Některé možnosti diagnostiky časných akutních ischemických změn srdečního svalu u náhlých úmrtí

Summary

Úvod:
Ischemická choroba srdeční patří mezi nejčastější onemocnění a značnou měrou se podílí na mortalitě naší populace (v letech 1995–2003 52–56,2 %). Náhlá úmrtí tvoří téměř 2/3 pitev, se kterými se soudní lékaři setkávají, a z nich více než 50 % je způsobeno ICHS. Proto je její diagnostika, a to zejména akutního infarktu myokardu, tak důležitá. Základním diagnostickým kritériem akutního infarktu myokardu je dle společné definice Evropské kardiologické společnosti a American College of Cardiology z roku 2000 pozitivita biochemických ukazatelů nekrózy srdečního svalu. Obecně platí závislost mezi aktivitou enzymů a množstvím poškozených buněk. Již asi 10 let se v odborné literatuře objevují práce, které doporučují využívat stanovení aktivity či koncentrace těchto biochemických ukazatelů i při diagnóze časných fází infarktu myokardu post mortem.

Metody:
Stanovovali jsme koncentrace myoglobinu, kreatinkinázy a troponinu I v krvi a v perikardiální tekutině zemřelých náhlou a násilnou smrtí. Soubor, který tvořilo 71 zemřelých, byl rozdělen do dvou skupin, první skupina (38 případů) byla tvořena zemřelými na akutní infarkt srdečního svalu (byl makroskopicky patrný nebo byla zjištěna ložiskově snížená aktivita SDH při histoenzymatické makroreakci v Šiklových řezech při výrazném zúžení či uzávěru věnčitých tepen a vyloučení jiné příčiny smrti). Zbylých 33 případů (tzv. non-IM smrti) tvořily 4 případy srdečního selhání, 6 případů intracerebrálního krvácení, 5 případů plicní embolie, 5 případů udušení (čtyřikrát oběšení, jednou traumatická asfyxie), tři případy zhmoždění mozku, dva případy otravy CO, dva případy utonutí, po jednom případu otravy kyanidy, otravy alkoholem, smrti vykrvácením, epilepsie, bronchopneumonie a hyperglykemického komatu.

Výsledky:
Kreatinkináza a myoglobin v krvi a v perikardiální tekutině a troponin I v perikardiální tekutině byly zvýšeny ve všech případech jak u IM, tak u non- IM smrtí, statisticky se nelišily ani jejich hladiny. Troponin I byl v krvi zvýšen v 87 % u IM a v 91 % u non-IM smrtí, rozdíl není statisticky významný, rovněž koncentrace se statisticky nelišily.

Závěr:
Nepodařilo se nám prokázat možné využití stanovení koncentrací myoglobinu, kreatinkinázy a troponinu I v krvi a perikardiální tekutině při diagnostice infarktu myokardu.

Klíčová slova:
ICHS – Infarkt myokardu – Troponin I – myoglobin – kreatinkináza