Hlávkovy ceny za rok 2016 uděleny

Tradičně se koncem června uskutečnilo na zámku v Lužanech již 25. předávání Ceny Josefa Hlávky za vědeckou literaturu, kterou udělují společně Nadace Český literární fond (NČLF) a Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových za původní knižní práce z oblasti vědecké a odborné literatury, publikované v České republice v roce 2016.

Účastníky slavnostního předávání cen přivítal prof. JUDr. Václav Pavlíček, CSc., předseda správní rady a prezidia Nadání, který poukázal na pokračování odkazu Josefa Hlávky, známého mecenáše české vědy, od jehož úmrtí uplynulo 110 let i na dlouholetou činnost Nadání. Prof. JUDr. Marie Karfíková, CSc., místopředsedkyně správní rady a prezidia Nadání, seznámila přítomné s programem slavnostního předávání cen. O historii udělování cen hovořil prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., předseda hodnotitelské komise. Stručně zrekapituloval historii vzniku Ceny Josefa Hlávky za vědeckou literaturu; Hlávkovým záměrem bylo podporovat především kulturu a vzdělanost českého národa. Byl hlavním zakladatelem a prvním prezidentem České akademie pro vědu a slovesnost. V prosinci roku 1992 udělil tuto cenu tehdejší Český literární fond za práce publikované v letech 1991 a 1992. V následujícím roce se k Literárnímu fondu připojilo Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových a od té doby obě nadace udělují cenu společně. Dle prof. Vyskočila „... od té doby si cena získala prestiž nejen mezi vědeckou obcí“.

„Ceny Josefa Hlávky za vědecké a odborné knižní práce jsou udělovány ve čtyřech vědních oblastech: oblast věd společenských, oblast věd o neživé přírodě, oblast věd o živé přírodě a oblast věd lékařských.

V každé vědní oblasti může být udělena jedna cena, která je spojena s částkou 50 000 Kč a je určena pro autora, eventuálně spoluautory knižní práce. Do uzávěrky k podání návrhů na ocenění knih vydaných v roce 2016 (což bylo 3. února 2017) bylo do NČLF zasláno 73 knižních prací. Návrhy na ocenění (včetně jednoho výtisku publikace) může zaslat každá právnická či fyzická osoba. Nejvíce knih přichází již tradičně v oblasti věd společenských a lékařských.

Odborné posouzení knih zajišťuje porota, která v letošním roce pracovala ve složení:

prof. Ing. Pavel Fiala, CSc. – Jaderná fakulta ČVUT, Praha

doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc. – 1. lékařská fakulta UK, Praha

prof. PhDr. Robert Kvaček, DrSc. – Filozofická fakulta UK, Praha

prof. RNDr. Vladimír Karpenko, CSc. – Přírodovědecká fakulta UK, Praha

Mgr. Jan Maršálek, Ph.D. – Filozofický ústav AV ČR, Praha

prof. MUDr. Pavel Kalvach, CSc. – Neurologická klinika Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha

doc. RNDr. Milan Tvrdý, DrSc. – Matematický ústav AV ČR, Praha

prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc. – předseda odborné poroty, Fyziologický ústav AV ČR, Praha

Prof. Vyskočil řekl, „že tato porota je vskutku fundovaná, neboť někteří její členové jsou členy Učené společnosti České republiky a téměř všichni jsou důchodového věku, takže již mají něco za sebou. Mladý Mgr. Maršálek, který jediný snižuje věkový průměr naší skupiny, ale k nám takříkajíc „zapadl“. K odbornému hodnocení publikací přistupuje porota skutečně zodpovědně a kriticky. V některých případech požádá o posouzení knihy ještě další kolegy z daného oboru. Ve finále je velmi obtížné dát hlas jednomu titulu v dané vědní oblasti. Ale postupujeme naprosto demokraticky.“

Paní Hájková z NČLF sdělila výsledky hlasování a závěrečné rozhodnutí:

„Cenu Josefa Hlávky za vědeckou literaturu za rok 2016 získávají:

v oblasti společenských věd:

Mgr. Martin Mádl, Ph.D., Mgr. Radka Heisslerová, Mgr. Michaela Šeferisová Loudová, Ph.D., PhDr. Štěpán Vácha, Ph.D., a kolektiv za knihu Benediktini I., II., Barokní nástěnná malba v českých zemích, knihu vydalo nakladatelství Academia; laudatio přednesl prof. Robert Kvaček, člen odborné poroty. Cenu převzala Mgr. Radka Heisslerová, autoři Mgr. Mádl a dr. Vácha se omluvili, protože byli v zahraničí.

v oblasti věd o neživé přírodě:

prof. Ing. Zdeněk Kolíbal, CSc., a kolektiv za knihu Roboty a robotizované výrobní technologie, vydalo nakladatelství VUTIUM v Brně.

Paní Hájková uvedla, „že oceněný autorský kolektiv se věnuje robotům a robotice. Zřejmě si zvláště dámy představí kuchyňského robota a mnoho z nás dříve narozených i robota Emila z tehdejší Československé televize. Pro všeobecný pojem „robot“ vyslovil definici Ing. Ivan Havel: „Robot je automatický nebo počítačem řízený integrovaný systém, schopný autonomní, cílově orientované interakce s přirozeným prostředím, podle instrukcí člověka.“ Ale pozor, jsou roboti a roboty. A tady nastupují jazykovědci. Já bych upřednostnila robotíka, který by mi uvařil kafe a nepožadoval by např. vyžehlit košili, před kuchyňskými roboty, které již musím i já obsluhovat, aby vyprodukovaly činnost, kterou vyžaduji.“ Laudatio přednesl prof. František Vyskočil, předseda odborné poroty. Cenu převzal prof. Kolíbal.

v oblasti věd o živé přírodě: cena nebyla udělena, tak přísná byla porota.

v oblasti lékařských věd:

prof. MUDr. Ladislav Bařinka, DrSc., za knihu Plastická a rekonstrukční chirurgie, vydalo nakladatelství Masarykovy univerzity MUNIPRESS.

Paní Hájková uvedla, že „oblast medicíny, ta nás zřejmě všechny zajímá nejvíce, neboť každý má nějakou tu bolístku. Když jsem zapátrala v paměti, zjistila jsem, že za těch 25 let, kdy jsou Ceny Josefa Hlávky udělovány, medicínský obor, za který letos bude autor oceněn, tu ještě nebyl. Je to obor plastické a rekonstrukční chirurgie. Pod pojmem plastická chirurgie si většina z nás představí úpravu očních víček, vrásek, zvětšení prsou, zmenšení boků. Ale je tu i chirurgie rekonstrukční. Někdo má tu smůlu, že už se narodil s nějakým defektem nebo se mu stal tak závažný úraz, který vyžaduje odborný zásah chirurgů z tohoto oboru. Je to již pěkná řádka let, to jsem byla ještě mladé děvče, kdy z černobílé obrazovky naší televize zazněla zpráva: na brněnské klinice plastické chirurgie se podařilo lékařskému týmu přišít ruku uříznutou na cirkulárce. Údiv! Žasli jsme. Je toto vůbec možné? A bylo a je. U nás na venkově mužští vtipkovali na úkor nešikovných řemeslníků: „když si ten prst uřízneš, dej ho do čistého ubrousku, k tomu kousek ledu a ujížděj na Brnó, tam ti to přišijó“. Ve snu by mě nenapadlo, že se někdy setkám s tím, kdo tomuto týmu šéfoval. A již se stalo.“

Laudatio přednesl doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc., člen odborné poroty.

Ceny oceněným autorům předávali prof. Pavlíček a prof. Vyskočil. Autoři knih poděkovali za ocenění a uvedli některé zajímavé skutečnosti, týkající se zpracovaných témat.

Z laudatia doc. Bartůňka lze uvést:

„I v letošním roce se komise dostala do svízelné situace – v kategorii lékařských věd bylo totiž nominováno přes 30 monografií, přičemž několik z nich má nadprůměrnou úroveň. Do užšího výběru se tak po velmi živé diskuzi dostaly čtyři z nich.

„Transplantace kostní dřeně a periferních hematopoetických buněk“ prof. Cetkovského s 60 spolupracovníky z řad předních hematoonkologů prezentuje komplexní pohled na jednu z nejúspěšnějších metod v hematoonkologii a je bezesporu vlajkovou lodí CzechLeukemia Study Group for Life.

Neméně skvělá je „Aortální nedomykavost“, na které se pod vedením hlavního editora prof. Vojáčka podílela řada specialistů z evropských zemí a Kanady. Je pregnantním dokladem, že i rozsáhlá monografie může být přehledná a didakticky vyváženě strukturovaná.

Ojedinělá je rovněž oborová monografie dr. Šedivého „Kompendium stomatologie II“ podávající přehled dostupných poznatků a principů stomatologie. Jde o dílo, které bude v úhrnu složeno ze tří svazků. Autor chápe tuto monografii jako komplexní pohled na lékařství orofaciální oblasti, kam kromě součástí dutiny ústní zařadil i další oddíly hlavy.

„Plastická a rekonstrukční chirurgie“ autora prof. Bařinky: „k jejímu vítězství nepochybně přispěla mj. i okolnost, že na rozdíl od uvedených monografií, které byly dílem součinnosti celé plejády specialistů, byla tato vytvořena autorem pouze jediným.

Prof. MUDr. Ladislav Bařinka DrSc., světově respektovaný chirurg se narodil 1. července 1927. Od roku 1955 působil na Klinice plastické chirurgie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice U sv. Anny v Brně, v letech 1984–1992 jako její přednosta. Pro své novátorské postupy v oboru byl pozván v roce 1964 ke stáži na klinické pracoviště plastické chirurgie v Innsbrucku a poté v roce 1966 do Churchill Hospital Oxfordské univerzity. Obhájil kandidátskou disertační práci zaměřenou na problematiku kamptodaktylie a stal se kandidátem věd. V roce 1968 pracoval na oddělení plastické chirurgie v MountVernon Hospital v Londýně. Odtud byl pozván při příležitosti 100. výročí nemocnice v Manhattanu, kde přednášel své nové postupy při rekonstrukci boltce. Po návratu obhájil v roce 1969 tuto práci a byl jmenován docentem plastické a rekonstrukční chirurgie. V roce 1979 obhájil doktorskou práci o léčbě lymfedémů a získal hodnost doktora věd. V roce 1982 byl jmenován profesorem pro plastickou chirurgii. Jako přednosta kliniky významně podporoval rozvoj nové disciplíny v chirurgii, totiž obor mikrochirurgie. Zavedl do praxe zkušenosti z roční stáže v Londýně a nejnovější operační postupy. Byly to mimo jiné i postupy při operaci vrozených vývojových vad obličejových rozštěpů. Od roku 1988, po dobu 10 let, pořádala jím vedená klinika ve spolupráci s „Národním institutem pro výzkum rakoviny“ v Janově operační kurzy lalokových plastik na kadaverech, kterými prošlo na 200 zahraničních stážistů. Mnozí z nich jsou dnes přednosty významných italských plasticko-chirurgických pracovišť. S velkou energií a obětavostí řídil kliniku a za jeho vedení v ní bylo vybudováno moderní replantační a audiovizuální centrum pro rozvoj mikrochirurgických disciplín.

Po skončení 42letého působení na klinice plastické chirurgie Fakultní nemocnice U sv. Anny v Brně vybudoval kliniku plastické chirurgie v Tishreenhospital v Damašku. Po návratu ze Sýrie pracoval několik let úspěšně v soukromém ambulantním zařízení, předával svoje zkušenosti a znalosti dalším lékařům.

Během své šedesátileté praxe provedl přes 40 000 operací na českých i zahraničních klinikách. Je autorem 22 patentů v ČR a spoluautorem tří světových patentů. Svoje zkušenosti a odbornosti publikoval ve více než 100 vědeckých pracích, napsal dvě monografie. Práce byly přeloženy a vydány v německém i anglickém jazyce.

Za celoživotní práci pro rozvoj plastické chirurgie prof. Bařinka v roce 2012 obdržel Medaili za zásluhy o stát v oblasti vědy, výchovy a školství z rukou prezidenta republiky u příležitosti významného jubilea, 85. výročí narození.

Výpravná kniha prezentuje nejen zkušenosti prof. Bařinky, ale současně i dlouholeté výsledky brněnské plastické školy, na jejímž formování se zásadně podílel. Nosným pilířem monografie o 800 stránkách je mimořádné množství velmi pečlivě dokumentovaných kazuistik pacientů, s více než 4500 převážně barevných a 900 černobílých fotografií a 300 schématy, které zaujímají prakticky celý rozsah oboru plastické chirurgie.“

Kromě shora uvedených publikací byly ještě oceněny další významné osobnosti.

Správní rada Nadace „Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových“ udělila Pamětní medaili Josefa Hlávky prof. MUDr. Antonínu Pařízkovi, CSc., vedoucímu lékaři Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze za dlouhodobou podporu odkazu Josefa Hlávky, zejména za úsilí, které věnoval prosazení, zajištění instalace a organizaci odhalení pamětní desky Josefa Hlávky na budově Zemské porodnice, kde dnes sídlí klinika.

Česká lékařská společnost J. E. Purkyně udělila Čestné členství České lékařské společnosti J. E. Purkyně prof. RNDr. Františku Vyskočilovi, DrSc. za dlouholeté rozšiřování poznání, publikace nejen v češtině, ale i v angličtině, založení vlastní vědecké školy, velké množství citací jeho publikovaných prací a významnou spolupráci mezi odbornými společnostmi nejen v rámci ČLS JEP, ale i mimo ni. Ocenění prof. Vyskočilovi předal čestný předseda ČLS JEP prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc., laudatio přednesl předseda Fyziologické společnosti prof. MUDr. Jaroslav Pokorný, DrSc.

Zástupci Českého literárního fondu a Hlávkova Nadání poblahopřáli u příležitosti významných životních jubileí:

oceněnému prof. MUDr. Ladislavu Bařinkovi, DrSc. (90 let) a členu odborné poroty,

přednímu českému historikovi prof. PhDr. Robertu Kvačkovi, DrSc. (85 let).

Ocenění poděkovali za pocty, které jim byly uděleny.

Součástí slavnostního udělování cen na zámku v Lužanech je tradičně i koncert. Tentokrát vystoupili v zámecké kapli Jan Pěruška, Max Reger – Suita g-moll, č. 1, op. 131 solo pro violu, Matouš Pěruška – Fritz Kreisle – Recitativo and Scherzo-Caprice, solo pro housle, Jan a Matouš Pěruškovi – Johann Halvorsen: Passacaglia, duo pro housle a violu.

Jan Pěruška je profesor AMU Praha, sólista a člen Stamicova kvarteta, Matouš Pěruška je student Akademie múzických umění Praha, laureát soutěže Pražského jara 2017.

Někteří účastníci slavnostního předávání cen si prohlédli Hlávkův zámek v Lužanech, který bývá otevřen veřejnosti jen příležitostně několikrát v roce.

Autor děkuje prof. Vyskočilovi, doc. Bartůňkovi a paní Hájkové za poskytnutí podkladů, z nichž některé části použil v tomto článku.

RNDr. Jindřich Nosek poskytl fotografie použité v článku, za což mu autor rovněž děkuje.

Ing. Alexandr Stožický, CSc.

Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF UK,

Praha