Faktor stimulující kolonie granulocytů (G-CSF) zrychluje hojení vlhké deskvamace kůže vyvolané radiací
Faktor stimulující kolonie granulocytů (G-CSF) zrychluje hojení vlhké deskvamace kůže vyvolané radiací
Cíl studie:
Klinické důkazy z několika experimentálních a randomizovaných studií naznačily možný pozitivní vliv cytokinů na prevenci a hojení mukozitidy vyvolané ozařováním. Tato pilotní studie byla provedena s cílem zhodnotit účinnost faktoru stimulujícího kolonie granulocytů (G-CSF) na hojení vlhké deskvamace kůže vyvolané radiací.
Odůvodnění studie:
intervence exogenními růstovými faktory spolu s konvenčními léčebnými metodami může vyvolat rychlejší hojení kůže a pomoci pacientům co nejdříve znovu nabýt normálního stavu.
Materiál a metodologie:
Do studie bylo zařazeno 23 pacientů, u nichž byla v průběhu ozařování prokázána v místě ozáření vlhká deskvamace kůže stupně III. Pacientům byla do okraje rány subkutánně podána jedna dávka 300 µg faktoru stimulujícího kolonie granulocytů (G-CSF – Neupogen® (filgrastim)). Rychlost hojení byla zaznamenána jako funkce času ode dne D1 (den podání filgastrimu) do počtu dnů potřebných k úplnému zhojení/reepitelizaci otevřené kožní rány.
Výsledky:
Byla zjištěna rychlá odpověď a snížení závažnosti kožních reakcí na ozáření stupně III; toto se odrazilo v časném znovuzahájení radioterapie. U dvaceti pacientů (86 %) došlo ke zhojení ran do 10 dnů, což bylo výrazně rychlejší než 2 až 3 týdny, které byly očekávány na základě závažnosti/stupně kožní reakce. U třinácti pacientů (56,5 %) došlo k významně rychlejší odpovědi se zhojením během 5 dnů. Po podání v jedné dávce nebyly zaznamenány žádné výrazné nežádoucí účinky. Průměrná doba do zhojení vlhké deskvamace byla spočtena na 6,65 ± 4,73 dne. Z dalších sledovaných parametrů měly na rychlost hojení vliv pouze místo poškození a hloubka kožní rány. Při 4,53 ± 2,07 dne do reepitelizace a hojení prokázaly povrchové epidermální eroze v porovnání s hlubokými dermálními ranami (p < 0,001) skvělou odpověď. Výsledky naznačují slibnou roli G-CSF v léčbě kožních reakcí vyvolaných radiací (vlhké deskvamace) stupně III. Stanovení míry významnosti přínosu tohoto konceptu vyžaduje provedení strukturovaných randomizovaných studií.
Závěr:
Zdá se, že G-CSF podporuje hojení ran. Tento cytokin má kapacitu pozitivně ovlivnit proces hojení vlhké deskvamace vyvolané ozářením. Tato studie prokazuje, že tento obávaný nežádoucí účinek radioterapie může být zvládnut velmi jednoduchou, pohodlnou a nákladově efektivní cestou, bez toxicity a intervence.
Klíčová slova:
G-CSF – cytokiny – kůže – radioterapie – dermatitida – rány – poranění – karcinom hlavy a krku – filgrastim
Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.
Obdrženo:
3. 7. 2011
Přijato:
15. 2. 2012
Autoři:
L. Viswanath 1; J. Bindhu 1; B. Krishnamurthy 1; K. P. Suresh 2
Působiště autorů:
Department of Radiation Oncology, Kidwai Memorial Institute of Oncology, Bangalore, Karnataka State, India
1; National Institute of Animal Nutrition & Physiology, Bangalore, Karnataka State, India
2
Vyšlo v časopise:
Klin Onkol 2012; 25(3): 199-205
Kategorie:
Original Articles
Souhrn
Cíl studie:
Klinické důkazy z několika experimentálních a randomizovaných studií naznačily možný pozitivní vliv cytokinů na prevenci a hojení mukozitidy vyvolané ozařováním. Tato pilotní studie byla provedena s cílem zhodnotit účinnost faktoru stimulujícího kolonie granulocytů (G-CSF) na hojení vlhké deskvamace kůže vyvolané radiací.
Odůvodnění studie:
intervence exogenními růstovými faktory spolu s konvenčními léčebnými metodami může vyvolat rychlejší hojení kůže a pomoci pacientům co nejdříve znovu nabýt normálního stavu.
Materiál a metodologie:
Do studie bylo zařazeno 23 pacientů, u nichž byla v průběhu ozařování prokázána v místě ozáření vlhká deskvamace kůže stupně III. Pacientům byla do okraje rány subkutánně podána jedna dávka 300 µg faktoru stimulujícího kolonie granulocytů (G-CSF – Neupogen® (filgrastim)). Rychlost hojení byla zaznamenána jako funkce času ode dne D1 (den podání filgastrimu) do počtu dnů potřebných k úplnému zhojení/reepitelizaci otevřené kožní rány.
Výsledky:
Byla zjištěna rychlá odpověď a snížení závažnosti kožních reakcí na ozáření stupně III; toto se odrazilo v časném znovuzahájení radioterapie. U dvaceti pacientů (86 %) došlo ke zhojení ran do 10 dnů, což bylo výrazně rychlejší než 2 až 3 týdny, které byly očekávány na základě závažnosti/stupně kožní reakce. U třinácti pacientů (56,5 %) došlo k významně rychlejší odpovědi se zhojením během 5 dnů. Po podání v jedné dávce nebyly zaznamenány žádné výrazné nežádoucí účinky. Průměrná doba do zhojení vlhké deskvamace byla spočtena na 6,65 ± 4,73 dne. Z dalších sledovaných parametrů měly na rychlost hojení vliv pouze místo poškození a hloubka kožní rány. Při 4,53 ± 2,07 dne do reepitelizace a hojení prokázaly povrchové epidermální eroze v porovnání s hlubokými dermálními ranami (p < 0,001) skvělou odpověď. Výsledky naznačují slibnou roli G-CSF v léčbě kožních reakcí vyvolaných radiací (vlhké deskvamace) stupně III. Stanovení míry významnosti přínosu tohoto konceptu vyžaduje provedení strukturovaných randomizovaných studií.
Závěr:
Zdá se, že G-CSF podporuje hojení ran. Tento cytokin má kapacitu pozitivně ovlivnit proces hojení vlhké deskvamace vyvolané ozářením. Tato studie prokazuje, že tento obávaný nežádoucí účinek radioterapie může být zvládnut velmi jednoduchou, pohodlnou a nákladově efektivní cestou, bez toxicity a intervence.
Klíčová slova:
G-CSF – cytokiny – kůže – radioterapie – dermatitida – rány – poranění – karcinom hlavy a krku – filgrastim
Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.
Obdrženo:
3. 7. 2011
Přijato:
15. 2. 2012
Zdroje
1. Bataini JP, Asselain B, Jaulerry C et al. A multivariate primary tumor control analysis in 465 patients treated by radical radiotherapy for cancer of tonsillar region: clinical and treatment parameters as prognostic factors. Radiother Oncol 1989; 14(4): 265–277.
2. Fowler JF, Lindstrom MJ. Loss of local control with prolongation in radiotherapy. Int J Radiat Oncol Biol Phys 1992; 23(2): 457–467.
3. Withers HR, Taylor JM, Maciejewski B. The hazard of accelerated tumor clonogen repopulation during radiotherapy. Acta Oncol 1988; 27(2): 131–146.
4. Porock D, Kristjanson L. Skin reactions during radiotherapy for breast cancer: the use and impact of topical agents and dressings. Eur J Cancer Care (Engl) 1999; 8(3): 143–153.
5. Glean E, Edwards S, Faithfull S et al. Intervention for acute radiotherapy induced skin reactions in cancer patients. J Radiother Pract 2001; 2(2): 75–84.
6. Archambeau JO, Ines A, Fajardo LF. Response of the swine skin microvasculature to acute single exposures of X rays: quantification of endothelial changes. Radiat Res 1984; 98(1): 37–51.
7. Hopewell JW, Nyman J, Turesson I. Time factor for acute tissue reactions following fractionated irradiation: a balance between repopulation and enhanced radiosensitivity. Int. J Radiat Biol 2003; 79(7): 513–524.
8. Hopewell JW. Mechanisms of the action of radiation on skin and underlying tissues. In: Jammet H, Daburon F, Gerber GB et al (eds). Radiation Damage to Skin (BJR Supplement 19). London: British Institute of Radiology 1986: 39–47.
9. Hopewell JW. The skin: its structure and response to ionizing radiation. Int J Radiat Biol 1990; 57(4): 751–773.
10. Bussolino F, Wang JM, Defilippi P et al. Granulocyte and granulocyte macrophage colony stimulating factors induce human endothelial cells to migrate and proliferate. Nature 1989; 337(6206): 471–473.
11. Mckay IA, Leigh IM. Epidermal cytokines and there role in cutaneous wound healing. Br J Dermatol 1991; 124(6): 513–518.
12. Patni N, Patni S, Bapna A. The optimal use of granulocyte macrophage colony stimulating factor in radiation induced mucositis in head and neck squamous cell carcinoma. J Cancer Res Ther 2006; 1(3): 136–141.
13. Kannan V, Bapsy PP, Anantha N et al. Efficacy and safety of granulocyte macrophage-colony stimulating factor (GM-CSF) on the frequency and severity of radiation mucositis in patients with head and neck carcinoma. Int J Radiat Oncol Biol Phys 1997; 37(5): 1005–1010.
14. Gordon B, Spadinger A, Hodges E et al. Effect of granulocyte-macrophage colony stimulating factor on oral mucositis after hematopoietic stem-cell transplantation. J Clin Oncol 1994; 12(9): 1917–1922.
15. Schuchter LM, Luginbuhl WE, Meropol NJ. The current status of toxicity protectants in cancer therapy. Semin Oncol 1992; 19(6): 742–751.
16. Naylor W, Mallett J. Management of acute radiotherapy induced skin reactions: a literature review. Eur J Oncol Nurs 2011; 5(4): 221–233.
17. Sitton E. Early and late radiation-induced skin alterations. Part I: Mechanisms of skin changes. Oncol Nurs Forum 1992; 19(5): 801–807.
18. Hamilton JA. Colony stimulating factors, cytokines and monocyte macrophages some controversies. Immunol Today 1993; 14(1): 18–24.
19. Lavery BA. Skin care during radiotherapy: a survey of UK practice. Clin Oncol (R Coll Radiol) 1995; 7(3): 184–187.
20. Hejna M, Köstler WJ, Raderer M et al. Decrease of duration and symptoms in chemotherapy induced oral mucositis by topical GM-CSF: result of a prospective randomised trial. Eur J Cancer 2001; 37(16): 1994–2002.
21. Makkonen TA, Minn H, Jekunen A et al. Granulocyte macrophage-colony stimulating factor (GM-CSF) and sucralfate in the prevention of radiation induced mucositis: a prospective randomized study. Int J Radiat Oncol Biol Phys 2000; 46(3): 523–534.
22. Sprinzl GM, Gavlan O, de Vries A et al. Local application of granulocyte-macrophage colony stimulating factor (GM-CSF) for the treatment of oral mucositis. Eur J Cancer 2001; 37(16): 2003–2009.
23. Saarilahti K, Kanjanti M, Joensuu T et al. Comparison of granulocyte-macrophage colony stimulating factor and sucralfate mouthwashes in the prevention of radiation induced mucositis: a double-blind prospective randomized phase III study. Int J Radiat Oncol Biol Phys 2002; 54(2): 479–485.
24. Wagner W, Alfrink M, Haus U et al. Treatment of irradiation induced mucositis with growth factors (rhGM-CSF) in patients with head and neck cancer. Anticancer Res 1999; 19(1B): 799–804.
25. Berdel WE, Danhauser-Riedl S, Steinhauser G et al. Various human hematopoietic growth factors (interleukin-3, GM-CSF, G-CSF) stimulate clonal growth of nonhematopoietic tumor cells. Blood 1990; 73(1): 80–83.
26. Dexter M. Haemopoietic growth factors. Review of Biology and clinical potential. Macclesfield, Cheshire: Gardiner Caldwel Ltd. 1990.
27. Margolin SG, Breneman JC, Denman DL et al. Management of radiation-induced moist skin desquamation using hydrocolloid dressing. Cancer Nurs 1990; 13(2): 71–80.
28. Lobo Gajiwala A, Sharma V. Use of irradiated amnion as a biological dressing in the treatment of radiation induced ulcers. Cell Tissue Bank 2003; 4(2–4): 147–150.
29. Gollins C, Gaffney S, Slade R et al. RCT on gentian violet versus a hydrogel dressing for radiotherapy-induced moist skin desquamation. J Wound Care 2008; 17(6): 268–270.
30. Kouvaris JR, Kouloulias VE, Plataniotis GA et al. Dermatitis during radiation for vulvar carcinoma: prevention and treatment with granulocyte-macrophage colony-stimulating factor impregnated gauze. Wound Repair Regen 2001; 9(3): 187–193.
31. Throuvalis N, Antonadou D, Pulizzi M et al. Evaluation of the efficacy and safety of GM-CSF in the prophylaxis of mucositis in patients with head and neck cancer treated with radiotherapy. Eur J Cancer 1995; Suppl 5: Abstract 431.
32. McAleese JJ, Bishop KM, A’Hern R et al. Randomized phase II study of GM-CSF to reduce mucositis caused by accelerated radiotherapy of laryngeal cancer. Br J Radiol 2006; 79(943): 608–613.
33. Wells M, MacBride S. Radiation skin reactions [online]. Available from: http://www.us.elsevierhealth.com/media//us/samplechapters/9780443064869/9780443064869.pdf.
Štítky
Paediatric clinical oncology Surgery Clinical oncologyČlánok vyšiel v časopise
Clinical Oncology
2012 Číslo 3
- Spasmolytic Effect of Metamizole
- Metamizole at a Glance and in Practice – Effective Non-Opioid Analgesic for All Ages
- Metamizole in perioperative treatment in children under 14 years – results of a questionnaire survey from practice
- Current Insights into the Antispasmodic and Analgesic Effects of Metamizole on the Gastrointestinal Tract
- Obstacle Called Vasospasm: Which Solution Is Most Effective in Microsurgery and How to Pharmacologically Assist It?
Najčítanejšie v tomto čísle
- Angioimmunoblastic T-cell Lymphoma as a Very Poor-Prognosis Malignancy – a Single Centre Experience
- Triple-Negative Breast Cancer: Analysis of Patients Diagnosed and/or Treated at the Masaryk Memorial Cancer Institute between 2004 and 2009
- New and Clinically Used Oncomarkers of Bladder Cancer
- Granulocyte-Colony Stimulating Factor (G-CSF) Accelerates Healing of Radiation Induced Moist Desquamation of the Skin