What should a general practitioner know about drinking water?
Part II. Health risks associated with water

Česká verzia

Authors: H. Jeligová ¹; V. Bencko ²; F. Kožíšek ^1,3
Authors place of work: Státní zdravotní ústav v Praze Ředitel: Ing. Jitka Sosnovcová ¹; Ústav hygieny a epidemiologie 1. lékařské fakulty UK a VFN, Praha Přednosta: doc. MUDr. Milan Tuček, CSc. ²; Ústav obecné hygieny 3. LF UK, Praha Přednosta: prof. MUDr. Milena Černá, DrSc. ³
Published in the journal: Prakt. Lék. 2010; 90(10): 582-588
Category: Reviews

Summary

The second part of our series on drinking water issues is focused on related health risks. General practitioner is alerted to the diseases of infectious or toxic origin which may occur in the Czech Republic in relation to drinking water exposure or which may be manifested in a patient after returning from an exotic destination. Information on possible chronic consequences of such exposure is also provided, although these are relatively rare and it is possible to prove it only on a population level using special analytical epidemiological methods. Causal association on an individual level cannot be usually proved in common practice, nevertheless GPs should be able to respond adequately to patient’s questions on the level of such risks, because the media often exaggerates the risk.

Key words:
drinking water, health risk, infectious diseases, toxic substances, chlorine, sensitive persons.

Zdroje

1. Bencko, V. Does surface water treatment need special measures in the Czech Republic? In: Dura G. et al. (eds.) Management of Intentional and Accidental Water Pollution. NATO Security through Science Series. Springer 2006, p. 151-165.

2. Bencko, V. Sté výročí zahájení pravidelné dezinfekce pitné vody chlorem. Prakt. Lék. 2009, 89(3), s. 149-151.

3. Bencko, V., Cikrt, M. Mangan. In Bencko, V. a kol. Toxické kovy v životním a pracovním prostředí člověka. 2. vyd. Praha: Grada Publishing 1995, s. 167-176.

4. Bencko, V., Kožíšek, F. 100. výročí pravidelné dezinfekce pitné vody a její další vývoj. Hygiena 2009, 54(4), s. 130-135.

5. Bencko, V., Príkazská, M. Alimentární infekce a intoxikace bakteriálními toxiny. Prakt. Lék. 2010, 90(5), s. 274-279.

6. Caldwell, D.J., Mastrocco, F., Nowak, E. et al. An assessment of potential exposure and risk from estrogens in drinking water. Environ. Health Perspect. 2010, 118(3). p. 338-344.

7. Cikrt, M. Hliník. In: Bencko, V., Cikrt, M., Lenre, J. Toxické kovy v životním a pracovním prostředí člověka. 2. vyd. Praha: Grada Publishing 1995, s. 125-136.

8. De Rosa, C.T., Pohl, H.R., Bencko, V. et al. Zdravotní rizika xenobiotik ovlivňujících endokrinní systém. 1. Ekologické aspekty a mechanismus jejich působení. Prakt. Lék. 2001, 81(9), s. 490-494.

9. De Rosa, C.T., Pohl, H.R., Bencko, V. et al. Zdravotní rizika xenobiotik ovlivňujících endokrinní systém. 2. Důsledky pro zdraví člověka a strategie prevence. Prakt. Lék. 2001, 81(11), s. 619-623.

10. Chval, J. „Intoxikace vodou“ u psychiatrických pacientů. Psychiatr. prax. 2007, 2. s. 94–96.

11. Jabor, A. a kol. Vnitřní prostředí. 1. vyd. Praha: Grada Publishing 2008, s. 397-398.

12. Kilvington, S., Gray, T., Dart, J. et al. Acanthamoeba keratitis: the role of domestic tap water contamination in the United Kingdom. Invest. Ophthalmol. Vis. Sci. 2004, 45, p. 165-169.

13. Kožíšek, F. Je vodovodní voda vhodná pro přípravu kojenecké stravy? Prakt. Lék. 2007, 87(4), s. 224-227.

14. Kožíšek, F., Jeligová, H., Bencko, V. Co by měl praktický lékař vědět o pitné vodě? – I. část: Voda v podpoře zdraví. Prakt. Lék. 2010, 90(4), s. 212-218.

15. Kožíšek, F., Jeligová, H., Dvořáková, A. Epidemický výskyt vodou přenosných chorob v České republice za období 1995 až 2005. Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 2009, 58, s. 124-131.

16. Kožíšek, F., Kos, J., Pumann, P. Hygienické minimum pro pracovníky ve vodárenství. SOVAK ČR, Praha 2006.

17. Kožíšek, F., Melounová, R. Idiopatická toxikóza způsobená mědí: vzácné jaterní postižení raného dětského věku. Čes. slov. Pediatrie 2000, 55(4), s. 255-260.

18. Kožíšek, F., Nešpůrková, L., Gari, D.W. et al. Olovo a pitná voda: situace v České republice. Vodní hospodářství 2008, 58(1), s. 1-4.

19. Kratzer, K., Kožíšek, F. Zdravotní důsledky a rizika znečištění pitné vody. Zpráva o kvalitě pitné vody v ČR. Odborná zpráva za rok 2008. SZÚ, Praha 2009.

20. Marshall, J.K. Post-infectious irritable bowel syndrome following water contamination. Kidney Int. Suppl. 2009, 112, S42-43.

21. Marshall, J.K., Thabane, M., Garg, A.X. et al. Walkerton Health Study Investigators. Eight year prognosis of postinfectious irritable bowel syndrome following waterborne bacterial dysentery. Gut 2010, 59(5), p. 605-11.

22. Marston, B.J., Lipman, H.B., Breiman, R.F. Surveillance for Legionnaires` disease. Risk factors for morbidity and mortality. Arch. Intern. Med. 1994 14, 154(21), p. 2417-2422.

23. Nieuwenhuijsen, M.J., Smith, R., Golfinopoulos, S. et al. Health impacts of long-term exposure to disinfection by-products in drinking water in Europe: HIWATE. J. Wat. Health 2009, 7(2), p. 185-207.

24. Nieuwenhuijsen, M.J., Grellier, J., Smith, R. et al. The epidemiology and possible mechanisms disinfection by-products in drinking water. Phil. Trans R. Soc. A. 2009, 367, p. 4043-4076.

25. Nygård, K., Schimmer, B., Søbstad, Ø. et al. A large community outbreak of waterborne giardiasis - delayed detection in a non-endemic urban area. BMC Public Health 2006, 6, p. 141.

26. Thabane, M., Simunovic, M., Akhtar-Danesh, N. et al. An outbreak of acute bacterial gastroenteritis is associated with an increased incidence of irritable bowel syndrome in children. Am. J. Gastroenterol. 2010, 105(4), p. 933-939.

27. Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, v platném znění.

28. WHO. Guidelines for Drinking-Water Quality. 3rd edition. WHO, Ženeva 2004.

29. WHO. Cholera. Fact Sheet No. 107. WHO, Ženeva 2010.