Anémie a nedostatek železa v interní praxi:
od gastroenterologie ke kardiologii a ještě dál

Súhrn

Anémie patří mezi nejčastější onemocnění vůbec. Celosvětově postihuje až 25 % populace. Anémie z nedostatku železa (Fe) pak patří mezi vedoucí. Není také překvapením, že sideropenická anémie postihuje především ženy. Anémie patří obecně mezi významné problémy na každém interním oddělení. Tento článek si nedělá ambici na podání komplexního přehledu o významu, diagnostice a léčbě anémie. Jeho cílem je upozornit na jedné straně na zdánlivě běžná (ale právě proto někdy opomíjená) fakta z každodenní praxe na interním oddělení, a na druhé straně poukázat na novinky v léčbě především parenterálním Fe.

Význam anémie na interním oddělení.
Už v úvodu je zmíněno, že anémie je na interně častá. Je to především anémie z nedostatku Fe a anémie chronických onemocnění. Anémií trpí především starší, polymorbidní nemocní (často s jedním dominujícím, někdy kryptogenním onemocněním). Jako určitý problém vidím fakt, že anémie je často vnímána především jako signál dalšího onemocnění sama o sobě, a pak tedy není cílem ani diagnostického ani léčebného snažení.

Diagnostika a léčba.
Nemocného má v péči obvykle kmenový lékař interního oddělení, pokud je ale anémie závažnější, vstupuje do procesu diagnostiky a léčby hematolog jako konziliář. Základní vyšetření představuje vyšetření Fe, ferritinu, transferinu, cirkulujících transferinových receptorů, případně dalších parametrů. Samozřejmě, že zejména u sideropenické anémie se soustředí pozornost na pátrání po příčině možných ztrát nebo v případě anémie chronických onemocnění po prvotní chorobě.

Poznámky k léčbě Fe.
Pokud je u nemocného prokázán deficit železa, je často (po zjištění příčiny) indikována terapie Fe. Železo se podává ve většině případů perorálně. Existuje však několik situací, v nichž je parenterální podání Fe nejen výhodnější, ale dokonce představuje jedinou možnost léčby. V současné době je nejvíce důkazů pro pozitivní účinky parenterálně podávaného Fe pro železitou karboxymaltózu, přípravek Ferinject.

Parenterální podávání Fe v gastroenterologii.
Gastroenterologie představuje v zásadě typickou oblast pro využití podávání Fe. Je to proto, že ztráty do GIT jsou časté, ale některá onemocnění GIT jsou navíc i příčinou poruchy vstřebávání Fe. Typickým příkladem mohou být nespecifické střevní záněty, zejména potom Crohnova choroba. Nejen kazuistická sdělení prokazují pozitivní působení železité karboxymaltózy u Crohnovy choroby.

Parenterální podávání Fe v kardiologii.
Nedávno publikovaná práce (kontrolovaná, dvojitě slepá, multicentrická, dostatečně statisticky silná) CONFIRM HF prokázala, že podání železité karboxymaltózy u nemocných se srdečním selháním zlepšila jejich funkční zdatnost, změnila k lepšímu klasifikaci podle NYHA a ne na poledním míst zlepšila kvalitu života. Nebyla to přitom studie této indikaci první. Pilotní studie u srdečního selhání dopadla rovněž pozitivně CONFIRM HF jen potvrdila její výsledky.

Kvalita života – opomíjený parametr.
Již při popisu výsledků studie CONFIRM HF je uvedena, jako jeden z výsledků, zlepšená kvalita života. Je bohužel pravdou, že je to parametr (jistě subjektivní a obtížně objektivizovatelný), kterému není dáván zdaleka takový význam jako „tvrdým endpointům“, cílovým ukazatelům intervenčních studií. Přitom je prokázáno, že léčba anémie má významný vliv na kvalitu života u chronické únavy (především u žen). Zlepšení příznaků vyčerpanosti bylo prokázáno po podání 1 000 mg železité karboxymaltózy. Kvalitu života zlepšuje terapie Fe také anemickým nemocným s nádorovým onemocněním.

Klíčová slova:
anémie – CONFIRM HF – Fe – Ferinject – železitá karboxymaltóza – sideropenie – srdeční selhání

Úvod

Anémie patří mezi nejčastější onemocnění vůbec. Celosvětově postihuje až 25 % populace, v České republice je to 5–7 % mužů a 15–20 % žen. Anémie z nedostatku železa (Fe) pak patří k nejfrekventnějším. V rozvojových zemích postihuje 30–70 % populace, u nás potom 5 % mužů a 8–20 % žen. Není překvapením, že sideropenická anémie je onemocněním zejména žen, v souvislosti s jejich pravidelnou krevní ztrátou.

Anémie patří obecně mezi významné problémy na každém interním oddělení. Tento článek (a především autor, nikoliv hematolog, ale všeobecný internista s kardiometabolickým zaměřením) si nedělá ambici na podání komplexního přehledu o významu, diagnostice a léčbě anémie. Jeho cílem je upozornit na jedné straně na zdánlivě běžná (ale právě proto někdy opomíjená) fakta z každodenní praxe na interním oddělení, a na druhé straně poukázat na novinky v léčbě především parenterálním Fe.

Význam anémie na interním oddělení

Už v úvodu je zmíněno, že anémie na interně je častá. Je to především anémie z nedostatku Fe a anémie chronických onemocnění. V našich podmínkách je nedostatek Fe způsoben především ztrátami. Ztrátami do gastrointestinálního traktu – GIT (podobněji viz níže v odstavci o léčbě Fe v gastroenterologii), ztrátami do močového ústrojí a gynekologickým krvácením. Nelze ale přehlédnout významné procento nemocných, u kterých je nedostatek železa způsoben poruchou vstřebávání. Železa v těle je 2,5–4 g (tab. 1).

Obsah Fe v těle

Anémií trpí především starší polymorbidní nemocní (často s jedním dominujícím, někdy kryptogenním onemocněním). Jako určitý problém vidím fakt, že anémie je často vnímána jako signál dalšího onemocnění, a pak není cílem ani diagnostického ani léčebného snažení.

Diagnostika a léčba

Nemocného má v péči obvykle kmenový lékař interního oddělení, pokud je ale anémie závažnější, vstupuje do procesu diagnostiky a léčby hematolog jako konziliář. Základní vyšetření představuje vyšetření Fe, ferritinu, transferinu, cirkulujících transferinových receptorů, případně dalších parametrů, jako je vyšetření resorpce ⁵⁹Fe nebo vyšetření kostní dřeně. Samozřejmě, že zejména u sideropenické anémie se soustředí pozornost na pátrání po příčině možných ztrát nebo v případě anémie chronických onemocnění po prvotní chorobě. Pacienti pak procházejí obvyklým „kolečkem panendoskopie“, většina z nich kromě ultrasonografického vyšetření absolvuje i CT vyšetření (MR a PET ponechám na zvážení zastánců defenzivní medicíny). Pokud se nějaké základní onemocnění odhalí a je léčitelné, obvykle se léčí a anémie se dříve nebo později upraví. Trochu opomíjíme fakt, že játra k regeneraci (třeba při hepatopatii) potřebují kyslík, a z hlediska léčby je potřebné daleko cennější zvýšit hladinu hemoglobinu než podávat hepatoprotektiva. (Vzpomíná si někdo ještě na poučku starých hepatologů, kteří říkali, že: „Jaterní funkce se nezlepší, jestli hemoglobin bude pod 120?“) Někdy se zapomíná na to, že dušnost při různých základních onemocněních může být potencována anémií, stejně jako se může u anemické osoby zvýšit frekvence stenokardií. Je tedy opravdu potřebné zabývat se samostatně i léčbou anémie. Transfuzní léčba je v současnosti vyhrazena prakticky pouze pro urgentní situace, a je proto navýsost racionální zamyslet se nad možností terapie železem.

Poznámky k léčbě Fe

Pokud je u nemocného prokázán deficit železa, je po zjištění jeho příčiny přesto často, a správně, indikována terapie Fe. Samotné zjištění (a mnohdy ani odstranění) příčiny ztrát nestačí a je třeba železo doplnit. Železo se podává ve většině případů perorálně. Existuje však několik situací, v nichž je parenterální podání Fe nejen výhodnější, ale dokonce představuje jedinou možnost léčby. Obavy z podávání parenterálního železa v podobě lokálních reakcí v místě aplikace, stejně jako z těžkých alergických reakcí, jsou větší, než odpovídá realitě a výsledkům kontrolovaných klinických studií. V současné době je nejvíce důkazů pro pozitivní účinky parenterálně podávaného železa pro železitou karboxymaltózu, přípravek Ferinject. Jedná se o důkazy z hlediska bezpečnosti podávání, ale především z hlediska účinnosti a pozitivního vlivu na zdraví nemocných. Tyto důkazy přinesly studie z oblasti gastroenterologie, velmi recentně z oblasti kardiologie (léčba srdečního selhání) a pozitivní zkušenosti s podáváním železa jsou rovněž u únavového syndromu u žen. Ferroterapie zlepšuje kvalitu života anemických nemocných s nádorovými onemocněními.

Parenterální podávání Fe v gastroenterologii

Gastroenterologie představuje v zásadě typickou oblast pro využití podávání Fe. Je to proto, že ztráty do GIT jsou časté, ale některá onemocnění GIT jsou navíc i příčinou poruchy vstřebávání Fe. Typickým příkladem mohou být nespecifické střevní záněty (inflamatory bowel disease – IBD), zejména potom Crohnova choroba. Je třeba si uvědomit, že anémií trpí jedna třetina nemocných s IBD. To vede jak ke zhoršení kvality života nemocných, ale i ke zhoršení pracovní schopnosti, nebo počtu hospitalizací z různých příčin (graf 1).

Je také třeba uvést, že deficit železa může být u pacientů s IBD poměrně významný (a je potom třeba poměrně razantní terapie železem k jeho suplementaci). Představuje u různě závažné anémie (a rovněž podle hmotnosti nemocného) 1–2 g (tab. 2).

Existují potom nejen kazuistická sdělení prokazující pozitivní působení železité karboxymaltózy u Crohnovy choroby. Nemocní léčení perorálně Fe, ale dokonce i léčení obvyklými parenterálními přípravky (podávanými v nízké dávce) po 1 i 2 roky nepociťovali zlepšení (nedošlo ani ke zlepšení hladiny hemoglobinu), aby již po dvou injekcích (pravda vysoká dávka) mohli referovat o dramatickém zlepšení klinického stavu, provázeném navíc i objektivním zlepšením hodnot krevního obrazu.

Důvody, proč je možno podat železo v případě železité karboxymaltózy rychle a ve vysoké dávce, shrnuje obr.

Na gastroenterologii vídáme anémii ale nejen u IBD. Anémie provází i celou řadu dalších gastroenterologických onemocnění:

• vředová choroba
• bariatrická chirurgie (resp. stavy po výkonech)
• syndrom krátkého střeva
• celiakie
• angiodysplazie
• syndrom dráždivého tračníku

Cíle léčby anémie u gastroenterologických nemocných jsou v zásadě podobné cílům léčby anémie obecně a jsou přehledně shrnuty na schématu.

Parenterální podávání Fe v kardiologii

Chronické srdeční selhání představuje jeden z nejzávažnějších problémů současné kardiologie. Léčba, jakkoliv komplexní, zatím nevede k dramatickému zlepšení prognózy našich nemocných. Navíc je třeba si uvědomit, že srdeční selhání výrazně zhoršuje kvalitu života nemocných (graf 2).

Už výše jsem uváděl, že léčba anémie může vést k celkovému zlepšení zdravotního stavu nemocných u různých onemocnění či symptomů. Samozřejmě, že léčba srdečního selhání se z hlediska patofyziologického přímo nabízí pro terapii anémie, pokud se u nemocného vyskytuje. Všichni také pamatujeme zklamání, které přineslo u nemocných se srdečním selháváním podávání erytropoetinu. Právě proto jsou zajímavé a významné výsledky s podáním železité karboxymaltózy u nemocných se srdečním selháním a deficitem železa studie CONFIRM HF. Nebyla to přitom studie v této indikaci první. Pilotní studie, FAIR HF u srdečního selhání u nemocných s deficitem železa s anémií i bez anémie dopadla rovněž pozitivně. CONFIRM HF jen potvrdila její výsledky. Tato nedávno publikovaná a před tím na sjezdu ESC v Barceloně prezentovaná studie (kontrolovaná, dvojitě slepá, multicentrická statisticky dostatečně silná) zařadila nemocné NYHA II a NYHA III s deficitem železa do aktivně léčené skupiny a skupiny placebové. V rámci „korekční“ fáze dostali nemocní železitou karboxymaltózu v dávce 2krát 500–1 000 mg do maxima 2 g. Pokud nebyl deficit Fe korigován, pokračovalo se v intravenózním podávání 500 mg železa. Studie trvala celkem 52 týdnů a výsledky byly sledovány a hodnoceny průběžně. Primárním cílovým parametrem bylo zlepšení výkonnosti dokumentované 6minutovým testem chůze, ve kterém došlo ke statisticky významnému zlepšení (interval se prodloužil o 33 ± 11 m v týdnu 24 statisticky významně).

Studie CONFIRM HF prokázala, že podání železité karboxymaltózy u nemocných se srdečním selháním zlepšilo jejich funkční zdatnost, změnilo k lepšímu klasifikaci podle NYHA a ne na poledním místě zlepšilo kvalitu života.

Výsledky studie CONFIRM HF pro přehlednost uvádějí grafy 3–6.

Kvalita života – opomíjený parametr

Již při popisu výsledků studie CONFIRM HF je jako jeden z výsledků uvedena zlepšená kvalita života. Je bohužel pravdou, že je to parametr (jistě subjektivní a obtížně objektivizovatelný), kterému není dáván zdaleka takový význam jako „tvrdým endpointům“, cílovým ukazatelům intervenčních studií. Přitom je prokázáno, že léčba anémie má významný vliv na kvalitu života u chronické únavy (především u žen). Zlepšení příznaků vyčerpanosti bylo prokázáno po podání 1 000 mg železité karboxymaltózy. Obecně je třeba uvést, že terapie železitou karboxymaltózu vede k rychlejší normalizaci hodnot než terapie perorální.

Kvalitu života zlepšuje intravenózní terapie železem také anemickým nemocným s nádorovým onemocněním. Přitom není jistě sporu o tom, že kvalita života nemocných s nádorovými chorobami je horší než u zdravých osob. Přitom anémií trpí 30–50 % nemocných s nádory. Bohužel, léčba se často neindikuje s odůvodněním, že ferroterapie sice zlepšuje kvalitu, ale nemění průběh vlastního základního onemocnění.

Závěr

V současné době existuje nepřehlédnutelná evidence o tom, že léčba parenterálním železem zlepšuje prognózu i kvalitu života v mnoha indikacích. Je bezpečnější, než si někdy myslíme, a je podložená daty z klinických studií. Nejvíce dat odpovídajících současné EBM (evidence based medicine) existuje pro Ferinject, železitou karboxymaltózu.

prof. MUDr. Richard Češka, CSc., FACP, FEFIM

rcesk@lf1.cuni.cz

III. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha

www.vfn.cz

Doručeno do redakce 3. 11. 2014

Přijato po recenzi 12. 11. 2014