#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Picoprep – očistný prostředek s dvojím účinkem


Autori: M. Lukáš
Pôsobisko autorov: Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty ISCARE I. V. F. a. s. a Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN v Praze
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2013; 67(5): 444-445
Kategória: Drug Profile

Očistné přípravky, které využíváme k přípravě tlustého střeva před endoskopickými a zobrazovacími vyšetřeními nebo před chirurgickým výkonem na tlustém střevě, lze rozdělit do tří skupin:

Očistné přípravky, které využíváme k přípravě tlustého střeva před endoskopickými a zobrazovacími vyšetřeními nebo před chirurgickým výkonem na tlustém střevě, lze rozdělit do tří skupin:

  • a) vysokoobjemová (2–4l) osmotická projímadla na bázi polyetylenglykolu (makrogolu), jejichž užití je zatíženo rizikem nízké compliance ze strany pacienta pro velkým objem očistného prostředku a nepříliš vysokou palatabilitu,
  • b) nízkoobjemová (150ml) osmotická projímadla obsahující nejčastěji fosfátové soli, jež jsou příznivě hodnocena pacienty pro menší objem, avšak v poslední době silně kritizována odborníky pro riziko vzniku potenciálních závažných nežádoucích účinků (fosfátová nefropatie, poškození střeva),
  • c) kombinované preparáty využívající stimulační (kontaktní) laxativa (pikosulfát sodný) s osmoticky působícím laxativem (magnezium citrát a magnezium oxidát).

Na domácím trhu byl před několika lety zaveden preparát Picoprep (Ferring Léčiva), který je nejvýznamnějším představitelem třetí skupiny očistných přípravků. Jde o kombinované projímadlo obsahující v jednom sáčku 10 mg pikosulfátu sodného, 3,5 g oxidu hořečnatého a 12 g kyseliny citronové, směs je ještě doplněná o 0,5 g bikarbonátu draselného. Purgativní efekt je docílen dvojím mechanizmem účinku, osmotickým efektem neresorbovatelných komponent (oxid hořečnatý a kyselina citronová), jež je umocněn hyperperistaltikou střeva vyvolanou kontaktním projímadlem (pikosulfát sodný) [1]. Pikosulfát sodný je podáván v podobě inaktivní molekuly, jež je později hydrolyzována účinkem bakteriálních enzymů ve střevě a přeměňována na aktivní formu bis-parahydroxyfenyl-pyridyl--2-metan, který svůj laxativní účinek dociluje přímou stimulací kontraktility hladké svaloviny tlustého střeva. Po požití přípravku vytváří kyselina citronová s oxidem hořečnatým neresorbovatelný citrát hořečnatý, který je odpovědný za výrazný osmotický efekt přípravku.

Klinické zkušenosti

V letošním roce byly v prestižním časopise American Journal of Gastro­enterology publikovány výsledky projektu SEE CLEAR II, na jejichž základě bylo uvedené léčivo povoleno k po­užití v přípravě střeva před endoskopickými a radiodiagnostickými vyšetřeními v USA [2]. V publikaci jsou uvedeny nejen recentní údaje o efektivitě přípravku, ale také je provedeno srovnání se standardní přípravou střeva pomocí makrogolu. SEE CLEAR II je randomizovanou, multicentrickou studií zaslepenou pro hodnotitele, fáze III klinického hodnocení, ve které se posuzovala efektivita a snášenlivost preparátu obsahující pikosulfát sodný a citrát hořečnatý (P/MC) a porovnávala s přípravou střeva pomocí 2 l roztoku makrogolu doplněného o 2 tbl bisakodylu (10 mg). Příprava se u všech nemocných odehrávala den před vyšetřením. Kvalita dosažené očisty střeva byla hodnocena podle modifikovaného Aronchickova skóre a podle Otavského skóre. Výsledky ukázaly stejnou účinnost s ohledem na dosažení výborné nebo dobré očisty střeva (83,1 % vs 79,4 %). Klinické hodnocení na souboru 598 osob potvrdilo noninferioritu P/MC v porovnání s makrogolem obohaceným bisakodylem. Hodnocení pacienty však bylo významně lepší pro P/MC v porovnání se standardní přípravou. Celkem 90 % probandů, jež se připravovalo pomocí P/MC, mělo dobré nebo výborné zkušenosti zahrnující chuť, množství a minimální nežádoucí účinky spojené s přípravou střeva v porovnání jen se 68 % osob na standardní přípravě makrogolem. Téměř 93 % osob připravovaných P/MC souhlasilo s tím, že se na případné další vyšetření tlustého střeva budou připravovat stejným projímadlem, což kontrastovalo s 54 % probandů připravovaných makro­golem. Rozdíl vysoce statisticky signifikantní.

Z hlediska klinické praxe nejsou žádná data, která by signalizovala nepříznivý vliv tohoto typu projímadla u nemocných s aktivním idiopatickým střevním zánětem. Kontraindikace jsou shodné u pacientů s IBD jako u jiných očistných přípravků a zahrnují především nemocné s poruchou průchodnosti trávicího ústrojí a vysoce aktivním průběhem střevního zánětu nebo při podezření na vzniklé komplikace, jako je např. toxické megakolon [3].

Technické údaje

Projímavý roztok se připraví rozpuštěním jednoho sáčku ve 150 ml vody. Druhá dávka se doporučuje vypít za 4–6 hod po první. Největším přínosem pro pacienta je relativně silný purgativní efekt při malém objemu projímadla. Nutné je však zmínit, že adekvátní příprava střeva je docílena až při vypití dostatečného množství tekutin v objemu 2–3 l, a to podle výběru, chuti a preference pacienta. Vodní nálož je nutná k docílení dokonalé očisty střeva a je aplikovaná mezi dvěma dávkami (150 ml) projímadla. Podcenění dostatečného příjmu tekutin může vést k nedostatečné přípravě střeva a také nepříznivým průvodním jevům přípravy, např. bolestem břicha. Dělená příprava střeva je velmi vhodná a je spojena s vyšší kompliancí ze strany pacienta a robustním očistným efektem. Poslední dávka projímadla by měla být aplikována nejpozději 2–3 hod před plánovaným vyšetřením.

prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc

Klinické a výzkumné centrum

pro střevní záněty ISCARE I.V.F. a.s.

Jankovcova 1569/2c, 170 00 Praha 7

milan.lukas@email.cz


Zdroje

1. Katz PO, Rex DK, Epstein M et al. A dual-action, low-volume bowel cleanser administered the day before colonoscopy: results from the SEE CLEAR II study. Am J Gastroenterol 2013; 108(3): 401–409.

2. Souhrn údajů o přípravku: Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp. zn. sukls176730/201.

3. Lukáš M. Příprava tlustého střeva u pacientů s idiopatickými střevními záněty před endoskopickými nebo kolografickými (CT/MR) vyšetřeními – stanovisko IBD pracovní skupiny. Gastroent Hepatol 2013; 67(5): 438–440.

Štítky
Paediatric gastroenterology Gastroenterology and hepatology Surgery

Článok vyšiel v časopise

Gastroenterology and Hepatology

Číslo 5

2013 Číslo 5
Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#