#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Arthroderma benhamiae as a Causative Agent of Tinea Capitis Profunda nad Tinea Corporis in Children


Authors: N. Mallátová 1;  H. Janatová 2;  K. Kocourková 1;  V. Hubka 4,5;  S. Dobiášová 6;  P. Širůček 7;  J. Nováková 8;  K. Šimečková 9
Authors place of work: Pracoviště parazitologie a mykologie, Centrální laboratoře Nemocnice České Budějovice a. s. ředitel nemocnice MUDr. Břetislav Shon 1;  Kožní oddělení, Nemocnice České Budějovice a. s. ředitel nemocnice MUDr. Břetislav Shon 2;  Dětské oddělení, Nemocnice České Budějovice a. s. ředitel nemocnice MUDr. Břetislav Shon 3;  Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze vedoucí katedry doc. RNDr. Yvonne Němcová, Ph. D. 4;  Laboratoř genetiky a metabolismu hub, Mikrobiologický ústav, Akademie věd České republiky, v. v. i., Praha vedoucí Mgr. Miroslav Kolařík, Ph. D. 5;  Oddělení bakteriologie a mykologie, Centrum klinických laboratoří, Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě vedoucí oddělení RNDr. Vladislav Holec 6;  Klinika infekčního lékařství, Fakultní nemocnice Ostrava přednosta kliniky doc. MUDr. Luděk Rožnovský, CSc. 7;  Kožní oddělení, Fakultní nemocnice Ostrava primářka MUDr. Yvetta Vantuchová, Ph. D. 8;  Dermatovenerologická ambulance, s. r. o., Hlučín 9
Published in the journal: Čes-slov Derm, 89, 2014, No. 4, p. 199-204
Category: Case Reports

Summary

Tinea capitis and tinea corporis are dermatophytoses mostly appearing in childhood. Depending on the type of causative dermatophyte they might present as a superficial mycosis or a deep infection with a serious inflammatory reaction. Microsporum canis is the most common pathogen in our climate. Tinea capitis is treated by systemic antifungals, mostly terbinafine and intraconazole, tinea corporis requires local or systemic treatment according to the disease extent. We present three children with tinea capitis and corporis caused by an atypical dermatophyte Arthroderma benhamiae, spreading from an infected guinea pig. The first case manifested as a strong inflammatory lesion on the scalp of a ten-year old girl with systemic symptoms. Systemic terbinafine therapy failed. The second case describes infection in two siblings successfully treated by combination of systemic terbinafine and local therapy. The former systemic therapy of tinea capitis by fluconazole and local ciclopirox olamine treatment was not successful in one of the siblings.

Key words:
tinea capitis – tinea corporis – zoofilic dermatophytes – Arthroderma benhamiae – guinea pig – fluconazole – terbinafine – posaconazole


Zdroje

1. BARANOVÁ, Z. Dva prípady tinea capitis (kerion Celsi) u detí liečených pulznou liečbou itrakonazolom. Čes.-slov. Pediat., 2000, 55, p. 568–573.

2. BARCHIESI, F., ARZENI, D., CAMILETTI, V. et al. In vitro activity of posaconazole against clinical isolates of dermatophytes. J. Clin. Microbiol., 2001, 39, p. 4208–4209.

3. BRAUN, S., JAHN, K., WESTERMANN, A., BRUCH-GERHARZ, D., REIFENBERGER, P. D. J. Tinea barbae profunda durch Arthroderma benhamiae. Hautarzt, 2013, 64, p. 720–722.

4. FUMEAUX, J., MOCK, M., NINET, B. et al. First report of Arthroderma benhamiae in Switzerland. Dermatology, 2004, 208, p. 244–250.

5. GINTER–HANSELMAYER, G., WEGER, W., ILKIT, M., SMOLLE, J. Epidemiology of tinea capitis in Europe: current state and changing patterns. Mycoses, 2007, 50, p. 6–13.

6. GUPTA, A. K., NOLTING, S., DE PROST, Y. et al. The use of itraconazole to treat cutaneous fungal infections in children. Dermatology, 1999, 199, p. 248–252.

7. GUPTA, A. K., ADAM, P., DLOVA, N. et al. Therapeutic options for the treatment of tinea capitis caused by Trichophyton species: griseofulvin versus the new oral antifungal agents, terbinafine, itraconazole, and fluconazole. Pediatr. Dermatol., 2001, 18, p. 433–438.

8. HABER, J., MALLÁTOVÁ, N. Posakonazol. Remedia, 2007, 17, p. 50–60.

9. HUBKA, V., KUBATOVA, A., MALLATOVA, N. et al. Rare and new aetiological agents revealed among 178 clinical Aspergillus strains obtained from Czech patients and characterised by molecular sequencing. Med. Mycol., 2012, 50, p. 601–610.

10. KAKOUROU, T., UKSAL, U. Guidelines for the management of tinea capitis in children. Pediatr. Dermatol., 2010, 27, p. 226–228.

11. KUKLOVA, I., KUČEROVÁ, H. Dermatophytoses in Prague, Czech Republic, between 1987 and 1998. Mycoses, 2001, 44, p. 493–496.

12. MALLÁTOVÁ, N., UTTLOVÁ, K., SMRČKA, V., MENCL, K. Trichophyton verrucosum jako neobvyklý původce infekce rány ve vlasaté části hlavy. Čes.-slov. Pediat., 2009, 64, p. 476–479.

13. MICHAELS, B. D., DEL ROSSO, J. Q. Tinea capitis in infants: recognition, evaluation, and management suggestions. J. Clin. Aesthet. Dermatol., 2012, 5, p. 49–59.

14. MOCK, M., MONOD, M., BAUDRAZ–ROSSELET, F., PANIZZON, R. G. Tinea capitis dermatophytes: susceptibility to antifungal drugs tested in vitro and in vivo. Dermatology, 1998, 197, p. 361–367.

15. NENOFF, P., SCHULZE, I., UHRLAß, S., KRÜGER, C. Kerion Celsi durch den zoophilen Dermatophyten Trichophyton species von Arthroderma benhamiae bei einem Kind. Hautarzt, 2013, 64, p. 846–850.

16. REBOLLO, N., LÓPEZ-BARCENAS, A., ARENAS, R. Tinea capitis. Actas Dermosifiliogr., 2008, 99, p. 91–100.

17. SKOŘEPOVÁ, M. Tinea capitis – staronový problém. Klin. Mikrobiol. Inf. Lék., 2007, 13, p. 156–159.

Štítky
Dermatology & STDs Paediatric dermatology & STDs
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#