Vnímání tělesné hmotnosti lékárníky a farmaceutickými laboranty na Slovensku I

Súhrn

Příspěvek přináší výsledky dotazníkového průzkumu realizovaného u pracovníků lékáren v SR v roce 2012. Bylo rozesláno 1884 dotazníků, návratnost 492 dotazníků (26,1 %). Jeho cílem bylo zjistit vnímání a postoje lékárníků a farmaceutických laborantů k nadváze a obezitě. Průměrné hodnoty BMI u lékárníků byly 25,08, u farmaceutických laborantů 24,86. Nadváha nebo obezita byla zaznamenána u 36,6 % respondentů, BMI ≥ 25 byl u 5,2 % mužů a 33,7 % žen. Nepřítomnost chronického onemocnění uvedlo 61,8 % dotázaných. 38,8 % respondentů sdělilo užívání léčiv – nejčastěji antihistaminik, hormonů štítné žlázy a antihypertenziv. U 220 (44,7 %) respondentů se nadváha/obezita vyskytovala v rodině. Pohybové aktivitě častěji než 3krát týdně se věnovalo 9,6 % dotázaných. Pitný režim byl jako dobrý hodnocen u 52,1 % respondentů. 14,6 % participujících si kompenzovalo jídlem stres.

Klíčová slova:
lékárníci • farmaceutičtí laboranti • nadváha • obezita • dotazníkový průzkum

Úvod

Obezita je jednou z největších výzev veřejného zdravotnictví v 21. století. Na mezinárodní úrovni stanovená evropská strategie pro snížení zdravotních problémů způsobených špatnou výživou a nedostatkem pohybu¹⁾ navazuje na Evropskou chartu boje proti obezitě²⁾. Na národní úrovni ve Slovenské republice potom „Národný program prevencie obezity“³⁾ schválený Usnesením vlády SR v roce 2008⁴⁾. Charakteristiku zdravotního stavu obyvatelstva v následujících letech přináší zpráva⁵⁾ – výsledky analýzy antropometrických parametrů hmotnosti a výšky a následný výpočet BMI dokumentovaly vysoce nepříznivou situaci ve výskytu tohoto závažného rizikového faktoru ve slovenské populaci.

O prevalenci nadváhy a obezity u zdravotnických pracovníků není v písemnictví mnoho prací. Z dotazníkového průzkumu u 394 lékařů vyplynulo, že 44 % z nich mělo nadváhu, včetně 8 % z nich, kteří byli obézní⁶⁾. V jiné studii, která analyzovala obezitu u 1010 zdravotnických pracovníků, byla tato zjištěna u 13,3 % mužů a 13,6 % žen⁷⁾. Podobný výsledek uvádí další studie vykonaná u 723 zdravotnických pracovníků (372 lékařů, 247 zdravotních sester, 104 ostatních zdravotnických pracovníků) – frekvence abdominální obezity činila 13,8 %, přičemž byla signifikantně vyšší u mužů než u žen⁸⁾. Srovnatelný výsledek uvádí zdroj⁹⁾ – pouze 12 % lékařů bylo obézních (a jenom 1 % extrémně obézních). Pokud jde o diplomované zdravotní sestry – téměř 54 % jich mělo nadváhu nebo obezitu¹⁰⁾.

Ještě méně prací na dané téma se věnovalo profesním skupinám pracovníků lékáren. Lékárníci byli začleněni například do studie zjišťující disproporce (nerovnosti) ve zdraví různých skupin poskytovatelů zdravotní péče¹¹⁾. Percepcí tělesné hmotnosti studentek farmacie se zabývala práce autorů Jaworowska a Bazylak¹²⁾. Do této skupiny lze zařadit i naše předcházející příspěvky zaměřené na vnímání tělesné hmotnosti studenty oboru farmaceutický laborant a farmacie v České republice¹³⁾, a farmaceutickými laboranty a lékárníky v České republice¹⁴⁾.

Cílem příspěvku bylo zjistit vnímání a postoje lékárníků a farmaceutických laborantů pracujících v lékárnách v SR k nadváze a obezitě.

Pokusná část

Byla použita dotazníková metoda. Průzkum se uskutečnil v roce 2012. Oslovenými respondenty byli farmaceuti a farmaceutičtí laboranti pracující v lékárnách. Dotazníky byly rozesílány prostřednictvím e-mailu do všech lékáren ve Slovenské republice (SR).

Dotazník byl vytvořen pomocí internetového portálu http://www.oursurvey.biz/. Každý respondent otevřel dotazník kliknutím na odkaz přiložený v e-mailu zaslaném do lékárny a následně zadáním přiloženého hesla. Dotazník byl anonymní. Nebylo možné odlišit, resp. zabránit tomu, aby jeden a tentýž respondent otevřel a vyplnil dotazník vícekrát. Dotazník obsahoval 23 otázek. Otázky byly stručné a jednoduše koncipované, aby respondent mohl poskytnout jasnou odpověď. Na vyplnění dotazníku měli respondenti 4 dny. Vyhodnocování získaných údajů se vykonalo prostřednictvím výše uvedeného portálu a pomocí programu Microsoft Excel 2007. Vzor dotazníku je k dispozici u autorů.

První část dotazníku má za úlohu podat základní informace o respondentovi (otázka 1 až 4). Otázky 5 a 6 nabízejí pohled na tělesnou hmotnost respondentů v souvislosti s jejich dosaženým vzděláním, dále přinášejí pohled na BMI z geografické stránky. Otázky 7 až 9 jsou určeny ke zjištění zdravotního stavu dotázaných. Na základě získaných odpovědí je možné posoudit vznik nadváhy, resp. obezity v souvislosti s jiným primárním onemocněním, příp. v souvislosti s užíváním některých léčiv. Zjišťování rodinné anamnézy je nevyhnutné pro posouzení genetického vlivu na vznik nadváhy a obezity respondentů. Otázky 10 až 23 se zabývají samotným postojem respondentů v pojímání sebe samotného a své tělesné hmotnosti. Cílem těchto otázek je posoudit životní styl respondentů, tj. postoje k fyzické aktivitě a stravovacím návykům. Dotazník rovněž zkoumá zkušenosti s redukcí hmotnosti a znalosti v oblasti dané problematiky. Podává také obraz o úspěšnosti léčby.

Dotazník má větvený charakter. Pokud respondent uvedl, že se svou hmotností není spokojen a snaží se ji snížit, následovala série otázek souvisejících s danou problematikou. Tato série otázek má také větvený charakter podle povahy odpovědí respondenta. Pokud však respondent uvedl, že je se svou hmotností spokojen, anebo že sice není se svou hmotností spokojen, ale přesto se ji snižovat nesnaží, dotazník se ukončí.

Výsledky a diskuze

Celkový počet rozeslaných e-mailů byl 1884. Na žádost vyplnit dotazník zabývající se nadváhou a obezitou u pracovníků lékáren zareagovalo 495 osob v rámci celé Slovenské republiky. Tři dotazníky byly pro neúplně vyplněné údaje ze zpracování vyloučeny. Celkový soubor tak tvořilo 492 dotazníků, což představuje 26,1% návratnost.

Složení souboru

Počet respondentů na základě dosaženého vzdělání, resp. pracovní pozice:

• lékárníků bylo 388 (78,9 %) ze souboru odpovídajících, z toho bylo 320 žen (82,5 %) a 68 mužů (17,5 %). Při přibližném počtu 4100 lékárníků v roce 2012 ve Slovenské republice¹⁵⁾ to představuje 9,5 % jejich celkového počtu.
• farmaceutických laborantů bylo 104 (21,1 %) ze souboru odpovídajících, z toho bylo 90 žen (86,5 %) a 14 mužů (13,5 %). Ve vztahu k počtu zaregistrovaných farmaceutických laborantů (1763) – tento počet však neodpovídá realitě – to představuje 5,9 %.

Geografické rozložení respondentů je uvedeno v tabulce 1.

Průzkum BMI ukázal, že jeho průměrné hodnoty u lékárníků byly 25,08 a u farmaceutických laborantů 24,86. Nadváhou až obezitou trpí 37 dotázaných lékárníků a pět laborantů. U žen mělo nadváhu/obezitu 116 lékárnic a 22 laborantek. V celkovém měřítku nadváha, příp. obezita postihuje 36,6 % respondentů. Celkově se u mužů hodnota BMI vyšší než 25,0 vyskytuje u 51,2 %, u žen u 33,7 %. Bližší pohled na BMI uvádíme v tabulkách 2 a 3, a na obrázku 1.

Na změny prevalence obezity může působit stárnutí (věk), změny, které se objevují v určitém časovém období a ovlivňují celou populaci (období) a změny, které ovlivňují jen osoby, které se narodily ve specifickém časovém rozpětí (ročník). U mladších věkových skupin dochází k většímu vzestupu prevalence obezity než u starších. V prevalenci obezity se liší jednotlivé populační skupiny podle dekády narození. Ve švýcarské studii byl zjištěn vzestup prevalence u věkových skupin narozených v letech 1930–1939 a v letech 1960–1979¹⁶⁾.

V našem průzkumu u pracovníků lékáren (tab. 4) jsme zjistili nadváhu a obezitu (respondenti s BMI ≥ 25,0) v největší míře u respondentů narozených v 70. letech 20. století. Potom následovaly ročníky narozené 50. a 80. letech. V rámci jednotlivých dekád byla nejvyšší prevalence nadváhy a obezity u respondentů narozených v letech 1950–1959 (65,2 %), potom následovaly roky narození v letech 1960–1969 (45,8 %) (obr. 2).

Nepřítomnost chronického onemocnění uvedlo 61,8 % respondentů. U 31,5 % se však chronické onemocnění vyskytuje (tab. 5). Nejčastěji zmiňovaná chronická onemocnění u mužů byla diabetes mellitus, hyperlipidémie, hypertenze a alergická onemocnění, u žen alergická onemocnění, onemocnění štítné žlázy, hypertenze, varixy a diabetes mellitus.

Na otázku pravidelného užívání léčivých přípravků kladně odpovědělo 38,8 % dotázaných, z nich 50,3 % mělo BMI vyšší než 25,0. Zápornou odpověď uvedlo 61,2 % respondentů (tab. 6).

Nejčastějšími užívanými skupinami léčiv byla antihistaminika (18,9 %), hormony štítné žlázy (18,9 %), antihypertenziva (17,9 %), hypolipidemika (15,1 %), venofarmaka (13,2% výskyt).

Zvyšuje se počet údajů poukazujících na možnou souvislost mezi nadváhou, resp. obezitou a alergickými onemocněními – nebyla však ještě úplně objasněná. Studie atopie u zdravých obézních žen odhalila trojnásobné hladiny specifického IgE na konkrétní alergen, zatímco hladiny celkových IgE nebyly zvýšeny v porovnání s kontrolní skupinou¹⁷⁾. Studie u dětí prokázala souvislost mezi BMI a hypersenzitivitou u děvčat, ale nikoliv u chlapců¹⁸⁾. Zjištěná byla také spojitost mezi nadváhou a astmatem u žen, ale nikoliv u mužů¹⁹⁾. Vysvětlením může být větší procento tukové tkáně u žen než u mužů se stejným BMI. Také ženské pohlavní hormony, progesteron a estrogen, mohou sehrávat určitou roli v etiologii astmatu²⁰⁾.

Cílem jiné studie bylo zjistit sílu vztahu mezi lidskou imunitní odpovědí a BMI. Vliv BMI na imunitní systém byl zjevnější u žen, BMI koreloval s většinou měřených parametrů, což odráží silnou souvislost mezi BMI a lidským imunitním systémem²¹⁾.

U mnohých endokrinních onemocnění je obezita jedním z klinických projevů (hypotyreóza, Cushingův syndrom, nedostatek testosteronu apod.). Jiná jsou považována za druhotné příčiny vzniku obezity a obvykle se obnoví po snížení tělesné hmotnosti. Hladiny tyreoidálních hormonů, prolaktinu (ale prolaktinová odpověď na různé stimuly je oslabená), kortizolu, ACTH, volného testosteronu u obézních mužů, LH, FSH, reninu jsou obvykle normální během obezity. Hladiny T3, estrogenů, noradrenalinu, aldosteronu, parathormonu jsou zvýšené. Hladina růstového hormonu je nízká, nízká nebo normální je hladina adrenalinu²²⁾.

Třetí nejpoužívanější skupinou léčiv u pracovníků lékáren byla antihypertenzíva. Je jimi léčeno 17,9 % dotázaných. Počet pacientů s oběma onemocněními – obezitou i hypertenzí – stále roste. Sledování vlivu viscerální obezity na vznik rezistentní hypertenze ukázalo, že se obezita na jejím vzniku nepodílí²³⁾. Ve studii zabývající se vlivem telmisartanu na inzulínovou odpověď u obézních pacientů s hypertenzí bylo zjištěno, že léčba telmisartanem může být přínosná u pacientů s inzulínovou rezistencí²⁴⁾. Rovněž léčba kandesartanem může redukovat výskyt nově vzniknutého diabetu u pacientů s obezitou²⁵⁾. Výrazně pozitivní účinek má také například doxazosin, podobně i rilmenidin a moxonidin. Inzulinovou senzitivitu zlepšují také kardioselektivní betalytika, např. celiprolol, nebivolol²⁶⁾.

O tom, že obezita je silně geneticky podmíněná, svědčí její častý familiární výskyt. V naší studii 220 (44,7 %) respondentů uvedlo, že se nadváha nebo obezita v jejich rodině vyskytovala anebo vyskytuje, záporně odpovědělo 234 (47,6 %) dotázaných a odpověď „Nevím“ zvolilo 38 respondentů (7,7 %).

Při zjišťování nadváhy/obezity u nejbližších členů rodiny byla nejčastější odpovědí alternativa u prarodičů (75 odpovědí, 33,8 %). Dotazník už dále nerozlišoval, zda se jednalo o stranu matky nebo otce, a ani to, zda šlo o oba prarodiče, nebo jen o jednoho z nich. Výskyt u matky a otce byl téměř na stejné úrovni. Matku uvedlo 68 (30,6 %) a otce 66 (29,7 %) respondentů, oba rodiče 48 (21,6 %) a sourozence 29 (13,1 % respondentů). Dva dotázaní (0,9 %) odpověděli variantou „Nevím“.

Analýza životního stylu, tj. fyzické aktivity a stravovacích návyků, ukázala, že pouze 9,6 % respondentů se věnuje pohybové aktivitě častěji než 3krát týdně, přičemž otázka týkající se fyzické aktivity podrobněji nerozlišovala fyzickou aktivitu aerobního a anaerobního typu. Nejvíc respondentů se věnuje fyzické aktivitě 2krát týdně (21,3 %) (tab. 7). Stručný pohled na stravovací návyky respondentů ilustruje tabulka 8. Ukázalo se, že pitný režim dotázaných byl u 52,1 % z nich dobrý, tzn., že vypijí alespoň 1,5 l vody denně. Na druhé straně však nebyl zanedbatelný ani počet dotázaných, kteří přijímají v rámci pitného režimu hlavně kávu, čaj a ochucené nápoje. Na otázku přejídání se kladně odpovědělo jen 5,5 % respondentů, je však možné, že většina respondentů podceňuje velikost porcí, což může vést k vyšší spotřebě potravin²⁷⁾. Jídlo konzumuje v průběhu sledování televize 21,2 % respondentů. Zjistilo se, že sledování televize během rodinného stolování bylo u adolescentů spojeno s horší kvalitou potravin, zejména nižším příjmem zeleniny, jídel bohatých na vápník, obilniny a vyšším příjmem nealkoholických nápojů v porovnání s adolescenty nesledujícími televizi během stolování. Zdravotničtí pracovníci by měli pracovat s rodinami a adolescenty na podpoře rodinného stolování s důrazem vypínat televizi během stolování²⁸⁾. Osoba sledující televizní program může snadno přehlédnut, co jí a kolik toho sní. Reakce organismu na pocit hladu a sytosti se snižuje. Někdo se přejídá, aniž si to uvědomí, protože soustřeďuje pozornost na televizní program. Naopak, u lidí, kteří mají malou chuť k jídlu, může dojít k tomu, že úplně zapomenou jíst. V konečném důsledku brání sledování televize během jezení lidem těšit se z jídla, vychutnávat si jeho chuť, barvu a texturu²⁹).

Nezanedbatelný je také počet lidí kompenzujících stres jídlem (14,6 %). Na zvýšeném kalorickém příjmu během stresu se pravděpodobně podílí několik mechanismů. Je to například ghrelin, který způsobuje změny v přijímání potravy indukované stresem³⁰⁾. Rozhodujícím faktorem pro rozvoj a progresi obezity je nedostatečná sympatoadrenální reakce na duševní stresor³¹⁾. Studie u zdravotních sester prokázala, že si byly plně vědomy opatření, která by měly dělat pro zdravější život, avšak jejich vědomosti nebyly adekvátně transponovány do jejich vlastní péče o sebe samé³²⁾.

Střet zájmů: žádný.

Došlo 18. srpna 2013

Přijato 11. září 2013

doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc. (∗) • Štefánia Zabolyová

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

Farmaceutická fakulta, Ústav aplikované farmacie

Palackého tř. 1/3, 612 42 Brno

email: kolarj@vfu.cz