Eozinofilní enteritida – kazuistika vzácné manifestace onemocnění a stručný přehled novinek
Autori:
Hloušková E. 1; Bajerová K. 1; Pecl J. 1; Pinkasová T. 1; Jabandžiev P. 1,2; Ježová M. 3; Tůma J. 4
Pôsobisko autorov:
Department of Paediatrics, University Hospital Brno, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic
1; Central European Institute of Technology, Masaryk University, Brno, Czech Republic
2; Department of Pathology, University Hospital Brno, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic
3; Department of Paediatric Surgery, Orthopaedics and Traumatology, University Hospital Brno, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic
4
Vyšlo v časopise:
Gastroent Hepatol 2020; 74(6): 492-496
Kategória:
Case Report
doi:
https://doi.org/10.48095/ccgh2020492
Súhrn
Souhrn: Eozinofilní enteritida je jednou z eozinofilních gastrointestinálních poruch charakterizovaných nespecifickými klinickými příznaky. Při stanovení dia gnózy hraje zásadní roli histopatologický průkaz husté eozinofilní infiltrace. Bohužel dosud nejsou jednoznačně stanoveny její mezní hodnoty. Léčba je založena na dodržování eliminační diety a podávání kortikosteroidů. Autoři zde uvádějí případ 14letého chlapce trpícího náhle vzniklou bolestí břicha. Vyšetření počítačovou tomografií odhalilo zesílení duodenální stěny s infiltrací přesahující na omentum a žlučník. Histopatologické vyšetření vzorků odebraných laparoskopicky prokázalo eozinofilní infiltraci a fibrózu stěny žlučníku a dvanáctníku. Následné endoskopické vyšetření zažívacího traktu prokázalo rozsáhlé postižení eozinofilním zánětem (ezofagitida, dvanáctníkový vřed a proktitida). Pacientovi byla doporučena eliminační dieta a kortikoidy.
Klíčová slova:
enteritida – eozinofily – dvanáctníkový vřed – cholecystitida – eozinofilní gastroenteritida
Zdroje
1. Zhang MM, Li YQ. Eosinophilic gastroenteritis: a state-of-the-art review. J Gastroenterol Hepatol 2017; 32 (1): 64–72. doi: 10.1111/1gh.13 463.
2. Collins MH, Capocelli K, Yang GY. Eosinophilic gastrointestinal disorders pathology. Front Med (Lausanne) 2018; 4: 261. doi: 10.3389/ fmed.2017.00261.
3. Klein NC, Hargrove RL, Sleisenger MH et al. Eosinophilic gastroenteritis. Medicine (Baltimore) 1970; 49 (4): 299–319. doi: 10.1097/000 05792-197007000-00003.
4. Mansoor E, Saleh MA, Cooper GS. Prevalence of eosinophilic gastroenteritis and colitis in a population-based study, from 2012 to 2017. Clin Gastroenterol Hepatol 2017; 15 (11): 1733–1741. doi: 10.1016/j.cgh.2017.05.050.
5. Shukla A, Mishra A, Venkateshaiah SU et al. Elements involved in promoting eosinophilic gastrointestinal disorders. J Genet Syndr Gene Ther 2015; 6 (2): 265. doi: 10.4172/2157- 7412-1000265.
6. Kim HJ, Jung YJ. The emerging role of eosinophils as multifunctional leukocytes in health and disease. Immune Netw 2020; 20 (3): e24. doi: 10.4110/in.2020.20.e24.
7. Matsushita T, Maruyama R, Ishikawa N et al. The number and distribution of eosinophils in the adult human gastrointestinal tract: a study and comparison of racial and environmental factors. Am J Surg Pathol 2015; 39 (4): 521–527. doi: 10.1097/PAS.00000000000370.
8. Rothenberg ME, Mishra A, Brandt EB et al. Gastrointestinal eosinophils. Immunol Rev 2001; 179: 139–155. doi: 10.1034/j.1600-065x. 2001.790114.x.
9. Koutri E, Patereli A, Noni M et al. Distribution of eosinophils in the gastrointestinal tract of children with no organic disease. Ann Gastroenterol 2020; 33 (5): 508–515. doi: 10.20524/aog.2020.0518.
10. Sunkara T, Rawla P, Yarlagadda KS et al. Eosinophilic gastroenteritis: dia gnosis and clinical perspectives. Clin Exp Gastroenterol 2019; 12: 239–253. doi: 10.2147/CEG.S173130.
11. Rodriguez HE, Djohan RS, Cahill WJ et al. Laparoendoscopic dia gnosis of eosinophilic enteritis. JSLS 1998; 2 (2): 181–184.
12. Abassa KK, Linn XY, Xuan JY et al. Dia gnosis of eosinophilic gastroenteritis is easily missed. World J Gastroenterol. 2017; 23 (19): 3556–3564. doi: 10.3748/wjg.v23.i19.3556.
13. Garzón LNG, Jaramillo LEB, Valero JJH. Eosinophilic cholecystitis in children: case series. J Pediatr Surg 2020; S0022-3468 (20): 30371–30377. doi: 10.1016/j.jpedsurg.2020.05. 039.
14. Pineton de Chambron G, Gonzalez F, Canva JY et al. Natural history of eosinophilic gastroenteritis. Clin Gastroenterol Hepatol 2011; 9 (11): 950–956. doi: 10.1016/j.cgh.2011.07.017.
Štítky
Paediatric gastroenterology Gastroenterology and hepatology SurgeryČlánok vyšiel v časopise
Gastroenterology and Hepatology
2020 Číslo 6
- Spasmolytic Effect of Metamizole
- Metamizole at a Glance and in Practice – Effective Non-Opioid Analgesic for All Ages
- Metamizole in perioperative treatment in children under 14 years – results of a questionnaire survey from practice
- Current Insights into the Antispasmodic and Analgesic Effects of Metamizole on the Gastrointestinal Tract
- Obstacle Called Vasospasm: Which Solution Is Most Effective in Microsurgery and How to Pharmacologically Assist It?
Najčítanejšie v tomto čísle
- Imaging methods in non-traumatic acute abdomen
- Superior mesenteric artery syndrome in conjunction with Crohn’s disease – a case report
- Eosinophilic enteritis – case report of a rare manifestation and review of updates
- Eosinophilic esophagitis – 10 years of experience in five Czech pediatric endoscopy centers