Výběr z tisku a zprávy o knihách

Petra Kačírková, Vít Campr

Hematologický atlas krve a kostní dřeně.

Grada Publishing, Praha 2007, stran 285, téměř 600 mikrofotografií

Atlas autorů Petry Kačírkové a Víta Campra a spoluautorů Josefa Karbana a Dany Mikulenkové představuje v naší literatuře mimořádnou publikaci.

Atlas se zaměřuje na morfologické nálezy v obvodové krvi a kostní dřeni u hematoonkologických onemocnění. Publikace je rozvržena do 13 hlavních kapitol: 1. Chronická myeloproliferativní onemocnění. 2. Myelodysplasticko-myeloproliferativní onemocnění. 3. Myelodysplastický syndrom. 4. Akutní myeloidní leukemie. 5. Akutní leukemie obtížně klasifikovatelné. 6. Malignity z prekurzorových B- a T-buněk. 7. Malignity ze zralých B-buněk. 8. Malignity ze zralých T- a NK-buněk. 9. Hodgkinův lymfom. 10. Lymfoproliferativní onemocnění spojená s imunodeficitními stavy. 11. Malignity z histocytů a dendritických buněk. 12. Mastocytózy. 13. Metastatické postižení kostní dřeně.

Autoři použili jako základ klasifikaci nádorů hematopoetické a lymfatické tkáně podle Světové zdravotnické dokumentace z roku 2001. Modifikace a doplňky této klasifikace opírající se o nové poznatky až po současnou dobu jsou uvedeny v textové části, která předchází obrazovou dokumentaci, která je těžištěm atlasu.

Základní panoptické barvení podle Maye-Grünwalda a Giemsy je obohaceno o použití cytochemického vyšetření a doplněno o histologická a imunohistologická vyšetření vzorků získaných trepanobiopsií kostní dřeně tam, kde tato vyšetření měla význam pro diagnózu, případně diferenciální diagnózu. U každé jednotky je uveden i význam imunofenotypu a cytogenetického vyšetření.

Každá skupina onemocnění je uvedena definicí se zdůrazněním základních morfologických znaků. K názornosti přispívají četné přehledné tabulky. Obrazovou dokumentaci tvoří neobyčejně zdařilý soubor téměř 600 mikrofotografií dokumentujících věrně všechny buněčné detaily.

V prvé kapitole věnované chronickým myeloproliferativním onemocněním jsou u CML zachyceny pseudo-Gaucherovy buňky a sea blue makrofágy a vedle myeloblastického a lymfoblastického zvratu je zobrazen i vzácný zvrat megakaryoblastický. U polycythaemia vera jsme obrazovou dokumentací seznámeni jak s histologickými nálezy prepolycytemického stadia, tak i s terminálním stadiem tak zvané spent phase s vyčerpáním kostní dřeně. Podobně u chronické idiopatické (primární) meylofibrózy je demonstrován leukoerytroblastický obraz obvodové krve i s charakteristickým nálezem holých jader megakaryocytů (případně jejich částí) a s přítomností poikilocytů tvaru kapky.

Velmi názorně jsou dokumentována myelodysplastická-myeloproliferativní onemocnění (kap. 2) včetně refrakterní anémie s prstenčitými sideroblasty asociované s trombocytemií (RARS-T), u níž byl nově prokázán častý výskyt JAK2 U617F mutace, jež by mohla nasvědčovat úzké spřízněnosti s myeloproliferativními onemocněními. Je pouze otazné, zda lze přítomnost ortochromních plně hemoglobinozovaných normoblastů pokládat samu o sobě vždy za jev patologický.

U myelodysplastického syndromu (kap. 3) je v úvodní části podán vývoj klasifikace MDS a upozorněno na odlišnou klasifikaci u dětí. Velmi podrobně jsou v přehledných tabulkách uvedeny změny charakterizující myelodysplazii v červené řadě, granulocytární a monocytární řadě a megakaryocytů. Tyto změny jsou přesvědčivě dokumentovány na 78 velmi zdařilých mikrofotografiích, které jsou v pravém smyslu slova slabikářem myelodysplastických změn.

Ve 4. kapitole věnované akutním myeloidním leukemiím (AML) je v textové části uvedena původní klasifikace FAB a následná klasifikace WHO opírající se vedle klasické morfologie o imunofenotypovou a cytogenetickou charakteristiku. Je zmíněna skupina s typickými cytogenetickými abnormalitami majícími vztah k prognóze. Odlišení blastů III. typu od blastů II. typu a promyelocytů je nesnadné a mnohdy jistě dané u dané buňky pouze na individuálním posouzení diferencujícího. U akutní leukemie červené řady se rozlišuje typ se současnou myeloidní proliferací (tzv. erytroleukemie shodná s AML-M6) a extrémně vzácná „čistá“ erytroidní leukemie dokumentovaná přesvědčivými mikrofotografiemi.

U všech lymfoproliferativních stavů (kap. 6, 7, 8) je velká pozornost věnována histologickým nálezům v kostní dřeni a imunohistologickému průkazu základních lymfoidních znaků. U leukemií spadajících pod toto záhlaví jsou podrobně uvedeny i cytogenetické nálezy. V rámci malignit ze zralých B-buněk jsou zobrazeny i nálezy u Waldenströmovy makroglobulinemie, leukemie z vlasatých buněk a z plazmatických buněk. U leukemie z plazmatických buněk je v trepanobiopsii KD použito k průkazu nádorových buněk membránové pozitivity CD20 (často se používá i exprese DBA.44 jak je uvedeno v testovém úvodu). U chronické lymfatické leukemie je dokumentována transformace do Richterova syndromu (DLBCL): U 165 mikrofotografií zobrazujících lymfoproliferativní stavy lze opět vyjádřit jen obdiv nad jejich dokonalostí.

Cennou součástí atlasu jsou zobrazení imunodeficitních stavů u lymfoproliferativních onemocnění (kap. 11) a nálezy při systémové mastocytóze (kap. 12). Záslužná je kap. 13 věnovaná nálezu metastáz do kostní dřeně, kdy obzvláště metastázy neuroblastomu a meduloblastomu mohou vést k záměně s leukemickými blasty. Po právu je upozorněno na nepřímé známky metastatického procesu, jakými je nález osteoklastů.

Monografie je zakončena 2 přílohami (Apendixy). V příloze 1 jsou metodické pokyny k cytologickému a histologickému vyšetření obvodové krve a kostní dřeně, v příloze 2 je uveden přehled WHO klasifikace nádorů hematopoetické a lymfatické tkáně.

Literární odkazy obsahují téměř 200 citací s uvedením hematologických monografií, atlasů a základních časopiseckých prací převážně z let 2004 až 2006. Opomenuty nejsou ani práce našich autorů.

Hematologický atlas krve a kostní dřeně autorů P. Kačírkové a V. Campra je mimořádnou publikací svou koncepcí, rozsahem, pečlivostí zpracování i neobyčejně bohatou a věrnou fotodokumentací prakticky všech maligních hematologických stavů. Jde bezesporu o dílo, které kladlo velké časové nároky a předpokládalo nejen velké vlastní zkušenosti autorů v dané problematice, ale i dokonalou znalost a orientaci v literárních údajích až do současnosti. Podobné zpracování uvedené problematiky nemá současně v naší literatuře obdobu. Nepochybuji, že nebýt jazykové bariéry bylo by dílo i v zahraničí velmi příznivě přijato a hodnoceno. S atlasem by se měl seznámit každý hematolog, histolog a patolog hodnotící morfologické nálezy hematologických malignit a atlas by měl mít trvale po ruce na svém pracovním stole. Nepochybně se stane i cennou studijní pomůckou.

Nakladatelství Grada je pak nutno blahopřát k pečlivosti, kterou věnovalo této náročné publikaci.

prof. MUDr. Ladislav Chrobák, CSc.

Otištěno se schválením redakce Vnitřního lékařství.

Původní otištění bylo plánováno pro 4. číslo roku 2007. Tiskařský šotek si zařádil a tak se s tímto vysoce erudovaným hodnocením výše uvedeného hematologického atlasu setkáváte až nyní. Panu profesoru Chrobákovi a autorům atlasu se za nezbedného šotka omlouváme.

Redakce časopisu