Zdravotní aspekty redukční mammaplastiky
The role of reduction mammaplasty in breast hypertrophy
Breast size and weight are the “possible” cause of a number of clinical disorders, particularly in women with breast hypertrophy. These include neurological, orthopaedic, aesthetic, dermatological and other problems. In this paper the authors describe several disorders connected with breast hypertrophy and their improvement after reduction mammaplasty. A random sample of 182 patients were monitored before and after surgery (selected from a total of 410 patients that were treated) in order to evaluate the influence surgery has on diminishing problems described prior to surgery. Since 94.2 % of the patients confirmed a reduction in problems, we can conclude that where indicated for health, breast reduction surgery is fully justified.
Key words:
breast hypertrophy, surgical treatment, health problems.
Autori:
L. Kment; R. Čáp; J. Měšťák; K. Urban; R. Kufa; J. Matějovská
Pôsobisko autorov:
Přednosta: doc. MUDr. Jan Měšťák, CSc.
; Klinika plastické chirurgie FN Na Bulovce, Praha
Vyšlo v časopise:
Prakt. Lék. 2009; 89(2): 76-78
Kategória:
Of different specialties
Súhrn
Velikost prsů a jejich váha způsobují ženám zvláště u velkých hypertrofií četné obtíže – neurologické, ortopedické, estetické, kožní a další. Autoři popisují v článku některé obtíže spojené s hypertrofickými prsy a jejich možné řešení pomocí redukční mammaplastiky. Byl sledován náhodný soubor 182 pacientek před a po operaci, z celkového počtu 410 operovaných, s vyhodnocením vlivu operace na ústup některých předoperačních obtíží. Ústup obtíží uvedlo 94,2 % dotázaných pacientek, z čehož lze jednoznačně vyvodit oprávněnost zdravotních indikací zmenšovacích operací prsů.
Klíčová slova:
hypertrofie prsů, chirurgické řešení, zdravotní obtíže.
Vady prsů patří k častým problémům, pro které ženy navštěvují lékaře. Jednou z těchto vad je hypertrofie prsů (8). Hypertrofii prsů je možno definovat jako nadměrné vyvinutí prsů u ženy. Gigantomastie je termín pro masivní hypertrofii prsů (7).
Mammární hypertrofie, obvykle bilaterální, se objevuje u ženy v období puberty, nebo brzy poté. U některých žen vzniká hypertrofie v období těhotenství nebo po porodu a stává se trvalou. Dále se hypertrofie prsů objevuje u extrémního nárůstu hmotnosti, hormonálních dysbalancí a při hormonální terapii (8).
Přesné statistiky o incidenci nebo prevalenci mammární hypertrofie nejsou známy. Etiologie není zcela potvrzena, ovšem je pravděpodobné, že jde zřejmě o kombinaci genetických, endokrinologických a dalších faktorů. Z výzkumu provedeném v minulém století vyplývá, že ovariální a hypofyzární peptidové hormony jsou základem pro dostatečný vývoj prsů a laktaci. MGAP (Mammary Genome Anatomy Project) zkoumá pochody na úrovni genů, zodpovědných za normální vývoj prsní žlázy i vznik neopazií. Možnosti dědičnosti mammární hypertrofie jsou stále předmětem bádání.
Diagnostika hypertrofie prsů je založena jak na fyzikálním vyšetření, tak na pomocných vyšetřeních, jako jsou například UZ, mammografie a hormonální vyšetření. Co odlišuje hypertrofii od normálních velkých prsů, je přítomnost trvalých bolestivých symptomů a tělesných obtíží, stanovených podle American Society of Plastic Surgeons. Většina symptomatických pacientek má prsy alespoň o 300 g a více na každé straně těžší oproti ženám bez obtíží. Somatické symptomy jsou výsledkem fyzikálního působení nadměrné hmotnosti prsní tkáně, která postihuje zejména oblast ramen, šíje a trupu.
Pacientky s hypertrofií prsů si bez rozdílu stěžují na tělesný dyskomfort, zejména v oblasti pohybového aparátu. Dále mívají četné psychologické problémy, které se mohou transformovat v tělesné (2).
Obtíže lze rozdělit do následujících kategorií:
1. Ortopedické.
- a. Bolesti krční a bederní páteře.
- b. Ztuhlost páteřních svalů.
- c. Vadné držení těla (tah hmoty prsů vpřed a dolů).
2. Neurologické.
- a. Parestézie horních končetin.
- b. Bolesti hlavy a migrény.
3. Kožní.
- a. Intermitující intertrigo.
- b. Plísně.
- c. Ekzémy v oblasti podprsní rýhy.
4. Psychické.
- a. Omezení ve společnosti.
- b. Omezení ve fyzické práci.
- c. Omezení ve sportu.
- d. Omezení v partnerském životě.
- e. Nízké sebehodnocení.
5. Dechové obtíže.
Léčba konzervativní a chirurgická
Mezi konzervativní léčbu patří léčba medikamentózní, nošení speciálního podpůrného prádla, fyzikální terapie a redukce hmotnosti. Konzervativní terapie pouze ulevuje od symptomů a neřeší příčinu potíží (2).
Definitivní, tedy kauzální léčbou je chirurgická léčba.
Operace řešící problém mammární hypertrofie se nazývá redukční mammaplastika. Tato operace se v různých modifikacích, dle pracoviště, stala poměrně vyhledávanou (8). Obecně se pacientky po redukční mammaplastice vracejí do plně aktivního života za 4–6 týdnů. Tato metoda je spolehlivá nejen u žen středního věku, ale i u adolescentek. Výsledkem operace je somatopsychické vylepšení zdravotního stavu pacientky (8).
Jako každá operace má i redukční mammaplastika svá rizika a komplikace. Zákrok zanechává, jako i jiné operace, trvalé a více či méně viditelné jizvy. Dále může být po výkonu přítomna menší asymetrie ňader a nestejné uložení dvorců. Příležitostně může dojít k snížení nebo ztrátě citlivosti v oblasti prsů či bradavek. Mezi další možné pooperační komplikace můžeme zařadit ranou infekci, parciální nebo celkovou nekrózu dvorců, tukovou nekrózu prsní tkáně, protrahované hojení, hypertrofii jizev.
Metodika a výsledky
Byl sledován soubor 410 žen, ve věkovém rozmezí 18–61 let, u nichž byla provedena redukční mammaplastika ve FN Na Bulovce v Praze v letech 2000–2007 (k 5. 9. 2007). Ke sběru dat byl vytvořen vlastní dotazník, který byl sestaven na základě nejčastějších obtíží a symptomů spjatých s hypertrofií prsů. Odpovědi byly zpracovávány na základě percentuálního zastoupení kladných a záporných odpovědí ze souboru, otázky s volnou tvorbou odpovědi byly analyzovány a taktéž vyhodnoceny v procentech. Výsledky, tedy procenta, byly zaokrouhleny na jedno desetinné místo (tabulka 1).
Ze skupiny ortopedických obtíží v cílové skupině, se nejvíce předoperačně vyskytovaly bolesti zad, o něco méně si pacientky stěžovaly na problémy od krční páteře, bolesti hlavy se objevovaly nejméně.
K dotazu na kožní afekce (č. 7, viz. tab. 1) se téměř polovina pacientek vyjádřila kladně, nejčastějším steskem bylo intertrigo, dále plísňová onemocnění a zánětlivé kožní eflorescence. Problémy psychického charakteru se objevily u tří čtvrtin respondentek. Nejčastěji šlo o omezení ve sportu, narušené partnerské vztahy a problémy při kontaktu s ostatními lidmi (pocity studu, rozpaků, méněcennosti).
U sledovaného souboru bylo hodnoceno období vzniku hypertrofie prsů. Celkem 60,3 % respondentek popisuje období vzniku hypertrofických prsů v pubertě, 39,7 % v období těhotenství (tabulka 2).
Z tabulky 2 vyplývá, že největší pokles obtíží patří kategorii bolest zad, procentuálně menší úleva nastala u problémů s krční páteří, polevily psychické potíže.
Část pacientek uvedla konkrétně úlevu od ztíženého dýchání, pocení, otoků a bolesti břicha. Na otázku ústupu obtíží neodpověděly tři dotazované. Zmírnění problémů v jakékoli, aspoň jedné oblasti, uvedla převážná většina respondentek (tabulka 3).
Z tabulky 3 vyplývá, že ve velkém počtu případů došlo po operaci ke zlepšení stavu. Jako nejvýznamnější se jeví úleva od bolestí zad, ustoupily problémy s krční páteří a k významnému poklesu došlo v oblasti psychických problémů.
Diskuse
Na základě výsledků tohoto šetření lze jednoznačně prokázat oprávněnost redukční mammaplastiky ke zmírnění či odstranění obtíží u pacientek s hypertrofií prsů. Ústup bolestí zad, bolestí spjatých s krční páteří, stejně jako znovunabytí ztracených sebejistot ženy a celkové psychické pohody, jak vyplynulo z této práce, je toho dokladem.
Významnou roli zde hraje spolupráce plastického chirurga s praktickým lékařem, ortopedem, mammologem a neurologem.
Zanedbatelná není ani skutečnost, že chirurgickou léčbou se výrazně redukují náklady spojené s dlouhodobou konzervativní léčbou četných zdravotních obtíží spjatých s tímto onemocněním. Ačkoli konzervativní řešení mohou přinést krátkodobě úlevu od následků mammární hypertrofie, nemohou řešit příčinu onemocnění, a tak zajistit trvalý benefit.
Z vyhodnocení našich dat byl vyvozen závěr, že výsledky této práce jsou ve shodě s literárními údaji. Jones S.A. (5) zesumarizoval data z různých studií z let 1966–1997, v nichž byly sledovány pacientky s hypertrofií prsu po redukční mammaplastice. Autor dochází k závěru, že 78–95 % sledovaných žen po operaci uvedlo celkovou spokojenost a zlepšení v psychologické oblasti a zvýšení sebevědomí. Také demonstruje trvalé zlepšení v rovině tělesných obtíží ve většině z výše uvedených studií.
Naše práce došla k výsledku, že celkově spokojených žen po operaci se zlepšením aspoň v jedné oblasti, je 94, 8 %, což dobře spadá do intervalu výsledku Jonesovy práce.
Dotazníková studie Collinse (2) na skupině pacientek a kontrolní skupině bez hypertrofie prsu, kde byly srovnány anamnestické pre- a pooperační údaje, je dalším příkladem. Zde si preoperačně 50 procent pacientek stěžovalo na bolesti horní i dolní páteře, ramen a krku. Pooperačně to bylo jen méně než deset procent pacientek. Operované pacientky spolu s kontrolní skupinou vyzkoušely před operačním řešením různé neoperační metody jako fyzikální terapii, medikamentózní léčbu, včetně redukce hmotnosti, ale žádné z těchto konzervativních terapeutických metod nepřinesly trvalé zlepšení a úlevu.
Výsledky naší práce ukazují, že jsme ve shodě se světovou literaturou. V této práci ustoupila bolest o 51,9 %, ve studii Collinse to bylo o více než 40 %, což lze považovat za podobný výsledek.
Redukční mammaplastika není řešením jen pro dospělé ženy, ale přináší spolehlivé výsledky i u adolescentek, jak dokazuje např. práce Ailleta S. (1), na souboru 15–17-letých dívek, z let 1981–1997. Zde došlo pooperačně ke zlepšení v psychické a funkční sféře u 90 % dívek, 80 % adolescentek bylo spokojeno s tvarem, objemem a symetrií prsů a 83 % přijalo bez problémů jizvy, které operace zanechala. Kojení později bylo možné.
V souladu s výsledky tohoto šetření můžeme tvrdit, že ženám s hypertrofií prsů lze jednoznačně doporučit redukční mammaplastiku jako řešení jejich obtíží. Je důležité předem poučit tyto ženy jak o rizicích operace, tak i o jejím jednoznačném přínosu a vyvrátit zbytečné obavy z pooperačních komplikací či následné nemožnosti kojení.
Závěr
Ze zjištěných ukazatelů ústupu obtíží po redukčních mammaplastikách u sledovaného souboru operovaných žen lze jednoznačně potvrdit správnost zdravotních indikací zmenšovacích operací prsů. K nim je nutno přiřadit i pozitivní psychologické aspekty, které hrají důležitou roli v dalším osobním i společenském životě žen.
MUDr. Libor Kment
Klinika plastické chirurgie
FN Na Bulovce
Budínova 2,
180 00 Praha 8
E-mail: libor.kment@seznam.cz
Zdroje
1. Aillet, S., Watier, E., Jarno P. et al. Juvenile breast hypertrophy: analysis of long-term results of reductive mammoplasty. Ann. Chir. Plast. Esthet. 2001, 46, p. 585-586.
2. Collins, E.D., Kerrigan, C.L., Kim, M. et al. The effectiveness of surgical and nonsurgical interventions in relieving the symptoms of macromastia. Plast. Reconstr. Surg. 2002, 109, p. 1556-1558.
3. Vasisht, B., Gomuwka, P.K. Breast Reduction, Vertical Bipedicle. [on-line] Dostupné na http://emedicine.medscape.com/article/1275224-overview.
4. Harbo, S.O., Jorum, E., Roald H.E. Reduction mammaplasty: a prospective study of symptom reduction and alterations of skin sensibility. Plast. Reconstr. Surg. 2003, 111, p. 103-110.
5. Jones, S.A., Bain, J.R. Review of data describing outcomes that are used to assess changes in quality of life after reduction mammaplasty. Plast. Reconstr. Surg. 2001, 108, p. 62-67.
6. Kerrigan, C.L., Collins, E.D., Striplin, D. et al. The health burden of breast hypertrophy. Plast. Reconstr. Surg. 2001, 108, p. 1591-1599.
7. MEDICAL DICTIONARY. Gigantomastia.[on line]. Dostupné na http://www.medical-dictionary.com.
8. Měšťák, J., Hrivňáková, J. a kol. Redukční operace prsů na klinice plastické chirurgie v Praze. Rozhledy v chirurgii, 1994, 73, 1, s. 19-23.
9. Nahabedian, M.Y., Mofid, M. Viability and sensation of the nipple-arreolar complex after reduction mammaplasty. Ann. Plastic Surgery 2002, 49, p. 24-31.
10. Rohrich, R.J., Thornton, J.F., Sorokin, E.S. Recurrent mammary hyperplasia: current concepts. Plast. Reconstr. Surg. 2003, 111, p. 387-393.
Štítky
General practitioner for children and adolescents General practitioner for adultsČlánok vyšiel v časopise
General Practitioner
2009 Číslo 2
- Advances in the Treatment of Myasthenia Gravis on the Horizon
- Memantine Eases Daily Life for Patients and Caregivers
- What Effect Can Be Expected from Limosilactobacillus reuteri in Mucositis and Peri-Implantitis?
- Spasmolytic Effect of Metamizole
Najčítanejšie v tomto čísle
- Transplantace ruky
- Posttraumatická stresová porucha u zneužívaných dětí
- Alergická rinitida jako nemoc z povolání
- Spokojenost pacientů s poskytovanou péčí: teoretické přístupy a modely