Lamblióza, jedno z nejvýznamnějších parazitárních onemocnění na světě

Súhrn

Lamblie střevní (Giardia lamblia), parazitický původce akutních a chronických průjmů dětí i dospělých, nese ve svém názvu jméno českého lékaře a vědce Viléma Dušana Lambla, který ji poprvé detailně popsal. Lamblióza se vyskytuje na celém světě, v méně ekonomicky vyspělých zemích je její incidence vyšší. Zdrojem patogenu je nejčastěji člověk, který svou stolicí do prostředí vylučuje odolnou formu parazita, cystu. Prostřednictvím kontaminované vody, půdy, potravy nebo přímým kontaktem se nákaza může šířit a vyvolávat různě závažné klinické projevy onemocnění poté, co se cysta v zažívacím traktu hostitele přemění v aktivní formu, trofozoita.

Klíčová slova:

cysta – Giardia lamblia – parazit – trofozoit – průjmy – antiparazitika

ÚVOD

Lamblie střevní (latinská synonyma Giardia lamblia, G. duodenalis, G. intestinalis) je bičíkatý parazitický prvok, který je jedním z nejvýznamnějších původců akutních i chronických průjmů. Vyskytuje se celosvětově, častěji v oblastech s nižším hygienickým standardem. Onemocnění mohou mít epidemický charakter (např. v dětských kolektivech, při kontaminaci vodních zdrojů), nebo se objevují sporadicky (3, 6).

PŮVODCE NEMOCI

Existuje šest různých skupin lamblií označovaných písmeny A až F, některé z nich mají zvířecí rezervoáry (např. skupina C: G. canis, skupina E: G. bovis). Vzácně je možný jejich přenos na člověka. Většinu lidských nákaz však vyvolává G. intestinalis s genotypy A a B (2, 6).

Životní cyklus giardie zahrnuje dvě stadia. První z nich, cysta, je forma, která je odolná a umožňuje parazitovi přežít v zevním prostředí. Po vstupu do zažívacího traktu hostitele dojde vlivem kyselého prostředí žaludku k excystaci a přeměně na vegetativní pohyblivou formu, dvoujaderného trofozoita, který se dále dostává až do jejuna a tam se množí. V distálních částech střeva se trofozoiti opět mění na infekční cysty, které jsou vylučovány stolicí (1, 2, 4, 6).

Zdrojem nákazy G. intestinalis je ve většině případů člověk vylučující každodenně stolicí miliony cyst, které jsou ihned infekční (4). Přenos od zdroje ke vnímavému jedinci může být přímý (fekálně-orální, příp. sexuální), nebo nepřímý, kontaminací potravin a vody. Infekční dávka je nízká, pohybuje se mezi 10 a 100 cystami (2, 6).

HISTORIE OBJEVU PŮVODCE

Objev giardie je připisován přírodovědci Antonimu van Leeuwenhoekovi, který už v roce 1681 pozoroval přítomnost podobného mikroorganismu ve vlastní stolici. První morfologický popis a bližší identifikace prvoka však patří mezi úspěchy českého lékaře Viléma Dušana Lambla. V roce 1859 nalezl tohoto parazita při mikroskopickém vyšetření stolice dítěte a jeho nákres přesně odpovídá dnešním moderním zobrazením (obr. 1).

Sám profesor Lambl pojmenoval dosud takřka neznámý patogen jako Cercomonas intestinalis, později byl však název měněn: v roce 1988 na Lamblia intestinalis a v roce 1915 na Giardia lamblia (4). Jméno českého vědce tím proniklo do taxonomie a je používáno dosud, přestože v latinském označení se vžila i další druhová jména (viz výše).

INCIDENCE GIARDIÓZY

V České republice je obvykle každoročně hlášeno několik desítek případů lambliózy, trend je za poslední roky sestupný (rok 2017: 28; rok 2018: 42; rok 2019: 51; rok 2020: 21; rok 2021: 14) (5).

Podle Světové zdravotnické organizace je však G. lamblia celosvětově třetím nejčastějším původcem průjmových onemocnění dětí do 5 let (po rotavirech a dalším parazitickém prvokovi s názvem Cryptosporidium) a každý rok je hlášeno více než 300 milionů případů. Prevalence u lidí se liší v jednotlivých oblastech. Ve vyspělých zemích se pohybuje kolem 2–3 %, v rozvojových oblastech světa dosahuje až 30 % (1).

Českých občanů se tedy nákaza může týkat zejména při cestách do ekonomicky méně vyspělých zemí, kde je třeba důsledně dbát na bezpečnost konzumovaných potravin a vody.

KLINICKÉ PROJEVY

Klinický obraz nemoci může být mírný nebo asymptomatický, doprovázený jen vylučováním cyst. V těžších případech se po inkubační době mezi 1–3 týdny rozvinou křeče v břiše, nadýmání, průjmy, zvracení, někdy i horečka. Dlouhotrvající nákaza bývá provázena únavou, ztrátou hmotnosti, projevy malabsorpce, u malých dětí neprospíváním (4, 6).

Patogeneticky je průjem způsoben schopností parazita narušit kartáčový lem střevní sliznice, zvýšením sekrece chloridových iontů a vyvoláním hypermotility hladké svaloviny zažívacího traktu (4).

Někdy je onemocnění komplikováno i reaktivní artritidou nebo se mohou objevit různé kožní léze, např. kopřivka nebo granuloma annulare (2).

DIAGNOSTIKA

Z epidemiologického hlediska má nesmírný význam časná diagnostika této parazitózy, která je prevencí přenosu v rámci domácnosti a dalších kolektivů, ale brání také potenciální kontaminaci zdrojů pitné vody.

Tradičně se využívá mikroskopického průkazu cyst nebo trofozoitů ve stolici, a to buď v nativním vzorku, nebo po obarvení. K dispozici jsou také senzitivnější imunohistochemické metody (např. průkaz antigenu parazita pomocí enzyme-linked immunosorbent assay – ELISA) nebo molekulární diagnostika (nucleic acid amplification test – NAAT), které se využívají také ve výzkumu (2, 3, 6).

LÉČBA

Lékem první volby je metronidazol perorálně 3krát denně po dobu 5–10 dní. Dalšími možnostmi jsou antiparazitární přípravky nitazoxanid, tinidazol nebo paromomycin (2, 6).

V případě lehčího průběhu onemocnění někdy postačí i perorální rehydratace bez specifické léčby, vylučování cyst parazita stolicí pak ale může přetrvávat měsíce (4).

PREVENCE

Základním pilířem prevence je včasná diagnostika onemocnění, hygienická opatření u zdrojové osoby a v jejím okolí a přeléčení antiparazitiky. Na individuální úrovni je možné chránit se dostatečným tepelným zpracováním potenciálně kontaminované potravy, převařením vody nebo jejich zmrazením. V globálním měřítku se jedná o postupy k zajištění nezávadné pitné vody bez rizika její kontaminace (2, 6).

Očkovací látky jsou k dispozici pro použití u zvířat, pro humánní účely v současnosti není registrována žádná vakcína (1, 4).

ZÁVĚR

Lamblie střevní je jedním z nejčastějších parazitárních původců průjmů na světě. Zdrojem infekční formy, cysty, je stolice infikovaného člověka.

Nemoc se vyskytuje i v České republice, větší pravděpodobnost nákazy je ale v zemích s nižším hygienickým standardem. Cestovatelé mířící do těchto destinací by proto měli dbát především na bezpečnost konzumované vody a potravin a mít na vědomí, že přenos lambliózy se může uskutečnit také přímým kontaktem se zdrojem, včetně sexuálního.

Práce byla podpořena grantovou agenturou Masarykovy univerzity (MUNI/A/1402/2021).

Konflikt zájmů: žádný.

adresa pro korespondenci:

MUDr. Eva Pernicová, MBA

Očkovací centrum Avenier a.s.

Netroufalky 797/5, 625 00 Brno

e-mail: eva.pernicova@avenier.cz