#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Giant peritoneal loose body – klinický případ


Giant peritoneal loose body – case report

The article presents the case of a rare, free moving, completely benign intra-abdominal formation called “giant peritoneal loose body”. In our case, an expansion of the left hypogastrium with central calcification, in intimate contact with intestinal loops, of rather benign etiology, reminiscent of a mesenteric calcifying fibrous tumor, was accidentally detected on CT angiography. A possible neoplastic process was suspected, and therefore PET/CT was completed, showing that the expansion had moved to the right hypogastrium, and the radiologist evaluated the finding as a possible teratoma not originating from an intestinal loop. Due to the still indeterminate nature of the expansion, an exploratory laparotomy was performed with the discovery of a loose ovoid mass without any vascular supply and unrelated to other structures, which was extracted and sent for histological examination. The result was surprising. According to the pathologist, it was a rare, completely benign intra-abdominal lesion called the “giant peritoneal loose body”. This pseudotumor should be considered as a differential diagnosis whenever we accidentally detect an asymptomatic, freely moving intra-abdominal lesion with central necrosis or calcification, in order to avoid unnecessary surgery, because according to available information, only symptomatic ones should be surgically removed.

Keywords:

giant peritoneal loose body – epiploic appendices – boiled egg – abdominal stalactite


Autori: M. Rykovský 1;  M. Michal 2,3
Pôsobisko autorov: Chirurgické oddělení Fakultní nemocnice Plzeň, Česká republika 1;  Šiklův ústav patologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni a Fakultní nemocnice Plzeň, Česká republika 2;  Bioptická laboratoř s. r. o., Plzeň, Česká Republika 3
Vyšlo v časopise: Rozhl. Chir., 2023, roč. 102, č. 9, s. 366-370.
Kategória: Kazuistiky
doi: https://doi.org/10.33699/PIS.2023.102.9.366–370

Súhrn

Článek prezentuje případ raritního volně pohyblivého zcela benigního intraabdominálního útvaru nazývaného „giant peritoneal loose body“. V našem případě byla u pacienta na CT angiografii náhodně detekována expanze levého hypogastria s centrální kalcifikací, v intimním kontaktu se střevními kličkami, spíše benigní etiologie, charakterem připomínající mezenteriální kalcifikující fibrózní tumor. Pro podezření na možný neoplastický proces bylo doplněno PET/CT, na kterém se ale expanze přestěhovala do pravého hypogastria a radiolog nález vyhodnotil jako možný teratom nevycházející ze střevní kličky. Pro stále neurčitý charakter expanze byla provedena explorativní laparotomie s nálezem volně uloženého ovoidního útvaru bez cévního zásobení a bez souvislosti s ostatními strukturami, byl extrahován a odeslán k histologickému vyšetření. Výsledek byl překvapující. Dle patologa se jednalo o raritní zcela benigní intraabdominální lézi nazývající se„giant peritoneal loose body“. Na tento pseudotumor je třeba diferenciálně diagnosticky pomýšlet vždy, když náhodně detekujeme asymptomatickou, volně pohyblivou intraabdominální lézi s centrální nekrózou či kalcifikací, abychom předešli zbytečnému chirurgickému výkonu, neboť dle dostupných informací by se měly chirurgicky odstraňovat pouze ty symptomatické.

Klíčová slova:

giant peritoneal loose body – appendices epiploicae – vařené vejce – břišní krápník

ÚVOD

V tomto článku prezentujeme případ raritního intraabdominálního útvaru z klinické praxe. Jedná se o „giant peritoneal loose body“, v češtině bychom mohli užít pojmenování „břišní krápník“ či „vařené vejce“. „Peritonealbodies“ jsou většinou diagnostikovány náhodou při laparotomii nebo pitvě. Diagnostika těchto lézí je obtížná zejména proto, že vzhledem ke své raritnosti a velkým rozměrům mohou být mylně považovány za intraabdominální neoplastický proces. Pro zvýšení všeobecného povědomí o těchto lézích prezentujeme naši nedávnou zkušenost s tímto pseudotumorem.

KAZUISTIKA

Pacient, 68 let, dosud interně nestonající, anamnesticky z intraabdominálních operací podstoupil pouze apendektomii, u kterého byla při běžném vyšetření praktickým lékařem objevena hmatná pulzující rezistence dutiny břišní lokalizovaná vlevo. Pro podezření na aneuryzma abdominální aorty doplnil lékař sonografické vyšetření břicha, které podpořilo podezření nálezem cca 6 cm velkého suspektního aneuryzmatického úseku v oblasti abdominální aorty. Proto byla ošetřujícím lékařem ještě doplněna CT angiografie abdominálních tepen. Ta vyloučila aneuryzma abdominální aorty. Nicméně v popředí nálezu stála objemná solidní expanze v hypogastriu vlevo cca v úrovni bifurkace aorty, velikosti 75×68 mm, nižších denzit do 40 HU, centrálně s hrudkovitými kalcifikacemi, nesytící se postkontrastně, mající intimní kontakt s kličkami střevními – v diferenciální diagnostice spíše benigní etiologie, připomínající na prvním místě mezenteriální kalcifikující fibrózní tumor (Obr. 1).

S tímto nálezem byl pacient praktickým lékařem odeslán k dalšímu řešení na ambulanci naší kliniky. Vzhledem k útvaru nejasné etiologie podezřelému z možného intraabdominálního tumorózního procesu bylo doplněno PET/CT, na kterém se ale expanze doslova přestěhovala do pravého hypogastria. Radiolog nález popsal jako hypodenzní dobře ohraničenou expanzi velikosti 66×69×75mm bez zvýšené metabolické aktivity, obsahující nepravidelné kalcifikace a tkáň připomínající zub. Z jeho pohledu by se mohlo jednat o teratom, který naléhá na okolo jdoucí tenkou kličku, kterou dislokuje, ale nejspíše z ní nevychází (Obr. 2 A, B, C, D).

 

Obr. 1. Na CT detekovaná rezistence levého hypogastria s centrální nekrózou Fig. 1: Resistance of the left hypogastrium with central necrosis was detected on CT
Na CT detekovaná rezistence levého hypogastria s centrální nekrózou Fig. 1: Resistance of the left hypogastrium with central necrosis was detected on CT

Obr. 2A: PET/CT – měkkotkáňové okno – rezistence s centrální kalcifikací přestěhována v pravém hypogastriu;
B: PET/CT – kostní okno – rezistence pravého hypogastria se zvýrazněnou centrální kalcifikací; C, D: PET/CT –
rezistence neakumuluje fluordeoxyglukózu
Fig. 2A: PET/CT – soft tissue window – resistance with central calcification relocated in the right hypogastrium;
B: PET/CT – bone window – resistance of the right hypogastrium with highlighted central calcification;
C, D: PET/CT – resistance does not accumulate fluorodeoxyglucose

 

Po zvážení všech dostupných nálezů, ze kterých stále nebyl úplně jasný charakter expanze, byla indikována explorativní laparotomie k odstranění útvaru s eventuální resekcí střeva. Pacient byl pozván na ambulanci, kde mu byla vysvětlena problematika i možná řešení, a s postupem souhlasil. Po doplnění předoperačního vyšetření a po nezbytné přípravě byla provedena plánovaná explorativní laparotomie. S ohledem na lokalizaci expanze byl zvolen přístup z dolní střední laparotomie. Po proniknutí intraabdominálně byl nalezen a extrahován volně uložený ovoidní útvar velikosti cca 7–8 cm v průměru, bělavé barvy a elastického charakteru (Obr. 3). Při jeho rozkrojení byl vrstevnatý, fibrózní, v centru obsahoval kalcifikaci a skutečně tak připomínal teratom (Obr. 4).

Preparát byl odeslán k histologickému vyšetření, které mělo překvapující nález. Histologicky byla léze téměř kompletně tvořená koncentricky uspořádanými vrstvami eosinofilního acelulárního fibrózního materiálu (Obr. 5A) s roztroušenými bazofilními mikrokalcifikacemi (Obr. 5A, C) bez zánětlivých či nádorových buněk. Těsně pod povrchem léze se nacházely ojedinělé, zcela blandní ovoidní až vřetenité buňky (Obr. 5B), které byly pozitivní s cytokeratiny AE1/AE3 (Obr. 5D) a částečně též s desminem (Obr. 5E), zatímco hladkosvalový aktin a caldesmon byly negativní. Tento imunofenotyp v kombinaci s morfologií podporoval možnost, že se jedná o submezoteliální fibroblasty. Na základě tohoto histologického obrazu byla v korelaci s klinickým nálezem následně stanovena diagnóza „giant peritoneal loose body“.

 

DISKUZE

„Giant peritoneal loose body“ jsou pseudotumorózní léze, které se někdy připodobňují k „natvrdo vařeným vajíčkům“ a dle všeobecně přijímané hypotézy nejspíše představují uskřinutý epiploický apendix, u něhož došlo k infarktu, aseptické tukové nekróze, saponifikaci, kalcifikacím a následnému oddělení od střeva. Po čase pak může dojít ke zvětšení této léze, nejspíše v důsledku reaktivních změn, ke kterým dochází při jeho pohybu v dutině břišní. Tyto léze běžně dosahují rozměrů od 5 do 10 cm [1,2].

Existuje několik teorií o vzniku těchto útvarů, nicméně převažuje hypotéza, že tyto útvary vznikají z epiploického apendixu colon, což je peritoneální výchlipka (váček) vyplněná tukem a nasedající na colon. Jeho torzí pak apendix infarzuje, odumírá a díky aseptické tukové nekróze se odděluje od colon, následně saponifikuje, kalcifikuje a obaluje se novou fibrózní tkání v několika vrstvách. To je způsobeno reakcí peritonea na přítomnost volného intraabdominálního útvaru a též ukládáním intraabdominální tekutiny do nově vytvořených fibrózních vrstev útvaru [1,2].

Léze většinou bývají velké od 0,5 cm do 2,5 cm v průměru a jsou asymptomatické. Nicméně vyskytují se i ve formě větších útvarů přesahujících 4 cm v průměru. Takto objemné léze se někdy nazývají „giant peritoneal loose bodies“ a mohou způsobovat potíže charakteru obstipace, močové retence, dyspepsie aj. [1,2].

 

Obr. 3: Extrahovaný ovoidní útvar bělavé barvy a elastického charakteru
Fig. 3:
Extracted ovoid formation of whitish color and elastic nature

 

Obr. 4: Rozříznutý preparát s centrální kalcifikací ve srovnání se skalpelem
Fig. 4: Sectioned specimen with central calcification compared with scalpel

 

Obr. 5: Histologický nález
A: Léze byla téměř kompletně tvořená koncentricky uspořádanými vrstvami eosinofilního acelulárního fibrózního materiálu s roztroušenými bazofilními mikrokalcifikacemi bez zánětlivých či nádorových buněk. B: Těsně pod povrchem léze se nacházely ojedinělé, zcela blandní ovoidní až vřetenité buňky. C: Bazofilní kalcifikace při větším zvětšení. D: Pozitivita submezoteliálním fibroblastů s cytokeratiny AE1/AE3. E: Pozitivita submezoteliálním fibroblastů s desminem.
Fig. 5: Histological finding
A: The lesion was almost completely composed of concentrically arranged layers of eosinophilic acellular fibrous material with scattered basophilic microcalcifications without inflammatory or tumor cells. B: Just below the surface of the lesion were isolated, completely bland ovoid to spindle-shaped cells. C: Basophilic calcification at higher magnification. D: Positivity of submesothelial fibroblasts with cytokeratins AE1/AE3. E: Positivity of submesothelial fibroblasts with desmin.

 

U diagnostikované intraabdominální pohyblivé rezistence je nutné v klinické diferenciální diagnostice odlišit jiné pohyblivé léze, jako jsou kalcifikované leiomyomy uteru, kalcifikující peritoneální fibrózní pseudotumory, teratomy, granulomy z cizích těles, tuberkulózní ložiska, echinokokové cysty, spontánně amputovaná ovaria, metastázy, zvětšené a kalcifikované lymfatické uzliny mezenteria, močové a žlučové kameny. K rozlišení velmi pomůže magnetická rezonance (MR) a CT vyšetření. Na MR mají tyto útvary v T1 a T2 váženém obraze nízkou denzitu shodně jako např. fibrózní pseudotumory či leiomyomy, což je dáno jejich složením z měkkých tkání. Proto je v některých případech pro diagnostiku lepší CT vyšetření s podáním kontrastní látky, které tyto léze spolehlivě odliší, neboť „giant peritoneal loose body“ kontrastní látku neakumuluje. Při podezření na výše zmíněný pseudotumor je také vhodné doplnit CT vyšetření se změnou polohy v průběhu vyšetření, čímž se prokáže mobilita a migrace rezistence [1,2].

Z histologického pohledu představují hlavní diferenciální diagnózu hyalinizovaný leiomyom s kalcifikacemi, a především pak kalcifikující fibrózní pseudotumor. Prvně jmenovanou lézi lze snadno odlišit imunohistochemickým vyšetřením, při kterém by reziduální nádorové buňky měly současně exprimovat několik hladkosvalových markerů (např. hladkosvalový aktin, caldesmon, desmin atd). Naopak kalcifikující fibrózní pseudotumor imunohistochemicky jednoznačně odlišit nelze [3]. Zde je nutné využít kombinaci klinických vlastností a morfologie. Klinicky tyto léze v intraabdominální lokalizaci nejčastěji vycházejí hluboko ze stěny žaludku či střev, vzácněji se pak mohou nacházet na jejich seróze, takřka vždy je však zachována kontinuita s těmito orgány. Makroskopicky se rovněž nejedná o volně uložené a ostře ohraničené ovoidní léze, nýbrž spíše o částečně ohraničené nepravidelně tvarované léze alespoň částečně prostupující stěnu postiženého orgánu. Mikroskopicky jsou pak tyto pseudotumory tvořeny denzním, částečně storiformně uspořádaným kolagenním vazivem. Buněčnost této léze je nízká, nicméně na rozdíl od takřka acelulárního „giant peritoneal loose body“ se zde nachází alespoň malé množství disperzně rozptýlených blandních fibroblastů a více či méně vyjádřený chronický zánětlivý infiltrát [3,4].

Vzhledem ke zcela benigní biologické povaze těchto lézí lze říci, že asymptomatické případy nepotřebují žádnou terapii. Chirurgicky by pak měly být odstraněny pouze symptomatické léze způsobující urologické, gastrointestinální či jiné obtíže. Dle dostupných informací je vzhledem k velikosti a konzistenci těchto pseudotumorů optimální volit laparoskopický přístup [1,2].

 

ZÁVĚR

V tomto článku jsme prezentovali naše zkušenosti s raritní intraabdominální lézí nazývanou „giant peritoneal loose body“. Diferenciálně diagnosticky je na tento pseudotumor potřeba myslet vždy, když náhodně detekujeme asymptomatickou a volně pohyblivou intraabdominální lézi s centrální nekrózou či kalcifikací. Vzhledem k její zcela benigní povaze je třeba ji řádně diagnostikovat, čímž předejdeme zbytečnému chirurgickému výkonu, neboť obecně lze říci, že chirurgicky by měly být odstraněny pouze symptomatické léze způsobující urologické, gastrointestinální či jiné obtíže, a to optimálně laparoskopickou cestou.

Tento projekt byl podpořen výzkumným programem Cooperatio, vědní oblast SURG.

Konflikt zájmů
Autoři článku prohlašují, že nejsou v souvislosti se vznikem tohoto článku ve střetu zájmů a že tento článek nebyl publikován v žádném jiném časopise, s výjimkou kongresových abstrakt a doporučených postupů. 


Zdroje

1. Hyun-Soo Kim, Ji-Youn Sung, Won Seo Park, et al. A giant peritoneal loose body. The Korean Journal of Pathology 2013 Aug;47(4):378–382. doi:10.4132/KoreanJPathol.2013.47.4.378.

2. Joung Teak Jang, Haeng Ji Kang, Ji 4. Young Yoon, et al. Giant peritoneal loose body in the pelvic cavity. Journal of the Korean Society of Coloproctology 2012;28(2):108–110. doi:10.3393/jksc.2012.28.2.108.

3. Pezhouh MK, Rezaei MK, Shabihkhani M, et al. Clinicopathologic study of calcifying fibrous tumor of the gastrointestinal tract: a case series. Hum Pathol. 2017 Apr;62:199–205. doi:10.1016/j.humpath. 2017.01.002. Epub 2017 Jan 30.

4. Agaimy A, Bihl MP, Tornillo L, et al. Calcifying fibrous tumor of the stomach: clinico pathologic and molecular study of seven cases with literature review and reappraisal of histogenesis. Am J Surg Pathol. 2010 Feb;34(2):271–278. doi:10.1097/ PAS.0b013e3181ccb172.

5. Takada A, Moriya Y, Muramatsu Y, et al. A case of giant peritoneal loose bodies mimicking calcified leiomyoma originating from the rectum. Jpn J Clin Oncol. 1998 Jul;28(7):441–442. doi:10.1093/ jjco/28.7.441.

6. Ghosh P, Strong C, Naugler W, et al. Peritoneal mice implicated in intestinal obstruction: report of a case and review of the literature. J Clin Gastroenterol. 2006 May–Jun;40(5):427–430. doi:10.1097/00004836-200605000-00012.

MUDr. Michal Rykovský
Chirurgické oddělení FN Plzeň
e-mail: rykovskym@fnplzen.cz
ORCID:0009-0000-6597-5229

Štítky
Chirurgia všeobecná Ortopédia Urgentná medicína
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#