The modern trends in therapy of acute coronary syndromes in patients with diabetes mellitus

Česká verzia

Authors: Tomáš Bolek; Jakub Benko; Jakub Jurica; Martin Jozef Péč; Marek Cingel; Matej Samoš; Marián Mokáň
Authors place of work: I. interná klinika JLF UK a UNM, Martin
Published in the journal: Forum Diab 2021; 10(2): 75-79
Category:

Summary

The prevalence of diabetes mellitus (DM) is rising, and patients with DM are at higher risk of cardiovascular diseases compared with patients without DM. The mortality of patients with DM and without a previous myocardial infarction is comparable to the mortality of patients without DM with a previous myocardial infarction. Furthermore, the prognosis of patients with DM and acute coronary syndrome (ACS) is worse than in patients without DM. Thus, it is important to improve the efficacy of treatment in diabetic patients with ACS. Recently, there has been a great renaissance in the field of antithrombotic treatment, lipid lowering treatment and in treatment by percutaneous coronary intervention with the use of new drug-eluting stents. This review article summarizes the modern trends in antithrombotic therapy in patients with DM, focusing on novel ADP receptor blockers (prasugrel, ticagrelor, cangrelor), and summarizes currently available data on anticoagulation in diabetic patients with ACS. Finally, we review current data about new drug-eluting stents and summarize data about the use of novel lipid lowering drugs in patients with ACS and DM.

Keywords:

acute coronary syndrome – antithrombotic therapy – diabetes mellitus – new drug-eluting stents – PCSK 9 inhibitors

Zdroje

1. Collet JP, Thiele H, Barbato E et al. 2020 ESC Pokyny pro zvládání akutních koronárních syndromů u pacientů bez trvalého zvýšení ST-segmentu. Eur Heart J 2021; 42(14): 1289–1367. K dispozici od DOI: .<http://dx.doi.org/10.1093/eurheartj/ehaa575>.

2. Samoš M, Bolek T (eds) a kol. Akutní koronární syndromy. Jozef Chajmík Rychlý tisk: Martin 2018. ISBN 978–80–972594–3-3.

3. Samoš M, Bolek T (eds) a kol. Laboratorní monitorování, diabetes mellitus a další faktory ovlivňující účinek antithrombotické terapie. Jozef Chajmík Rychlý tisk: Martin 2019. ISBN 978–80–972594–4-0.

4. Samoš M, Bolek T (eds) a kol. Antithrombotická terapie v kardiologii. P+M: Turany 2020. ISBN 978–80-89694–73-0.

5. Wiviott SD, Braunwald E, McCabe CH a kol. Prasugrel versus klopidogrel u pacientů s akutním koronárním syndromem. N Engl J Med 2007; 357(20): 2001–2015. K dispozici od DOI: <http://dx.doi.org/10.1056/NEJMoa0706482>.

6. Wallentin L, Varenhorst C, James S et al. Prasugrel dosahuje větší a rychlejší inhibice krevních destiček zprostředkované p2Y12receptorem než klopidogrel v důsledku účinnější tvorby aktivního metabolitu u pacientů léčených aspirinem s ischemickou chorobou srdeční. Eur Heart J 2008; 29(1): 21–30. K dispozici od DOI: <http://dx.doi.org/10.1093/eurheartj/ehm545>.

7. Samoš M, Fedor M, Kovář F a kol. Dopad diabetu 2. typu na účinnost blokátorů receptorů ADP u pacientů s akutním infarktem myokardu st. elevation: pilotní prospektivní studie. J Diabetes Res 2016; 2016: 2909436. K dispozici od DOI: <http://dx.doi.org/10.1155/2016/2909436>.

8. Ndrepepa G, Kastrati A, Menichelli M a kol. Ticagrelor nebo Prasugrel u pacientů s akutními koronárními syndromy a diabetes mellitus. JACC Cardiovasc Interv 2020; 13(19): 2238–2247. K dispozici od DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.jcin.2020.07.032>.

9. Wallentin L, Becker RC, Budaj A et al. [vyšetřovatelé PLATO]. Ticagrelor versus klopidogrel u pacientů s akutním koronárním syndromem. N Engl J Med 2009; 361(11): 1045–1057. K dispozici od DOI: <http://dx.doi.org/10.1056/NEJMoa0904327>.

10. Alexopoulos D, Perperis A, Koniari I a kol. Ticagrelor versus klopidogrel s vysokou dávkou u pacientů s infarktem myokardu s vysokou reaktivitou krevních destiček po fibrinolýze. J. Trump v roce 2015; 40(3): 261–267. K dispozici od DOI: <http://dx.doi.org/10.1007/s11239-015-1183-9>.

11. Yang H, Tang B, Xu CH et al. Ticagrelor Versus Prasugrel pro léčbu pacientů s diabetes mellitus 2. typu po perkutánní koronární intervenci: Systematický přehled a metaanalýza. Diabetes Ther 2019; 10(1): 81–93. K dispozici od DOI: <http://dx.doi.org/10.1007/s13300-018-0537-7.

12. Lu H, Guan W, Zhou Y a kol. Cangrelor nebo klopidogrel u pacientů s diabetes mellitus 2. typu podstupující perkutánní koronární intervenci: Metaanalýza randomizovaných kontrolovaných studií. Diabetes Ther 2019; 10(3): 937–950. K dispozici od DOI: <http://dx.doi.org/10.1007/s13300–019-0593-7>.

13. Fox KA, Antman EM, Cohen M a kol. Srovnání enoxaparinu s nefrakcionálním heparinem u pacientů s nestabilní anginou pectoris/non-STsegment elevation akutní infarkt myokardu s následným perkutánním koronárním zákrokem. Am J Cardiol 2002; 90(5): 477–482. K dispozici od DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/s0002-9149(02)02517-1>.

14. Ferguson JJ, Califf RM, Antman EM a kol. Enoxaparin vs. nefrakcionovaný heparin u vysoce rizikových pacientů s akutními koronárními syndromy bez ST-segmentu řízených s časnou invazivní strategií: primární výsledky randomizované studie SYNERGY. JAMA 2004; 292(1): 45–54. K dispozici od DOI: <http://dx.doi.org/10.1001/jama.292.1.45>.

15. Mahaffey KW, Cohen M, Garg J a kol. Vysoce rizikotí pacienti s akutním koronárním syndromem léčeným heparinem s nízkou molekulovou hmotností nebo nefrakčním heparinem: výsledky ve studii SYNERGY po 6 měsících a 1 roce. JAMA 2005; 294(20): 2594–2600. K dispozici od DOI: <http://dx.doi.org/10.1001/jama.294.20.2594>.

16. Gurm HS, Sarembock IJ, Kereiakes DJ a kol. Použití bivalirudinu během perkutánní koronární intervence u pacientů s diabetes mellitus: analýza z randomizovaného hodnocení perkutánní koronární intervence spojující angiomax se sníženými klinickými příhodami (REPLACE)-2 studie. J Am Coll Cardiol 2005; 45(12): 1932–1938. K dispozici od DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.jacc.2005.02.074>.

17. Peters R, SR M. Mortalita prospěch fondaparinuxu versus enoxaparinu u diabetických pacientů s akutním koronárním syndromem bez ST elevation (NSTE-ACS): subanalýza OASIS-5. P-M-683. J Tromb Haemost 2007; 5 (Suppl 2).

18. Peters RJ, Joyner C, Bassand JP a kol. Úloha fondaparinuxu jako doplňku trombolytické terapie při akutním infarktu myokardu: analýza podskupiny studie OASIS-6. Eur Heart J 2008; 29(3): 324–331. K dispozici od DOI: <http://dx.doi.org/10.1093/eurheartj/ehm616>.

19. Urban P , Meredith IT, Abizaid A et al. [LÍDŘI SVOBODNÍ VYŠETŘOVATELÉ]. Bezdemoronové koronární stenty potažené léky u pacientů s vysokým rizikem krvácení. N Engl J Med 2015; 373(21): 2038–2047. K dispozici od DOI: <http://dx.doi.org/10.1056/NEJMoa1503943>.

20. Garot P, Morice MC, Tresukosol D et al. [LEADERS FREE Investigators]. 2leté výsledky pacientů s vysokým rizikem krvácení po stentech potažených léky bez polymerů. J Am Coll Cardiol 2017; 69(2): 162–171. K dispozici od DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.jacc.2016.10.009>.

21. Palmerini T , Biondi-Zoccai G , Della Riva D et al. Klinické výsledky s bioabsorbovatelným polymerem versus trvanlivými polymerními stenty a stenty z holých kovů: důkazy z komplexní síťové metaanalýzy. J Am Coll Cardiol 2014; 63(4): 299–307. K dispozici od DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.jacc.2013.09.061>.

22. Yuan J, Xu Ma G. Časná a pozdní stent trombóza u pacientů s versus bez diabetu Mellitus po perkutánní koronární intervenci se stenty eluujícími léky: Systematický přehled a metaanalýza. Am J Cardiovasc Drogy 2018; 18(6): 483–492. K dispozici od DOI: <http://dx.doi.org/10.1007/s40256-018-0295-y>.

23. Zocca P, Kok MM, Tandjung K et al. 5-letý výsledek po randomizované léčbě all-comers se Zotarolimus-Eluting Resolute Integrity a Everolimus-Elus PROMUS Elementry Stents: Závěrečná zpráva nizozemské peers (TWENTE II) Trial. JACC Cardiovasc Interv 2018; 11(5): 462–469. K dispozici od DOI: <https://doi.org/10.1016/j.jcin.2017.11.031>.

24. Park WK, Lee MJ, Kang HS et al. Everolimus-Eluting Xience V/ Promus Versus Zotarolimus-Eluting Resolute Stents u pacientů s diabetes mellitus. JACC Cardiovasc Interv 2014; 7(5): 471–481. K dispozici od DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.jcin.2013.12.201>.

25. Konigstein M, Yehuda BO, Smits CP et al. Výsledky mezi diabetickými pacienty podstupujícími perkutánní koronární intervenci se současnými stenty vydloubávajících léky: Analýza z randomizované studie BIONICS. JACC Cardiovasc Interv 2018; 11(24): 2467–2476. K dispozici od DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.jcin.2018.09.033>.

26. Ploumen HE, Buiten AR, Kok MM a kol. Léčba diabetických all-comers současnými stenty vytlačujícími léky: Prespecified srovnání z BIO-RESORT a BIONYX randomizované studie. Int J Cardiol 2021; 325: 37–44. K dispozici od DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.ijcard.2020.10.051>.

27. Catapano AL, Graham I, De Backer G et al. 2016 Pokyny ESC/EAS pro řízení dyslipiemií. Eur Heart J 2016; 37(39): 2999–3058. Eur Heart J 2016; 37(39): 22999–3058. K dispozici od DOI: <http://dx.doi.org/10.1093/eurheartj/ehw272>.

28. Koskinas KC, Windecker S, Pedrazzini G a kol. Evolocumab pro časné snížení hladiny LDL cholesterolu u pacientů s akutními koronárními syndromy (EVOPACS). J Am Coll Cardiol 2019; 74(20): 2452–2462. K dispozici od DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.jacc.2019.08.010>.

29. Guedeney P, Giustino G, Sorrentino S et al. Účinnost a bezpečnost alirokumabu a evolocumabu: systematický přezkum a metaanalýza randomizovaných kontrolovaných studií. Eur Heart J 2019; ehz430. K dispozici od DOI: <http://dx.doi.org/10.1093/eurheartj/ehz430>.

30. Nicholls SJ, Puri R, Anderson T a kol. Vliv evolokumbu na progresi ischemické choroby srdeční u pacientů léčených statinem: randomizovaná klinická studie GLAGOV. JAMA 2016; 316(22): 2373–2384. K dispozici od DOI: <http://dx.doi.org/10.1001/jama.2016.16951>.

31. Jako J, Hibi K, Tsujita K et al. Vliv alirokumabu na objem koronárního ateromu u japonských pacientů s akutním koronárním syndromem - studie ODYSSEY J-IVUS. přibližně J 2019; 83(10): 2025–2033. K dispozici od DOI: <http://dx.doi.org/10.1253/circj.CJ-19-0412>.

32. Claessen BE, Guedeney P, Gibson CM et al. Lipid Management u pacientů s akutními koronárními syndromy: Přehled. J Am Heart Assoc 2020; 9(24): e018897. K dispozici od DOI: <http://dx.doi.org/10.1161/JAHA.120.018897>.

33. Rosenson RS, Daviglus ML, Handelsman Y et al. Účinnost a bezpečnost evolokumabu u jedinců s diabetes mellitus 2. typu: primární výsledky randomizované kontrolované studie BANTING. Diabetes 2019; 62(6): 948–958. K dispozici od DOI: <http://dx.doi.org/10.1007/s00125-019-4856-7>.

34. Colhoun HM, Leiter LA, Müller-Wieland D a kol. Účinek alirokumabu na jedince s diabetem typu 2, vysokými triglyceridy a lipoproteinovým cholesterolem s nízkou hustotou. Kardiasc Diabetol 2020;19(1): 14. K dispozici od DOI: <http://dx.doi.org/10.1186/s12933-020-0991-1>.