#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Kontaktní přecitlivělost na alergeny Evropské standardní sady


Contact Sensitivity to European Standard Series of Allergens

We evaluated frequency of sensitization to allergens of European Standard Series (ESS) in 2218 patients with eczema during years 2001–2008 (mean age 44,4 years, 1531 females, 687 males). In 871 patients atopic eczema was the main diagnosis. 813 patients (36,7%) were sensitized to one allergen at least. The most important allergen was nickel sulphate in 12,7% of patients (females 16,8 and males 3,6%, respectively). The next important sensitizer were balsam of Peru in 6,8%, frangrance mix in 5,4%, cobalt chloride in 4,6%, colophony in 4%, lanolin alcohol in 3,6%, potassium dichromate in 2,7%, formaldehyde in 2,3%, neomycin sulphate in 2,1%, epoxy resin in 1,9%, thiuram-mix in 1,9%, paraphenylenediamin in 1,7%, kathon CG in 1,5%, N-phenyl-isopropyl-para-phenylenediamin in 1,4% and paraben mix in 1,1% of patients, respectively. Frequency of sensitization to other allergens was lower than 1%. In female group the sensitization was statistically significantly more frequent than in male group (p<0,001 – binomial test). In the group of patients with atopic eczema the sensitization was statistically significantly lower than in the group of non-atopic patients.

Key words:
contact eczema – contact sensitization – European standard series


Autori: E. Dastychová;  M. Nečas
Pôsobisko autorov: I. dermatovenerologická klinika LF MU a FN U sv. Anny v Brně
Vyšlo v časopise: Čes-slov Derm, 84, 2009, No. 6, p. 320-331
Kategória: Clinical and laboratory Research

Súhrn

Byla zhodnocena frekvence senzibilizace na alergeny ESS v souboru 2218 pacientů ekzematiků vyšetřených v letech 2001–2008 (průměrný věk 44,4 let, 1531 žen, 687 mužů), z nich 871 mělo jako základní diagnózu atopický ekzém. Nejméně na jeden alergen bylo senzibilizováno 813 pacientů, tj. 36,7 % souboru. Nejvýznamnějším alergenem byl niklsulfát, 12,7 % senzibilizovaných (ženy 16,8 %, muži 3,6 %). Následuje peruánský balzám 6,8 %, fragrance-mix I 5,4 %, kobaltchlorid 4,6 %, kalafuna 4 %, alcoholes adipis lanae 3,6 %, kaliumdichromát 2,7 %, formaldehyd 2,3 %, neomycinsulfát 2,1 %, epoxidová pryskyřice 1,9 %, thiuram-mix 1,9 %, parafenylendiamin 1,7 %, Kathon CG 1,5 %, N-fenyl-N-izopropylparafenylendiamin 1,4%, parabeny – mix 1,1 %, na ostatní alergeny byla frekvence senzibilizace menší než 1 %. V souboru žen byl zjištěn statisticky významně vyšší procentuální podíl senzibilizace ve srovnání se souborem mužů (p<0,001– binomický test). U pacientů se základní diagnózou atopický ekzém byl procentuální podíl senzibilizace statisticky významně nižší ve srovnání se souborem pacientů „neatopiků“.

Klíčová slova:
kontaktní ekzém – kontaktní senzibilizace – Evropská standardní sada

ÚVOD

Frekvence senzibilizace na alergeny evropské standardní sady (dále ESS) se v průběhu let mění tak, jak se mění způsob našeho života, resp. „chemizace“ našeho života. Může být také odlišná v různých evropských zemích, což je ovlivněno životním stylem, také výrobním zaměřením v jednotlivých zemích, kulturou práce a dalšími faktory. Frekvence senzibilizace na alergeny ESS se může lišit podle pohlaví, věku i podle lokalizace ekzému, může být taktéž ovlivněna výkonem zaměstnání (1–11).

V naší práci jsme se zaměřili na zhodnocení frekvence senzibilizace na alergeny ESS v souboru pacientů ekzematiků vyšetřených v letech 2001–2008 v ambulanci dermatoalergologické a pro profesionální dermatózy na I. dermatovenerologické klinice (jihomoravský region). Zhodnotili jsme frekvenci senzibilizace podle pohlaví, věku a lokalizace ekzému.

CHARAKTERISTIKA SOUBORU

Soubor tvořilo 2218 pacientů chronických ekzematiků s průměrným věkem 44,4 roky. 39,3 % pacientů mělo jako základní diagnózu atopický ekzém, jejich průměrný věk byl ve srovnání s celým souborem nižší – 37,5 roků, průměrný věk „neatopiků“ byl vyšší – 48,8 let. V souboru výrazně převažovaly ženy, tvořily 69 % souboru (tab. 1). Více pacientů se základní diagnózou atopický ekzém bylo v souboru žen, 41 %, v souboru mužů 35,4 %. Průměrná doba trvání ekzému v době vyšetření (bez remise) činila 3,7 let. (Pozn. – mnozí pacienti prodělali řadu atak ekzému, jejichž délka není do této doby započítána.)

Tab. 1. Charakteristika souboru – podle pohlaví, Ø věku a vztahu k atopii
Charakteristika souboru – podle pohlaví, Ø věku a vztahu k atopii
A – atopici N – neatopici

Rozdělení souboru podle věkových dekád je uvedeno v tab. 2. Nejvíce pacientů bylo ve věkových dekádách 41–50 let a 51–60 let, tj. asi 43 % souboru. Pacientů se základní diagnózou atopický ekzém bylo nejvíce vyšetřeno ve věkové dekádě 21–30 let, tj. 28,8 % souboru „atopiků“.

Tab. 2. Rozdělení souboru podle věkových dekád
Rozdělení souboru podle věkových dekád
A – atopici N – neatopici

V rodinné anamnéze pacientů se základní diagnózou atopický ekzém byl zjištěn atopický ekzém, alergická rýma a asthma bronchiale asi u jedné čtvrtiny souboru. V souboru pacientů „neatopiků“ byly počty atopických onemocnění v anamnéze podstatně nižší.

V osobní anamnéze pacientů se základní diagnózou atopický ekzém byla zjišťována nejčastěji alergická rýma 27,2 % souboru (tab. 3).

Tab. 3. Rodinná a osobní anamnéza – vztah k atopii
Rodinná a osobní anamnéza – vztah k atopii
A – atopici N – neatopici

Nejvíce pacientů mělo ekzém lokalizován na rukou a předloktích, 54,1 % souboru, v oblasti obličeje a krku 42 %. V souboru žen byla statisticky významně častěji postižena oblast obličeje a krku (49,9 %), oproti souboru mužů (24,5 %) (binomický test p<0,001). V souboru mužů byly statisticky významně častěji postiženy ruce a předloktí (64,9 %) a také nohy a bérce (34,5 %) (p<0,001) (tab. 4a).

tabulka 4a: Rozdělení souboru podle lokalizace ekzému a podle pohlaví
tabulka 4a: Rozdělení souboru podle lokalizace ekzému a podle pohlaví

tabulka 4b: Statistické hodnocení (binomický test)
tabulka 4b: Statistické hodnocení (binomický test)
p – hladina významnosti

Někteří pacienti měli postiženo více lokalizací.

V souboru pacientů „atopiků“ byl statisticky významně častěji ekzém lokalizován na rukou a předloktích (53,7 %), oproti souboru „neatopiků“ (46,3 %) (p=0,001), u „neatopiků“ byl statisticky významně častěji lokalizován v obličeji (65,9 %), na nohou a bércích (65,2 %) a generalizovaně (62,2 %) (p<0,001) (tab. 5).

tabulka 5a: Rozdělení souboru podle lokalizace ekzému v souboru atopiků a neatopiků
tabulka 5a: Rozdělení souboru podle lokalizace ekzému v souboru atopiků a neatopiků
A – atopici N – neatopici

tabulka 5b: Statistické hodnocení (binomický test)
tabulka 5b: Statistické hodnocení (binomický test)
p – hladina významnosti

METODIKA

U všech pacientů byla zjištěna dermatologická anamnéza, zhodnocen klinický obraz a provedeny epikutánní testy ESS, testy s vybranými pomocnými látkami přípravků farmaceutických, kosmetických a průmyslové oblasti a dalšími podle anamnézy jednotlivých pacientů.

Epikutánní testy byly provedeny v remisi onemocnění (záda 4 týdny bez projevů ekzému), aplikovány podle pravidel ICDRG (International contact dermatitis research group) na 48 hodin, odečítání po sejmutí testů, za 72 a 96 hodin, v některých případech i po týdnu. Pozornost byla věnována odlišení eventuálně vzniklých iritačních reakcí od alergických. Hodnocení alergických reakcí podle ICDRG: + erytém a infiltrace, ++ erytém, infiltrace a papulky, +++ erytém, infiltrace, papulky a vezikulky. K testování byly použity kontaktní alergeny firmy Chemotechnique Diagnostics AD a testovací náplast Curatest firmy Lohmann&Rauscher.

Hodnocení výsledků epikutánních testů bylo provedeno u pacientů jednak souborně, jednak byla hodnocena odděleně skupina mužů a žen, skupina pacientů se základní diagnózou atopický ekzém a pacientů bez atopické anamnézy, další hodnocení bylo provedeno ve vztahu k lokalizaci ekzému.

Bylo provedeno statistické vyhodnocení frekvence senzibilizace mezi soubory mužů a žen, pacienty se základní diagnózou atopický ekzém a „neatopiky“ a ve vztahu k lokalizaci ekzému. Ke statistickému hodnocení byl použit binomický test. Veškeré výsledky byly hodnoceny na 5% hladině významnosti.

U senzibilizovaných pacientů byla navržena preventivní opatření – informace o výskytu alergenů v prostředí pracovním a domácím, v přípravcích farmaceutických a kosmetických.

VÝSLEDKY A DISKUSE

Obsahem sdělení jsou výsledky epikutánních testů získané testováním ESS.

Nejméně na jeden alergen ESS bylo senzibilizováno 813 pacientů, což je 36,7 % (n 2218).

V souboru pacientů „neatopiků“ (n 1343) byla zjištěna senzibilizace nejméně na jeden alergen ESS u 524, tj. 38,9 % souboru, v souboru pacientů se základní diagnózou atopický ekzém (n 871) bylo senzibilizováno nejméně na jeden alergen ESS 289, tj. 33,2 % souboru (tab. 6).

Tab. 4. Výsledky vyplývající z hodnocení alergických reakcí na alergeny ESS
Výsledky vyplývající z hodnocení alergických reakcí na alergeny ESS
A – atopici N – neatopici

Celkem bylo zjištěno 1292 alergických reakcí (tab. 7).

tabulka 7a: Pořadí senzibilizace na alergeny ESS – souhrnnů a podle pohlaví
tabulka 7a: Pořadí senzibilizace na alergeny ESS – souhrnnů a podle pohlaví
Pozn.: do výsledků nebyly zahrnuty kontaktní alergeny, které byly do ESS zařazeny později – 1,2-dibromo-2,4-dicyanobutane v r. 2002, Lyral a fragrance-mix II v roce 2008.

tabulka 7b: Statistické hodnocení (binomický test)
tabulka 7b: Statistické hodnocení (binomický test)
p – hladina významnosti

Nejvýznamnějším kontaktním alergenem ESS byl v našem souboru niklsulfát – 12,7 % senzibilizovaných, vyšší frekvence senzibilizace byla zjištěna v souboru žen 16,8 %, oproti souboru mužů, kde je niklsulfát v pořadí podle frekvence senzibilizace na alergeny ESS až na místě pátém se 3,6 % senzibilizovaných. Zdrojem senzibilizace zůstává nejčastěji bižuterie a poniklované součásti oděvů.

Na druhém místě byl peruánský balzám6,8 % senzibilizovaných, vyšší frekvence senzibilizace byla zjištěna v souboru žen 7,1 %, v souboru mužů, ve kterém je peruánský balzám jako alergen ESS na prvním místě, byla zjištěna frekvence senzibilizace 6 %. Senzibilizace na peruánský balzám signalizuje v současné době nejčastěji senzibilizaci na parfémy.

Směs vonných komponent fragrance-mix I byla na místě třetím s 5,4 % senzibilizovaných. V souboru žen je jako alergen rovněž na místě třetím – 5,9 % senzibilizovaných, v souboru mužů na místě druhém s 4, 2 % senzibilizovaných. Vyšší procento senzibilizace u žen lze vysvětlit častějším používáním parfémů a parfémovaných kosmetických přípravků, u mužů jsou zdrojem senzibilizace na fragrance-mix I nejčastěji vody po holení.

V souboru mužů je významným alergenem ve srovnání se souborem žen kaliumdichromát4,1 % senzibilizovaných, oproti 2,1 % senzibilizovaných v souboru žen. Souvislost lze spatřovat v pracovním zařazení mužů – kovoprůmysl, stavebnictví (tab. 7). Při porovnání procentuální senzibilizace na jednotlivé alergeny ESS mezi soubory mužů a žen jsme zjistili některé statisticky významné rozdíly. Statisticky významně vyšší byla senzibilizace na niklsulfát (p<0,001), kobaltchlorid (p=0,007) a na Kathon CG (p=0,033) v souboru žen, na kaliumdichromát (p=0,008) a na clioquinol (p=0,005) v souboru mužů. Při porovnání senzibilizace na celý soubor alergenů ESS mezi soubory mužů a žen byla zjištěna statisticky významně vyšší (p<0,001) senzibilizace v souboru žen.

Hodnotíme-li procentuální podíl jednotlivých alergenů ESS z počtu zjištěných pozitivních reakcí, je výsledný stav patrný z tab. 8.

Tab. 5. Frekvence senzibilizace na alergeny ESS – % testovaných osob, % z pozitivních testů ESS
Frekvence senzibilizace na alergeny ESS – % testovaných osob, % z pozitivních testů ESS

Nejnižší průměrný věk byl zjištěn u senzibilizovaných na niklsulfát – 38,4 let, neboť k senzibilizaci na nikl dochází spíše v nižších věkových skupinách, kdy bývá používána častěji bižuterie. Vyšší průměrný věk senzibilizovaných na parabeny-mix 54 let, alcoholes adipis lanae 57,1 let, neomycinsulfát 57,8 let a clioquinol 58,8 let souvisí zejména s dlouholetou terapií bércových ulcerací a chronicky probíhajících onemocnění ekzémových. Průměrný věk senzibilizace na tyto alergeny je většinou vyšší u žen.

Příčinou profesionálního ekzému byly nejčastěji epoxidové pryskyřice a chrom a jeho sloučeniny (tab. 9).

Tab. 6. Frekvence senzibilizace na alergeny ESS – dle pohlaví a průměrného věku, počet profesionálních ekzémů
Frekvence senzibilizace na alergeny ESS – dle pohlaví a průměrného věku, počet profesionálních ekzémů
A – atopici * % senzibilizovaných na příslušný alergen při výkonu povolání

V souboru pacientů se základní diagnózou atopický ekzém byla zjištěna senzibilizace na niklsulfát 14,7 %, oproti 11,4 % v souboru pacientů „neatopiků“ (tab. 10). Na druhém místě je v obou souborech jako alergen peruánský balzám, senzibilizace v souboru pacientů se základní diagnózou atopický ekzém byla 5,2 %, u „neatopiků“ 7,8 %. Na místě třetím je v obou souborech fragrance-mix I, u „atopiků“ 4,6 %, u „neatopiků“ 5,9 % senzibilizovaných (tab. 10). Při porovnání procentuální senzibilizace na jednotlivé alergeny ESS mezi souborem pacientů se základní diagnózou atopický ekzém a souborem pacientů „neatopiků“ byl zjištěn statisticky významný rozdíl u 6 alergenů. Senzibilizace na niklsulfát (p=0,023) byla statisticky významně vyšší u pacientů se základní diagnózou atopický ekzém, senzibilizace na peruánský balzám (p=0,018), alcoholes adipis lanae (p=0,014), neomycinsulfát (p=0,027), epoxidovou pryskyřici (p<0,001) a parabeny-mix (p=0,019) ve skupině pacientů „neatopiků“.

Procentuální podíl senzibilizace na celý soubor alergenů ESS ve skupině pacientů se základní diagnózou atopický ekzém byl ve srovnání se souborem „neatopiků“ statisticky významně nižší (p<0,001).

Srovnáváme-li soubory mužů „atopiků“ a „neatopiků“, je na prvních místech jako alergen u mužů „atopiků“ kaliumdichromát – 4,9 % senzibilizovaných, následuje niklsulfát a peruánský balzám – 4,1 %, dále fragrance-mix I a kalafuna – 2,9 % senzibilizovaných. U mužů „neatopiků“ je nejvíce senzibilizovaných na peruánský balzám 7 %, následuje fragrance-mix I 5 %, dále epoxidové pryskyřice 4,7 %, kalafuna 4,5 %, alcoholes adipis lanae 4,3 % senzibilizovaných.

Procentuální podíl senzibilizovaných na celý soubor alergenů ESS byl statisticky významně nižší v souboru mužů „atopiků“ (36,2 %), oproti souboru „neatopiků“ (54,5 %) (p<0,001).

V souboru žen se základní diagnózou atopický ekzém je na prvním místě jako alergen niklsulfát – 18,8 % senzibilizovaných, oproti 15,4 % žen „neatopiček“. Na druhém místě v obou souborech je peruánský balzám – 5,6 % u „atopiček“ a 8,2 % u „neatopiček“. Na místě třetím je fragrance-mix I – 5,3 % senzibilizovaných v souboru „atopiček“ a 6,3 % v souboru „neatopiček“ (tab. 10).

tabulka 10a: ESS – srovnání kontaktní senzibilizace u skupiny atopiků a neatopiků – muži a ženy
tabulka 10a: ESS – srovnání kontaktní senzibilizace u skupiny atopiků a neatopiků – muži a ženy
A – atopici N – neatopici p – hladina významnosti

tabulka 10b: Statistické hodnocení (binomický test)
tabulka 10b: Statistické hodnocení (binomický test)
p – hladina významnosti

Procentuální podíl senzibilizovaných na alergeny ESS u pacientek se základní diagnózou atopický ekzém (58 %) byl oproti souboru „neatopiček“ (66,2 %) statisticky významně nižší (p<0,001).

Výsledky frekvence senzibilizace podle lokalizace ekzému jsou uvedeny v tabulce 11 a), b), c), d).

U pacientů s ekzémem obličeje a krku byl nejvýznamnějším alergenem niklsulfát, peruánský balzám a fragrance-mix I. V souboru žen bylo v této lokalizaci pořadí alergenů stejné, v souboru mužů byly na prvním místě epoxidové pryskyřice, dále peruánský balzám a niklsulfát (tab. 11 a).

tabulka 11a: Frekvence senzibilizace na alergeny ESS podle lokalizace: obličej a krk, n 932
tabulka 11a: Frekvence senzibilizace na alergeny ESS podle lokalizace: obličej a krk, n 932
p – hladina významnosti

Při souhrnném hodnocení alergických reakcí v této lokalizaci byl zjištěn statisticky významně nižší procentuální podíl senzibilizace na alergeny ESS v souboru mužů (42,9 %) ve srovnání se souborem žen (54,7 %) (p=0,006).

V oblasti ruce a předloktí byl nejvýznamnějším alergenem opět niklsufát, dále peruánský balzám, fragrance-mix I a kobaltchlorid; v souboru mužů v této lokalizaci kaliumdichromát, peruánský balzám, kalafuna, epoxidová pryskyřice a niklsulfát, v souboru žen niklsulfát (21,5 %), fragrance-mix I, peruánský balzám a kobaltchlorid (tab. 11 b).

tabulka 11b: Frekvence senzibilizace na alergeny ESS podle lokalizace: ruce a předloktí, n 1201
tabulka 11b: Frekvence senzibilizace na alergeny ESS podle lokalizace: ruce a předloktí, n 1201
p – hladina významnosti

Při statistické analýze souboru byla zjištěna statisticky významně nižší celková procentuální senzibilizace na alergeny ESS v souboru mužů (49,3 %) ve srovnání se souborem žen (64,4 %) (p<0,001).

U pacientů s ekzémem lokalizovaným na nohou a bércích byl nejčastějším kontaktním alergenem opět niklsulfát (9,6 %), následuje peruánský balzám (8,6 %), alcoholes adipis lanae (7,3 %) a  fragrance-mix I (6,8 %). V souboru žen s ekzémem v této lokalizaci je frekvence senzibilizace na tyto alergeny vyšší než u mužů (tab. 11 c).

tabulka 11c: Frekvence senzibilizace na alergeny ESS podle lokalizace: nohy a bérce, n 560
tabulka 11c: Frekvence senzibilizace na alergeny ESS podle lokalizace: nohy a bérce, n 560
p – hladina významnosti

Při statistické analýze jsme zjistili významně nižší procentuální podíl senzibilizace na alergeny ESS v souboru mužů (51,1 %) ve srovnání se souborem žen (79,9 %) (p<0,001).

U generalizovaných ekzémů byl nejvýznamnějším kontaktním alergenem opět niklsulfát –12,6 %, následuje fragrance-mix I – 9,2 %, peruánský balzám – 8,4 % a kalafuna – 6,7 %. V souborech mužů a žen jsou ve frekvenci senzibilizace na jednotlivé alergeny určité rozdíly (tab. 11 d).

tabulka 11d. Frekvence senzibilizace na alergeny ESS podle lokalizace: generalizovaně, n 119
tabulka 11d. Frekvence senzibilizace na alergeny ESS podle lokalizace: generalizovaně, n 119
p – hladina významnosti

Statistickou analýzou bylo zjištěno statisticky nižší procento senzibilizace na alergeny ESS v souboru mužů (56,1 %), oproti souboru žen (80,8 %) (p=0,005).

Frekvence senzibilizace na některé alergeny ESS je podle lokalizace ekzému odlišná, např. v oblasti nohy a bérce je vyšší na alcoholes adipis lanae a peruánský balzám.

Nejvíce senzibilizovaných na niklsufát bylo ve věkové dekádě 21–30 let, podstatně vyšší byla četnost senzibilizace u žen – 78 oproti 10 u mužů. Procento senzibilizovaných žen „ekzematiček“ v této věkové dekádě je nejvyšší, a to 28,3 %. Výsledky odpovídají faktu, že předměty z bižuterie jsou používány nejvíce ženami mladších věkových skupin. Od 50 let věku frekvence senzibilizace na nikl výrazněji klesá. Kontaktní senzibilizace na fragrance-mix I je nejvyšší ve věkové dekádě 51–60 let, podstatně častěji u žen, kde frekvence senzibilizace činí v této dekádě 8,9 %. Zjištěná frekvence senzibilizace na fragrance-mix I je v souladu se skutečností, že senzibilizace na parfémované kosmetické přípravky a samotné parfémy se obvykle projevuje ve středním věku. Obdobné výsledky se týkají taktéž senzibilizace na peruánský balzám, jehož pozitivita v epikutánním testu rovněž signalizuje často přecitlivělost na parfémy. Nejvíce senzibilizovaných na kaliumdichromát – 4,3 % bylo ve věkové dekádě 41 až 50 let, v této dekádě se obvykle vyvíjí kontaktní ekzém profesionální (tab. 12).

Tab. 7. Senzibilizace na významné alergeny ESS – podle věkových dekád
Senzibilizace na významné alergeny ESS – podle věkových dekád

Výsledky frekvence senzibilizace na alergeny ESS jsme srovnávali s výsledky zjištěnými v dalších zemích (tab. 13).

Tab. 8. Frekvence senzibilizace na evropskou standardní sadu na různých pracovištích
Frekvence senzibilizace na evropskou standardní sadu na různých pracovištích
* paratertiarybutyl-fenolformaldehydová pryskyřice

Frekvence senzibilizace na niklsulfát v našem regionu 12,7 % (u žen 16,8 %, u mužů 3,4 %) je nejvíce v souladu se senzibilizací zjištěnou na tento alergen v Dánsku (4) 12 % (u žen 17,2 %, u mužů 3,1 %). Senzibilizace na peruánský balzám v našem regionu 6,8 % je obdobná zjištěné senzibilizaci ve Švédsku (7) 6,5 %. Přecitlivělost na fragrance-mix I v našem regionu 5,4 % odpovídá výsledkům v České republice (8) 5,8 % a je ve srovnání s evropskými zeměmi nižší. Na čtvrtém místě, co do počtu frekvence senzibilizace, je kobaltchlorid 4,6 % a na místě pátém kalafuna 4 %, která je zařazena mezi 5 nejvýznamnějších alergenů v Německu (2), Dánsku (4) a Iránu (5). Námi zjištěná frekvence senzibilizace na 5 nejčetnějších alergenů ESS je většinou v souladu s pořadím kontaktních alergenů ESS ve většině evropských zemí. Senzibilizace na niklsulfát je ve srovnání s ostatními nižší. Ve většině uvedených souborů se senzibilizace na niklsulfát pohybuje u žen v hodnotách vyšších než 20 %, v našem souboru žen činila 16,8 %.

Ve všech souborech je niklsulfát jako alergen na prvním místě. K nejvýznamnějším kontaktním alergenům ESS ve všech souborech náleží dále fragrance-mix I (5krát na druhém místě), peruánský balzám (3krát na druhém místě), kobaltchlorid (3krát na druhém místě) a kaliumdichromát, ostatní viz v tabulce 13 (1–11).

ZÁVĚR

Nejvýznamnějším kontaktním alergenem byl v souboru niklsulfát s 12,7 % senzibilizovaných, v souboru žen bylo senzibilizováno více než 16,8 %, nejvíce v souboru žen se základní diagnózou atopický ekzém 18,8 %. Nejčastěji byla zjištěna kontaktní senzibilizace na nikl v souboru žen ve věkové dekádě 21–30 let – 28,3 %. Nikl tak zůstává stále nejvíce aktuálním kontaktním alergenem mladých žen. Dalším významným alergenem ESS byl peruánský balzám – 6,8 % senzibilizovaných, nejvyšší frekvence senzibilizace byla v souboru pacientů s ekzémem lokalizovaným na nohou a bércích – 8,6 %. Následuje fragrance-mix I – 5,4 %, nejvíce senzibilizovaných bylo v souboru žen ve věkové dekádě 51–60 let – 8,9 %. Senzibilizace na alcoholes adipis lanae byla v souboru 3,6 %, při lokalizaci ekzému na nohou a bércích byla výrazně vyšší – 7,3 %. V souboru žen byl zjištěn statisticky významně vyšší procentuální podíl senzibilizace na soubor alergenů ESS ve srovnání se souborem mužů (binomický test p<0,001) ve všech lokalizacích. U pacientů se základní diagnózou atopický ekzém byl zjištěn statisticky signifikantně nižší procentuální podíl senzibilizace na soubor alergenů ve srovnání se souborem pacientů „neatopiků“ (binomický test p<0,001).

Poděkování

Práce vznikla s podporou grantu IGA MZ ČR č. NR 9203-3/2007.

Za statistické zhodnocení děkuji RNDr. Michalu Beránkovi, Ph.D.

Došlo do redakce: 8. 6. 2009

Doc. MUDr. Eliška Dastychová, CSc.

I. dermatovenerologická klinika

FN U sv. Anny v Brně

Pekařská 53

656 91 Brno

E-mail: eliska.dastychova@fnusa.cz


Zdroje

1. Akyol A., Boyvat A., Peksari Y., Gürgey E. Contact sensitivity to standard series allergens in 1038 patients with contact dermatitis in Turkey. Contact Dermatitis, 2005, 52, p.333-337.

2. Brasch J., Schnuch A., Uter W.: The profile of patch test reactions to common contact allergens is related to sex. Contact dermatitis, 2008, 58, p.37-41.

3. Bruynzeel DP., Diepgen TL., Andersen KE., Brandão FM., Bruze M., Frosch PJ., Goossens A., Lahti A., Mahler V., Maibach HI., Menné T., Wilkinson JD. Monitoring the European standard series in 10 centres 1996-2000. Contact dermatitis, 2005, 53, p.146-149.

4. Carlsen BCH., Menné T., Johansen JD. 20 Years of standard patch testing in an eczema population with focus on patients with multiple contact allergies. Contact dermatitis, 2007, 57, p.76-83.

5. Kashani MN., Gorouhi F., Behnia F., Nazemi MJ., Dowlati Y., Firooz A. Allergic contact dermatitis in Iran. Contact Dermatitis, 2005, 52, p.154-158.

6. Lazarov A. European Standard Series patch test results from a contact dermatitis clinic in Israel during the 7-year period from 1998 to 2004. Contact Dermatitis, 2006, 55, p.73-76.

7. Lindberg M., Edman B., Fischer T., Stenberg B. Time trend in Swedish patch test data from 1992 to 2000. A multi-centre study based on age- and se-adjusted results of the Swedish standard series. Contact Dermatitis, 2007, 56, p.205-210.

8. Machovcová A., Dastychová E., Košťálová D., Vojtěchovská A., Reslová J., Smejkalová D., Vaněčková J., Vocilková A. Common contact sensitizers in the Czech Republic. Patch test results in 12,058 patients with suspected contact dermatitis. Contact dermatitis, 2005, 53, p.162-166.

9. Nguen SH., Dang TP., MacPherson C., Maibach H., Maibach HI. Prevalence of patch test results from 1970 to 2002 in a multi-centre population in North America (NACDG). Contact Dermatitis, 2008, 58, p.101-106.

10. Uter W., Hegewald J., Aberer W., Ayala F., Bircher A.J., Brasch J., Coenraads P.-J., Schuttelaar M-L.A., Elsner P., Fartasch M., Mahler V., Fortina AB., Frosch PJ., Fuchs T., Johansen JD., Menné T., Jolanki R., Krêcisz B., Kiec-Swierczynka M., Larese F., Orton D., Peserico A., Rantanen T., Schnuch A. The European standard series in 9 European countries, 2002/2003 – First results of the European Surveillance System on Contact Allergies. Contact Dermatitis, 2005, 53, p.136-145.

11. The ESSCA Writing Group: The European Surveillance System of Contact Allergies (ESSCA): results of patch testing the standard series, 2004. JEADV, 2008, 22 (2), p.174-181.

Štítky
Dermatology & STDs Paediatric dermatology & STDs
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#