Bakteriální kontaminace cigaret

Súhrn

Aktivní i pasivní kouření je spojeno s významně větší kolonizací dýchacího ústrojí patogenními bakteriemi a se zvýšeným rizikem akutních bakteriálních onemocnění horních i dolních cest dýchacích. Studie zaměřené na zkoumání kvality tabáku zjistily přítomnost mnoha druhů grampozitivních i gramnegativních bakterií, z nichž mnohé jsou zařazeny mezi lidské patogeny či podmíněné patogeny. Ke kontaminaci dochází při pěstební činnosti a bakterie mohou přežívat nejen v procesu výroby kuřiva, ale dokonce i expozici vysokým teplotám a plynům ze zapálené cigarety. Některé bakterie produkují bioaktivní endotoxiny, které byly zjištěny jak v cigaretovém kouři vdechovaném kuřákem, tak i v v kouři, který je emitován ze zapáleného konce do kuřákova okolí. Zjištěné nálezy jsou dalším důvodem pro striktní dodržování zákazu kouření i manipulace s kuřivem v zařízeních pro nemocné a děti, kteří jsou zvýšeně vnímaví k bakteriálním infekcím.

Klíčová slova:
tabák, bakteriální kontaminace, zdravotní riziko.

Úvod

Kouření je hlavní rizikový faktor nemocnosti a úmrtnosti ve vyspělých i rozvojových zemích (6) a představuje rovněž významnou ekonomickou zátěž pro všechny společnosti (20). Mezi jinými zdravotními poškozeními přispívá aktivní i pasivní kouření k vyšší nemocnosti dětí i dospělých na chronické obstrukční nemoci plic, infekční respirační onemocnění jako nachlazení, chřipka, bakteriální pneumonie (12) a některá další přenosná onemocnění (8).

Aktivní i pasivní kouření je spojeno u exponovaných osob s větší – až osmnáctinásobně – kolonizací dýchacího ústrojí patogenními bakteriemi (3) a se zvýšeným rizikem akutních bakteriálních onemocnění dolních cest dýchacích (12). Po zanechání kouření se u aktivních kuřáků vrací úroveň kolonizace patogeny na hodnoty pozorované u nekuřáků (3). Nalezené epidemiologické vztahy jsou dávány do souvislosti s narušením imunity exponovaných, s nižší účinností mukociliální clearance a s narušením obranných mechanismů (2, 19).

Bakteriální kontaminace tabáku

Většina dosud publikovaných studií zaměřených na kvalitu kuřiva se zabývala etiologickou účastí chemických látek v patogenezi poruch dýchacího ústrojí. V posledním desetiletí se zvýšil zájem o studium výskytu bakteriálních kontaminantů tabáku a jejich případné úlohy ve vzniku respiračních onemocnění, ale i zhoubných nádorů (4) a neurologických poruch (17), které častěji postihují kuřáky.

Ve studii Sapkotové aj. (16) byl zkoumán obsah mikroorganismů ve čtyřech druzích cigaret nejčastěji užívaných v západních zemích, reprezentujících produkci tří nejvýznamnějších tabákových firem:

• Marlboro Red,
• Camel,
• Kool Filter Kings, a Lucky Strike Original Red.

Všechny druhy byly vyráběné v zemích Evropské unie. Ve všech vzorcích bylo detekováno 15 různých bakteriálních tříd grampozitivních i gramnegativních bakterií, z nichž mnohé jsou zařazeny mezi lidské patogeny či podmíněné patogeny, vyvolávající pneumonie, bakteriemie, meningitidy, endokarditidy, alimentární a urogenitální infekce (tab. 1).

Pauly a další (13) zkoumali tabák z 8 různých druhů cigaret a většina – více než 90 % vzorků, včetně tabákového prachu – poskytla životaschopné bakterie.

Bakteriální kontaminace byla zjištěna u sušených i skladovaných listech tabáku (10) i ve žvýkacím tabáku (15). Řadu druhů rodu Enterobacteriaceae našli jiní badatelé v čerstvých tabákových listech, což nasvědčuje tomu, že ke kontaminaci dochází při pěstební činnosti a že bakterie mohou přežívat i v procesu výroby kuřiva a kontaminovat končené tabákové výrobky (11).

Kuřák může být ohrožen především při vložení nezapálené cigarety do úst a při prvních vdechnutí cigaretového kouře, kdy tabák je spalován ještě při nižších teplotách. Nicméně jedna studie dokonce prokázala přítomnost živých mikroorganismů Mycobacterium avium ve filtrech cigaretových oharků, což znamená, že tyto – a možná i jiné organismy (zejména sporulující, jako druhy Bacillus a/nebo Clostridium) – mohou přežívat i expozici vysokým teplotám a plynům ze zapálené cigarety (5), pronikat i přes filtry a být inhalovány do plic (13).

Řada badatelů se zaměřila na sledování endotoxinů v cigaretovém kouřit a demonstrovala, že bioaktivní bakteriální endotoxiny se vyskytují jak v cigaretovém kouři vdechovaném kuřákem, tak i v kouři, který je emitován ze zapáleného konce do kuřákova okolí, a to v hodnotách mezi 20 až 190 ng/ jednu cigaretu (např. 1, 7, 18) a že v zakouřených interiérech jsou významně vyšší koncentrace endotoxinů (11, 14).

Vedle zánětlivých účinků bakterií jsou v poslední době studovány i jejich potenciální karcinogenní vlivy. Např. Bacillus subtilis, detekovaný ve většině druhů zkoumaných cigaret, se pravděpodobně účastní na biodegradaci chemických karcinogenů pyrenu a benzo/a/pyrenu, kontaminujících mimo jiné cigaretový kouř, jejichž některé metabolity mají větši mutagenní a karcinogenní potenciál než mateřské látky (9).

Závěr

Studie zaměřující se na hledání souvislostí mezi kouřením a vyšší nemocností na různé infekční choroby kuřáků přinesly nový aspekt do komplexu mechanismů, kterými kuřáci ohrožují sebe i své okolí. Přítomnost životaschopných patogenních mikroorganismů v tabáku je mimo jiné dalším důvodem pro dodržování zákazu manipulace s kuřivem v zařízeních, kde se vyskytují oslabení a vysoce vnímaví jedinci, jako jsou nemocnice, školy a domácnosti, v nichž žijí děti.

Prof. MUDr. Drahoslava Hrubá, CSc.

Lékařská fakulta Masarykovy University

Ústav preventivního lékařství

Komenského nám. 2

662 43 Brno

E-mail: hruba@med.muni.cz