BILANČNÍ DIAGNOSTIKA, ERGODIAGNOSTIKA A POPIS PRACOVNÍHO MÍSTA

Súhrn

Při testování pracovního potenciálu jedince jsme kromě výběru vhodných testů současně řešily otázku návaznosti výstupů na možnost zařazení klienta na trhu práce.

Popisy existujících pracovních míst nám usnadnily výběr vhodných testů. Výstup testování jsme chtěly orientovat na pracovní zařazení a možnost jeho vykonávání klientem, popř. navrhnout změny či úpravy umožňující vykonávat konkrétní pracovní pozice.

V České republice jsou k dispozici popisy pracovních míst formou profesiogramů a široké veřejnosti dostupný Integrovaný systém typových pozic.

Klíčová slova:
bilanční diagnostika, Integrovaný systém typových pozic, kartotéka typových pozic, profesiogram

BILANČNÍ DIAGNOSTIKA

Úvod

Velký přínos pro hodnocení zbytkového pracovního potenciálu osob se zdravotním postižením, pro jejich uplatnění na normálním trhu, práce má bilanční diagnostika prováděná úřady práce a na ní navazující ergodiagnostika rehabilitačních center zdravotnických zařízení.

Bilanční diagnostika je proces, který s využitím komplexních odborných diagnostických metod směřuje k optimálnímu využití zbývající potencionality člověka. Může vytvořit optimální variantu řešení jeho situace, potřeb, schopností a zdravotního stavu a požadavků na trhu práce. Pomáhá jedinci nejen s orientací v jeho současné často velmi obtížné situaci na trhu práce, ale i v sobě samém (schopnosti, dovednosti, zájmy, zdravotní stav - zbytkový pracovní potenciál, předpoklady, ambice, motivace pro výkon určité profese). Je to účinná metoda prevence nezaměstnanosti, i když časově i finančně náročná. Své služby zaměřuje především na klientelu, která nemá předpoklad úspěšného zprostředkování zaměstnání v rámci běžných zprostředkovatelsko-poradenských aktivit úřadů práce.

Popis

Klientelou bilančně - diagnostických pracovišť úřadů práce jsou:

Nezaměstnaní se zdravotním omezením, u kterých je nutno v rámci rehabilitace posoudit jejich zbývající pracovní potenciál.

Další nezaměstnaní:

• vyžadující posouzení bilanční diagnostiky s ohledem na změnu kvalifikace,
• výběr vhodných kandidátů dle požadavků zaměstnavatele na konkrétní pracovní místo,
• zvažující vhodnost dalšího profesního vzdělávání pro vyšší kvalifikaci při uplatnění na trhu práce, při změně profese.

Dlouhodobě nezaměstnaní

• z různých důvodů velice obtížně hledající svůj návrat do pracovního procesu (nebo již přestali hledat),
• nutnost resocializace, získání patřičné motivace pro aktivity vedoucí k znovu začlenění do pracovního procesu.

Přípravná fáze:

• spolupráce oddělení zprostředkování a poradenství úřadů práce (následně pak oddělení trhu práce),
• vytypování jedince - návrh zprostředkovatelky (zhodnocení potřebnosti bilanční diagnostiky),
• konzultace navržení jedince s psychologem ÚP,
• seznámení jedince s vhodností zařazení do bilanční diagnostiky,
• individuální pohovor zprostředkovatelky s klientem,
• prvotní pracovní, zdravotní a sociální anamnéza.

Průběh bilanční diagnostiky

• skupinové testování,
• individuální vyhodnocení výsledků bilanční diagnostiky s psychologem (výsledná zpráva, doporučení pro budoucího zaměstnavatele, doporučení na ergodiagnostiku),
• zpracování závěrů z psychologické části bilanční diagnostiky (vytypování vhodných profesí k reálnému uplatnění na trhu práce, objednání na ergodiagnostiku),
• u vybraných jedinců zpracování závěrů z ergodiagnostiky.

Ergodiagnostika

Znovuzačleňování těchto osob do pracovního procesu je velmi komplikované a vyžaduje účast odborníků především z oblasti zdravotnictví, sociálních věcí, úřadů práce, školských zařízení a podobně. Na vlastní realizaci se podle konkrétních okolností daného případu tedy podílí multidisciplinární tým odborníků: lékař, fyzioterapeut, ergoterapeut, psycholog, andragog, sociální pracovník a jiní.

Výsledkem musí být zhodnocení všech osobních předpokladů, které jsou požadovány pro určitý typ povolání, tedy, které jsou uvedeny v daném profesiogramu nebo ISTP (viz dále).

Ukončení bilanční diagnostiky

• individuální pohovor jedince s psychologem ÚP o závěrech bilanční diagnostiky, včetně ergodiagnostiky,
• stanovení závěrů a výsledků bilanční diagnostiky pro jedince,
• zhodnocení bilanční diagnostiky jedincem,
• předání závěrů zprostředkovatelce.

Výstupy z bilanční diagnostiky

• návrh vhodného pracovního zařazení ve vztahu k aktuální situaci na trhu práce,
• návrh na doplnění kvalifikace, návrh na profesní reorientaci, a tím i rekvalifikaci,
• návrh motivačních a aktivačních programů (Job klub),
• návrh spolupráce s externími organizacemi (dobrovolnická práce),
• návrh spolupráce s dalšími odděleními ÚP (APZ - Aktivní politika zaměstnanosti, dotovaná místa, poradenství a rekvalifikace),
• návrh na posouzení zdravotního stavu (ČID, ID).

Práce s výstupy bilanční diagnostiky na oddělení zprostředkování ÚP

• vodítko pro následné vedení jedince,
• ve smyslu závěrů z bilanční diagnostiky poskytnutí dalších poradenských a zprostředkovatelských služeb,
• zprostředkování vhodného zaměstnání,
• další konzultace s psychologem (zpětná vazba).

ZÁVĚR

Bilanční diagnostika je komplexní služba, která pomůže nasměrovat jedince k optimálnímu řešení jeho konkrétní situace. Tato objektivní analýza vyžaduje odbornou poradensko-diagnostickou pomoc, kterou jedinec není schopen vykonat sám. Bilanční diagnostika se orientuje na optimální variantu řešení situace jedince, která odpovídá jak potřebám jedince, tak požadavkům trhu práce.

INTEGROVANÝ SÝSTÉM TYPOVÝCH POZIC (ISTP)

Úvod

ISTP je vyvinut v České republicea využíván při práci s  klientem na úřadech práce a v  některých rehabilitačních centrech. Aktuálně reaguje na nárůst nezaměstnanosti. Flexibilně podporuje zájem státu a celé společnosti, aby lidé, kteří přišli z jakéhokoliv důvodu o práci, našli na trhu práce své nové uplatnění.

Integrovaný systém typových pozic (ISTP) je k dispozici pro všechny subjekty, které se vyskytují na trhu práce. Je dostupný nejen poradcům na úřadech práce, ale i nejširší veřejnosti (uchazečům o zaměstnání, ale i zájemcům, kterým hrozí ztráta současného zaměstnání, pochopitelně též žákům různých stupňů škol, kteří hledají své prvotní uplatnění na trhu práce).

ISTP využívá jak zprostředkovatel, tak s ním může pracovat přímo klient sám. Klient na základě dotazníků v podstatě diagnostikuje sám sebe. ISTP mu slouží jako jakýsi průvodce v aktuální situaci na trhu práce vzhledem k jeho požadavkům.

Tím si uvědomí možné předpoklady svého uplatnění na trhu práce, získá náměty k rozhodování o svých předpokládaných plánech ve své profesní orientaci. Vytvoří si sám určitý osobní profil a jeho prostřednictvím získá popisy nejvhodnějších typových pozic.

Do systému může klient vstoupit naprosto sám. Tuto možnost mu dávají tzv. kiosky „samoobslužné pulty” na úřadech práce nebo informace na Internetu.

Při využití na úřadech práce je systém v prvé řadě orientován na takové klienty, kteří jsou pozitivně motivováni a mají zájem aktivně se podílet na řešení své nelehké životní situace, ve které se právě vyskytli.

Systém je velice flexibilní a může být orientován i na klienty, kteří mají nepřiměřené životní cíle, pracovní ambice, nebo jsou přesvědčeni o tom, že co v současné době umějí, to jim plně stačí.

Pro zprostředkovatele je systém určitým prvkem aktivní komunikace především u pasivních klientů. Stává se pro ně podnětem poradenského procesu, nasměrováním klienta k adekvátnímu řešení situace.

Popis

Systém ISTP je tvořen čtyřmi základními částmi:

Kartotéka typových pozic

Zobrazuje dělbu práce, popisuje aspekty výkonu práce, pracovní a technické podmínky, definuje požadavky na vykonavatele.

Jobtip – Analýza individuálního potenciálu

Soubor dotazníků a testů, jejichž výsledkem je komplexní profil jedince a možnost vytvoření Evropského životopisu uchazeče. Důležitou funkcí je také vyhledávání vhodných volných míst z databáze úřadů práce.

Databáze akcí dalšího profesního vzdělávání

Nabídka akcí dalšího profesního vzdělávání od řady vzdělávacích společností z celé České republiky.

Katalog pracovních míst

Určitá internetová aplikace umožňující zaměstnavateli vytvářet konkrétní popisy vlastních pracovních míst. Vytvořená pracovní místa lze začlenit do organizační struktury a vytvářet podnikový katalog pracovních míst.

Kartotéka typových pozic

Na úrovni testování pracovního potenciálu člověka je pro naši práci přínosná zejména „Kartotéka typových pozic“ (KTP).

Patří mezi základní prvky celého integračního systému. Jedná se o určitý „katalog povolání nové generace“. Je tvořena databází informací, které jsou volně dostupné na Internetu.

Jde o zdroj informací obsahující profily typových pozic, které ve své podstatě popisují typické aspekty výkonu práce a požadavky na jejího vykonavatele. Veškeré informace jsou uloženy v databázi – KTP. Profily typových pozic jsou tvořeny dvěma základními částmi:

Typické aspekty výkonu práce – zde je možné nalézt informace jako jsou:

1. obecná charakteristika
2. příklady prací
3. technické podmínky
4. pracovní podmínky
5. trh práce
6. příbuzné pozice

Požadavky na vykonavatele - součástí jsou tyto oblasti:

1. zdravotní požadavky
2. kvalifikační požadavky
3. osobnostní požadavky
4. jiné požadavky

Veškeré požadavky jsou stanoveny pomocí „Jednotné soustavy kritérií“. Tzn., že je přímo vyjádřeno, co práce obnáší a jaké požadavky klade na člověka. Klíčovým slovem je přívlastek „jednotná“. Znamená totiž, že je zde použita stejná soustava pro popis požadavků na straně pracovního trhu i potenciálu člověka. Jednotlivá kritéria mají vymezeny hodnoty, jichž mohou nabývat, popřípadě číselník či klasifikaci, z kterého čerpají hodnoty.

Vlastní Kartotéka typových pozic je tvořena „kartami typových pozic“.Struktura karty typové pozice vypadá následovně:

1. Identifikace:

• název (tzn. název povolání nebo typové pozice)
• zařazení do třídících kategorií,
• klasifikační kódy (např. pro mezinárodní srovnání),
• charakteristika (jednoduchý popis typové pozice).

2. Obsah práce:

• pracovní činnosti,
• příklady prací.

3. Typické aspekty výkonu práce:

• technické podmínky,
• pracovní podmínky,
• trh práce (např. počet volných míst, mzda).

4. Požadavky na vykonavatele:

• kvalifikační požadavky,
• osobnostní požadavky,
• zdravotní požadavky.

Do zdravotních požadavků, pro nás velmi důležitých, jsou zařazeny kontraindikace výkonu prací spadajících do typové pozice. Onemocnění a postižení, která znemožňují nebo omezují možnosti výkonu této konkrétní práce. Poskytují přehled onemocnění, která vylučují nebo omezují výkon typové pozice.

Novinkou v tomto dílčím systému je propojení KTP s Atlasem školství. Jedná se o podrobné textové informace o jednotlivých školách.

Přínosem je také propojení s Průvodcem světem povolání. Zde je možné získat doplňující informace o konkrétním povolání či povoláních příbuzných, které Průvodce nabízí. Zajímavá je zde také šíře možností výběru. Jde o výběr povolání podle:

• vyučovacích předmětů
• oblečení při práci
• charakteru pracovních činností
• předmětu práce
• pracoviště
• abecedního řazení.

Součástí nabídky je zde také zpracování životopisu, příprava na přijímací pohovor, žádost o zaměstnání aj.

Část ISTP věnována ochraně zdraví při práci

Jedná se o kategorizaci prací podle § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. ISTP tím reaguje na mezinárodní trendy v oblasti zaměstnávání. Pomáhá řešit otázku zvyšujících se nároků na zaměstnavatele, a to v otázkách jeho odpovědnosti vůči zaměstnancům. Stále více je totiž zdůrazňována odpovědnost zaměstnavatelů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Každý zaměstnavatel je podle zákoníku práce povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při výkonu jejich práce. Zaměstnavatel je povinen vytvořit pro své pracovníky pracovní prostředí bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující.

Toto vše je dáno příslušnými zákony a předpisy. Mezi ně patří zákoník práce (zákon č.155/2000 Sb.) a zákon 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a prováděcí předpisy k nim.

Jednou ze základních povinností vyplývající z § 37 zákona o ochraně veřejného zdraví je předkládat orgánům ochrany veřejného zdraví návrhy na zařazení prací do příslušných kategorií rizika.

Zaměstnavatel může při kategorizaci využít soubor informací obsahující mimo jiné i zařazení prací do příslušných kategorií podle jednotlivých faktorů pracovních podmínek. Tímto souborem informací je práce ISTP. Systém je tvořen tak, aby poskytoval co nejvíce informací o obsahu prací, o podmínkách jejich výkonu a zároveň o nárocích na vykonavatele. Klientovi slouží jako jakýsi průvodce v aktuální situaci na trhu práce vzhledem k jeho požadavkům.

Kategorizace umožňuje zhodnocení zátěže organismu pracovníka při vykonávání práce a zároveň zatížení pracovními podmínkami. Každá pracovní pozice je tak zařazena do kategorií. Pokud je u ní stanoveno určité riziko, je možno navrhnout a realizovat ochranná opatření.

ZÁVĚR

Přínosem systému je především jeho dostupnost. Kartotéka typových pozic i další nástroje systému jsou zdarma dostupné každému zájemci.

Funkčnost systému je závislá na dostatečné zpětné vazbě především od zaměstnavatelů. Abychom toho mohli docílit, je důležitá další vlastnost systému a tou je otevřenost. Otevřenost tohoto systému tak dává možnost propojení s jinými informačními systémy, např. Informační systém o vzdělávacích akcích, Informační systém o ceně práce, Informační systém pro pracovní lékařství. Systém je otevřený připomínkám široké odborné veřejnosti.

Další neopomenutelnou předností ISTP je jeho aktuálnost. Systém je totiž budován tak, aby mohl být průběžně aktualizován. Změny v organizaci práce i v požadavcích na vykonavatele je nutné zachycovat průběžně. Také Kartotéka typových pozic ještě není komplexní, neustále se doplňuje.

Systém ISTP ovšem není zcela univerzální. I to je ale v podstatě jeho pozitivum. Není totiž schopen určit klientovi jakou školu má např. studovat, kde bude určitě úspěšný, co má klient udělat. Vždy je nutná aktivní účast klienta (nespoléhat se pouze na někoho jiného) a převzetí odpovědnosti za sebe sama.

PROFESIOGRAMY

Úvod

Na úřadech práce jsou dále k dispozici zprostředkovatelkám tzv. profesiogramy.

Jsou v tištěné podobě pro každé zaměstnání.

Popis

Profesiogramy popisují konkrétní pracovní pozice a jejich nároky na:

• pracovní činnosti
• pracovní prostředí
• oblasti znalostí a dovedností
• zdravotní požadavky (nežádoucí zdravotní poruchy)
• osobní předpoklady (dobrý zrak, dobrý sluch, čichová rozlišovací schopnost, chuťová rozlišovací schopnost, obratnost prstů a rukou, fyzická síla, paměť, rychlost úsudku, kombinační schopnosti, počtářské schopnosti, technické myšlení, prostorová představivost, vynalézavost a tvůrčí schopnosti, schopnost slovně formulovat, schopnost zorganizovat si práci, schopnost improvizace, schopnost učit se, schopnost učit se cizí jazyky, schopnost tvořit esteticky, schopnost jednat s lidmi, schopnost zjednat si autoritu, schopnost pracovat v týmu, smysl pro obchod, kultivovaný zjev a vystupování, trpělivost, ukázněnosti, spolehlivost, přesnost, čistotnost, silná vůle)
• příbuzná povolání
• vzdělání
• učební plány.

ZÁVĚR

Profesiogramy jsou k dispozici na úřadech práce. Jsou určitým vodítkem při výběru vhodného zaměstnání klientovi. Klientovi samotnému se přímo nedostanou. Protože jsou v tištěné podobě je jejich dostupnost pro veřejnost téměř nemožná. Rehabilitační centrum Nemocnice Tábor, a.s. spolupracuje úzce s místním úřadem práce, proto máme možnost s profesiogamy pracovat. V rámci bilanční diagnostiky nám pracovníci úřadu práce vytypují pro klienta vhodná pracovní místa volná na trhu práce. Členové týmu rehabilitačního centra testují předpoklady, které jsou požadovány pro určitý typ povolání.

Mgr. Alexandra Kučerová

Rehabilitační oddělení, a.s.

Nemocnice Tábor,

390 00 Tábor