Validizační studie české verze dotazníku FAQ

Súhrn

Cíl:
Ověření vlastností české verze Pfefferova Dotazníku funkčního stavu (FAQ) pro měření aktivit denního života u starších osob bez kognitivního deficitu.

Metodika:
Škálu FAQ a neuropsychologickou baterii jsme v prvním měření (test) administrovali celkem u 136 osob vyššího věku (sebeposouzení), v druhém měření 82 osobám (retest) pouze FAQ a nechali jsme tyto osoby posoudit pečovatelem (objektivní posouzení).

Výsledky:
Vztah FAQ s neuro­psychologickou baterií byl statisticky významný, výše korelací je vždy nízká. Mezi prvním měřením FAQ a retestem po šesti měsících nebyl statisticky významný rozdíl [ t(81) = –1,356; p = 0,18]. Věk (sebeposouzení: r = 0,06; p = 0,50 a objektivní: r = 0,07; p = 0,57) ani vzdělání (sebeposouzení: r = 0,12; p = 0,18 a objektivní: r = –0,09; p = 0,49) nemají významný vliv na výsledky v FAQ. Pohlaví má statisticky významný vliv (sebeposouzení): t(35,33) = 2,848; p < 0,01; objektivní posouzení: t(18,13) = 2,332; p < 0,05. Vztah FAQ s celkovou kognitivní výkonností (MMSE) byl statisticky nevýznamný. Rozdíl mezi sebeposouzením (druhé měření) a posouzením pečující osobou byl statisticky významný [ t(63) = 3,274; p < 0,01]. Test-retestová reliabilita škály FAQ mezi prvním a druhým měřením po šesti měsících byla r = 0,56; p < 0,001. Vnitřní konzistence škály v prvním měření, druhém měření a posouzení pečovatelem byla na základě Cronbachova koeficientu α = 0,62; α = 0,79; α = 0,46.

Závěr:
Škála FAQ je platný a spolehlivý nástroj hodnocení ADL u osob vyššího věku a je vhodnou volbou pro hodnocení funkční nezávislosti.

Klíčová slova:
dotazník – validita – aktivity denního života – Alzheimerova choroba

Úvod

Dotazník funkčního stavu FAQ (Functional Activities Questionnaire) je krátká škála k posouzení funkční nezávislosti jedince. Validizační studie FAQ v české verzi, která by poskytla základ pro srovnání výkonu soběstačného, samostatně žijícího jedince vyššího věku s jedincem trpícím Alzheimerovou nemocí (AN), dosud chybí. Tato studie proto navazuje na převod české verze škály a její pilotní studii na pacientech s AN [1] a rozšiřuje možnosti jejího hodnocení i využití.

Pojem aktivity denního života (activities of daily living, ADL) slouží k posouzení funkční nezávislosti jedince na svém okolí [2]. Přínos měření ADL je významný především u neurodegenerativních onemocnění: paralelně se snížením kognitivní výkonnosti probíhá zejména u Alzheimerovy nemoci (AN) i snížení schopnosti vykonávat úkoly nezbytné pro samostatný život (ADL). Běžně užívané nástroje celkové kognitivní výkonnosti, jako je MMSE [3,4], nestačí, je třeba je doplnit o vyšetření aspektů sociálních. Jedná se proto o jedno z jádrových kritérií MKN-10, DSM-IV i NINCS-ADRDA [5–7] pro diagnostiku Alzheimerovy nemoci. ADL se dělí na základní a instrumentální. Základní ADL zahrnují: koupání, oblékání, jedení a pití, hygienu atd. Mají hierarchickou strukturu: komplexní aktivity, např. hygiena a oblékání, bývají narušeny dříve než základní, např. pití a jedení [8]. Jsou z velké části procedurálně naučené a neovlivnitelné kulturními či výchovnými vlivy. Oproti tomu instrumentální aktivity denního života (IADL) jsou komplexní a sociálně modulované, umožňují jedinci samostatný, soběstačný život. Zahrnují: nakupování, vaření, zacházení s penězi, používání veřejné dopravy, telefonu atd. Při nemoci bývají postiženy jako první, vedou ke ztrátě funkční nezávislosti a potřebě péče od druhých, s postupem onemocnění se postižení rozšiřuje i na základní ADL [9,10]. Výkon v ADL předpovídá úpadek kognitivních funkcí a riziko smrti [11] i dobu do institucionalizace jedince s AN [12]. Deficity v ADL jsou jednou z příčin negativní zátěže pečovatele [13] a existuje významný vztah mezi ADL, zátěží pečovatele a depresí [14–16], výkon v IADL významně koreluje se sebeposouzením míry deprese u pacientů s AN [17]. Posouzení ADL je podstatnou součástí vyhodnocení úspěchů v léčbě zejména u inhibitorů cholinesterázy [18–20].

Tvorba a adaptace metod citlivých na změnu ADL je proto v českém prostředí velmi potřebná pro kvalitní diagnostiku AN. Abychom však mohli takových měření využít, potřebujeme vědět, jak vypadá průměrný výkon soběstačného jedince srovnatelného věku. Vytvoření tabulky s percentilovými normami, stanovení reliability a validity škály FAQ na souboru soběstačných osob vyššího věku z české populace proto byl základní záměr naší studie.

Pfefferův dotazník funkčního stavu FAQ (1982) byl původně vyvinut pro rozlišení funkční nezávislosti u normálně a abnormálně stárnoucích osob [21,22]. FAQ se ukázal být citlivý nejen u osob se syndromem demence, ale rovněž u osob s mírnou kognitivní poruchou (MCI). Disponoval vysokým prediktivním potenciálem pro rozvoj AN [23,24]. FAQ byl rovněž nejcitlivější (rozdíly však byly minimální) při srovnání s jinými škálami funkčního stavu [25]. Oproti jiným kvalitním, novějším škálám funkčního stavu, jako jsou DAD (The Disability Assessment for Dementia) [26,27] a BADLS (Bristol Activities of Daily Living Scale) [22,28–30], je FAQ časově méně náročný (má nižší počet položek), a proto i těžce postiženého jedince relativně málo psychicky zatěžuje.

FAQ se osvědčil v různých jazykových verzích, např. španělské [31], portugal-ské [32], chilské [33], a je doporučován pro diagnostiku pravděpodobné AN na brazilské populaci [34].

Používá se rovněž při skríningu funkčního postižení a demence v populaci osob vyššího věku [35] i v epidemiologických studiích [36]. Taktéž významně koreluje u pacientů s AN s velmi robustně ověřenými psychologickými konstrukty, jako je pracovní paměť [37], celkový kognitivní stav [1] či neuropsychiatrické symptomy u AN [38]. Možná využitelnost škály FAQ po provedení validizační studie je širší: funkční nezávislost lze aplikovat i na jiná onemocnění, jako demence s Lewyho tělísky [39] a infarkt mozku [40], kde byla pro měření ADL s úspěchem využita škála BADLS. Evaluace míry funkčního postižení může být rovněž v návaznosti využito pro neuropsychologickou a ergoterapeutickou rehabilitaci pacientů.

Soubor a metodika

 Soubor

Dotazník byl administrován jako součást baterie v rámci projektu zaměřeného na sledování efektu tréninku kognitivních funkcí. Do souboru bylo zařazeno celkem 136 samostatně žijících osob vyššího věku. Nábor byl prováděn na jaře roku 2007 prostřednictvím médií a univerzitou volného času. Všechny vyšetřované osoby podstoupily vyšetření dobrovolně s informovaným souhlasem, který byl schválen Etickou komisí 3. LF UK v Praze. Účast v projektu byla motivována tréninkem paměti zdarma a malou finanční odměnou za poslední testování.

Sběr dat FAQ probíhal ve dvou měřeních. Při prvním měření proběhlo anamnestické vyšetření a byl administrován dotazník FAQ (sebeposouzení vlastních aktivit denního života). Po šesti měsících proběhlo druhé měření, kdy byl znovu administrován dotazník FAQ (retest sebeposouzení). Dotazník FAQ byl součástí neuropsychologické baterie popsané dále. Po druhém vyšetření byly rozeslány dotazníky FAQ pečovatelům, rodinným příslušníkům za účelem „objektivního“ posouzení. Mezi oběma vlnami vyšetření u zkoumaných osob neproběhla další psychologická či léčebná intervence.

Metodika

Škála funkčního stavu: FAQ sestává z deseti položek zaměřených na aktivity denního života (ADL). Může ji administrovat zaškolený zdravotní personál a vyplnit zkoumaná osoba (subjektivní posouzení ADL) nebo její pečovatel (objektivní posouzení ADL). Obsahuje položky týkající se většinou tzv. instrumentálních aktivit denního života (IADL, položka 1–4), např. nakupování, zacházení s penězi atd., dále tři položky na základní aktivity denního života (položka 5, 6 a 10) a tři položky na aktivity spojené s komplexními sociálními funkcemi a kognitivní výkonností (položka 7–9). Každé z úrovní pro určitou aktivitu denního života je přiřazen bodový skór: 0 znamená „Vykonává normálně“, 1 – „Provádí sám s potížemi“, 2 – „Potřebuje pomoc“, 3 – „Je zcela závislý“. „Nikdy nevykonával, ale byl by nyní schopen“ je přiřazena hodnota 0 a „Nikdy nevykonával a měl by nyní potíže“ hodnota 1. Má rozsah 0–30 bodů, skór 0 znamená, že ADL jedince jsou nepostiženy a je zcela soběstačný; skór 30 indikuje vysoké postižení ADL a vysokou míru závislosti jedince na pečovateli (nesoběstačnost). Dotazník FAQ v české verzi je pro veřejnost volně přístupný přes internet i ve verzi tužka-papír [41].

Neuropsychologická baterie obsahovala následující testy: Mini-Mental State Examination (MMSE), Paměťový test učení (AVLT), Logickou paměť z WMS-III, Test cesty (TMT), Test telefonních čísel a Test nákupního seznamu. Poslední dva testy byly spolu s paralelními verzemi vytvořeny speciálně pro tuto studii [42–44]. V testu telefonních čísel je úkolem subjektu naučit se 13 telefonních čísel a propojit je s odpovídajícími jmény oddělení, kterým přísluší. Doba učení je 120 vteřin. Měří schopnost kódovat páry čísel a názvů oddělení, jejich uchování a vybavení z paměti. Telefonní čísla jsou trojmístná a vždy se k nim pojí příslušné oddělení např. požárníci. Celkový skór je suma správných odpovědí (telefonní číslo a správně přiřazené oddělení). V Testu nákupního seznamu je úkolem subjektu naučit se za 3 min 30 položek z psaného nákupního seznamu, který tvoří běžné potraviny a zboží. Výsledek je počet správně vybavených položek ve volném vybavení. Konstrukce testů odpovídá základním paradigmatům výzkumu paměti: párovým asociacím (Test telefonních čísel), paměti na seznam (Nákupní seznam). Dále byla administrována škála SOS, což je krátká, 10položková škála vyvinutá pro měření kvality života, psychické spokojenosti a efektivity léčby, která byla validizována na české populaci [45].

 Zpracování dat

Pro zjištění základních psychometrických charakteristik dotazníku FAQ jsme použili vzhledem k velikosti zkoumané skupiny parametrických metod: v případě reliability a validity korelační analýzy, pro srovnání rozdílů mezi posouzeními (párového t-testu). Za hladinu statistické významnosti jsme zvolili α = 0,05. Pro zpracování bylo použito statistických programů SPSS 16 a R [46,47].

Výsledky

Škála FAQ byla administrována zdravým, nezávislým osobám vyššího věku. Teoreticky lze proto očekávat vzhledem k povaze škály (čím méně je jedinec postižen v aktivitách denního života, tím nižší hrubý skór na škále o rozsahu 0–30 bodů získá) nesymetrickou, silně zešikmenou distribuci, kdy medián bude blízko nuly. Data ve všech třech měřeních tyto předpoklady potvrdila (tab. 1). Pro analýzu jsme se přesto rozhodli použít parametrických metod, protože rozsah výběru byl velký (N > 50) a protože případné použití neparametrických metod by značně ztěžoval velký počet lidí se stejnými skóry.

Zařazeni byli zdraví jedinci bez demence (dle MMSE) a bez kognitivního deficitu dle použité testové baterie. Zkoumaná skupina zahrnovala starší jedince, kteří žili samostatně a nacházeli se v dobrém kognitivním stavu (u všech osob MMSE > 26). Velikost zkoumaného souboru činila při retestu N = 82; tj. 60 %, objektivní posouzení pečovatelem bylo dostupné pro N = 67; tj. 78 % účastníků retestu (tj. 47 % původního souboru).

Věk účastníků se pohyboval v rozmezí 50–92 let (průměr 68,4; SD = 7,9; medián 68 let). Většinu souboru tvořily ženy (78 %). Úroveň vzdělání v souboru byla vyšší než v obecné populaci (průměrný počet let vzdělání 14,8; SD = 2,9; rozsah 7–23). Podsoubory analyzované při druhém měření a objektivním posouzení se věkem, vzděláním a pohlavím statisticky významně nelišily od účastníků, kteří ve výzkumu nepokračovali.

FAQ a demografické charakteristiky

Vztah výsledků FAQ a demografických charakteristik byl testován na údajích z prvního sebeposouzení a z objektivního posouzení pečovatelem.

Věk

Věk nemá statisticky významný vliv na výsledky v FAQ u samostatně žijících osob vyššího věku (Pearsonův koeficient korelace r = 0,06; p = 0,50). Ani u objektivního posouzení nebyl vliv signifikantní (r = 0,07; p = 0,57).

Vzdělání

Vzdělání, měřené v letech, nemá statisticky významný vliv na výsledky v FAQ u samostatně žijících osob vyššího věku (Pearsonův koeficient korelace r = 0,12; p = 0,18), ani na výsledky objektivního posouzení (r = –0,09; p = 0,49).

 Pohlaví

V případě sebeposouzení i objektivního posouzení byl zjištěn statisticky významný vztah FAQ a pohlaví. V obou případech skórovali muži výše (sebeposouzení: t(35,33) = 2,848; p < 0,01; objektivní posouzení: t(18,13) = 2,332; p < 0,05). Rozdíl průměrů mužů a žen činil 1,04; resp. 1,00 bodu. Předpokládáme, že k tomuto rozdílu jsme došli proto, že žen je ve zkoumaném souboru podstatně více nebo některé položky, např. vaření, jsou citlivé na rozdíly mezi pohlavími.

 Rozdíly mezi jednotlivými měřeními

Abychom zjistili případný posun v hodnocení v jednotlivých měřeních, výsledky FAQ byly srovnány párovým t-testem. Mezi prvním měřením FAQ a retestem po šesti měsících nebyl statisticky významný rozdíl [ t(81) = –1,356; p = 0,18].

Rozdíl mezi sebeposouzením (druhé měření) a posouzením pečující osobou byl statisticky významný [ t(63) = 3,274; p < 0,01]. Použili jsme data z druhého sebeposouzení, protože časově lépe odpovídají objektivnímu posouzení.

Protože rozdíl mezi subjektivním a objektivním hodnocením může být zajímavý pro další studie (tzv. diskrepanční index) [23], spočítali jsme jeho hodnoty jako rozdíl druhého subjektivního posouzení a posouzení pečující osobou (diskrepanční index: průměr 0,52; medián 0,0; rozsah –3 až +5; SD = 1,26). Při tomto způsobu výpočtu záporné hodnoty indexu znamenají, že pokusná osoba vidí vlastní stav jako lepší, tj. objektivní posouzení je přísnější. Z výsledků je patrné,že zkoumané osoby jsou k vlastním schopnostem kritičtější než pečující osoby.

 FAQ a kognitivní stav

V rámci neuropsychologické baterie (tab. 2) bylo možné sledovat vztah FAQ k ostatním použitým metodám (tab. 3). Použité metody měřily paměťový výkon (AVLT, WMS-III, Nákupní seznam a Telefonní seznam), pozornost (TMT-A) a exekutivní funkce „set shifting“ (TMT-B). Dále byl srovnáván výsledek FAQ s celkovým stavem (MMSE) a s úrovní psychické spokojenosti „well-being“ (SOS-10 [47]).

Při korelační analýze byl zjištěn statisticky významný vztah sebeposouzení v FAQ s některými paměťovými testy (AVLT, Nákupní seznam), výše korelací je ale ve všech případech nízká. V případě MMSE jsou vzájemné korelace rovněž nízké a jsou statisticky nevýznamné.

Psychometrické charakteristiky FAQ

Reliabilita FAQ

Test-retestová reliabilita škály FAQ mezi prvním a druhým měřením po šesti měsících byla r = 0,56; p < 0,001. Korelace mezi subjektivním a objektivním posouzením pečovatelem byla r = 0,64; p < 0,001.

Vnitřní konzistence škály (tj. jak dobře položky měří tutéž vlastnost) v prvním, druhém měření a posouzení pečovatelem byla na základě Cronbachova koeficientu α = 0,62; α = 0,79; α = 0,46. Spearman-Brownův koeficient pro korelaci mezi oběma polovinami škály (split-half reliabilita) činil v prvním, druhém a posouzení pečovatelem r = 0,62; r = 0,89; r = 0,67. I přes nízký počet položek škály je vnitřní konzistence škály FAQ při opakovaných měřeních dobrá až vysoká.

Validita FAQ

Bližší údaje o jednotlivých položkách a jejich obtížnosti byly zjišťovány pomocí položkové analýzy (tab. 4). Za nejobtížnější je považováno zapamatovávání termínů schůzek, léků a vyplňování formulářů. Korelace jednotlivých položek se zbytkem škály se pohybuje v rozsahu 0,108–0,369. Nejnižší korelace je zjištěna u otázky 4 (hry a koníčky), což svědčí o tom, že položka se obsahem odlišuje od zbytku škály. Hodnoty korelací jsou celkově nízké, což přisuzujeme efektu podlahy v našem souboru (většina responden-tů problémy neměla).

Normativní interpretace FAQ

Použitý soubor není reprezentativní, pro klinické účely jsme se pokusili sestavit percentilové normy pro FAQ u zdravých osob vyššího věku (N = 136) (tab. 5). Tyto hodnoty mohou sloužit jako orientační normativní údaj při srovnávání výkonů v FAQ u pacientů.

Diskuze

Použili jsme Dotazník funkčního stavu (FAQ) u soběstačných osob vyššího věku a ověřili jeho psychometrické vlastnosti. Cílem výzkumu bylo vytvořit orientační percentilové normy FAQ na skupině osob bez funkčního deficitu pro možnost normativního srovnání výkonů v ADL se skupinou osob s podezřením na syndrom demence (pro tzv. normativní interpretaci FAQ).

Výsledky ukazují, že FAQ v české verzi disponuje dobrou test-retestovou reliabilitou (stabilitou škály v čase) při opakovaném měření u téže skupiny. Vnitřní konzistence je dobrá až vysoká jak při subjektivním posouzení, tak při posouzení pečovatelem. Při malém počtu položek FAQ (negativní vliv náhodného seskupení položek) považujeme tyto výsledky z hlediska vnitřní konzistence za velmi dobré [48].

Jednotlivé položky FAQ mají na první pohled vysokou face validitu pro ADL i IADL. Ani u testujících, ani u testovaných osob jsme se nesetkali s vážnými výhradami vzhledem k jednotlivým položkám FAQ. Je třeba však mít na vědomí, že se jedná o dotazníkovou metodu, tzv. nepřímé měření ADL [49]. Závažným zjištěním pro interpretaci a použití FAQ u osob bez kognitivního deficitu je statisticky nevýznamná a nízká korelace mezi měřítky globálního kognitivního výkonu MMSE a FAQ. To je protikladné zjištění vzhledem ke vztahu významné závislosti výsledků MMSE a FAQ u osob s pravděpodobnou AN i MCI [1,23]. Nezávislost ADL na kognitivním výkonu potvrzují dále i významné, ale velmi nízké korelace FAQ s neuropsychologickou baterií: kognitivní výkon a úroveň ADL u soběstačných osob statisticky významně nesouvisí. Tato zjištění je třeba brát opatrně, protože rozsah skórů FAQ u zdravých osob je velmi malý, což může výsledky zkreslovat.

Percentilové normy pro subjektivní posouzení i posouzení pečovatelem jsouorientačním měřítkem pro normativní interpretaci FAQ na české populaci. Slouží jako základ pro srovnání výkonu v FAQ u osoby s podezřením na syndrom demence vzhledem k dané referenční skupině (funkčně nezávislé osoby vyššího věku a vzdělání). Tento krok představuje přesnější vyhodnocení získaných výsledků oproti dřívějším možnostem hodnocení úrovně ADL v FAQ. Poskytují vedle celkového bodového skóru (0–30), který nabízí Bartošova pilotní studie [1], možnost orientačně popsat, jak daleko od průměru se úroveň ADL u konkrétní osoby nachází. Tyto orientační normy jsou k dispozici nejen pro posouzení subjektivní, ale i pro posouzení pečovatelem. Rozdíl mezi těmito dvěma posouzeními, který se označuje jako „diskrepanční index“, může sloužit jako základ srovnání při diagnostice MCI s potenciálem pro budoucí rozvoj AN [23].

Rovněž je důležité vzít v úvahu, že při diagnostice MCI informace od pečovatele v nejnovějších výzkumech vychází jako objektivnější vzhledem k vývoji onemocnění než informace od pacienta [50]. I proto je vhodné disponovat percentilovými normami pro objektivní posouzení v FAQ. V této souvislosti je zajímavé zjištění, že jsme v našem případě nalezli malý, ale statisticky významný rozdíl mezi subjektivním a objektivním posouzením. U skupiny pacientů s MCI a potenciálem pro rozvoj AN [23] například existuje v tomto posouzení rozdíl velmi významný. Rozdíl těchto údajů tedy může mít diagnostickou hodnotu, a proto by lékaři měli rutinně získávat jak subjektivní, tak objektivní posouzení ADL v FAQ. Naše studie přináší popis míry rozdílu objektivního a subjektivního posouzení v FAQ na souboru soběstačných osob, který může sloužit jako referenční hodnota pro sledování tohoto rozdílu u pacientů.

Samotný rozdíl u funkčně nezávislé populace může být způsoben například nepřesností metody nebo trochu odlišnou přísností posuzování u osoby samotné a pečovatele. V našem případě mohlo hrát roli i vyšší vzdělání sledovaných osob a s tím možná spojené vyšší nároky na vlastní výkon (vyšší míra sebekritičnosti).

Pro praktické využití výsledků této studie uveďme interpretační vodítka při hodnocení výkonu v FAQ pro ADL u osob vyššího věku a vzdělání: čím nižší hrubý skór v FAQ jedinec získá, tím vyšší dostane percentil (0–100). Vysoké percentilové hodnoty označují normální úroveň ADL u osob vyššího věku. Pokud jedinec XY má při vyšetření v FAQ hrubý skór 5 v subjektivním a 4 body v objektivním posouzení, přísluší mu vážený skór = 3 a 5 percentil, což v obou případech zhruba = –1,66 SD od průměru našeho souboru. Takový jedinec má v ADL výkon typický pro skupinu osob s významně sníženým ADL a možným funkčním deficitem (výsledek nutno hodnotit v rámci dalších vyšetření dle doporučených postupů pro diagnostiku AN) [51,52]. Rovněž velká diskrepance mezi objektivním a subjektivním posouzením značí nízký náhled na vlastní funkční nezávislost a možné obtíže v ADL. Disponujeme-li pouze subjektivním posouzením, pak lze využít cut-off skóru založeného na > –1,5 SD vzdálenosti od průměru našeho souboru (standardní vzdálenost od průměru pro významnou odchylku od průměru příslušné referenční skupiny [53]). Skór 4 dosahuje jen 7 % samostatně žijících starších osob v našem souboru, proto hranice > 4 body může sloužit jako orientační cut-off pro stanovení deficitu v ADL (u objektivního posouzení > 3 body).

Naše studie má několik omezení: soubor byl tvořen převážně ženami a zkoumané osoby měly v průměru vyšší vzdělání. Výběrový soubor není vzhledem k české populaci reprezentativní a složení souboru mohlo mít vliv na percentilové normy FAQ. Je možné, že při zahrnutí adekvátního počtu lidí s nižším vzděláním by byl rozsah hodnot FAQ širší. Určitým omezením bylo provádění parametrických výpočtů nad škálou, která byla nerovnoměrná, a zkoumané osoby dosahovaly jen malého počtu hodnot. Proto jsme provedli i paralelní analýzu za použití Wilcoxonova testu pro párová srovnání a Spearmanova koeficientu korelace, se kterou jsme dospěli ke stejným výsledkům. Tyto výsledky zde v zájmu stručnosti neuvádíme.

Naše studie neobsahuje srovnání FAQ s dalšími škálami nepřímého měření ADL (např. DAD, BADLS) [30,54], a nejsme tak schopni popsat obsahovou (zda pokrývá přiměřeně oblast ADL) a konvergentní validitu (zda se tyto metody shodují) FAQ.

Podle našich zkušeností se některé položky ukazují jako problematické, což dokládají např. časté dotazy pečovatelů (především žen), jak mají posoudit položku 6 („uvařit si celé jídlo“ a další položky týkající se správy domácnosti). Pečovatelé se často dotazovali, jak mají posoudit tuto věc nyní, jestliže to manžel/partner nikdy nedělal. Tuto souvislost rovněž naznačuje statisticky významný rozdíl v posuzování FAQ mezi muži a ženami. V rámci tohoto výzkumu tato zjištění však nelze analyzovat hlouběji. Rovněž index objektivního posouzení postrádá údaj o inter-rater reli-abilitě mezi dvěma posouzeními různých pečovatelů, která by byla zajímavým doplněním. Je možné, že různí pečovatelé posuzují ADL téhož svěřence do značné míry odlišně.

Autoři studie přesto věří, že se podařilo poskytnout praktickým neurologům a psychiatrům spolehlivý a rychlý skríningový nástroj pro diagnostiku ADL u starších osob, kde toto měření má význam pro diagnostiku pravděpodobné AN i MCI. Rozšíření FAQ o percentilové normy subjektivního i objektivního posouzení a diskrepanční index představují základní krok ve zpřesnění měření ADL na české populaci u osob s podezřením na rozvoj neurodegenerativních onemocnění.

Mgr. Ondřej Bezdíček
Centrum klinických neurověd, Neurologická klinika
1. LF UK a VFN v Praze
Kateřinská 30
128 21 Praha 2
e-mail: ondrejb@yahoo.com