Chladnutí těla post mortem a odhad doby úmrtí

Odhad doby úmrtí v oblasti soudně-lékařské expertízy je záležitostí těšící se velké pozornosti zejména v případě násilné smrti způsobené neznámým vrahem. Stydnutí těla post mortem je jedním ze souvisejících faktorů při stanovování času smrti během časného posmrtného období. Cílem této práce je analyzovat některé z existujících metod, porovnat získané výsledky a určit, která z metod poskytuje přesnější údaje při odhadování doby úmrtí. Tato práce uvádí analýzu 50 případů pitev v Institutu soudního lékařství a kriminologie ve Skopje se známým časem smrti. Rektální tělesná teplota byla měřena digitálním teploměrem. Současně byla zjištěna teplota okolí, tělesná hmotnost, a bylo zaznamenáno, zda tělo bylo zakryto či bylo obnažené. Při odhadování doby uplynuvší od úmrtí byly použity následující metody: metoda I, metoda II a nomogramy dle Al-Alousiho, Andersona a Henssgeho. Porovnání známého času úmrtí a času odhadnutého použitými metodami ukázalo rozdíl několika hodin. Porovnání výsledků získaných použitím výše uvedených metod ukázalo, že nomogram dle Henssgeho udává menší rozdíly od skutečného času úmrtí.

Klíčová slova:
čas úmrtí – rektální teplota – teplota okolí – nomogram

Post Mortem Cooling of the Body and Estimation of Time Since Death

Estimation of time since death in the field of forensic medicine expertise is an issue of high interest, especially in case of violent death caused by unknown executor. Post mortem cooling of the body is one of the pertinent parameters in estimation of time since death during the early postmortem period.

Purpose of this paper is to analyze some of the existing methods, compare obtained results and determine which method gives more precise results of the estimation of time since death. This paper presents the analysis of 50 cases autopsied at the Institute of Forensic Medicine and Criminology in Skopje, with known time of death. Rectal temperature was taken with digital thermometer. Simultaneously, environment temperature was measured as well as the body weight; it was recorded whether the body was covered or naked. In order to estimate time since death following methods were applied: Method I, Method II, Al-Alousi and Anderson and Henssgenomogram.

Comparison of the known time of death with the time obtained by the applied methods has shown a discrepancy of few hours.

Comparison of results obtained by application of the above stated methods has shown that the Henssge-nomogram gives less discrepancy from the true time of death.

Key words:
time of death – rectal temperature – ambient temperature – nomogram

Souhrn

Odhad doby úmrtí v oblasti soudně-lékařské expertízy je záležitostí těšící se velké pozornosti zejména v případě násilné smrti způsobené neznámým vrahem. Stydnutí těla post mortem je jedním ze souvisejících faktorů při stanovování času smrti během časného posmrtného období. Cílem této práce je analyzovat některé z existujících metod, porovnat získané výsledky a určit, která z metod poskytuje přesnější údaje při odhadování doby úmrtí. Tato práce uvádí analýzu 50 případů pitev v Institutu soudního lékařství a kriminologie ve Skopje se známým časem smrti. Rektální tělesná teplota byla měřena digitálním teploměrem. Současně byla zjištěna teplota okolí, tělesná hmotnost, a bylo zaznamenáno, zda tělo bylo zakryto či bylo obnažené. Při odhadování doby uplynuvší od úmrtí byly použity následující metody: metoda I, metoda II a nomogramy dle Al-Alousiho, Andersona a Henssgeho. Porovnání známého času úmrtí a času odhadnutého použitými metodami ukázalo rozdíl několika hodin. Porovnání výsledků získaných použitím výše uvedených metod ukázalo, že nomogram dle Henssgeho udává menší rozdíly od skutečného času úmrtí.

Klíčová slova:
čas úmrtí – rektální teplota – teplota okolí – nomogram

Chladnutí těla post mortem a odhad doby úmrtí

Souhrn

Štítky

Soudní lékařství

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz