Dnešní možnosti léčby mladších nemocných s akutnímyeloidní leukémií
Dnešní možnosti léčby mladších nemocných s akutnímyeloidní leukémií
Prvotním cílem terapie nemocných s akutní myeloidní leukémií (AML) je navodit remisi nemocia zabránit relapsu. Ačkoliv kompletní remisi se podaří navodit u 60–80 % pacientů s AML, u mnohaz nich nemoc relabuje a nemocné usmrcuje. Proto, je-li remise navozena, je nutná další intenzivníterapie. U mladších nemocných máme tři hlavní možnosti, jak remisi udržet: intenzivní postremisníchemoterapii (bez jasného závěru byly zkoušeny postremisní cykly chemoterapie různé intenzity),autologní transplantaci krvetvorných buněk a transplantaci alogenní. Alogenní transplantace krvetvornýchbuněk může vyléčit nejvíce nemocných. Pacienti s nemocí standardního rizika jsou léčenialogenní transplantací tehdy, mají-li pro dárcovství vhodného sourozence. Pacienti s nemocí vysokéhorizika bývají transplantováni od nepříbuzných dárců, nemají-li vhodného příbuzného dárce. Transplantacemožná není nutná u AML nízkého rizika. Bohužel ještě i dnes je problémem vysoká mortalitaalogenních transplantací. Role nemyeloablativních transplantací a transplantací krvetvorných buněkz periferní krve (PBSC) u AML není dosud zcela vyjasněna. Hlavním důvodem pro rostoucí oblibutransplantací PBSC je rychlejší obnova krvetvorby po této transplantaci ve srovnání s kostní dření.Transplantace PBSC ale může být na druhou stranu spojena s vyšší incidencí a závažností akutnínemoci štěpu proti hostiteli. V terapii AML panuje mnoho nejasností. Zatímco během posledníchdesetiletí směřoval vývoj léčby AML ke zvyšování intenzity všech částí terapie, v poslední době díkyrostoucím poznatkůmo biologii této nemoci (cytogenetika, molekulární genetika) jsou hledány léčebnépřístupy uzpůsobené jednotlivým rizikovým skupinám, přístupy mnohem efektivnější.
Klíčová slova:
akutní myeloidní leukémie, prognostické faktory, terapie
Current treatment options of acute myelogenous leukemia inyounger patients
The primary objective in treating patients with acute myelogenous leukemia (AML) is to induceremission and thereafter prevent relapse. Despite the fact that 60–80% of patients with AML achievecomplete remission after induction therapy most of them relapse and die of the disease.Once remissionhas been achieved, further intensive therapy is needed to prevent relapse. Younger patients have threemain options after going into remission: intensive postremission chemotherapy (chemotherapeuticcourses of various intensity have been evaluated without clear conclusion), autologous stem celltransplantation, or allogeneic stem cell transplantation. Allogeneic stem cell transplantation can curethe most of patients. Patients with standard-risk disease have traditionally been referred for matchedsibling allograft if donor is available. Patients with high-risk disease have been referred for matchedsibling or matched unrelated donor allograft. Transplantation is possibly unnecessary in low-riskpatients in first remission. Unfortunately, even today the high mortality of allograft is a problem. Therole of nonmyeloablative transplantations and peripheral blood stem cells (PBSC) transplantationremains unclear.The main reason for the increasing use of PBSC relies on rapid hematopoietic recoveryobserved with PBSC compared with bone marrow. However, PBSC transplantation might be associatedwith increased incidence and severity of acute graft-versus-host disease. There is a lot of obscurities intreatment of AML. While, during the last decades, the evolution of AML therapy was characterized byattempts to intensify all phases of treatment, increasing insights into the biology of this disease(cytogenetic features, molecular genetic features) now promise to lead to risk-adapted and moreeffective therapeutic approaches.
Key words:
acute myelogenous leukemia, prognostic factors, treatment
Autoři:
J. Mayer; M. Doubek
Působiště autorů:
Interní hematoonkologická klinika LF MU a FN, Brno
Vyšlo v časopise:
Transfuze Hematol. dnes,, 2003, No. 3, p. 110-124.
Kategorie:
Články
Souhrn
Prvotním cílem terapie nemocných s akutní myeloidní leukémií (AML) je navodit remisi nemocia zabránit relapsu. Ačkoliv kompletní remisi se podaří navodit u 60–80 % pacientů s AML, u mnohaz nich nemoc relabuje a nemocné usmrcuje. Proto, je-li remise navozena, je nutná další intenzivníterapie. U mladších nemocných máme tři hlavní možnosti, jak remisi udržet: intenzivní postremisníchemoterapii (bez jasného závěru byly zkoušeny postremisní cykly chemoterapie různé intenzity),autologní transplantaci krvetvorných buněk a transplantaci alogenní. Alogenní transplantace krvetvornýchbuněk může vyléčit nejvíce nemocných. Pacienti s nemocí standardního rizika jsou léčenialogenní transplantací tehdy, mají-li pro dárcovství vhodného sourozence. Pacienti s nemocí vysokéhorizika bývají transplantováni od nepříbuzných dárců, nemají-li vhodného příbuzného dárce. Transplantacemožná není nutná u AML nízkého rizika. Bohužel ještě i dnes je problémem vysoká mortalitaalogenních transplantací. Role nemyeloablativních transplantací a transplantací krvetvorných buněkz periferní krve (PBSC) u AML není dosud zcela vyjasněna. Hlavním důvodem pro rostoucí oblibutransplantací PBSC je rychlejší obnova krvetvorby po této transplantaci ve srovnání s kostní dření.Transplantace PBSC ale může být na druhou stranu spojena s vyšší incidencí a závažností akutnínemoci štěpu proti hostiteli. V terapii AML panuje mnoho nejasností. Zatímco během posledníchdesetiletí směřoval vývoj léčby AML ke zvyšování intenzity všech částí terapie, v poslední době díkyrostoucím poznatkůmo biologii této nemoci (cytogenetika, molekulární genetika) jsou hledány léčebnépřístupy uzpůsobené jednotlivým rizikovým skupinám, přístupy mnohem efektivnější.
Klíčová slova:
akutní myeloidní leukémie, prognostické faktory, terapie
Štítky
Hematológia Interné lekárstvo OnkológiaČlánok vyšiel v časopise
Transfuze a hematologie dnes
2003 Číslo 3
- Nejasný stín na plicích – kazuistika
- Těžké menstruační krvácení může značit poruchu krevní srážlivosti. Jaký management vyšetření a léčby je v takovém případě vhodný?
- Statiny indukovaná myopatie: Jak na diferenciální diagnostiku?
- MUDr. Dana Vondráčková: Hepatopatie sú pri liečbe metamizolom väčším strašiakom ako agranulocytóza
Najčítanejšie v tomto čísle
- Výskyt a léčba relapsu dětské akutní lymfoblastickéleukémie v České republice v letech 1990–2000
- Dnešní možnosti léčby mladších nemocných s akutnímyeloidní leukémií
- Ovlivňuje kvalita štěpu a aplikace filgrastimurekonstituci krvetvorby a výsledky autologníchtransplantací krvetvorných kmenových buněku nemocných s maligními lymfomy?