Zemřel MUDr. Jan Calta

MUDr. Jan Calta se narodil 19. května 1951 v Praze. Jeho cesta k medicíně nebyla přímá. Po maturitě absolvoval nástavbu a teprve jako hotový rehabilitační pracovník vstoupil na lékařskou fakultu. Po první atestaci z interny byl přijat do týmu profesora Jandy na první rehabilitační kliniku v republice na Královských Vinohradech. Vnímal pacienty jak z pohledu fyzioterapeuta, tak z pohledu lékaře, a jeho bouřlivá a přímá povaha byla zárukou, že svoje komentáře k práci a uvažování ostatních nebalil do diplomatických závojů, ale dokázal sdělit svůj názor tak, že člověk jeho slova nezapomněl. Přesto byl milován většinou pracovníků kliniky, protože pro pacienty byl ochotný udělat cokoliv, nehledě na volný čas a někdy i rodinu.

V roce 1986 po atestaci z FBLR přerušil angažmá na Vinohradech a odešel na dva roky pracovat jako lékař na stavbu plynovodu v Kazachstánu. I tam se jeho bouřlivácká povaha nezapřela, a po té, kdy si dovolil přímo kritizovat vedení jak českých tak sovětských orgánů za jejich neschopnost při zajištění stavby a zdravotnického úseku a poukazoval na podezřelé toky materiálu z Čech kazašskou stepí do neznáma, jeho působení v zemljance skončilo. Jak to bývá zvykem, čeští funkcionáři si ulevili udáním, které k údivu všech státních orgánů vyvrátil předseda místního sovětu, když do Prahy poslal zprávu, že doktor Calta mu opakovaně vynadal do všeho možného, ale nikdy se ničeho nečestného nedopustil a všechna udání jsou nesmyslná a lživá.

Po návratu na rodnou kliniku se s elánem pustil opět do práce a nemohu nikdy zapomenout na chvíle, kdy mi drsným slovníkem vysvětloval rozdíly v jednotlivých diagnózách a v přístupu k jejich terapii. Výuka byla natolik drsná, že se mi plně vryla do paměti a čerpám z ní dodnes. Tou dobou ale narůstala u Honzy chuť více řídit léčbu svých pacientů, a tak se rozhodl ujmout primariátu na Praze 3.

Velkým impulzem pro dr. Caltu byla „ sametová revoluce“. Několik týdnů po 17. 11. 1989 se konala v Mariánských Lázních vzdělávací akce s názvem „Rehabilitační omladina“, kde místo programu, stanoveného ještě za socialismu, probíhaly diskuse u kulatého stolu (za účasti tehdy hlavního odborníka – prof. Vladimíra Jandy) i v nabitém sálu. Zde dr. Calta založil Rehabilitační fórum s okamžitým, celorepublikovým rozsahem (ještě Československo) a z přihlášených zájemců vznikala krajská i okresní Fóra. Delegáti se setkávali nejméně jednou měsíčně v prostorách ČSČK v ulici Zelenky-Hajského na Žižkově, které měl dr. Calta pronajaté. Velmi brzy začal vydávat nejprve „samizdatový“, postupně stále se vylepšující časopis REFOR, který si během roku získal přes tisíc předplatitelů. V té hektické době se řešilo především vzdělávání fyzioterapeutů a sjednocení jejich úrovně, vzdělávání lékařů pregraduálně i postgraduálně, síť pracovišť, včetně Center rehabilitace, založení profesní organizace a její kompetence. Nasazení bylo ohromné a zdálo se, že vše se podaří do roka, především díky nekompromisnímu, pro mnohé až tvrdému přístupu dr. Calty. Potom se ale projevila negativa demokracie – tříštění jednoty, nutné k legislativním krokům, prosazování individuálních zájmů (zvl. ekonomických) před zájmy celého oboru, dr. Caltou milované rehabilitace a fyzioterapie. To vedlo k určité desiluzi, ztrátě výkonnosti Rehabilitačního fóra a vcelku marné snaze o jeho opětné sjednocení.

MUDr. Calta napřel svou neutuchající energii a nasazení na jinou oblast, na obor– revizní lékařství, a při oslavě jeho šedesátin dokonce zaznělo, že je to otec zakladatel tohoto oboru. Stál při vzniku VZP a díky svému nadhledu a rozhledu byl schopen zásadně ovlivnit systém zdravotního pojištění. Současně byl i aktivním členem odborné Společnosti rehabilitační medicíny a díky tomuto spojení se našemu oboru dostalo poměrně širokého spektra, zejména fyzioterapeutických kódů. I když jistě nemáme pocit, že je naše práce hodnocena výborně, přesto byly i jiné vzory ze zemí, kde ze zdravotního pojištění není ambulantní fyzioterapie hrazená vůbec. Dr.Calta založil Společnost revizního lékařství při ČLS JEP, zasloužil se o vznik subkatedry revizního lékařství na půdě IPVZ a vypracoval systém vzdělávacích akcí pro revizní lékaře.

V roce 1991 (ve vinném sklípku na jižní Moravě) sepsal se skupinkou přátel privatizační projekt na lázeňskou organizaci Lipová-lázně a po mnoha peripetiích jejich privatizační projekt zvítězil a společnost SCHROTH, spol. s r.o. tyto lázně skoro 20 let provozovala s dr. Caltou jako odborným lékařem. Pozvedl odbornou úroveň léčby, nastudoval a vzkřísil původní Schrothovu kúru, kterou zařadil do nabídky Lázní Dolní Lipová. Jedinou lázeňskou terapii kožních chorob u nás ukončila až vyhláška s restrikčním indikačním seznamem k lázeňské péči v roce 2011.

Když odbor revize na VZP už běžel svým zaběhnutým způsobem, dr.Calta opustil klidné stojaté vody a vrátil se na krátko na vinohradskou rehabilitační kliniku jako primář. Záhy pochopil, že rozvoj kliniky je v rigidním mechanismu věcí daleké budoucnosti a v roce 2002 odešel pracovat jako ředitel společnosti Mutliscan. Podílel se na rozvoji Radiologického centra Mutliscan v Pardubicích, kde vybudoval Komplexní onkologické centrum a s obrovským nadšením se pustil do realizace svého životního snu - rehabilitační nemocnice. Byl otcem přestavby nemocnice v Berouně na moderní rehabilitační zařízení, které svým řešením a vybavením vysoce převyšuje dnešní standard lůžkové rehabilitační péče.

Po celou dobu heroického budování si však typicky pro něj ponechal středeční dopoledne pro práci na ambulanci Klinice rehabilitačního lékařství FNKV, kde pracoval ne jako pan ředitel, ale jako ambulantní lékař věnující svůj odborný um a cit běžné nemocniční klientele a jak bylo pro Honzu Caltu typické, pracoval opravdu až do konce svého plodného a bohatého života.

MUDr. Jan Vacek, Ph.D.

Klinika rehabilitačního lékařství FNKV

MUDr. Jiří Poděbradský

Rehabilitační ambulance Lipová-lázně