního traktu. Na závěr profesor Jaroslav Květina poděkoval za udělení ceny. Připomněl své životní krédo, kterým jsou Purkyňova slova: Léčení nesmí být pro pacienta horší než nemoc sama. Vyslovil poděkování i svým bývalým učitelům a současným spolupracovníkům.

Profesor Květina se narodil 19. května 1930 v Račínevsi. Po ukončení vysokoškolského studia v roce 1953 nastoupil jako vědecká síla do Farmakologického ústavu Lékařské fakulty v Praze. Po 2 letech odešel na katedru farmakologie lékařské fakulty UK v Hradci Králové, kde působil postupně jako asistent, docent a posléze profesor. Od roku 1966 byl vedoucím katedry farmakologie a toxikologie a od roku 1990 působil jako ředitel Ústavu experimentální biofarmakologie ČSAV v Hradci Králové. Zahraniční zkušenosti získal na farmakologických ústavech Univerzity v Miláně a v Tokiu. Jeho hlavní vědecká témata jsou radiofarmakologie – vliv nemocí z ozáření na účinek a metabolismus léčiv, vliv léčiv na diseminaci nádorových buněk, srovnávací jaterní biotransformace léčiv u různých druhů organismů, srovnávací farmakokinetika.

V průběhu jednání přednesl klavírista Martin Levinský skladby Roberta Schumanna, Emmanuella Chabriera a Maurice Ravela.

doc. MUDr. Otakar Brázda

Stomatologická klinika 1. LF UK a VFN

Kateřinská 32,

120 00 Praha 2

e-mail: otakar.brazda@centrum.cz