První zkušenosti s českou verzí Sydneyského dotazníku o polykání
Initial experience with the Czech version of the Sydney Swallow Questionnaire
Introduction: Dysphagia is a common problem in patients with neurological conditions. Adequate questionnaires in Czech for self-report of swallowing difficulties are lacking.
Aim: The aim was to translate into Czech and test the Sydney Swallow Questionnaire (SSQ) and to examine the effect of age, cognitive state, and gender on SSQ scores.
Method: Back translation was used to develop the preliminary Czech version, which was utilized in a pre-test that involved neurological patients with diagnosed dysphagia. Specifically, patients were asked to complete the 17-item SSQ (maximum possible score 1700) and were observed for difficulties during its use. Furthermore, the Mini-Cog test was used to assess cognitive status. The relationship between age, cognitive status, and gender on the one hand and the SSQ scores on the other was examined using graphs and the biserial (rPB) and Spearman (ρ) correlation coefficient.
Results: Forty-seven patients (61.7% men; average age 71.3) met the inclusion criteria and were administered the SSQ; however, five patients did not complete all items. Total SSQ scores for the remaining 42 patients ranged from 53–1163 points. The graphs and the correlation coefficient values did not show any significant relationship between SSQ scores and the studied factors. Some patients found that the phrase “average meal” was unclear; almost 40% of the patients needed > 10 minutes to complete the SSQ.
Conclusion: Despite the observed difficulties with using the SSQ, the obtained scores appeared to be unaffected by cognitive test results, gender, and age. Nonetheless, further testing of the SSQ is recommended.
Keywords:
dysphagia – neurological condition – swallowing condition – Sydney Swallow Questionnaire.
Autori:
P. Mandysová 1,2; P. Šolínová 1,3
Pôsobisko autorov:
Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice
1; Neurologická klinika, Pardubická nemocnice, Nemocnice Pardubického kraje, a. s., Pardubice
2; Všeobecné oddělení neurologie, Fakultní nemocnice Hradec Králové
3
Vyšlo v časopise:
Prakt. Lék. 2020; 100(Supplementum): 27-32
Kategória:
Súhrn
Úvod: Dysfagie představuje častý problém u pacientů s neurologickými onemocněními. K dispozici nejsou vhodné dotazníky v českém jazyce pro sebehodnocení potíží s polykáním.
Cíl: Cílem bylo přeložit do češtiny dotazník Sydney Swallow Questionnaire (SSQ), provést jeho testování a popsat vliv věku, kognitivního stavu a pohlaví na získané skóre.
Metodika: Předběžná česká verze byla získána pomocí zpětného překladu. Ta byla využita v pre-testu, do kterého byli zapojeni pacienti s neurologickým onemocněním a diagnostikovanou dysfagií. Pacienti byli požádáni o vyplnění 17položkového dotazníku SSQ (maximální možné skóre 1700 bodů) a pozorováním bylo zjišťováno, zda mají při jeho vyplňování potíže. Pro zhodnocení kognitivního stavu byl použit test Mini-Cog. Vztah mezi věkem, kognitivním stavem a pohlavím na straně jedné a získaným skóre dle dotazníku SSQ na straně druhé byl vyhodnocen pomocí grafů a biseriálního (rPB) a Spearmanova korelačního koeficientu (ρ).
Výsledky: Kritéria pro zařazení splnilo a dotazník SSQ vyplňovalo 47 pacientů (61,7 % mužů; průměrný věk 71.3), avšak 5 pacientů jej vyplnilo jen částečně. Celková skóre u zbývajících 42 pacientů byla v rozmezí od 53 do 1163 bodů. Grafy a hodnoty korelačních koeficientů nepoukázaly na významný vztah mezi skóre dle SSQ a hodnocenými faktory. Někteří pacienti shledali, že pojem „průměrné jídlo“ byl nejasný; téměř 40 % pacientů na vyplnění dotazníku potřebovalo > 10 minut.
Závěr: I přes pozorované potíže při vyplňování dotazníku SSQ se jevilo, že skóre nebyla ovlivněna výsledkem kognitivního testu, pohlavím, ani věkem. Nicméně doporučujeme další výzkum před jeho implementací do praxe.
Klíčová slova:
dysfagie – neurologické onemocnění – polykání – Sydney Swallow Questionnaire.
Úvod
Porucha polykání (dysfagie) představuje velmi častý problém u pacientů s neurologickou diagnózou, který může vést k závažným komplikacím, zejména malnutrici, dehydrataci či aspirační pneumonii (Tedla et al., 2018). Někdy se dokonce jedná o život ohrožující stavy, a proto je důležité včas rozpoznat příznaky dysfagie. Patří k nim poruchy artikulace, kašel při jídle, změnu hlasu, vytékání stravy, tekutin či slin z úst, ale i subjektivní vjemy pacienta, např. bolestivé polykání či pocit uvízlého sousta nebo zbytku jídla v ústech (Vališ, et al., 2014).
Při pozorování uvedených příznaků je nutné provést vyšetření k prokázání či vyloučení dysfagie. Typicky se přitom uplatňuje multidisciplinární přístup, kdy v popředí je klinický logoped, neurolog, otolaryngolog i všeobecná sestra. U některých neurologických diagnóz, především u pacientů s akutní cévní mozkovou příhodou, se dokonce doporučuje, aby byl co nejdříve po příjmu pacienta do zdravotnického zařízení prováděn screening dysfagie, založený zpravidla na jednoduchém fyzikálním vyšetření polykací funkce a na zkoušce polykání tekutiny. V případě abnormálního výsledku pak mnohdy následuje detailnější vyšetření pacienta (Mandysová & Škvrňáková, 2016).
Kromě „objektivních“ metod se lze při zjišťování poruch polykání opřít též o dotazníky vyplňované pacientem. Příkladem je dotazník EAT-10 (Belafsky et al., 2008), přeložený z angličtiny do mnoha jazyků včetně češtiny (Vejrostová, Pánková, Mandysová, & Škvrňáková, 2012). Dotazník je tvořen 10 položkami a je zaměřen na fyzické a psychosociální potíže související s polykáním. Avšak v šetření u pacientů s neurologickou diagnózou nebyla validita české verze dotazníku EAT-10 uspokojivá (Mandysová, Fialová, Ehler, & Pellant, 2014).
Jinou možností ke zjišťování subjektivních potíží při polykání je dotazník Sydney Swallow Questionnaire (SSQ) (Szczesniak, Maclean, Zhang, Liu, & Cook, 2014; Wallace, Middleton, & Cook, 2000). Dotazník je složen ze 17 otázek zaměřených na subjektivní kvantifikaci potíží souvisejících s polykáním. V 16 otázkách pacient hodnotí závažnost nebo frekvenci potíží s polykáním a označuji ji na 100milimetrové vizuální analogové škále (VAS) zakreslením křížku, přičemž na levém konci úsečky pacient nepociťuje žádné obtíže a směrem doprava se potíže stupňují. Vzdálenost místa na úsečce vyznačeného pacientem od levého konce úsečky, udávaná v milimetrech, představuje získané skóre pro danou otázku. Ve zbývající otázce týkající se doby potřebné na konzumaci „průměrného jídla“ pacient vybírá jednu z 6 možných odpovědí. Možné skóre pro tuto otázku je 0–5 bodů, které se vynásobí 20 a odpověď se tak převede na skóre 0–100. Na závěr se všechna skóre sečtou; čímž lze maximálně získat 1700 bodů (Szczesniak et al., 2014). Odborníci se však neshodují v názoru, jaké skóre lze považovat za abnormální, a hraniční skóre se v různých šetřeních liší (Holland et al., 2011; Szczesniak et al., 2014).
Dotazník SSQ byl nejprve validován ve výzkumném šetření zaměřeném na pacienty s karcinomem hlavy a krku (Wallace et al., 2000); byl však využit i u zdravých osob (Szczesniak et al., 2014) a u seniorů žijících v komunitě, včetně seniorů s abnormálním výsledkem kognitivního testu (Holland et al., 2011). Autoři zjistili, že subjektivně pociťované potíže s polykáním dle SSQ nebyly výsledkem kognitivního testu ovlivněny, avšak významně korelovaly s věkem. Dotazník SSQ by mohl být vhodným nástrojem pro zjišťování subjektivních potíží s polykáním u pacientů s neurologickým onemocněním schopných smysluplné spolupráce, avšak dosud nebyl publikován v českém jazyce. Pro správné zhodnocení subjektivních potíží s polykáním je přitom žádoucí, aby výsledek nebyl ovlivněn dalšími faktory, např. pohlavím, věkem či výkonem v kognitivním testu.
Cíl
Cílem bylo vytvořit českou verzi dotazníku SSQ a referovat o prvních zkušenostech s jeho lingvistickou validací a využitím u pacientů s neurologickým onemocněním. Součástí cíle bylo popsat vztah mezi subjektivně pociťovanými potížemi s polykáním dle SSQ na straně jedné a výsledkem kognitivního testu, věku a pohlaví na straně druhé a výsledky porovnat se zjištěními publikovanými v odborné literatuře.
Metodika
Dotazník SSQ byl přeložen v souladu s guidelines společnosti International Society for Pharmacoeconomics and Outcomes (Mandysová, 2019) a na základě svolení k překladu od držitele autorských práv, Gastroenterology Department, The St George Hospital and University of NSW, Sydney, v Austrálii. Jádrem byl zpětný překlad, do kterého se zapojili 3 překladatelé a panel 3 odborníků z oboru ošetřovatelství. Dva překladatelé provedli nezávislý překlad anglické verze do češtiny; tyto dvě verze byly následně panelem odborníků sjednoceny a byl proveden zpětný překlad do angličtiny třetím překladatelem. Po porovnání všech verzí byla vytvořena předběžná česká verze pro testování (pre-test), s odpovídajícím českým názvem Sydneyský dotazník o polykání.
Testování probíhalo na neurologické klinice fakultní nemocnice v období od listopadu 2018 do února 2019. Výběr respondentů byl záměrný, byli oslovováni hospitalizovaní pacienti s již diagnostikovanou orofaryngeální dysfagií způsobenou neurologickým onemocněním. Všichni respondenti se šetření účastnili dobrovolně na základě podepsaného informovaného souhlasu. Kritéria pro zařazení zahrnovala podepsaný informovaný souhlas, stabilní klinický stav a úroveň vědomí dle Glasgow Coma Scale ≥ 14 bodů. Kritéria pro vyřazení zahrnovala narušenou komunikační schopnost znemožňující smysluplnou spolupráci, deficit zrakový či sluchový a motorické postižení dominantní horní končetiny, které bylo zjišťováno při podpisu informovaného souhlasu. V uvedené období bylo osloveno celkem 72 pacientů splňujících uvedená kritéria; žádný z nich účast v šetření neodmítl. Respondentům byl vysvětlen způsob vyplnění předběžné české verze dotazníku SSQ dle instrukcí uvedených v jeho záhlaví a následně bylo ověřeno, že pokynům rozumí, a to požádáním o zpětné vysvětlení, jak má dotazník vyplňovat. V případě potřeby byl postup vysvětlen ještě jednou. Celkem 25 pacientů nebylo schopno ani po druhém pokusu pochopit způsob vyznačování míry potíží s polykáním na dané úsečce, proto byli z výzkumného šetření vyřazeni.
Pacienti před vyplněním dotazníku absolvovali test kognitivní funkce Mini-Cog, spočívající v zapamatování si tří slov, testu hodin a následnému zopakování zapamatovaných slov (Borson, Scanlan, Watanabe, Tu, & Lessig, 2006). Za správně vyplněný test hodin lze získat 2 body a za vybavení si každého slova 1 bod, přičemž celkový výsledek ≥ 3 body je považován za normální.
Testování předběžné české verze dotazníku SSQ spočívalo v jeho vyplnění pacienty zařazenými do šetření a v pozorování, zda mají při tomto úkonu potíže. Hodnoceny byly 4 položky: porozumění položkám dotazníku, vybavení si (z paměti) relevantních a správných informací, tvorba úsudku (formulace odpovědi) a časová zátěž s vyplněním dotazníku, v souladu s postupem autorů Ploughman, Austin, Stefanelli, & Godwin (2010).
Data byla zaznamenána do záznamního archu v tabulkovém procesoru Microsoft Excel 2016 a analyzována pomocí statistického softwaru SPSS, verze 26 (IBM, Armonk, NY, USA), a to pouze u pacientů s kompletně vyplněným dotazníkem SSQ. Potíže s polykáním dle SSQ (0–1700 bodů) pro obě pohlaví a pro dichotomizované výsledky kognitivního testu (normální = 0; abnormální = 1) byly znázorněny pomocí krabicového diagramu. Vztah mezi potížemi s polykáním dle SSQ na straně jedné a věkem na straně druhé byl znázorněn pomocí bodového grafu. Vztah mezi potížemi s polykáním dle SSQ a výsledkem kognitivního testu byl rovněž analyzován pomocí biseriální korelace (rPB), kde rPB = ± 1 poukazuje na dokonalou asociaci mezi sledovanými jevy a rPB = 0 poukazuje na absenci asociace (Hazra & Gogtay, 2016). Statistické testování hypotéz proběhlo na zvolené hladině významnosti 0,05 %. Nejprve byly ověřeny vstupní předpoklady – absence odlehlých hodnot dle krabicového diagramu; normální rozložení dle Shapiro-Wilkova testu, rovnost rozptylu dle Levenova testu. Vzhledem k tomu, že výsledek Levenova testu byl pro vztah mezi potížemi s polykáním dle SSQ a pohlavím statisticky významný, biseriální korelace nebyla pro tento vztah provedena. Vztah mezi potížemi s polykáním dle SSQ a věkem byl analyzován pomocí Spearmanova koeficientu pořadové korelace (ρ), kde ρ > 0,7 svědčí o „velmi silné“ korelaci, ρ = 0,5–0,7 o „dobré“ korelaci, ρ = 0,3–0,5 o „mírné“ korelaci a ρ < 0,3 o „slabé“ korelaci (Hazra & Gogtay, 2016). Časové zátěž při vyplňování dotazníku SSQ byla vyhodnocena jako adekvátní, pokud nepřesáhla 10 minut, v souladu se zjištěními v odborné literatuře (Búa & Bülow, 2014).
Výsledky
Do šetření bylo zapojeno 47 pacientů (61,7 % mužů) ve věku 50–95 let (průměrný věk = 71,3 ± 10,9). Soubor tvořilo 22 osob (46,8 %) s cévní mozkovou příhodou, 7 osob (14,9 %) s myasthenia gravis, 4 osoby (8,5 %) s Parkinsonovou nemocí a stejný počet osob s amyotropickou laterální sklerózou, 2 osoby (4,3 %) s roztroušenou sklerózou a stejný počet osob s pseudobulbárním syndromem a glioblastomem; 1 osobou (2,1 %) byly zastoupeny následující diagnózy: myopatie, Guillain Barré syndrom, meningiom a Bellova obrna. Dotazník SSQ byl kompletně vyplněn 42 (89,4 %) pacienty. Pět (10,6 %) respondentů nemohlo vytvořit úsudek u některých položek v dotazníku z důvodu zavedené nasogastrické sondy a kontraindikace příjmu per os a u jedné pacientky xerostomie (nedostatečné salivace).
Celkové skóre získané v dotazníku SSQ bylo u jednotlivých pacientů v rozmezí od 53 do 1163 bodů. Medián bodů získaných v jednotlivých otázkách byl nejmenší v otázce č. 13 („Když polykáte, dostává se Vám jídlo nebo tekutina nahoru za Váš nos nebo Vám vytéká z nosu?“), a to 2,5 bodů. Naopak největší medián byl získán v otázce č. 6 („Jak velké obtíže máte s polykáním suchých pokrmů, např. chleba, sušenky, ořechy?“), a to 49 bodů (Obr. 1).
Pacienti s normálním výsledkem kognitivního testu (n = 16) měli nižší medián bodů získaných v dotazníku SSQ (423 bodů) než pacienti (n = 26) s abnormálním výsledkem (medián 496,5 bodů) (Obr. 2).
Medián bodů získaných v dotazníku SSQ u mužů (497 bodů) byl téměř stejný jako u žen (496 bodů) (Obr. 3).
Spojnice celkového počtu bodů získaných v dotazníku SSQ v závislosti na věku respondentů poukazuje na mírně vzestupný trend se stoupajícím věkem, přitom však nejmladší respondent (50 let) získal 360 bodů a nejstarší respondent (95 let) získal 326 bodů (Obr. 4).
Hodnota biseriálního korelačního koeficientu pro vztah mezi potížemi s polykáním dle SSQ a výsledkem kognitivního testu rPB = - 0,030 (p = 0,85). Hodnota Spearmanova koeficientu pořadové korelace pro vztah mezi potížemi s polykání dle SSQ a věkem ρ = 0,16 (p = 0,311).
Pozorované obtíže při vyplňování dotazníku SSQ jsou shrnuty v Tabulce 1.
Diskuze
Z výsledků je patrno, že více než třetina oslovených pacientů neporozuměla pokynům, další pacienti nebyli schopni v některých otázkách vytvořit úsudek z důvodu kontraindikace příjmu potravy per os či xerostomie a dotazník vyplnili jen částečně. Navíc pro téměř 40 % pacientů s kompletně vyplněným dotazníkem bylo toto vyplňování spojeno s přílišnou časovou zátěží přesahující 10 minut, což je v rozporu s výsledky šetření zaměřeného na využití švédské verze dotazníku (Búa & Bülow, 2014). Šest pacientů ne zcela porozumělo formulaci „průměrné jídlo“; někteří pacienti měli potíže s vybavením si relevantních informací na základě příkladů pokrmů uvedených v jednotlivých otázkách. Tato zjištění jsou rovněž v rozporu se zahraničními šetřeními, ve kterých bylo využito dotazníku SSQ bez potíží. Avšak pouze Holland et al. (2011) zkoumali využití dotazníku SSQ u pacientů s kompromitovaným kognitivním stavem. Ti zjistili, že získané skóre nebylo ovlivněno ani kognitivním stavem, ani pohlavím. K obdobným závěrům jsme dospěli i v našem šetření, vzhledem k absenci prakticky a statisticky významného vztahu mezi celkovým skóre v dotazníku SSQ a výkonem v kognitivním testu a vzhledem k výsledkům patrným z krabicového diagramu.
Navíc byla zjištěna absence prakticky a statisticky významného vztahu mezi celkovým skóre v dotazníku SSQ a věkem, i přes mírnou stoupající tendenci patrnou v bodovém grafu. Naopak Holland et al. (2011) v tomto případě pozorovali slabou, avšak statisticky významnou korelaci. Avšak jednalo se o mnohem větší soubor respondentů (n = 637), jejichž průměrný věk (81 let) byl o 10 let vyšší než u našeho souboru. Je možné, že právě tyto rozdíly mohly přispět k rozdílnému zjištění ohledně vlivu věku na celkové skóre získané v dotazníku SSQ.
I přes uvedené potíže s vyplňováním dotazníku SSQ bylo zjištěno, že polykání bylo u zkoumaného souboru respondentů spojeno se širokou škálou problémů, nicméně v jednotlivých položkách problémy nepřesáhly 50 bodů (z maximálně možných 100 bodů). Avšak data byla analyzována pouze u respondentů s kompletně vyplněným dotazníkem, tedy u těch, kteří přijímali potravu per os. Lze se domnívat, že pacienti se zavedenou nasogastrickou sondou v důsledku závažnější dysfagie by uvedli závažnější subjektivní potíže.
Závěr
Na základě výsledků lze konstatovat, že testování české verze dotazníku SSQ nebylo zcela bez problémů. Předpokladem je pacientova smysluplná spolupráce a pochopení způsobu záznamu potíží na vizuální analogové škále. Při testování byly pozorovány nejasnosti s některými formulacemi otázek a uváděnými příklady pokrmů a vyšší časová náročnost než v zahraničních šetřeních. Přesto by se mohlo jednat o vhodný nástroj pro vybrané skupiny pacientů, avšak až po dalším testování a případné úpravě některých otázek a následném zhodnocení psychometrických charakteristik dotazníku včetně stanovení hraničního skóre pro rozlišení normálního a abnormálního výsledku.
Etické aspekty a konflikt zájmu
Šetření proběhlo v souladu s etickými principy výzkumu zahrnujícího lidské subjekty. V šetření nebyl žádný konflikt zájmu.
doc. Petra Mandysová, MSN, Ph.D.
Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice
Mgr. Petra Šolínová
Všeobecné oddělení neurologie, Fakultní nemocnice Hradec Králové
Zdroje
- Belafsky, P. C., Mouadeb, D. A., Rees, C. J., Pryor, J. C., Postma, G. N., Allen, J., & Leonard, R. J. (2008). Validity and reliability of the Eating Assessment Tool (EAT-10). The Annals of Otology, Rhinology, & Laryngology, 117(12), 919–924.
- Borson, S., Scanlan, J. M., Watanabe, J., Tu, S. P., & Lessig, M. (2006). Improving identification of cognitive impairment in primary care. International Journal of Geriatric Psychiatry, 21(4), 349–355. Available at https://doi.org/10.1002/gps.1470
- Búa, B. A., & Bülow, M. (2014). Validation in Swedish of Sydney Swallow Questionnaire. BMC Research Notes, 7, Article No. 742. Available at https://bmcresnotes.biomedcentral.com/articles/10.1186/1756-0500-7-742
- Hazra, A., & Gogtay, N. (2016). Biostatistics Series Module 6: Correlation and Linear Regression. Indian Journal of Dermatology, 61(6), 593–601.
- Holland, G., Jayasekeran, V., Pendleton, N., Horan, M., Jones, M., & Hamdy, S. (2011). Prevalence and symptom profiling of oropharyngeal dysphagia in a community dwelling of an elderly population: a self-reporting questionnaire survey. Diseases of the Esophagus, 24(7), 476–480. Available at https://doi.org/10.1111/j.1442-2050.2011.01182.x
- Mandysová, P. (2019). Metody překladu a transkulturní validace zahraničních nástrojů. Pardubice: Univerzita Pardubice.
- Mandysová, P., Fialová, J., Ehler, E., & Pellant, A. (2014). Criterion validity of the self-report dysphagia assessment tool EAT-10 among neurological patients. Central European Journal of Nursing and Midwiery, 5(4), 137–144. Available at http://periodika.osu.cz/cejnm/dok/2014-04/1-mandysov-fialova-ehler-pellant.pdf
- Mandysová, P., & Škvrňáková, J. (2016). Diagnostika poruch polykání z pohledu sestry. Praha: Grada Publishing.
- Ploughman, M., Austin, M., Stefanelli, M., & Godwin, M. (2010). Applying cognitive debriefing to pre-test patient-reported outcomes in older people with multiple sclerosis. Quality of Life Research, 19(4), 483–487. Available at https://link.springer.com/article/10.1007/s11136-010-9602-z
- Szczesniak, M. M., Maclean, J., Zhang, T., Liu, R., & Cook, I. J. (2014). The Normative Range for and Age and Gender Effects on the Sydney Swallow Questionnaire (SSQ). Dysphagia, 29(5), 535–538.
- Tedla, M., Černý M. et al. (2018). Poruchy polykání. (2. aktualizované vydání). Havlíčkův Brod: Tobiáš.
- Vališ, M., Šimůnek, L., Chrobok, V., Pavelek, Z., Černý, M., Ehler, E., & Kunc, P. (2014). Poruchy polykání u neurologických onemocnění. Praktický lékař, 94(6), 254–258. Vejrostová, H., Pánková, J., Mandysová, P., & Škvrňáková, J. (2012). Subjektivně pociťované potíže při polykání: výzkumné šetření pomocí nástroje EAT-10. Profese online, 5(1), 31–34. Available at http://profeseonline.upol.cz/doi/10.5507/pol.2012.007.html
- Wallace, K. L., Middleton, S., & Cook, I. J. (2000). Development and validation of a self-report symptom inventory to assess the severity of oral-pharyngeal dysphagia. Gastroenterology, 118, 678–687.
Štítky
Praktické lekárstvo pre deti a dorast Praktické lekárstvo pre dospelýchČlánok vyšiel v časopise
Praktický lékař
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Kombinace paracetamolu s kodeinem snižuje pooperační bolest i potřebu záchranné medikace
- Antidepresivní efekt kombinovaného analgetika tramadolu s paracetamolem
Najčítanejšie v tomto čísle
- Faktory ovlivňující pracovní spokojenost a motivaci všeobecných sester
- Coping studentů oborů všeobecná sestra a zdravotnický záchranář
- Role sestry při indikaci a ordinaci léčivých přípravků
- Modelové situace jako metoda ve výuce porodní asistence