Grammaticality Judgement in Broca’s Aphasia – Two Case Studies

Česká verzia

Authors: E. Flanderková ¹; B. Mertins ²; O. Bezdíček ³; E. Baborová ³; M. Černá ⁴
Authors place of work: Ústav obecné lingvistiky, FF UK v Praze ¹; Ruprecht-Karls-Universität Heidelberg, Institut für Deutsch als Fremdsprachenphilologie ²; Neurologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze ³; Katedra speciální pedagogiky, PdF MU, Brno ⁴
Published in the journal: Cesk Slov Neurol N 2014; 77/110(2): 202-209
Category: Original Paper

Práce byla podpořena grantem GA UK č. 508712 (Čeština v afázii), a programem Univerzity Karlovy PRVOUK P26/ LF1/ 4.
Autoři děkují především dvěma afatickým pacientům za poskytnutí informovaného souhlasu k uveřejnění údajů, které jsou v následujícím textu obsaženy. Nemenší dík patří prof. Evženu Růžičkovi, přednostovi Neurologické kliniky 1. LF a VFN v Praze, a etické komisi VFN v Praze za umožnění výzkumu. Dále děkujeme Jarmile Panevové a Mirjam Friedové za konzultaci vybraných jazykových jevů, Filipu Smolíkovi, Záviši Šumanovi a Janu Kockovi za konzultaci překladu a za technickou podporu. Děkujeme též oběma anonymním recenzentům.

Summary

This study presents a linguistic experiment, grammaticality judgment testing in Czech patients with Broca´s aphasia. The aim was to verify whether patients with this aphasia are able to distinguish between obligatory and optional verbal complements. The underlying theoretical/methodological framework is that of functional-generative description of verb valency. Our paper presents judgments of grammatical vs. agrammatical sentential structures by two aphasic patients with slight and heavy cognitive deficit, respectively. The authors were able to draw the following conclusions: 1. If a sentence is agrammatical due to violations of the government of the dependent arguments, both patients showed comprehension problems, whereas optional adverbial complements did not disturb comprehension in either of the two patients. 2. Wrong government and wrong morphological marker were only helpful in detecting a defective syntactic structure in the patient showing slight cognitive deficit. 3. When evaluating the presented grammatically deficient material as correct, the patient with a heavy cognitive deficit relied in his comprehension on lexical and/or sentential semantics. The results are interpreted in the framework of two widely used psycholinguistic models of language production/comprehension.

Key words:
Broca’s aphasia – grammaticality judgement – Czech

The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study.

The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

Zdroje

1. Lehečková H. Struktura mozku a struktura jazyka: neurolingvistický pohled. In: Čmejrková S, Havlová E, Hoffmanová J (eds). Užívání a prožívání jazyka. K 90. narozeninám Františka Daneše. Praha: Karolinum 2010: 71– 75.

2. Lehečková H. Manifestation of aphasic symptoms in Czech. J Neurolinguistics 2001; 14(2– 4): 179– 208.

3. Schmiedtová B, Flanderková E. Neurolingvistika: předmět, historie, metody. Slovo a slovesnost 2012; 73(1): 46– 62.

4. Schmiedtová B, Flanderková E. Produkce řeči v afázii: kazuistika. Studie z aplikované lingvistiky 2012; 1– 2: 53– 69.

5. Cséfalvay Z. Súčasný pohľad na diagnostiku a terapiu afázie. Cesk Slov Neurol N 2007; 70/ 103(2): 118– 128.

6. Marková J, Cséfalvay Z. Morphological‑ syntactic deficits in the production of Slovak‑ speaking aphasic patients. Aphasiology 2010; 24(10): 1197– 1222.

7. Jakobson R. Kindersprache, Aphasie und allgemeine Lautgesetze. In: Selected Writings of Roman Jakobson (I). Hague: Mouton 1962: 328– 401.

8. Jakobson R. On Aphasic Disorders from a Linguistic Angle. In: Selected Writings of Roman Jakobson (VII). Berlin: Mouton 1985: 128– 140.

9. Škodová E, Jedlička I a kol. Klinická logopedie.2. aktualizované vyd. Praha: Portál 2007.

10. Cséfalvay Z a kol. Terapie afázie. Teorie a případové studie. Praha: Portál 2007.

11. Neubauer K a kol. Neurogenní poruchy komunikace u dospělých. Diagnostika a terapie. Praha: Portál 2007.

12. Koukolík F. Lidský mozek. Funkční systémy. Norma a poruchy. 3., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Galén 2012.

13. Ambler Z. Základy neurologie. 7. vyd. Praha: Galén 2011.

14. Eysenck MW, Keane MT. Kognitivní psychologie. Praha: Academia 2008.

15. Shapiro LP, Gordon B, Hack N, Killackey J. Verb‑ argument structure processing in complex sentences in Broca‘s and Wernicke‘s aphasia. Brain Lang 1993; 45(3): 423– 447.

16.Thompson CK. Unaccusative verb production in agrammatic aphasia: the argument structure complexity hypothesis. J Neurolinguistics 2003; 16(2– 3): 151– 167.

17. Baum SR. Syntactic processing in agrammatism: evidence from lexical decision and grammaticality judgement tasks. Aphasiology 1988; 2(2): 117– 135.

18. Lopatková M, Žabokrtský Z, Kettnerová V. VALLEX. Praha: Karolinum 2008.

19. Razímová M. Funkce adverbálního dativu v hloubkové a povrchové stavbě české věty. Diplomová práce. Praha: Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK 2004.

20. Karlík P. Dominace (závislost syntaktická). In: Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny 2002: 114– 115.

21. Cséfalvay Z, Košťálová M, Klimešová M. Diagnostika a terapie afázie, alexie, agrafie (manuál). Praha: Asociace klinických logopedů ČR 2002.

22. Folstein MF, Folstein SE, McHugh PR. Mini‑mental state. A practical method for grading the cognitive state of patients for the clinician. J Psychiatr Res 1975; 12(3): 189– 198.

23. Folstein MF, Susan SE, McHugh PR. Mini‑Mental® State Examination (MMSE™). Lutz: Psychological Assessment Resources 2000.

24. Tošnerová T, Bahbouh R. Mini‑mental state. Rychlé orientační vyšetření kognitivního stavu. Cesk Psychol 1998; 42(4): 328– 333.

25. Vigliecca NS, Peñalva MC, Molina SC, Voos JA, Vigliecca MR. Is the Folstein’s Mini‑Mental test an aphasia test? Appl Neuropsychol Adult 2012; 19(3): 221– 228.

26. Butterworth, B. Hesitation and the production of verbal paraphasias and neologisms in jargon aphasia. Brain Lang 1979; 8(2): 133– 161.

27. Whitworth A, Webster J, Howard D. A cognitive neuropsychological approach to assessment and intervention in aphasia: A clinician‘s guide. New York: Psychology press 2005.

28. Levelt MJM. Speaking: From intention to articulation. Cambridge, MA: MIT 1989.

29. Wilson SM, Saygin AP. Grammaticality judgement in aphasia: deficits are not specific to syntactic structures, aphasic syndromes, or lesion sites. J Cogn Neurosci 2004; 16(2): 238– 252.

30. Daneš F. Pokus o strukturní analýzu slovesných významů. In: Uličný O, Čapková D, Římalová L (eds). Jazyk a text. Výbor z lingvistického díla Františka Daneše. Praha: Karolinum 1999: 79– 95.

31. Baddeley A. Working memory: theories, models, and controversies. Annu Rev Psychol 2012; 63: 1– 29.

32. Bour A, Rasquin S, Boreas A, Limburg M, Verhey F.How predictive is the MMSE for cognitive performance after stroke? J Neurol 2010; 257(4): 630– 637.

33. Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN‑ 10). Geneva: World Health Organization 1992.